|
|
Help Without Borders? Humanitarian Assistance under International Humanitarian Law
Ošťádalová, Šárka ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
(Czech) Diplomová práce se věnuje problematice humanitární pomoci v rámci mezinárodního humanitárního práva. Téma práce bylo vybráno s ohledem na jeho aktuálnost a také na základě osobního a dlouhodobého zájmu autorky. Práce se zaměřuje na právní prameny, z kterých koncept humanitární pomoci vychází. Dále se věnuje samotné historii humanitární pomoci a jejímu modernímu vývoji a principům, na kterých je založena. Samostatná kapitola je věnována taktéž otázce poskytovatelů a příjemců humanitární pomoci. Speciální pozornost je dána problematice souhlasu s poskytování humanitární pomoci a tomu, zda je takovýto souhlas vyžadován a od koho. Velká část práce se soustředí taktéž na poskytování humanitární pomoci, její distribuci a povinnosti třetích států. První kapitola práce je věnována úvodu, definici samotného pojmu "humanitární pomoci", vymezení cílů práce, hlavních otázek a také způsobů a zdrojů, na základě kterých bude práce zpracována. Druhá kapitola podrobně rozebírá jednotlivé právní prameny, s kterými bude práce pracovat. Nejdříve se zaměřuje na smluvní právo - tedy především na příslušná ustanovení Ženevské úmluvy IV., Dodatkového protokol I a Dodatkového protokolu II. Pozornost je věnována taktéž Haagským úmluvám z roku 1899 a 1907 a Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu. Následně...
|
|
|
Vybrané organizace české Charity a jejich činnost na poli humanitární pomoci a rozvojové spolupráce v zahraničí
Večeřová, Klára ; Šťastná, Jaroslava (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
(česky): Diplomová práce se zabývá činnostmi organizací české Charity na poli humanitární pomoci a rozvojové spolupráce v zahraničí. Cílem práce je prozkoumat možnosti a limity přenosu a sdílení poznatků o "dobré praxi" z pohledu vybraných organizací české Charity. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je strukturována do tří hlavních kapitol, které se obecně věnují humanitární pomoci a rozvojové spolupráci, popisu vybraných organizací české Charity a vymezení "dobré praxe". Praktická část je tvořena deskriptivním výzkumem činností vybraných organizací české Charity na poli humanitární pomoci a rozvojové spolupráce v zahraničí od roku 2000 do současnosti a kvalitativním výzkumem přístupu pracovníků vybraných organizací české Charity ke vzájemnému sdílení "dobré praxe" na poli humanitární pomoci a rozvojové spolupráce v zahraničí. Výzkumné otázky jsou zodpovídány kombinací dotazníkového šetření a rozhovorů vedených za pomoci návodu. Hlavním výsledkem diplomové práce je souhrnná tabulka obsahující přehled činností vybraných organizací na poli humanitární pomoci a rozvojové spolupráce v zahraničí a prezentace postojů pracovníků daných organizací k "dobré praxi" a jejímu sdílení.
|
|
|
Europeizace humanitární pomoci poskytované do zahraničí z perspektivy České republiky
Pöschl, Petr ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá europeizací humanitární pomoci poskytované do zahraničí, z vládní perspektivy České republiky. Se svým vstupem do Evropské unie v roce 2004 se Česká republika zavázala přijmout veškeré acquis communautaire související s oblastí poskytování humanitární pomoci, což pro ni v konečném důsledku znamenalo množství změn přinášejících řadu práv a povinností. Tímto krokem tak došlo k proměně národního systému poskytování pomoci, jenž prošel nucenou a zevrubnou transformací, zejména z hlediska svého koncepčního a procedurálního nastavení. Předkládaný text se proto snaží prokázat, že takovéto změny byly způsobeny nesouladem mezi českým a unijním legislativním řádem (hard i soft law). Za tímto účelem provádí analýzu několika dimenzí konstituujících oblast humanitární pomoci; jmenovitě cílů pomoci, zásad pomoci, jejich sektorové a teritoriální implementaci, a též forem pomoci. Analýza je prováděna ve třech časových úsecích, tj. před, v průběhu a po začátku působení europeizačního tlaku. Její provedení se výlučně zaměřuje na vládní úroveň koordinace humanitární politiky, s důrazem na hodnocení kvalitativních aspektů humanitární pomoci.
|
|
| |
|
|
Současná krize na Ukrajině: dopady na českou migrační politiku
Jarolímová, Tereza ; Šánová, Lucie (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Současná krize na Ukrajině: dopady na českou migrační politiku Tereza Jarolímová Abstrakt Demonstrace v listopadu 2013 proti ukončení příprav na podepsání asociační dohody mezi EU a Ukrajinou stály na počátku rozsáhlé krize, která vyvrcholila připojením Krymu Ruskou federací a rozhořením ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny. Tyto události vedly k výraznému zhoršení bezpečnostních i socioekonomických podmínek na Ukrajině. Měly výrazný dopad i na migrační toky na Ukrajině. V dubnu 2015 bylo na Ukrajině 1 192 000 vnitřních uprchlíků a zemi opustilo dalších 700 000 lidí. Výše popsaná situace měla vliv i na migraci z Ukrajiny do České republiky, která je dlouhodobě cílem migrantů z tohoto postsovětského státu. V této práci je analyzována reakce státních orgánů České republiky na krizi na Ukrajině a na její důsledky na migraci v regionu. Migrační politika České republiky je v práci rozdělena na imigrační politiku, azylovou politiku, integrační politiku a tzv. vnější dimenzi migrační politiky, mezi kterou je zahrnuta zejména rozvojová spolupráce. Autorka analyzuje rozpočtové změny, usnesení vlády nebo změny strategií jednotlivých součástí migrační a bezpečnostní politiky v souvislosti s přípravami na případnou migrační vlnu z Ukrajiny. Je také hodnoceno udělování mezinárodní ochrany Ukrajincům v ČR v průběhu...
|
|
|
Analýza činnosti Papežských misijních děl v České republice
Hajičová, Ivana ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Lorman, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce "Analýza činnosti Papežských misijních děl v České republice" si klade za cíl prozkoumat, nakolik je činnost Papežských misijních děl u nás opravdu misijní. Nejprve definuje základní pojmy: misijní činnost, charita, humanitární pomoc a rozvojová spolupráce (1. kapitola). Jejich společným jmenovatelem je starost o druhého; charitativní a misijní činnost je motivována nábožensky a koná ji církev, naopak humanitární pomoc a rozvojová spolupráce je záležitostí sekulárního státu (i když v běžné mluvě se přesně nerozlišují). Charitativní činnost, tj. nezištná pomoc potřebným, nemá náboženský cíl, není nástrojem evangelizace, naproti tomu vlastním cílem misie je hlásání evangelia (2. kapitola). To je náplní Papežských misijních děl v celosvětovém měřítku a s tím cílem byla zakládána: Dílo šíření víry 1822, Dílo dětí 1843, Dílo sv. Petra apoštola 1889 a Misijní unie 1916. (3. kapitola). Jejich činnost v ČR se od obnovení roku 1993 bohatě rozvíjí v různých formách členství a účasti a i výnosy sbírek rostou - za deset let existence na desetinásobek (4. kapitola). Podle toho, na co jsou tyto prostředky vynakládány, určíme základní charakter instituce. Přesné údaje národní kanceláře o využití finančních prostředků za léta 2011 a 2012 ukazují, že zhruba tři čtvrtiny jsou vynaloženy na misijní činnost a...
|
|
|
Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995
Lalić, Jan ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Neochota mezinárodního společenství zapojit se do bosenské občanské války v letech 1992- 1995 vojenskou intervencí, vytvořila z mise United Nations Protection Force (UNPROFOR) náhražku rozhodné akce. Absence jakékoliv naděje na dohledné příměří, které by mohly mírové jednotky svojí přítomností podporovat, vedla v první fázi války k vytvoření ryze humanitárního mandátu pro jednotky OSN. Ty měly ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistit chod sarajevského letiště pro humanitární účely a postarat se o bezpečnost UNHCR a jeho konvojů s humanitární pomocí. Práce "Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995" se zabývá právě problematikou implementace tohoto čistě humanitárního mandátu. Pomocí deskriptivní analýzy nejdříve vysvětlí motivy, které vedly mezinárodní společenství k nasazení lehce vyzbrojených mírových jednotek s netypickým mandátem do oblasti, která se ukáže být naprosto nevhodnou pro působení mírových sil. Následně prozkoumá samotný průběh implementace a problémy, se kterými se jednotky OSN potýkaly. Cílem práce je dokázat, že mise UNPROFOR nebyla absolutním selháním, za jaké je pokládána, avšak prokáže se neadekvátnost jejího nasazení v daném prostředí a budou představeny příčiny neúspěchů.
|
|
|
Dobrovolníci a jejich příprava v humanitárních a rozvojových organizacích
Redmerová, Monika ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Dobrovolnictví je již v naší společnosti známým pojmem stejně tak jako jeho význam. Málo se však hovoří o přípravách dobrovolníků před jejich definitivním zapojením do konkrétní činnosti. Tato práce se zaměřuje na přípravu dobrovolníků v organizacích, které působí v oblasti humanitární pomoci a rozvojové spolupráce v zemích mimo Evropskou unii. Cílem práce je zmapovat jednotlivé fáze práce organizace s dobrovolníky, zejména jejich přípravu před odjezdem a působením v zahraničí. Součástí je i vyjádření dobrovolníků k formám těchto příprav. K dosažení cíle byl uskutečněn kvalitativní výzkum, díky kterému bylo možné popsat způsoby práce ve zkoumaných organizacích. Nezanedbatelný byl v rámci výzkumu přímý kontakt s dobrovolníky a zaměstnanci. Závěrem práce je pak souhrn zjištěných skutečností a z toho vyplývající doporučení. Klíčová slova: dobrovolnictví, management dobrovolnictví, humanitární pomoc, zahraniční rozvojová spolupráce, příprava dobrovolníka, školení
|
|
|
Aktivita přispěvatelů OpenStreetMap v České republice
Vaidiš, Martin ; Moudrý, Vítězslav (vedoucí práce) ; Komárek, Jan (oponent)
Obsahu tvořeného uživateli (UGC) dnes na internet přibývá rychlostí, jakou ještě nikdy předtím. Jedním z jeho velmi dobře využitelných zástupců jsou dobrovolně sbíraná geografická data (VGI), která se víc než kdy jindy těší značnému zájmu ze strany svých autorů. Toto platí zejména pro nejúspěšnější projekt založený právě na kolektivním mapování - OpenStreetMap (OSM). Rešeršní část této práce podává vedle stručného uvedení do problematiky VGI a možností jejich využití také bližší pohled na OSM, její strukturu, a komunitu čítající v současnosti více než dva a půl milionu členů. Stejně tak se zabývá způsoby, jak lze získat informace o aktivitě přispěvatelů, což je následně uplatněno v analytické části práce. Ta zkoumá především aktivní uživatele v České re-publice a sousedních státech - Německu, Polsku, Slovensku a Rakousku. Ze vzorku dat zahrnujícího období jednoho roku bylo, mimo jiné, zjištěno, že množství českých při-spěvatelů zdaleka nestoupá stejnou rychlostí, jako je tomu v celé komunitě, nebo že poměr nejaktivnějších je u nás výrazně nižší, než je v OSM běžné. Výsledky také na-příklad ukázaly, že počet mapových úprav, které provede průměrný jedinec v ČR, je o poznání vyšší než u ostatních zkoumaných států. Současně je diskutováno nad relevancí a možnými příčinami těchto odchylek, a v neposlední řadě navrženo, jak lze případně s výstupy pracovat v budoucnu.
|
|
|
The EU response to the ebola crisis
Šašinková, Iva
Cílem této práce je analyzovat reakci Evropské unie na vypuknutí epidemie Eboly na jaře a v létě 2014 v západní Africe. Důraz byl kladen na vnější činnosti EU směřující k řešení krize, a to konkrétně v rámci rozvojové politiky EU a humanitární pomoci na základě identifikace finančního rámce, institucionální struktury, klíčových hráčů a role členských zemí EU. Společné úsilí řady globálních aktérů vedlo k eliminaci hrozby Eboly. Evropská unie jako tradičně kladla důraz na multilaterální přístup, který je v souladu s kapacitami middle power. Mechanismy rozvojové politiky v rámci EU jsou financovány ze dvou zdrojů, Evropskou komisí a členskými státy, které k řešení krize kumulativně přispěly dvakrát vice než Evropská komise.
|
host ::
RSS.