|
|
Vývoj reprezentace Jiřího Kajínka v česképublicistice v roce 2010
Pošepná, Kateřina ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Hronová, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá schopností médií konstruovat obraz zločinců demonstrovanou na případě Jiřího Kajínka. Kriminalita je téma, se kterým většina populace nemá bezprostřední zkušenost, a proto se musí spoléhat výhradně na informace, které jim předkládají média. Jiří Kajínek je nejznámějším českým vězněm a tato práce ve své praktické části zkoumá, jakým způsobem ho české publicistické tituly prezentovaly veřejnosti v roce 2010. Většina publicistických titulů totiž prostřednictvím nabízených sdělení Kajínkovi straní a neposkytují vyvážené informace. Toto stranění se projevuje především způsobem označení, která jsou v textech s Kajínkem spojována, tematickým rámcem a formou jednotlivých článků. Práce si dále všímá vlivu filmu Kajínek na jeho mediální obraz a jeho vývoj, a to jak z hlediska míry pokrytí, tak i způsobu reprezentace. Mezi jednotlivými zkoumanými tituly byly nalezeny odlišnosti v obou těchto aspektech, tedy jak v míře poskytnutého mediálního prostoru, tak v konstrukci mediálního obrazu.
|
|
|
Archetypy v řecké mytologii
Domanjová, Nikola ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Krámský, David (oponent)
Tato práce se zabývá charakteristikou řecké mytologie a jejím specifikem. Pokouší se definovat mýtus a uvádí jeho odlišnosti a případné shody s pohádkovým příběhem. Přibližuje řeckou mytologii obecně - její vznik, vývoj, božstva a hrdiny. Zároveň práce zkoumá pojetí kolektivního nevědomí a archetypu, který se v antické řecké mytologii objevuje (zejména pak archetyp hrdiny). Na základě těchto poznatků formuluje charakteristické rysy héróů, které jsou následně aplikovány na řecké hrdiny Odyssea a Achillea. Jejich životní příběhy dokládají, že jsou právem označováni za archetypy hrdinů. Součástí práce je rovněž průzkum, který sleduje pojetí hrdinství u současného mladého člověka. Reflektuje nejen jeho představu o hrdinovi, též zaznamenává znalosti z řecké mytologie.
|
|
|
Hrdina v totalitních médiích : srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948,1952)
Dušek, Petr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Rigorózní práce "Hrdina v totalitních médiích: srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948, 1952)" pojednává o propagandě ve sportovní žurnalistice. Jejím cílem je posoudit, jakým způsobem informoval československý tisk o úspěších jednoho z nejlepších domácích atletů, Emila Zátopka, na olympijských hrách v Londýně a Helsinkách. Na základě odborné literatury a pozorování jsem stanovil hypotézu, že novináři využili Zátopkových triumfů k propagandistickým účelům a z úspěšného sportovce vytvořili socialistického hrdinu. Tuto hypotézu jsem ověřoval kvantitativní obsahovou analýzou v denících Rudé právo a Lidová demokracie. Zároveň jsem zformuloval dvě vedlejší hypotézy: Olympijské hry v roce 1952 měly výrazněji propagandisticky zatížené zpravodajské pokrytí než olympijské hry v roce 1948 a zpravodajské pokrytí obou olympijských her bylo výrazněji propagandisticky zatížené v Rudém právu než v Lidové demokracii. V analýze měřím propagandistickou zatíženost zpravodajských příspěvků, fotografií a reprezentací Emila Zátopka. Veškerý výzkum se opírá o bohatý teoretický základ, který zahrnuje definici propagandy, představení kulturní politiky v období 1948-1952 a vymezení termínu "hrdina" podle odlišných tradic na obou stranách železné opony.
|
|
|
Pojetí hrdiny ve fantasy literatuře
Zbiejczuková, Irena ; Vaněk, Václav (vedoucí práce) ; Činátlová, Blanka (oponent)
ZBIEJCZUKOVÁ, I. Pojetí hrdiny ve fantasy literatuře. Diplomová práce. Praha: ÚČLLV FF UK, 2010-2011. Tato diplomová práce se zabývá typologií hrdinů a hrdinek ve fantasy literatuře se zvláštním zaměřením na hrdinovu cestu z hlediska výstavby syžetu. Část práce je věnována i definici a historii žánru fantasy v anglosaském i českém prostředí. Práce vychází z děl jak českých, tak zahraničních. Cílem práce je poukázat na archetypální neomýtickou strukturu fantasy textů a jejich tendenci k heroismu na příkladech konkrétních ukázek z děl tohoto žánru.
|
|
|
Postapokalyptický román a postmoderní western. Tematické a žánrové vrstvy v románech Cormaca McCarthyho
HAMBALÍKOVÁ, Karin
Práce v úvodu nejprve definuje žánry typické pro tvorbu Cormaca McCarthyho (western, anti-western, jižanská gotika, post-apokalyptický román) a zaměří se na různorodost tematických a žánrových vrstev vybraných románů autora. Úkolem práce bude srovnání McCarthyho románů z 90. let, zejména tzv. Hraničářské trilogie, a žánru post-apokalyptického románu (Cesta, 2006). Kromě tematické analýzy se práce v jedné kapitole bude věnovat výstavbě dialogů a zmíní portrét mužského hrdiny v průřezu McCarthyho díla. Práce si navíc všímá naturálních prvků a jejich dopadu na ha hlavní hrdiny.
|
|
|
Reprezentace hrdiny a antihrdiny v britské fantasy literatuře
HARŠOVÁ, Pavlína
V diplomové práci na téma Reprezentace hrdiny a antihrdiny v britské fantasy literatuře se autorka zaměří na typologii postav v žánru fantasy. Bude se soustředit na rozlišení postav na hrdiny a antihrdiny a popíše specifika jejich reprezentace v dílech britských autorů, a to především v díle J. R. R. Tolkiena, C. S. Lewise, J. K. Rowling, P. Pullmana, N. Gaimana a T. Pratchetta. Teoretické poznatky bude autorka čerpat především z publikace Josepha Campbella s názvem Tisíc tváří hrdiny: Archetyp hrdiny v proměnách věků a z knihy Archetyp a nevědomí Carla Gustava Junga Získané poznatky bude demonstrovat na vybraných textech výše zmíněných autorů.
|
|
|
"Kdo střeží strážce?" Role (super)hrdinů v komiksech Alana Moora
BARTOŇOVÁ, Tereza
Bakalářská práce ?Kdo střeží strážce?? Role (super)hrdinů v komiksech Alana Moorea se zabývá analýzou knih Alana Moorea, významného komiksového scénáristy, specifiky jeho tvorby a jejím dopadem na vývoj komiksu. Práce je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole přibližuji základní termíny a nastiňuji systém narace v komiksu. V druhé a třetí kapitole je obsažen detailní rozbor konkrétních komiksových knih Alana Moorea. V druhé kapitole uvádím chronologický přehled Mooreova díla, který je rozdělen do skupin podle tématických změn v autorově stylu. Také je zde popsán a definován klasický komiksový superhrdina a do protikladu vůči němu jsou postaveny dvě ranné knihy Alana Moorea: Killing Joke a Superman: Co se stalo s mužem zítřka?. V třetí kapitole uvádím konkrétní motivy, které spojují jeho rozmanitou tvorbu. V závěru shrnuji své teze, vyložím motivy společné pro Mooreovy knihy a poukáži na důležitost jeho role ve vývoji komiksu.
|
|
|
Fantasy - teorie žánru a jeho edukační aspekty
HOKR, Boris
Tato diplomová práce se zabývá podstatou žánru fantasy ve světovém i zahraničním kontextu, stejně jako možnostmi jeho didaktického využití. Cíle je dokázat, že fantasy má svou historii a místo v literárních dějinách, že může obohatit své čtenáře v rovině estetické, vědomostní, zkušenostní a zážitkové. Zároveň si práce klade za cíl popsat pozici fantasy v tzv. fantastice. Úvodní část práce blíže osvětluje pojem fantasy, nabízí přehled historie žánru a jeho současné rozčlenění. V dalších kapitolách je fantasy představena jakožto žánr schopný adaptace i na mimoliterární oblasti současné kultury, fantasy jakožto zdroj poznání a sebevýchovy v životě mladých lidí a nabízí i podrobnější zastavení u české podoby žánru s přihlédnutím ke styčným i rozlišovacím bodům oproti fantasy světové (převážně anglo-americké). Didaktický potenciál je vždy v příslušných pasážích vyzdvihnut a zcela je mu věnována čtvrtá až šestá kapitola. Závěr přináší výsledky výzkumu zaměřeného na žánr fantasy.
|
host ::
RSS.