|
|
Železná opona a její dědictví v kontextu proměn pohraničí Česka v 2. polovině 20. století
Chloupek, Pavel ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Semian, Michal (oponent)
Železná opona a její dědictví v kontextu proměn pohraničí Česka v 2. polovině 20. století Bakalářská práce se zabývá železnou oponou a jejím dědictvím, což souvisí s tím, jak je nám dnes železná opona připomínána, a jak se můžeme dívat na minulost českého pohraničí ovlivněného touto bývalou bariérou. V práci je nejprve představen fenomén železné opony a problém vymezení pohraničí. Pak je zde formou diskuse s literaturou probíráno, jak se české pohraničí měnilo vlivem železné opony a jejího pozdějšího pádu, a co bylo v těchto souvislostech zkoumáno a zjišťováno. Dále je probíráno, co dědictví železné opony přineslo, a jeho možné využití. Vlastním výzkumem je zde nejprve zjišťováno, kde se dnes nachází připomínky železné opony, a co nám tyto připomínky mohou říci. Další část výzkumu je zaměřena na to, co na prezentaci minulosti železné opony říkají sami lidé, v tomto případě návštěvníci muzea železné opony. Různými typy rozhovorů jsou zde zjištěny další zajímavé zjištěné informace o pohraničí a vlivu železné opony. Z výzkumu plyne, že železná opona je připomínána sice zdařile, ale neuškodilo by kdyby byla připomínána více, aby se již nikdy takováto historie neopakovala. Klíčová slova: železná opona; pohraničí; proměny krajiny; dědictví; Česko
|
|
|
Řízení o pozůstalosti
Chvalinová, Barbora ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Resumé Téma mojí diplomové práce zní "Řízení o pozůstalosti". Toto téma jsem si vybrala z několika důvodů. Přestože jde o tradiční institut civilního procesního práva, jedná se o téma velmi aktuální s ohledem na novou úpravu soukromého práva v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kterou došlo k výraznému rozšíření ustanovení o dědickém právu, a na ni navazující novou procesní úpravu v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Dalším důvodem byla skutečnost, že tuto problematiku shledávám zajímavou, a to zejména z důvodu její komplexnosti a výrazného prolínání procesněprávní a hmotněprávní úpravy. Jelikož je účast v řízení o pozůstalosti v životě člověka prakticky nevyhnutelnou záležitostí, ráda jsem si svoje dosavadní znalosti doplnila o znalost nové právní úpravy. V neposlední řadě mi tato problematika připadá v prostředí advokacie, do které bych po vystudování ráda zamířila, poněkud zbytečně a neoprávněně opomíjená. Cílem této diplomové práce je přehledně vylíčit průběh řízení o pozůstalosti tak, aby byly patrné jednotlivé fáze řízení o pozůstalosti, a zároveň zohlednit a doplnit výklad v nezbytném rozsahu o důležité aspekty a instituty hmotněprávní, které řízení o pozůstalosti ovlivňují. S ohledem na přijetí nové právní úpravy jsem se snažila poukázat na nejdůležitější změny a rozdíly...
|
|
|
Pays de la Loire: cultural and natural heritage
Malá, Markéta ; Klinka, Tomáš (vedoucí práce) ; Kalfiřtová, Eva (oponent)
NÁZEV: Pays de la Loire - patrimoine culturel et naturel AUTOR: Markéta Malá KATEDRA: Katedra francouzského jazyka a literatury VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Tomáš Klinka ABSTRAKT: Tématem bakalářské práce je francouzský region Pays de la Loire a jeho kulturní a přírodní dědictví. V první části práce je region představen z několika aspektů: nejprve je vytyčena jeho poloha na území Francie, dále je popsáno jeho administrativní členění (ke každému departementu je navíc přiřazeno jeho hlavní město) a v neposlední řadě je zde uvedeno několik základních zeměpisných údajů týkajících se rozlohy, reliéfu a ostrovů, které spadají pod jeho správu. Druhá část se zabývá kulturou daného regionu, největšími a kulturně nejdůležitějšími městy regionu. Dále pak regionálními jazyky, místními kulinářskými specialitami, vybranými zámky, muzey a festivaly. V závěru této kapitoly je představen regionální orchestr a akademie sdružující univezity. Třetí část je věnována přírodnímu dědictví. Snaží se zjistit, zda region disponuje přírodními parky, zahradami či jinými přirodními rezervacemi. Poslední část této práce přináší aktuality z regionu, často probíraná a diskutovaná témata. KLÍČOVÁ SLOVA: Pays de la Loire, region, departement, dědictví, kultura, jazyk
|
|
| |
|
|
"Tuto zemi dám tvému potomstvu" (Gn 12,7): Dar země jako téma Starého zákona
Michnová, Jaroslava ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Práce mapuje téma země v rámci hebrejského kánonu. Od základního rozdělení na jednotlivé významy slova spolu se stručnou charakteristikou a statistikou výskytů těchto jednotlivých významů v kánonu, přes podrobnější zaměření na jeden z významů slova, a to na Zemi zaslíbenou. Téma je sledováno z hlediska obsahu a teologického významu s ohledem na dějovou linii textu. Pozornost je zaměřena na jednotlivé výskyty slova v hebrejském textu, na jejich specifika, ale i na spojující prvky z perspektivy celého kánonu Hebrejské bible.
|
|
|
Architektonické proměny center českých měst v letech 1945 - 1989
Kurz, Michal ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tématem práce jsou architektonické proměny (přestavby a novostavby) historických center českých měst v letech 1945-1989. Autor se snaží zařadit tyto procesy do kontextu dobové architektury a památkové péče a hledá odpovědi na některé základní otázky. Jak se vyvíjely představy o optimální podobě nových objektů určených do historického prostředí? Jakými faktory byly tyto představy ovlivňovány? Proč byly nové objekty tak často situovány právě do těchto cenných částí měst a kdo se na jejich vzniku podílel? Práce je rozdělena do pěti časově navazujících kapitol a autor klade důraz na kontinuitu tématu s předválečným obdobím, neboť střet tradicionalismu a modernismu, stejně jako výhody a limity obou těchto přístupů, můžeme sledovat už ve 30. letech. Jednotlivé příklady jsou vybírány ze vzorku 71 okresních měst České republiky s vynecháním Prahy. Klíčová slova: Modernizace center historických měst, urbanismus, architektura, památková péče, 1945-1989
|
|
|
Dědictví se zvláštním zřetelem k dědickým titulům
Tesařová, Lenka ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Radvanová, Senta (oponent) ; Salač, Josef (oponent)
1 Abstrakt Ve své práci jsem se nejdříve věnovala vysvětlení a definování pojmu a funkce dědictví, přičemž za zmínku stojí chápání dědictví podle obecného zákoníku občanského z roku 1811. Dědické právo totiž podle něj bylo chápáno jako výlučné právo ujmout se držby celé pozůstalosti nebo jejího dílu určeného v poměru k celku. Dědické právo bylo věcným právem, které působilo proti každému, kdo by si chtěl pozůstalost osobovat (rušit dědice v uplatnění, nebo při výkonu příslušného práva). V uvedené části práce jde o jakýsi obecný výklad a současně o úvod do dědického práva podle platné právní úpravy. Tato část práce současně obsahuje i stručnou charakteristiku zásad, o které se dědické právo opírá. Tyto zásady formuloval již Emanuel Tilsch. Dědickým právem obecně lze nazývat souhrn všech právních norem upravujících přechod práv a povinností zemřelého na jeho právní nástupce (dědické právo v objektivním smyslu). Obecně se dědické právo (dědictví) spojuje se smrtí fyzické osoby (ať je prokázaná úmrtním listem, nebo prohlášením fyzické osoby soudem za mrtvou apod.). Z právního hlediska je smrt fyzické osoby důležitou právní skutečností, jež je nezávislá na lidské vůli a se kterou právo spojuje vznik, změnu a zánik právních vztahů týkajících se zemřelé osoby. Se smrtí fyzické osoby je spojen také zánik její...
|
|
|
The aspects of neo-Ottomanism in the Turkish foreign policies toward Albania, Bosnia-Herzegovina and Kosovo
Nagy, Gergely ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Práce se zabývá aspekty neo-Ottomanism v turecké zahraniční politiky na tři balkánské země - Albánie, Bosna a Hercegovina a Kosovo - se zaměřením na vývoj v posledním desetiletí. Turecko se stalo docela aktivní na Balkáně a v těchto zemích v posledních několika letech však tento aktivismus není bez antecendents. Tyto oblasti byly jádrem evropského území Osmanské říše, a po rozpuštění této jednotky, Turecko stále připojen zvláštní význam těchto zemí, i když během studené války byly vztahy chladič. Na druhou stranu, s pádem železné opony, vzestup AK strany vládní pozice a Ahmet Davutoglu se stal ministrem zahraničních věcí v Turecku, na Balkáně začal dostávat konkrétní "výsluní" v turecké zahraniční politiky. Nové nápady,, výrazy přístupy byly začleněny do které sebevědomý a asertivní zahraniční politiku Turecka. Nicméně, tato nová politika, jen neo-Ottomanism v mnoha případech, infered kritiky i od západu a od místních politiků na Balkáně taky. Práce si klade za cíl předělat a předělat tento výraz zvýraznění jiné, pozitivní prvky toho. Turecko politické, ekonomické, kulturní a vojenské vztahy s Albánií, Bosnou a Hercegovinou a Kosovem se vyvíjejí bezprecedentní rychlostí v těchto dnech ale Osmanská minulosti a etnické rozdíly zpochybňují v některých případech o záměrech v Turecku. Nicméně, ekonomika...
|
|
|
Kulturněhistorický potenciál rozvoje periferních oblastí v Česku (Případová studie Horažďovicka, Kašperskohorska a Netolicka)
Rudová, Pavla ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Heřmanová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá kulturněhistorickým potenciálem rozvoje periferních oblastí Česka na příkladu tří modelových území - regionů obcí s pověřeným obecním úřadem Horažďovice, Kašperské Hory a Netolice. Práce má několik cílů: provést diskurzní analýzu konceptu kulturněhistorického potenciálu a souvisejících pojmů, posoudit možnosti zahrnutí tohoto potenciálu do konceptu regionálního rozvoje periferních oblastí Česka, identifikovat kulturněhistorický potenciál konkrétních modelových území a navrhnout možnosti jeho využití. Metodika práce spočívá jednak ve studiu literatury a jednak ve výzkumu zaměřeném na zvolené regiony. Kulturněhistorický potenciál je stanoven podle identifikovaných prvků a jejich významu. Hodnoty jsou s ohledem na požadovanou srovnatelnost relativizovány vůči rozloze, počtu obyvatel a počtu částí obcí. Práce přinesla několik zjištění: (i) v odborné literatuře neexistuje jednotná definice pojmu kulturněhistorický potenciál; (ii) kulturněhistorický potenciál se využívá v regionálním rozvoji zejména v oblasti cestovního ruchu (rozvinutí kulturněhistorického potenciálu orientované "dovnitř" regionu - posilování regionální identity, kvalita místního kulturního života apod. - je výrazně méně časté); (iii) kulturněhistorický potenciál se liší v pohraničním regionu a v modelových...
|
|
|
Trenčín – vitalizácia priemyselných zón
Zelik, Radovan
Priemyselná architektúra hrala v meste Trenčín významnú úlohu pri formovaní mestského urbanizmu. Po aktívnej industriálnej ére sa však priemysel dostáva prevažne za hranice mesta a nevyužívané areály v jeho centre sa stávajú bariérou k jeho ďalšiemu rozvoju. Snaha mesta o redefinovanie svojej kultúrnej a historickej identity však dnes predkladá odlišný uhol pohľadu. Chátrajúce priemyselné areály sa tak môžu nielen opätovne zapojiť do mestského organizmu, ale môžu svojimi hodnotami prispieť k vytvoreniu a prezentácii charakteru mesta.
|
host ::
RSS.