|
|
Problematika dlouhodobých pobytů pod vodní hladinou
Spalová, Karolína ; Vondrášek, David (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název: Problematika dlouhodobých pobytů pod vodní hladinou. Cíle: Cílem této diplomové práce je kompilace problematiky dlouhodobých pobytů pod vodní hladinou od jejich příprav po bezpečné vynoření a jejich přenesení do reálného projektu. Metody: Na základě rešerše potápěčské literatury na dané téma důkladně zpracovat přípravy společně s pilotními pokusy. Následně zrealizovat, zabezpečit a vyhodnotit projekt One week jako dlouhodobý pobyt pod vodní hladinou v délce trvání 7 dnů. Pomocí rozhovorů s účastníky získat potřebné informace pro adekvátní přípravu i zpětnou vazbu. Výsledky: S přispěním odborné literatury se podařilo připravit, zabezpečit a zrealizovat dlouhodobý pobyt pod vodní hladinou v plánované délce trvání 7 dnů. Byl tak pokořen tuzemský rekord. Klíčová slova: aquanaut, keson, habitat
|
|
|
Meziroční dynamika výskytu šelem a kopytníků v české krajině
Schnebergerová, Adriana ; Pyšek, Petr (vedoucí práce) ; Sedláček, František (oponent)
Pro ekologický management populací divoké zvěře v Čechách je důležité, znát druhové složení v jednotlivých habitatech a umět předpovídat reakce zvěře na změny, které díky lidské činnosti v těchto habitatech dříve či později nastanou. Mocným nástrojem 21. století, kterým jsme schopni sledovat volně žijící živočichy bez větších zásahů do jejich života, jsou fotopasti. Při správném nastavení designu pokusů nám fotopasti umožňují zjistit o životě divoké zvěře takové detaily jako distribuce a habitatové preference druhů, populační struktura, nebo jejich chování. V této práci jsem použila fotopasti ke zjištění druhového složení kopytníků a šelem v různých habitatech, k odhalení jejich habitatových preferencí a ke zjištění, nakolik se prostorové zákonitosti výskytu kopytníků a šelem ve sledovaných habitatech v jednotlivých letech opakují či liší. Dále jsem se zaměřila na vztahy mezi zaznamenanými kopytníky a šelmami. Sběr dat probíhal od června 2015 do května 2017 na území Středočeského kraje severovýchodně od Prahy. Navzdory tomu, že je oblast hustě osídlena a hospodářsky využívána, jsem byla schopna v tomto dvouletém období zachytit celkem na 73 fotopastech čtyři druhy kopytníků a devět druhů šelem. Ze zaznamenaných druhů srnec obecný, lasice hranostaj, tchoř tmavý a vydra říční preferovali lužní lesy a...
|
|
| |
|
|
Habitatově specifické populační hustoty živočichů - revize konceptu
Šlosarová, Dita Afrodita ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Hustotu neboli denzitu populace lze vyjádřit více způsoby. Různé koncepty se liší zejména oblastí pozorování, jejíž výběr je ovlivněn cílem výzkumu a účelem výsledků. Tradičně využívaná hrubá denzita vyjadřuje početnost na jednotce plochy nespecifického geografického prostoru. Koncept ekologické denzity se zaměřuje na popis hustoty jedinců prostoru ekologického. Tím je území s vybranými vlastnostmi, nejčastěji druhově specifický habitat, proto tento koncept označujeme jako habitatově specifickou denzitu. Ekologická denzita ve srovnání s hrubou, často vykazuje až o několik řádů vyšší hustotu populace. Je zřejmé, že zvýšené hodnoty ekologické denzity bývají způsobeny menší rozlohou zkoumané oblasti či výběrem lokality na základě předchozích znalostí o rozšíření jedinců v prostoru. Ačkoli se autoři jako Elton, Mohr a Damuth pokusili vymezit různá pojetí, jednotná a striktní definice konceptu ekologické denzity dosud neexistuje. Ve výzkumech se proto setkáváme s mnoha modifikacemi a širokým spektrem využití, pro něž se i přes jejich odlišnosti všeobecně užívá označení ekologická či habitatově specifická denzita. Při práci s habitatově specifickými denzitami je třeba zohlednit aspekty jako velikost jedinců, korelující s rozlohou oblasti výskytu, jejich habitatové preference a ekologické nároky. Také je...
|
|
|
Fortel aneb postav si dům
Netrefová, Klára ; MA, Klára Zahradníčková, (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Návrh antropozem/metamorfoza volně navazuje na předdiplomový projekt Fortel aneb postav si dům, kdy jsem se rozhodla „přiložit ruku k dílu, řezat vrtat, skládat…“ A znovuobjevovat otisky práce a nástrojů v hmotě odkud se kvůli masové výrobě vytratily. Výstupem projektu byla eklektická, rozpadající se zahrada z cihelných prefabrikátů. V cihlářských výrobcích se vyskytuje většinou kapilární (otevřená) pórovitost. Která dovoluje penetraci a zádrž pomerně velkého množství vody. Cihly jsou vyrobeny z přírodních minerálních surových materiálů, stejně jako keramzit, který se běžně využívá jako se používá jako hydroponický substrát. Pórovitost cihelných tvárnic zároveň způsobuje budoucí degradaci materiálu v exteriéru. Narušené „opracované“ keramické tvárnice v zahradě pukají, mísí se se substrátem a vytvářejí živnou půdu pro rostliny. V diplomové práci odstupuji od materiálů zformovaných do modulů, dovezených na staveniště a zabývám se hmotou v její nejvolnější fluidní formě a formách vznikajících in-situ. Prací prostupují tři fluidní média, voda, hlína a beton. Beton- z počátku fluidní materiál, přejímá formy dalších dvou materiálů, tuhne Hlína- jako polo pevný- polo fluidní materiál Voda- nekonečně fluidní materiál, stále přítomná, rychle se přetváří, a periodicky přichází a mizí, přetváří zbylé dva materiály Materiály se spolu mísí formují v hmoty následně odtékají a rozpadají se a zanikají, když nastane jejich čas. S těmito přírodě blízkými procesy návrh pracuje ve třech měřítcích. V mikro měřítcích dochází k rozpadu hmoty na štěrky, písky, spraše, které vyživují půdy a rostliny, a dovolují vzniknout prostředím vhodným pro rozličné živočichy. Ve středním se jedná o drobné objekty, které formují a manipulují krajinu. A ve velkém se jedná o práci s krajinou samotnou.
|
|
|
Problematika dlouhodobých pobytů pod vodní hladinou
Spalová, Karolína ; Vondrášek, David (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název: Problematika dlouhodobých pobytů pod vodní hladinou. Cíle: Cílem této diplomové práce je kompilace problematiky dlouhodobých pobytů pod vodní hladinou od jejich příprav po bezpečné vynoření a jejich přenesení do reálného projektu. Metody: Na základě rešerše potápěčské literatury na dané téma důkladně zpracovat přípravy společně s pilotními pokusy. Následně zrealizovat, zabezpečit a vyhodnotit projekt One week jako dlouhodobý pobyt pod vodní hladinou v délce trvání 7 dnů. Pomocí rozhovorů s účastníky získat potřebné informace pro adekvátní přípravu i zpětnou vazbu. Výsledky: S přispěním odborné literatury se podařilo připravit, zabezpečit a zrealizovat dlouhodobý pobyt pod vodní hladinou v plánované délce trvání 7 dnů. Byl tak pokořen tuzemský rekord. Klíčová slova: aquanaut, keson, habitat
|
|
|
Vliv příčných překážek na společenstva ryb v říčním prostředí
Kofentová, Nikola ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Čech, Martin (oponent)
Výstavba příčných překážek je celosvětově považována za jednu z největších hrozeb pro říční eko- systémy a jednoznačně patří mezi nejzásadnější vlivy lidské činnosti na populace říčních ryb. Příčné překážky, zejména přehrady a jezy, narušují přirozené říční procesy, čímž dochází ke změnám fyzi- kálních, chemických a biologických vlastností toku a vzniku fragmentované říční sítě, kde se střídají úseky tekoucích a stojatých vod. Zároveň dochází ke značným změnám ve struktuře habitatu, jelikož výstavba překážek je často spojena s kanalizací toku, regulací průtoku, opevněním břehů a prohlu- bováním koryta. Říční organismy, zejména ryby, jsou na tyto změny vysoce citlivé, změny je posti- hují na úrovni jedinců, druhů i celých populací. Mezi nejzávažnější dopady fragmentace patří zpo- malení nebo úplné zastavení migrace ryb a ztráta habitatů. Nejvíce ohroženou skupinou jsou di- adromní a reofilní druhy ryb, které mají složité migrační strategie a specifické nároky na prostředí. Kromě narušení migrace působí příčné překážky mnoha dalšími mechanismy - narušují reprodukci, růst a vývoj ryb, mění složení a trofickou strukturu společenstev a znesnadňují rybám přizpůsobení vůči dalším změnám prostředí, jako je například znečištění vody nebo posuny areálů vlivem klima- tické změny. Zejména v rozvinutých částech...
|
|
|
Habitatové preference zástupců čeledi Chydoridae (Crustacea, Cladocera)
Zimová, Tereza ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Šorf, Michal (oponent)
Tato práce je literární rešerší, zabývající se přehledem výskytu nik vybraných druhů perlooček čeledi Chydoridae. Cílem této práce bylo shrnout poznatky o výskytu druhů v různých typech prostředí, určit jaké jsou jejich preference a zjistit, kterými faktory jsou případně limitovány. Práce je zaměřena na typ habitatů, ve kterých se druhy chydoridů nachází, úživnost vody a pH. Jsou zde zmíněny také environmentální faktory jako je koncentrace vápníku a hloubka, které by mohly nejspíše také ovlivňovat volbu niky těchto druhů. Druhy se mohou rozdělit na oportunisty s širokou nikou a specialisty s úzkou nikou, přesto má velká část druhů širokou toleranci k většině environmetálních faktorů. Klíčová slova: Chydoridae, nika, habitaty, makrofyty, volné dno, pH, trofie vody, hloubka, vápník
|
|
|
Habitatové preference rodu Bombina v rámci hybridní zóny v jižních Čechách
NOWAK, Rudolf
Cílem této práce bylo zjistit, jaké z vybraných abiotických a biotických parametrů habitatu preferují jednotlivé druhy kuněk a jejich hybridní skupiny. Předmětem této práce bylo také zrevidovat již známé lokality výskytu a nalezení nových stanovišť v hybridní zóně na Kaplicku a Českobudějovicku. Sledoval jsem 4 nově nalezené stanoviště a 13 již známých stanovišť na sedmi lokalitách, z nichž dvě stanoviště jsem vyhodnotil jako zaniklé z důvodu přestavby na rybník využívaný k rybničnímu hospodářství. Jedna lokalita byla znehodnocena zavezením stavební sutí. Další na základě dokončení stavby rodinného domu. Čtyři stanoviště byly pravidelně bez nálezu z důvodu nadměrného sucha. Monitoring byl založen na metodě kompletního odchytu a determinace byla provedena na základě vzoru aposematického zbarvení na břišní straně odchycených jedinců. Na základě této kresby byla také hodnocena míra hybridizace neboli hybridní index. Celkem jsem tedy klasifikoval devět stanovišť na pěti lokalitách, z nichž byly nově nalezeny čtyři. Na základě výsledků jsem za pomocí Pearsonova korelačního koeficientu vyhodnotil jako neprůkazné parametry: obvod, plochu, hloubku a přítomnost vegetace. Statisticky významné se projevilo vystavení slunci, vzdálenost od lesa a nadmořská výška stanovišť.
|
|
|
Soubor didaktických pomůcek pro samostatnou práci učitele se skupinou dětí v zoo
HLADKÁ, Alžběta
V rámci této diplomové práce vznikl výukový program "Pouští a prérií" zaměřený na vybrané savce a jejich geografický výskyt. Jeho součástí je sada didaktických materiálů a pomůcek pro samostatnou aktivitu učitele se skupinou žáků 2. až 5. třídy ZŠ v Zoo Hluboká. V práci jsou nejdříve popsány cíle, význam a výhody vzdělávání v zoologických zahradách včetně zaměření na Zoo Hluboká. Dále seznamuje s výukou biogeografie jako součásti RVP, s různými pojetími této problematiky a s kontextovým modelem učení. Po stručné charakteristice savců a jejich anatomii v závislosti na prostředí následují podrobnější informace o vybraných savcích. Vytvořený soubor obsahuje informace a pomůcky, které přímo u expozic jednotlivých zvířat názorně přiblíží žákům charakteristiku daných savců, zajímavosti o nich a jejich adaptaci na dané prostředí, ve kterém žijí. Dále jsou v něm popsány metodické pokyny pro učitele a rovněž obsahuje pracovní list včetně řešení. Součástí je i mapa zoo s vyznačenými klíčovými stanovišti vzdělávacího programu. Celý soubor bude k dispozici na pokladně zoo. Je možná i předchozí příprava z materiálů na webu zoo.
|
host ::
RSS.