|
|
Hodnocení klíčivosti vybraných genotypů konopí v in vitro podmínkách
Kučerová, Petra
Tato bakalářské práce se zabývá možnostmi využití technického konopí, které je v současné době; vzhledem ke snaze chovat se co nejvíce ekologicky; velmi žádanou plodinou. Cílem bylo vybrat z několika konopných odrůd ty nejvitálnější (Fibrol a Tisza) a následně je použít ke kultivaci in vitro na médiích s obsahem těžkých kovů (kadmia a olova). Výsledky práce zahrnovaly posouzení akumulačních schopností konopí a tvorby rostlinných barviv (chlorofylů a karotenoidů) při daných stresových podmínkách. Co se týče růstových faktorů (čerstvá hmotnost, délka stonku, délka kořenů, atd.), lépe si vedla odrůda Fibrol. Ovšem z hlediska akumulace bylo uspokojivějších výsledků dosaženo s odrůdou Tisza na médiích s obsahem kadmia. Zároveň rostliny odrůdy Tisza dosáhly vyššího obsahu rostlinných barviv, i když celkově nebylo prokázáno, že by byl fotosyntetický aparát rostlin působením těžkých kovů nějak zásadně poškozen. Experiment potvrdil, že konopí je vhodnou hyperakumulační rostlinnou.
|
|
|
Fytoremediácie využitie technických plodín
Schreiber, Patrik
Tato bakalářská práce shrnuje možnosti využití rostlin - především technických plodin - k dekontaminaci půd, vod a kalů od polutantů. Tato práce poskytuje přehled a způsoby příjmu kontaminantů, které se dají tímto způsobem odstraňovat ze životního prostředí, popis fytoremediačních technologií a jejich výhody a nevýhody, popis vybraných plodin a limity jejich využití. V další části mé bakalářské práce popisuji pokus, při kterém byl zkoumaný fytotoxický efekt skládkové vody na různé parametry dvou odrůd konopí (Cannabis sativa L.). Cílem tohoto pokusu je zjištění optimální koncentrace zálivky skládkovou vodou. Optimální zálivka by měla být taková, aby nadměrně neinhibovala pro fytoremediaci důležité parametry rostlin, případně je ihned nezahubila. Tvorba skládkové vody je hlavním problémem skládkování komunálního odpadu. Skládková voda představuje vážné ohrožení pro povrchové a podzemní vody. Skládková voda by se dala definovat jako tekutina, která prochází přes těleso skládky a obsahuje z ní vyextrahované látky a hmotu. Tato tekutina vzniká ze srážkové vody, která dopadá na skládku a z vlhkosti odpadu, který byl na skládku uložen. Složení skládkové vody může být různé, závisí na věku skládky i na typu odpadu na ní ukládaného, pravidelně ale obsahuje jak organické polutanty, tak těžké kovy.
|
|
|
Využití arbuskulární mykorhizy formou fytoremediace
Wohlmuth, Jan
Práce je zaměřena na možnosti využití fytoremediačních účinků mykorhizních symbióz při pěstování okrasných a ovocných dřevin na ekologicky zatížených stanovištích. Hlavním popisovaným kritériem byla schopnost rostlin využívat fytoremediační technologie. V práci jsou shrnuty vybrané vědecké poznatky, které se problematikou fytoremediačních technologií s použitím rostlin inokulovaných mykorhizními houbami, především arbuskulárními, zabývají, za současného zhodnocení praktického využití v ČR a ve světě.
|
|
|
Fytoextrakce benzodiazepinů z vodných roztoků
Grasserová, Alena ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
Abstrakt, klíčová slova V této práci byly provedeny fytoextrakční experimenty se čtyřmi benzodiazepiny: chlordiazepoxidem, diazepamem, alprazolamem a bromazepamem, a to na rostlině kukuřici seté (Zea mays). Ke sterilně vysázeným rostlinám kukuřice seté bylo po 14 dnech růstu přidáno čerstvé médium (dle Murashiga a Skooga) obohacené o benzodiazepin o výchozí koncentraci 10 mg · l-1. Médium bylo následně odebíráno vždy po 24 hodinách a koncentrace benzodiazepinu zjištěna metodou HPLC s UV detekcí. Při stejných podmínkách byly na HPLC po ukončení fytoextrakčních experimentů měřeny i vzorky extrahovatelných reziduí benzodiazepinů za účelem zjištění míry translokace léčiv do nadzemních částí rostlin. Nejvyšší fytoextrakční účinnost (množství léčiva extrahovaného 1 gramem biomasy za 24 hodin) byla zjištěna pro chlordiazepoxid, následoval bromazepam a alprazolam, nejnižší fytoextrakční účinnost vykazoval diazepam. Analýza extrahovatelných reziduí potvrdila translokaci do nadzemních částí rostliny u všech testovaných benzodiazepinů. Touto cestou může tedy docházet ke kontaminaci potravních řetězců živočichů. Klíčová slova: fytoremediace, fytoextrakce, benzodiazepiny, extrahovatelná rezidua, HPLC.
|
|
|
Studium interakce residuí farmak s vyššími rostlinami
Štrosová, Sofie ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
Psychotropní látky patří v současné době k běžně používaným léčivům. Jejich spotřeba dramaticky stoupá, silně se tak zvyšuje možnost kontaminace životního prostředí. I když jsou tyto látky z velké části metabolizovány, přesto se určitá část exkretuje močí do komunálních odpadních vod. Čistírny odpadních vod odstraňují tyto mikropolutanty jen částečně. Výtoky z čistíren ústí do povrchových toků a jejich prostřednictvím jsou polutanty rozšiřovány ve vodním ekosystému a následně kontaminují i suchozemské organismy. Interakce léčiv s rostlinami poskytuje informace o možnosti biotechnologické dekontaminační technologie - fytoremediace a zároveň poukazuje na možnost kontaminace potravních řetězců člověka i živočichů u kterých tyto polutanty mohou způsobit změny v chování a reprodukci. Léčivé látky trazodon a hydroxyzin patří k často předepisovaným léčivům. Byla zkoumána možnost jejich fytoextrakce a záchyt kořenovým systémem rostlin kukuřice (Zea mays) v in vitro sterilním modelovém systému. Rostliny byly kultivovány na Murashige-Skoog kultivačním médiu. Po dosažení adekvátního vzrůstu byl ke kultivacím přidán roztok média se studovaným polutantem o koncentraci 5 mg/L a 10 mg/L. Pokles koncentrace léčiv v médiích byl sledován pomocí HPLC po dobu 8 dní. Byla prokázána schopnost rostlin extrahovat z média...
|
|
| |
|
|
Faktory ovlivňující příjem a distribuci uranu v rostlinách
Krejčová, Daniela ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Uran je radionuklid, který se v malém množství přirozeně vyskytuje v zemské kůře. V těchto koncentracích není příliš nebezpečný, ale jeho koncentrace se kvůli antropogenní činnosti zvyšuje a dá se očekávat, že i v budoucnosti bude jeho množství narůstat. Proto je nutné zkoumat možnosti, jak takovouto kontaminaci co nejšetrněji a zároveň efektivně odstranit. Vhodným řešením by mohla být fytoremediace, ale tato metoda je v případě kontaminace uranem relativně na začátku. Proto je třeba studovat vliv uranu na rostliny a zjistit, nakolik jsou vhodné pro fytoremediaci uranem kontaminovaných areálů. Fytoremediační metody jsou založené na schopnosti rostlin přijímat a akumulovat dané polutanty. Nejzásadnější faktory ovlivňující příjem uranu rostlinou se dají v zásadě rozdělit do čtyř skupin: druh rostliny, oxidační stav uranu, pH média nebo substrátu a ligand, který je na uran navázán (Mitchell, 2013). S tím úzce souvisí i transport uranu do nadzemních částí rostliny. Rostliny se musí s přijatým uranem vypořádat; kromě radiologického rizika vyplývajícího z vlastností radioizotopu, je uran zároveň i těžký kov. Pro rostliny je výrazně závažnější chemická toxicita uranu způsobující mimo jiné oxidativní stres, než radioaktivita uranu. Informace o působení uranu na rostliny jsou velmi důležité pro další rozvoj...
|
|
|
Environmentální účinky radiofarmak obsahujících 223 Ra
Krmelová, Tereza ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Název práce: Environmentální účinky radiofarmak obsahujících 223 Ra Autor: Tereza Krmelová Obor: Chemie životního prostředí Druh práce: Diplomová Vedoucí práce: Doc. Ing. Stanislav Smrček, CSc Abstrakt: V práci byla studována možnost fytoextrakce nanočástic hydroxyapatitu nebo oxidu titaničitého s navázaným 223 Ra kořenovým systémem testovaných rostlinných druhů Avena sativa a Zea mays jako model fytoremediační technologie. A současně jako zdroj dat k posouzení možného vstupu reziduí radioaktivity a nanomateriálů do potravních řetězců. Zároveň je v práci ověřován experiment s ovlivněním fytoextrakce 223 Ra v podobě dusičnanu s přídavkem EDTA, který byl prováděn v práci bakalářské. Tento experiment byl opakován z důvodu, že jeho výsledky byly v rozporu s obvykle popisovaným zlepšením fytoextrakční účinnosti po přidání komplexačního činidla. V práci byla především studována translokace radioaktivního materiálu z kořenů do nadzemní části. Experimentálně byla potvrzena extrakce nanočástic s navázaným 223 Ra z roztoku a translokace radioaktivity do nadzemní části rostliny. V případě Avena sativa byl záchyt nanočástic hydroxyapatitu s navázaným 223 Ra 53 % z toho 88 % aktivity bylo zachyceno v kořenech a 12 % v nadzemní části. Záchyt nanočástic oxidu titaničitého rostlinami Avena sativa byl 49 %, z toho 92 %...
|
|
|
Fytoextrakce vybraných psychofarmak
Grasserová, Alena ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Petrová, Šárka (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Fluvoxamin je v dnešní době hojně užívaným psychofarmakem. V těle je tato látka metabolizována na nejméně devět produktů, 4 % jsou z těla vyloučena v nezměněné podobě. Vzhledem k nadužívání a nesprávné likvidaci farmak se tato látka dostává do přírody a nebezpečně ji ohrožuje už při velmi nízkých koncentracích. V této bakalářské práci byla zkoumána účinnost fytoextrakce fluvoxaminu z vodného roztoku na in vitro kultivovaných rostlinách kukuřice seté (Zea mays) a hrachu setém rolním (Pisum sativum). Rostliny byly kultivovány na Murashige-Skoog mediu obohaceném fluvoxaminem. Výchozí koncentrace studované látky v mediu byla 15 mg · l-1 u kukuřice a 10 mg · l-1 pro hrách. Každých 24 hodin byl proveden odběr media a aktuální koncentrace fluvoxaminu byla stanovena pomocí HPLC s UV při 235 nm. Pokles koncentrace léčiva v případě fytoextrakcí kukuřicí setou činil v průměru 54,6 % během 72 hodin. V případě hrachu setého rolního byl tento pokles stanoven na 37,6 % během 72 hodin, přičemž koncentrace fluvoxaminu v mediích klesaly u všech kultivací přibližně lineárně. Klíčová slova: fytoremediace, fytoextrakce, psychofarmaka, fluvoxamin, HPLC.
|
|
|
Rezidua farmak v životním prostředí - interakce s vyššími rostlinami
Jirák, Jaroslav ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Moša, Marek (oponent)
- 3 - Abstrakt Cílem této práce bylo provedení fytoextrakčních experimentů s kukuřicí setou (Zea mays) a stanovení fytoextrakční účinnosti u vybraných nesteroidních protizánětlivých léčiv a karbamazepinu a jejich vzájemných kombinací. K hydroponicky sterilně kultivovaným rostlinám bylo po 10 dnech růstu přidáno kultivační médium s obsahem ibuprofenu, diklofenaku, naproxenu a karbamazepinu v koncentracích 5 - 10 mg/L. Z kultivačního média byly s odstupem 24 hodin odebírány vzorky, které byly následně analyzovány pomocí metody HPLC/DAD. Po ukončení experimentu byla z rostlin a kořenů použitých při experimentu provedena analýza extrahovatelných reziduí pomocí metody HPLC/DAD + FLD. Největší fytoextrakční účinnost byla nalezena u ibuprofenu. Druhou a třetí nejvyšší účinnost vykázal naproxen a diklofenak, v závislosti na kritériu vyhodnocení fytoextrakční účinnosti. Nejnižší fytoextrakční účinnost byla pozorována pro karbamazepin. Ve vícekomponentním uspořádání pokusu bylo zjištěna zjištěna snížená fytoextrakční účinnost pro všechny látky s výjimkou ibuprofenu v kombinaci s karbamazepinem a dikofenakem. Bylo rovněž prokázáno toxické působení ibuprofenu na transportní mechanismy rostliny. Analýza extrahovatelných reziduí potvrdila koncept toxicity ibuprofenu pro transportní systémy rostliny a také možnost...
|
host ::
RSS.