|
|
Synantropní flóra v okolí Brněnské přehrady
Melicharová, Montana
Bakalářská práce se zabývá synantropní flórou vyskytující se v okolí Brněnské přehrady, která se nachází na severozápadním okraji města Brna. Tato práce přináší poznatky o nálezech rostlin ve studovaném území získané na základě excerpce literatury a údajů z hlavních botanických databází. Součástí práce je i vlastní floristický průzkum, jehož výsledky budou přidány do databáze projektu zaměřeného na mapování flóry města Brna. Území bylo vymezeno dvěma čtverci sítového mapování (6765CAa, 6765CAc). Celkově jsem nalezla 306 rostlinných druhů, jejichž výskyt nebyl do současné doby na vymezeném území potvrzen. Za nejvýznamnější nálezy lze považovat výskyt sasanky lesní (Anemone sylvestris), okrotice bílé (Cephalanthera damasonium) a kerblíku obecného (Anthriscus caucalis). Výsledky v podobě seznamů nalezených rostlin, poslouží k důkladnějšímu poznání flóry vyskytující se u Brněnské přehrady.
|
|
| |
|
|
Rostliny jako indikátory půdních vlastností
Doležal, Jan ; Chuman, Tomáš (vedoucí práce) ; Šefrna, Luděk (oponent)
Půda v budoucnu bude stále důležitějším přírodním zdrojem, půda je degradována, ubývá organické hmoty, mění se chemismus, dochází k její nadměrné exploataci. Místní vegetace může být obrazem specifických vlastností půdy, právě tyto vlastnosti stanoviště mohou poukázat na procesy probíhající v půdě. Schopnost rostlin indikovat půdní vlastnosti jsou popisovány u řady druhů, proto bylo v první části práce cílem vytvořit literární rešerši o rostlinných indikátorech. A v praktické části pak zhodnotit těsnost vztahu mezi vybranými půdními vlastnostmi a jejich hodnotou odvozenou na základě indikace druhovým složením ve dvou vybraných povodích. Klíčová slova: flóra, fytoindikace, půda, vegetace, ellenbergovy indikační hodnoty, povodí GEOMON
|
|
| |
|
|
Karbonská flóra české části hornoslezské pánve a její význam pro biostratigrafii
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Bakalářská práce podává stručný přehled karbonské flóry české části hornoslezské pánve a její využití pro stratigrafii. Bažinatá vegetace karbonu se stala základem uhelného bohatství hornoslezské pánve, jejíž sedimenty se ukládaly po dobu asi 10 mil. let. Za toto dlouhé období se charakter flóry měnil a podle asociací určitých druhů, tak můžeme výplň pánve členit do stratigrafických jednotek. V pánvi nacházíme plavuně, přesličky, kapradiny, kapraďosemenné rostliny, kordaity a ginkovité rostliny. Výplň hornoslezské pánve započala ukládáním ostravského souvrství s typickou flórou paralických pánví a s vůdčím druhem Sphenopteris adiantoides. Slojové facie střídaly mimoslojové úseky s kulmskou flórou. Díky paleogeografickým změnám sedimentačního prostředí spojeným s mořskými transgresemi docházelo ke změnám floristických asociací. Významným dělítkem střední a svrchní floristické zóny spodního namuru je skupina faunistických horizontů (dále jen sk. f. h.) Enny, v jejímž začátku mizí poslední kulmská flóra. Po následném hiátu sedimentuje karvinské souvrství s významným horizontem sloje Prokop. Je charakteristické druhy středního namuru až spodního westphalu a postrádá mimoslojové úseky. Rostliny stáří svrchního namuru nacházíme v sedlových a sušských vrstvách. Spodními sušskými vrstvami prochází...
|
|
|
Vybrané lokality hlavního města Praha pro výuku biologie a geoologie
Cibíková, Markéta ; Rajsiglová, Jiřina (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na nejdůležitější pražské lokality, které jsou vhodné pro biologickou a geologickou exkurzi. Praktická výuka biologie a geologie je velice důležitá. Je žádoucí, aby žáci pochopili procesy z dávné geologické historie, viděli na vlastní oči zachované fosílie a věděli, jak vypadají rostliny a živočichové, kteří jsou nedílnou součástí výuky biologie. V tomto směru je teoretická výuka ve školních lavicích nedostačující. Práce zahrnuje biologické a geologické charakteristiky vybraných lokalit zaměřené na jejich geologický vznik, horniny, fosílie, rostliny a živočichy, kteří se zde nachází. Pro každou exkurzi je navržena trasa cesty. Součástí práce jsou odkazy na vypracované pracovní listy, které byly zhotovené metodickým portálem RVP. V závěru práce je krátké představení výuky biologie a geologie v jiných zemích a jejich přístup k exkurzím. Bakalářská práce byla navržena tak, aby usnadnila učitelům biologie a geologie přípravu jejich vlastní exkurze.
|
|
|
Rašeliniště - významný biotop v CHKO Třeboňsko
ADAMÍKOVÁ, Markéta
Hlavním tématem bakalářské práce jsou Rašeliniště - významný biotop v CHKO Třeboňsko a vytvoření didaktických podkladů, které budou využitelné pro návštěvníky CHKO (zpravidla žáky základních škol) při environmentální výchově. Teoretická část nás seznámí s chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko, její charakteristikou, geologií, hydrologií, faunou a flórou. Dále nás seznámí s rašeliništěm a jeho historií vzniku, výskytu, využití a významu v krajině. Pro praktickou část jsou vytvořeny didaktické materiály, dva návrhy exkurzí - "O čem šeptá rašeliniště a Pojďme spolu na blata", které obsahují přednášku s obecným zaměřením na rašeliniště. Exkurze jsou koncipovány pro první a druhý stupeň základních škol a jejich součástí jsou pracovní listy pro žáky i pedagogy a ekologické hry. Posledním didaktickým materiálem je program "Kdysi dávno", který je koncipován pro první stupeň základních škol a je vyhotoven pro Dům přírody Třeboňska. Jedná se o dva pohádkové příběhy, v nichž poznávání přírody je spojené s citovým prožitkem.
|
|
|
Gondwanský element ve flóře Latinské Ameriky
Potůčková, Anna ; Stančík, Daniel (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent)
Přijetím konceptu deskové tektoniky v šedesátých letech dvacátého století se od základu změnil náhled na původ latinskoamerické flóry. Zjistilo se, že dnešní kontinent Jižní Ameriky byl před 100 miliony lety součástí pradávného kontinentu Gondwany a její jednotné flóry. Tento poznatek vedl k interpretaci vzniku disjunktních areálů taxonů, rozšířených v Jižní Americe a na ostatních částech bývalé Gondwany, v důsledku rozpadu dřívějšího kontinuálního areálu výskytu. Po následném oddělení kontinentu Jižní Ameriky od Gondwany přibližně před 100 miliony lety se předpokládalo, že se zde vegetace vyvíjela izolovaně až do vytvoření Panamské šíje před 3 miliony lety. Novějšími výzkumy a použitím molekulárních hodin se však ukazuje, že výměna bioty mezi Jižní Amerikou a sousedícími kontinenty v určitých obdobích ještě před uzavřením Panamské šíje přeci jen probíhala. Cílem práce je srovnání názorů na původ latinskoamerické flóry z "předmolekulární" doby a nových prací, založených převážně na poznatcích odvozených z molekulárních dat.
|
|
|
Květena jihozápadního okraje Českého krasu
Synek, Michal ; Špryňar, Pavel (vedoucí práce) ; Kačmarová, Lucie (oponent)
Již od svého počátku, sahajícího do první poloviny 19. století, není botanický průzkum v oblasti dnes vymezené jako fytogeografický okres Český kras rovnoměrný. Tato práce se má pokusit shrnout záznamy z jiho-západní části území, která je většinou poněkud přehlížena. V textu lze nalézt geologické, geomorfologické či klimatologické charakteristiky území a samozřejmě také práce, alespoň ty rozsáhlejší, zpracovávající danou oblast. Těchto prací není tolik jako pro ostatní podoblasti Českého krasu, přesto jsou v nich zmiňovány velmi zajímavé lokality. Přes mnohé návrhy na ochranu těchto lokalit se mnohým z nich těchto výsad nedostalo v dostatečné míře. Poslední kapitola se snaží nastínit možnosti potenciálního budoucího floristického mapování sledovaného území.
|
|
|
Vliv člověka na utváření krajiny
Lainová, Dana ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na rozdíly ve struktuře krajiny způsobené vlivem člověka v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Provede nás obdobím od roku 1955 až do současnosti. Bere v potaz jak dřívější tak i současnou podobu krajiny, co se týče rozlohy, krajinného rázu, rostlinných a živočišných společenstev a abiotických faktorů. Popisuje jednotlivé vlivy člověka na utváření podoby tohoto přírodního dědictví. Zaměří se na lesní hospodářství a stav lesních porostů, zemědělství a ochranu půdy. Neopomine ani myslivost a s tím spojené stavy zvěře, rybníkářství a tudíž i čistotu vody. Věnovat se bude vodnímu hospodářství a jeho úpravě vodních toků. V neposlední řadě se soustředí na infrastrukturu a s tím spojenou výstavbu sídel a inženýrských sítí. Pozornost bude směřována i na odpadní hospodářství, průmysl a těžbu nerostných surovin. Nelze nezmínit oblasti jako turistika, horolezectví a rekreace, které je třeba provozovat jen ve vyznačených oblastech a v souladu s ochranou přírody. Na základě poznatků z jednotlivých oblastí je možné porovnat, jaký vliv měl člověk na utváření krajiny Českého ráje od roku 1955 do současnosti. I za takto v dějinách krátkou dobu lze pozorovat velkou změnu v krajinném rázu či v druhových společenstvech. Do budoucna bude třeba zmírnit intenzitu přetváření krajiny a zaměřit se více na zachování původní přirozenosti tohoto přírodního dědictví.
|
host ::
RSS.