|
|
Záměr naučné stezky v anglickém parku Ostrov v Horažďovicích: hodnocení, medializace
Lávička, Miroslav ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá naučnými stezkami (NS) různého tematického zaměření, jejich posláním a způsoby zprostředkování informací návštěvníkům pomocí různých variant informačních panelů.
Cílem mé diplomové práce bylo zdokumentovat prostor pro návrh nové naučné stezky na území anglického parku Ostrov v Horažďovicích. Pro dosažení cíle bylo nutné realizovat sociologické šetření zaměřené na horažďovickou veřejnost, pedagogické pracovníky místních vzdělávacích institucí (mateřských a základních škol) a představitele města. Důležité bylo analyzovat a zhodnotit vhodnost lokality pro zřízení naučné stezky, její případná medializace a vytvoření ukázkového informačního panelu.
Práce pracuje s několika hypotézami, zda občané Horažďovic navštěvují naučné stezky, potřebují-li naučné stezky reklamu a nebude-li mít zvýšený zájem lidí negativní vliv
na přírodní prostředí anglického parku Ostrov, zda by občané Horažďovic uvítali naučnou stezku v anglickém parku Ostrov a je-li trasa v anglickém parku Ostrov v Horažďovicích vhodná pro všechny skupiny obyvatelstva.
Prostřednictvím dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 71 % veřejnosti navštěvuje NS, 76 % pedagogů navštěvuje NS v rámci výuky. Veřejnost (69 %) a pedagogové (75 %) souhlasí s vytvořením nové naučné stezky v parku Ostrov. Pouze 11 % veřejnosti a 19 % pedagogů zná všechny NS na Horažďovicku. Veřejnost (78 %) a pedagogové (89 %) odpověděli, že by o NS chtěli více informací a jejich větší medializaci. Při tvorbě návrhu nové naučné stezky a informačního panelu byly zohledněny výsledky dotazníkového šetření. Vzhledem k pravidelné údržbě, vybavenosti, bezbariérovým cestám a přístupu byl park shledán vhodným pro osoby všech věkových kategorií (rodiny s dětmi, skupinky teenagerů, osoby v důchodovém věku, atd.) a osoby zdravotně postižené.
|
|
|
Přehled znalostí o fauně krajinářsky významných celků armádou opouštěného vojenského újezdu Brdy
Heichelová, Ilona ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Vejtrubová, Markéta (oponent)
Vojenské výcvikové prostory představují svým charakterem krajiny velice specifické podmínky pro život mnoha vzácných druhů živočichů. Tyto velice cenné biotopy vznikají důsledkem disturbancí vojenskými aktivitami. Mnoho let nepřístupný vojenský újezd Brdy byl zrušen a od 1. 1. 2016 bylo území vojenského újezdu vyhlášeno CHKO. Z hlediska zachování pestré druhové diverzity je důležitá následná péče o významné biotopy podobným způsobem jakým měla vliv na přírodu armádní technika.
Bakalářská práce se zabývá sestavením podrobného seznamu živočichů, kteří se vyskytují na území bývalého vojenského újezdu Brdy, sloužící jako podklad k posouzení o důležitosti zachování krajinného rázu této lokality. Z literárních zdrojů byla ze skupiny bezobratlých zjištěna přítomnost 15 druhů pavouků (Araneae), 958 druhů brouků (Coleoptera), 9 dvoukřídlých (Diptera), 16 blanokřídlých (Hymenoptera), 398 druhů motýlů (Lepidoptera), 7 síťokřídlých (Neuroptera), 4 druhy korýšů (Crustacea) a 73 druhů měkkýšů (Mollusca). Ze skupiny obratlovců se ve zkoumaném území nalézá 14 druhů obojživelníků (Amphibia), 155 ptáků (Aves), 52 druhů savců (Mammalia), 24 druhů ryb (Osteichthyes) a 6 druhů plazů (Reptilia).
|
|
|
Měkkýši České republiky
Cermanová, Michaela ; Hlava, Jakub (vedoucí práce) ; Husák, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou měkkýšů na území České republiky.
V jejím úvodě byl charakterizován kmen měkkýšů a jeho historie. Další část se věnuje morfologii a anatomii suchozemských a vodních měkkýšů, jejich ekologii a biologii. Podrobně byl popsán životní cyklus plžů, způsob života a potrava. U vodních měkkýšů byl popsán charakter rozšíření na území České republiky a jejich migrace spojená s osidlováním nových biotopů. Následující kapitola pojednává o determinaci a sběru měkkýšů, popisuje několik metod sběru a determinaci suchozemských zvláště pak vodních měkkýšů.
Velká část práce je věnována ohrožení měkkýší fauny, ochraně přírody a negativnímu vlivu člověka na malakofaunu vytvářením nových podmínek v krajině. Mezi negativní vlivy, kterými člověk zásadním způsobem mění ráz krajiny patří například mýcení lesů, budování přehradních jezer nebo podélná regulace toku. Poslední kapitola popisuje nepůvodní druhy suchozemských i vodních měkkýšů na území České republiky, které představují další nebezpečí pro naši původní malakofaunu.
|
|
|
Dokumentace Přírodního parku Džbány - Žebrák
Suková, Hana ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Dokumentace Přírodního parku Džbány -- Žebrák. Cílem práce je jeho terénní dokumentace, která je zaměřena na vrchol Džbány, lesnatý hřeben vrcholu Žebrák, Kališťské louky a Louky u Budenína. Zároveň bude také postihnuta biologická diverzita jednotlivých lokalit. Samotná práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoretické a z části praktické. Úvod teoretické části je věnován Přírodnímu parku Džbány - Žebrák, a to jak jeho historii - tedy jeho zákonnému zřízení, tak jeho samotnému vymezení. Následně budou popsány také podmínky ochrany tohoto parku. V obecné rovině se pak zmíním o hospodaření v přírodních parcích. Po této teoretické části následuje část praktická, v jejímž počátku se zaměřím na vegetaci Přírodního parku Džbány -- Žebrák a její charakteristiku. Zde budu vycházet zejména z terénního výzkumu Ochrany fauny ČR, který byl proveden během let 2007 až 2010. Ten je doplněn o moje poznatky z terénní dokumentace, kterou jsem prováděla ve dnech 19. až 21. dubna 2014 a 19. až 20. července téhož roku, v čele s manažerkou mikroregionu Ing. Eliškou Melicharovou. Po charakteristice vegetace přírodního parku je část práce věnována také botanické inventarizaci Přírodního parku Džbány -- Žebrák, která byla provedena v již zmíněném výzkumu Ochrany fauny ČR. Stranou samozřejmě nezůstanou ani savci, obojživelníci a ptactvo, které se v Přírodním parku Džbány -- Žebrák vyskytuje. Práce se věnuje také ekonomice mikroregionu Džbány, kterou jsem dne 25. října 2014 konzultovala s Ing. Eliškou Melicharovou a začátkem roku 2015 s Milošem Tomešem, předsedou Družstva Džbány.
|
|
|
Exkurze pro žáky základních škol do oblasti Veselských pískoven
SEMRÁDOVÁ MARTINŮ, Lenka
Tématem bakalářské práce je vytvoření didaktických podkladů a motivačních prvků, které by byly vyuţity při poznání Veselských pískoven. Projekt je určen pro ţáky základních škol. Práce se v první části zabývá problematikou pískoven obecně. Seznamuje s jejich vznikem, faunou a florou, která se vyskytuje na narušených místech a také se věnuje konkrétnímu prostředí Veselských pískoven. Druhá část je věnována exkurzím, které jsou určeny jak pro první tak i druhý stupeň ZŠ. Tyto jsou vytvořeny tak, ţe mohou být pouţity jak na samotných pískovnách, tak v učebně.
|
|
| |
|
| |
|
|
Přírodní zahrady jako centra biodiverzity modelové území Ledeč nad Sázavou
SONBERGEROVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se zabývá v první řadě vypracováním literární rešerše, jež se týká problematiky přírodních zahrad v České republice i jinde ve světě. Větší pozornost je věnována především získání informací o jejich biodiverzitě. V praktické části se poté zaměřuje na zpracování informací o nově vzniklé přírodní zahradě v modelovém území Ledeč nad Sázavou a o průběhu jejího vzniku. V této přírodní zahradě byl následně proveden prvotní faunistický průzkum s cílem posoudit její biodiverzitu. Po adekvátním vyhodnocení získaných dat byly výsledky interpretovány v širších ekologických souvislostech biodiverzity antropocenóz.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.