|
|
Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském
Mrňa, Jaroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Novotný, Miroslav (oponent)
PhDr. Jaroslav Mrňa Církevní a obecné dějiny 19. a 20. století Název disertační práce v českém jazyce: Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském. Abstrakt v českém jazyce: Farní kroniky v sobě ukrývají vedle jedinečného odkazu myšlenek a činnosti duchovních správců, správní agendy jim svěřeného úřadu také velmi cenné údaje z životního příběhu samotné farnosti. Disertační práce Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském se zabývá problematikou existence farních kronik a jejich využitím pro moderní historickou práci na poli církevních a sociálních dějin. Pro prezentaci výpovědní hodnoty pramene byly vybrány pamětní knihy farností velkomeziříčského děkanství. Po úvodní kritice pramenů a literatury následuje kapitola věnovaná pohledu na křesťanské vnímání dějinnosti, vývoj kronikářství v jednotlivých dějinných epochách a zhodnocení farní kroniky jako pamětní či úřední knihy, uměleckého díla. Na ni navazuje část, která se zaměřuje na rozdíly ve struktuře zaznamenaných údajů. K částečné analýze i komparaci byl vytvořen reprezentativní vzorek 915 exemplářů farních kronik z české i moravské církevní provincie, jejichž přehled přináší jedna z příloh. V rámci...
|
|
|
Verbum Domini jako inspirace pro setkávání nad Biblí
Souradová, Marie ; Zimmermannová, Marie (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
Diplomová práce se zabývá tvorbou metodiky pro setkávání nad Biblí s dospělými ve farnosti Žamberk. V teoretické části si všímá důležitosti Bible v životě křesťana a východiska nachází v dokumentech magisteria církve, zejména v apoštolské exhortaci Verbum Domini a v dogmatické konstituci Dei Verbum. Z dokumentů vyvozuje kritéria pro katechezi s textem Bible. Jádrem práce je vytvoření vlastní metodiky pro konkrétní skupinu dospělých věřících z farnosti Žamberk. Při tvorbě metodiky je přihlédnuto k výsledkům sondy z farností. Metodika je ověřena a vyhodnocena na základě reflexe účastníků. Klíčová slova metodika, Bible, farnost, Verbum Domini, křesťan
|
|
| |
|
|
Náboženský život farnosti Vranov nad Dyjí v 20. století
PISK, Ctirad
PISK, C. Náboženský život farnosti Vranov nad Dyjí v 20. století. České Budějovice 2015. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra teologických věd. Vedoucí práce R. Svoboda. Tato práce se zabývá náboženským životem farnosti Vranov nad Dyjí v 20. století, pojednává o nejstarších dějinách farnosti až do 19. století. V druhé části práce pak zmiňuje náboženský život v 20. století farnosti a významných osobností tohoto období.
|
|
|
Historie farnosti Stará Říše v 1. polovině 20. století
Veselá, Anna ; Kubín, Petr (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Práce si klade za cíl zmapovat proměny života farnosti Stará Říše na pozadí historických událostí 1. poloviny 20. století. Vymezené historické období představuje farnost na počátku nového tisíciletí, v odrazu 1. světové války, v poklidnějším období první republiky, během 2. světové války a závěrem poukazuje na změny, které přineslo nové politicko-ekonomické uspořádání společnosti v závěru 40. let 20. století. Práce se dále zaměřuje na vývoj farnosti pod patronátem nedalekého kláštera premonstrátů v Nové Říši, pod jehož správu vždy farnost spadala. V neposlední řadě věnuje pozornost osobnosti Josefa Floriana, který všeobecně proslul svou nakladatelskou činností. Jeho vydavatelství přivedlo do Staré Říše celou řadu umělců a literátů, na druhou stranu se jeho názory staly zdrojem neshod s místními a klášterem.
|
|
|
Úřad vikáře na přelomu století (1790-1821)
BEČVÁŘ, Stanislav
Diplomová práce se zejména zabývá statistickým rozborem dvou knih podacích protokolů vikariátního úřadu Pelhřimov. Ty dohromady pokrývají dobu od roku 1750 až do roku 1831. Zaměřena je na období, kdy úřad vikáře zastával děkan z Nové Cerekve Vincenc Josef Rubricius. V roce 1790 se stal vikářem a byl jím po tři dekády, až do své smrti v roce 1821. Díky jeho pracovitosti i preciznosti ve vedení úřední agendy a dlouhému působení v úřadu vikáře, bylo možno přistupovat ke zkoumanému období jako k uzavřenému celku. Zápis v knize podacích protokolů byl vlastně důkazem o úředním jednání. Ve 32 kapitolách, pro každý jednotlivý rok, přináší tato diplomová práce statistické údaje o četnosti těchto zápisů v daném roce. Zkoumá jejich počet v jednotlivých měsících, týdnech i dnech. Díky tomu dále sleduje množství úředního jednání např. s českobudějovickou konzistoří, ostatními farami spadajícími do vikariátu, krajským úřadem v Táboře, nebo pelhřimovským děkanstvím. Do knih podacích protokolů se dále zapisovaly i vizitace na jednotlivých farách. Díky tomu bylo také možné detailně popsat, jak takové vizitace probíhaly v časové ose daného roku.
|
|
|
Manželky trvalých jáhnů v současném kontextu české církve. Jejich postavení a role v oblasti působení jejich manželů se zaměřením na královéhradeckou diecézi
Poživilová, Anna ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dřímal, Ludvík (oponent)
Práce se v první, teoretické, části zabývá historií vývoje jáhenské služby v církvi. Součástí je terminologické rozlišení pojmů manželství, kněžství, celibát, jáhenství; dále pak úloha a důležitost celibátu u duchovních a vývoj pohledu na ženu v církvi. Druhá část, praktická, se zabývá dopadem jáhenské služby na život rodin trvalých jáhnů a zkoumá, jak tento dopad vidí a vnímají manželky trvalých jáhnů. Poznatky jsou získány z dotazníků a následně jsou seřazeny do jednotlivých oddílů. Oddíly tvoří části "Já (manželka)" - "Děti" - "Farnost" - "Klérus". Jejich posouzením a utříděním získaných výsledků výzkumu z dotazníků a jejich následnou prezentací, mapující situaci v rodinách z pohledu manželek trvalých jáhnů, bylo dosaženo splnění hlavního cíle práce, tedy zjištění dopadů na život v rodinách, kde je otec trvalým jáhnem.
|
|
|
Vývoj farní sítě v kontextu dějin osídlení
Gája, Robert ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Hledíková, Zdenka (oponent) ; Sommer, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá na příkladu několika modelových oblastí vývojem farní sítě a rekonstrukcí farních hranic ve středověku. Výzkum je založen na středověkých pramenech a retrospektivním průmětu raně novověkých pramenů. Z území arcijáhenství kouřimského byly vybrány dvě modelové oblasti, na jejichž území proběhla kolonizace z větší části až v průběhu vrcholně středověké kolonizace ve 13. století. Jedná se o území středověkého děkanátu havlíčkobrodského a Černokostelecko. Pro tyto oblasti byly využity kromě nemnoha středověkých pramenů zejména prameny 17. a 18. století. Jako poslední modelové území bylo vybráno Staré Město pražské, kde můžeme pozorovat na rozdíl od dvou předchozích modelových oblastí hustou kostelní síť a její vývoj již od raného středověku. Hlavním důvodem pro výběr Starého Města je neobyčejně bohatá pramenná základna, kterou lze pro rekonstrukci farní sítě využít a překlenout tak pramenný hiát, se kterým se věda obvykle setkává v předbělohorském období při pokusech o rekonstrukci farních hranic v nějaké oblasti v plošném měřítku. Důležitým přínos představuje zcela nový metodický přístup rekonstrukce farních hranic kombinující farní soupisy a farní příslušnost jednotlivých domů. Výsledkem rekonstrukčního pokusu je soubor map, který znázorňuje vývoj farní síťě na modelových...
|
|
|
Dějiny kostela a farnosti v Želině do roku 1784
Zich, Leoš ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zdichynec, Jan (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dějinami kostela sv. Vavřince v Želině do roku 1784. Cílem celé práce je podat co nejúplnější řadu duchovních správců kostela. Středověké období je zpracováno na základě edic pramenů a literatury. Těžiště práce je v období mladšího novověku, které je zpracováno na základě archivních pramenů církevních i světských. Pro toto období jsou sledovány i stavební úpravy kostela, změny mobiliáře a jiné skutečnosti z náboženského života farnosti. Práce je zakončena soupisem sakrálních objektů na území farnosti.
|
|
|
Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském
Mrňa, Jaroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kašparová, Jaroslava (oponent) ; Martínková, Lenka (oponent)
PhDr. Jaroslav Mrňa Církevní a obecné dějiny 19. a 20. století Název disertační práce v českém jazyce: Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském. Anotace v českém jazyce: Farní kroniky v sobě ukrývají nesmazatelný odkaz jednotlivých duchovních správců a jsou mnohdy jedinou dochovanou stopou jejich myšlenek a činností. Jednotlivé záznamy pak v sobě uchovávají nejen mentalitu svých pisatelů, ale také velmi cenné údaje ze životního příběhu samotné farnosti. Disertační práce Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském přináší první ucelený pohled na problematiku existence farních kronik a jejich využití pro moderní historickou práci na poli církevních a sociálních dějin. Snaží se upozornit na důležitou funkci těchto ego- dokumentů pro rekonstrukci dějin života ve farnosti. Vedle zhodnocení přínosu kroniky jako uměleckého díla, pamětní či úřední knihy, práce zahrnuje i bližší pohled na různé typy těchto dokumentů a strukturu jejich zápisů. K analýze i komparaci byl vytvořen reprezentativní vzorek 915 exemplářů farních kronik z české i moravské církevní provincie, jejichž přehled přináší jedna z příloh. V rámci rozdílných formulářů pro zaznamenání údajů...
|
host ::
RSS.