|
|
A příšery skákati tam budou. Výnos o Babylónu (Izajáš XIII).
Lukáš, Jan ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Třináctá kapitola knihy Izajáš patřící do sbírky výnosů proti pronárodům (kapitoly 13 až 23) sice spadá svým umístěním do Protoizajáše (kapitoly 1 až 39), ale jedná se o autonomní jednotku. Tento první výnos sbírky směřuje proti největšímu odpůrci Judského království a též jeho zhoubci. Babylón se v Bibli stal symbolem pro bezbožné místo, kde se Božímu lidu dějí příkoří, ať už v knize Daniel, v Novém zákoně pak 1. epištole Petrově, či ve Zjevení. Při líčení zániku tohoto města, analogickému ke zničení Jeruzaléma, používá autor poetických prostředků a velmi barvitých a někdy velice syrových obrazů, včetně jakéhosi starověkého bestiáře. Tato diplomová práce se soustředí v první řadě na překlad hebrejského textu, tak jak je nyní dochovaný v biblickém kánonu, a jeho srovnání s ostatními starověkými překlady do starořečtiny, latiny i na řečtině závislé koptštiny. Je na místě vzít zde v úvahu bezprostřední kontext, zvláště 14. kapitolu, a také texty stejného žánru, tedy výroky proti ostatním národům, zejména Asýrii, ale i proti Judsku a Izraeli a pak i příbuzné formy z knihy Jeremiáš, kde přicházejí ke slovu i historicko-kritické otázky. Pozornost si tu zaslouží také příbuznost tohoto textu s Genesis 11,1-9. Zvláště v poslední části zkoumané pasáže (verše 20 až 22) se nacházejí v Bibli málo frekventovaná...
|
|
|
Spravedlivá Támar: výklad a interpretace Genesis 38
Macek, Jan ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Diplomová práce se zabývá exegezí a interpretací třicáté osmé kapitoly knihy Genesis. Text je podroben kritické analýze. Nejprve je proveden rozbor hebrejského originálu. Ve druhé části je text analyzován synchronními a diachronními metodami, po té je text vyložen po verších. Součástí výkladu jsou tři exkurzy pojednávající levirátní povinnost, význam termínu הקדש a solidární pojetí spravedlnosti Starého zákona. Třetí část se zabývá recepcí textu v Písmu a v křesťanských dějinách. Jako příklady recepce byly vybrány: Kniha jubilejí, komentář Efréma Syrského, Přednášky na knihu Genesis Martina Luthera a interpretace textu pohledem teologie osvobození a feminismu Dorothee Sölle. V závěru práce je předložena zvěst textu, která může sloužit jako podklad pro další teologickou práci.
|
|
|
Kristův sestup do pekel
Eder, Pavel ; Mrázek, Jiří (vedoucí práce) ; Dus, Jan (oponent)
Bakalářská práce Kristův sestup do pekel: Exegeze 1Pt 3,18-22 si klade za cíl poskytnutí výkladu dané biblické pasáže novozákonního Prvního listu Pe- trova, která bývá obecně chápána jako perikopa problematická k výkladu. První část práce ve stručnosti představuje První list Petrův v jeho celku: zmi- ňuje externí evidenci listu, dále se zaměřuje na problém autorství, s tím úzce související dataci vzniku, také zkoumá adresáta, literární formu a strukturu listu. Druhá část práce se zabývá pasáží 3,18-22, která bývá někdy nazývána také jako Kristův sestup do pekel. Na základě vlastního překladu oddílu z pů- vodního řeckého textu, na němž byla též provedena vlastní textová kritika, se práce pomocí odborných exegetických metod diachronních a synchron- ních snaží dopátrat původního významu textu.
|
|
|
Kniha Jonáš, kapitoly 3 a 4, Exegeze, teologická témata a interpretace
HALODA, Jakub
Práce se zabývá exegezí, hlavními teologickými tématy a interpretacemi třetí a čtvrté kapitoly knihy Jonáš. V úvodu práce jsou definovány její cíle a zdůvodněn výběr studované perikopy pro exegetickou práci. Navazuje informace o literárním kontextu vybrané perikopy, souhrn současných názorů na autorství, dobu vzniku a povahu literárního žánru perikopy a knihy Jonáš jako celku. Vlastní exegetická práce se skládá z autorského překladu původního hebrejského textu perikopy, identifikace a zhodnocení významných gramatických a sémantických jevů následované výkladem jednotlivých veršů, založeným na vlastním pozorování a studiu významných komentářů. Jádro exegetické části je doplněno o literární analýzu studované perikopy. Závěr práce tvoří kapitola věnovaná identifikaci hlavních teologických témat a interpretací ve vztahu ke studované perikopě a jejich zhodnocení.
|
|
|
Ježíš v Getsemanské zahradě Ježíšova modlitba k Otci v kontextu pašijového příběhu
Týfa, Petr ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Ježíš v Getsemanské zahradě: Ježíšova modlitba k Otci v kontextu pašijového příběhu Předkládaná práce se zabývá tématem Ježíšovy modlitby v Getsemanské zahradě a jejím významem v rámci pašijového příběhu. Porovnává důrazy jednotlivých evangelistů a vysvětluje úryvek se zaměřením na konečný smysl události. Práce má formu exegeze, sleduje díla významných českých i zahraničních autorů, kteří se tématem hlouběji zabývají a snaží se hledat styčné body a rozdíly v jejich teologických pohledech. Práce ukazuje a rozvíjí důležitá témata, která se v příběhu objevují. Jedná se zejména o vztah Ježíše a učedníků, kteří selhávají, pokud mají svému Mistru poskytnout podporu, rovněž tak o motiv úzkosti a strachu, který Ježíš v osamění zažívá. Neméně důležitým námětem je i vztah ducha a těla. Práce vyzdvihuje dvojí smysl události - historický a eschatologický, v daném rámci pak pojednává o motivu hodiny, kalichu či pokušení. Práce dále upozorňuje na četné odkazy na modlitbu Páně, rovněž tak na téma bdění učedníků, a to ve smyslu jejich připravenosti k duchovnímu boji. Závěrem se práce pokouší přinést aktualizaci daného tématu pro současnou dobu.
|
|
|
Posvěcení podle Jan 17, 13-19
Boržiková, Martina Kateřina ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Diplomová práce se zabývá výkladem perikopy Jan 17,13-19 s důrazem na výklad veršů 17 a 19 a v jejich rámci především na význam pojmu posvěcení. První kapitola předkládá stručný úvod do evangelia podle Jana, druhá představuje vybranou perikopu v kontextuálním pohledu a následně se zabývá její literárně-gramatickou analýzou. Třetí kapitola se věnuje rozboru vybraných biblicko-teologických pojmů, které jsou pro pochopení výkladu příslušné perikopy stěžejní. Vlastní exegezi předkládá za pomoci vybraných komentářů závěrečná kapitola. Cílem práce je vyložit danou perikopu a proniknout do jejího hlubšího smyslu právě v souvislosti s pojmem posvěcení. Metodou práce je analýza originálního textu a komparace vybraných komentářů.
|
|
|
Bible a její exegeze v Aristeově dopise
Pelíšková, Lenka ; Žonca, Milan (vedoucí práce) ; Lyčka, Milan (oponent)
Cílem práce je popsat odraz židovské exegeze v Aristeově dopise. Práce si klade otázku, zda a jak jsou v díle použity židovské exegetické metody a konkrétní výklady Bible, a zda je toto použití nějak ovlivněno řeckým myšlením a kulturou. V první kapitole je nastíněn obsah Aristeova dopisu a jeho základní charakteristiky. Druhá kapitola se věnuje řeckým vlivům na dílo. Třetí kapitola pojednává o vztahu autora Aristeova dopisu k Bibli, zkoumán je jeho názor na původ a inspiraci Bible a také způsob literárního využití biblických motivů v díle. Čtvrtá kapitola rozebírá konkrétní exegetické metody, které autor uplatnil, a všímá si i sdílení jednotlivých výkladů mezi palestinským judaismem a diasporou. Závěrem práce je, že autor Aristeova dopisu měl relativně široký přehled o základních tématech řecké kultury a populární filosofie a zároveň znal dobře Bibli a uměl správně používat některé židovské exegetické metody. Autor kreativně spojoval řecké a židovské myšlenky a exegetické metody do jednoho celku, aniž by tím popřel zřetelně židovský obsah a účel díla.
|
|
|
Žalm 118. Výklad a interpretace biblického textu
Šenkyřík, Jáchym ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Čapek, Filip (oponent)
Práce Žalm 118: Výklad a interpretace biblického textu se zabývá exegezí konkrétního biblického textu, žalmem 118 (LXX 117). Přistupuje k němu z několika různých per- spektiv (jak synchronních, tak diachronních), které dohromady podávají ucelený výklad žalmu. Tak se práce nejdříve soustředí na samotný text, jeho různé varianty a jeho možný překlad. Následuje stylisticko-poetický rozbor, ukazující stylistické a poetické prvky a také vzájemnou výrazovou provázanost žalmu. Tak lze pochopit logické plynutí textu, jeho strukturu. Poté práce přistupuje k určení žánru žalmu, aby bylo zřejmé, jakým způsobem a jakou formou se vyjadřuje. Díky tomu lze přistoupit k podrobnějšímu výkladu jednotlivých motivů a poetických obrazů textu. Další perspektivou výkladu je zohlednění hudebních konotací žalmu. Následuje jeho zasazení do kontextu žaltáře a Hebrejské bible jako i načrtnutí základních cest jeho dějin působení.
|
|
|
Litomyšlská kázání Jindřicha z Vildštejna
Večeře, Vojtěch ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
Předkládaná práce Litomyšlská kázání Jindřicha z Vildštejna pojednává o kazatelském díle klerika Jindřicha z Vildštejna, které se nám dochovalo v rukopise Bavorské státní knihovny v Mnichově (BSB, Clm 14256). K popsání a zhodnocení tohoto rukopisného souboru si autor vybírá pouze malou sondu (tři z celkových třinácti kazatelských textů), na níž různými způsoby ukazuje podobu, kontext a sociálně-komunikační účel pozdně středověkého kázání. Tyto tři vybrané části pramene pojí skutečnost, že zazněly v Litomyšli (v letech 1376 a 1378). Jedná se o dvě eucharistická kázání a o jednu smuteční řeč ku příležitosti pohřbu Karla IV. Na začátku celé práce je čtenář obeznámen s životními reáliemi historické osobnosti Jindřicha z Vildštejna, který byl příslušníkem minoritského řádu a zastával v průběhu svého života několik biskupských úřadů. V druhé části autor předkládá popis a klasifikaci vybraných kazatelských textů. Třetí část práce pak tvoří interpretační studie, v které se autor snaží na vytčené pramenné sondě objasnit dobový komunikační význam jednoho výrazného fenoménu středověkých kazatelských rukopisů, jakým je hojné používání citátů z Bible a autorit. Na samém konci práce je přiložena kritická edice tří litomyšlských kázání Jindřicha z Vildštejna, s kterými autor v průběhu studie pracoval. Klíčová...
|
|
|
Panoptical tropes and negotiations between art and politics in Charles Johnson's short fiction
Ženíšek, Jakub ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Jařab, Josef (oponent) ; Veselá, Pavla (oponent)
Disertační práce: Panoptical tropes and negotiations between art and politics in Charles Johnson's short fiction Abstrakt Tato dizertace se zabývá komplikovaným vztahem mezi ideologií a estetikou v černošské literatuře, přičemž se zaměřuje zejména na způsob, jakým se tento vztah odráží v povídkovém díle Charlese Johnsona. Historický úvod popisuje vývoj tradice ideologické autocenzury v afroamerické literatuře. Ústřední tezí je tvrzení, že afroamerická literatura a její recepce si stále zachovává silný ideologický podtext, který se u ostatní americké literatury v takové míře nevyskytuje. Tento přetrvávající anachronismus patrně nemá jen jedinou příčinu, avšak lze jej vnímat i jako potvrzení skutečnosti, že v historické a kulturní paměti této komunity je stále živá vzpomínka na diskriminační praktiky, jimž byli černoši v mnoha amerických státech vystaveni. Patrně i díky této historické paměti se v afroamerické literatuře stále hojně vyskytují ideologické podtóny, a to jak asimilační tak protestní povahy. Tento prostý argument vysvětluje, proč se do černošské prózy i nadále vtírají ideologická témata. Toto ještě umocňuje skutečnost, že i akademická a kritická veřejnost často hodnotí černošskou literaturu podle neliterárních kritérií, což lze též vnímat jako pokračování historického trendu. Politika a...
|
host ::
RSS.