|
|
Folát a jeho role v časném embryonálním vývoji vyšších obratlovců.
Zahradníková, Hana ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Procházková, Michaela (oponent)
Folát neboli vitamín B9 je ve vodě rozpustná esenciální živina uplatňující se v důležitých buněčných procesech, mezi něž patří metabolismus aminokyselin, methylace a syntéza nukleotidů. Poslední dva z těchto procesů hrají klíčovou roli v časném embryonálním vývoji. Před téměř 30 lety bylo potvrzeno, že suplementace kyselinou listovou pomáhá předcházet defektům nervové trubice embrya a od té doby je ženám v reprodukčním věku obecně doporučováno přijímat 400 µg folátu denně. Navzdory tomu je ale deficit folátu poměrně častým jevem a v těhotenství může vést ke vzniku vrozených vývojových vad a těhotenských komplikací. Tato práce shrnuje nejnovější poznatky o asociaci defektů nervové trubice a potratů s bodovými polymorfismy v genech kódujících enzymy metabolismu folátu u člověka, přičemž je zaměřena především na gen pro enzym 5,10-methylentetrahydrofolát reduktázu (MTHFR). Dále se tato práce věnuje i potenciálním mechanismům protektivního účinku folátu, jež by se mohly uplatňovat v prevenci defektů nervové trubice a jsou studovány převážně na modelových organismech. Klíčová slova: folát, embryo, defekty nervové trubice, MTHFR, homocystein, potrat, bodové polymorfismy
|
|
|
Automatické vyhlazení 3D modelů kraniální embryonální myší chrupavky
Kočendová, Kateřina ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Jakubíček, Roman (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na vyhlazování 3D modelů ručně segmentované kraniofaciální chrupavčité tkáně myších embryí. Při procesu ruční segmentace dochází ve výsledných modelech ke tvorbě artefaktů a nepřesností, které je potřeba korigovat. Nejprve je segmentace upravena pomocí gradientu a prahování. Následné vyhlazovací metody jsou sestrojeny na základě teoretické rešerše. Algoritmizace je provedena v prostředí MATLAB. Veškeré algoritmy jsou navrženy a otestovány na vybraných modelech. Statistické vyhodnocení je stanoveno pomocí Dice koeficientu, kde je jako zlatý standard používán ručně vyhlazený model, na kterém byly zredukovány veškeré artefakty.
|
|
|
Právní postavení embrya z pohledu evropské ochrany lidských práv
Havlíková, Barbora ; Pítrová, Lenka (oponent)
Název diplomové práce Právní postavení embrya z pohledu evropské ochrany lidských práv Abstrakt Diplomová práce se zabývá právním postavení embrya v evropském právu, zejména s přihlédnutím k evropskému standardu ochrany lidských práv. Cílem diplomové práce je zhodnotit, zda se embryo nachází v postavení subjektu nebo objektu práva a zda právní postavení embrya je v souladu s přirozeným právem. Za tím účelem diplomová práce nejprve vymezuje postavení embrya v oblasti přirozeného práva, tedy tzv. morální status embrya. Následně diplomová práce zkoumá postavení embrya v oblasti ochrany lidských práv, kde odpovídá na otázku, zda je embryo subjektem lidskoprávních dokumentů. Postavení embrya je analyzována jednak obecně, s přihlédnutím k běžně používaným pojmům "lidská bytost" a "každý", a jednak v souvislosti s vybranými konkrétními právy, a to právem na život, lidskou důstojnost, integritu osobnosti a zákaz diskriminace. Analýza právního postavení embrya v systému ochrany lidských práv je následně doplněna o zhodnocení právního postavení embrya ve vybraných oblastech práva, jako je právo občanské, trestní a regulace výzkumu. Analýza právního postavení embrya je činěna na podkladě textu mezinárodních dokumentů z oblasti ochrany lidských práv a regulace biomedicíny a výzkumu, judikatury ESLP a SDEU a stanovisek...
|
|
|
Genová exprese v kuřecím embryu: mikromanipulační a vizualizační metody
Bendová, Michaela ; Dvořák, Michal (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Cílem této dizertační práce bylo získat lepší vhled do principů vývoje buněčných struktur a orgánů v kuřecím embryu. K tomuto účelu byly zavedeny a k daným procedurám upraveny různé pokročilé metody manipulace a vizualizace in vitro, ex vivo, ex ovo a in ovo. Tyto specializované metody byly využity zejména ke studiu genové exprese ve vývoji neurální lišty a vývoji oka. Během dlouhodobého výzkumu v naší laboratoři byl pozorován vliv onkoproteinu v-Myb na vývoj neurální lišty a jeho schopnost měnit přirozený buněčný osud. Studovali jsme vliv proteinu v-Myb na změny v diferenciaci buněk neurální lišty, zejména jejich vývoj do melanocytární linie, a jeho vliv na expresi genů v neurální liště. Středem našeho zájmu se stal protein Gremlin 2, označovaný také jako PRDC (protein related to Dan and Cerberus), jehož expresi v-Myb v neurální liště zvyšuje. Zavedené postupy elektroporace neurální lišty in ovo byly upraveny pro transfekci buněk vyvíjejícího se oka a využity ke studiu genové regulace při indukci čočky. Výsledky získané na kuřecím modelu podpořily studii provedenou na myších embryích. Technika elektroporace do embryonálního oka byla také upravena pro mikromanipulace s retinou in ovo, která byla dále zpracována metodami ex vivo a in vitro pro studii zabývající se lokalizací snRNP ve...
|
|
|
Vývoj a funkce endokrinních buněk pankreatu
Hamplová, Adéla ; Pavlínková, Gabriela (vedoucí práce) ; Berková, Zuzana (oponent)
Onemocnění Diabetes mellitus postihuje téměř 300 miliónů lidí na světě. K rozvoji diabetu dochází dysfunkcí nebo snížením počtu inzulín produkujících β-buněk, které jsou součástí endokrinního pankreatu. Z toho důvodu je důležité pochopení vývoje a funkce endokrinních buněk pankreatu. Práce vychází z hypotézy, že transkripční faktor NEUROD1 je klíčový faktor pro vývoj pankreatu a pro následné udržení funkce endokrinní tkáně. Pro studium role tohoto transkripčního faktoru ve vývoji a funkci pankreatu byl pomocí Cre- loxP systému vytvořen myší model s tkáňově specifickou delecí Neurod1 v Isl1 pozitivních buňkách (Neurod1CKO). Imunohistochemické analýzy na pankreatech v embryonálním dni 17,5 a postnatálním dni 0 potvrdily nepostradatelnost NEUROD1 pro správný vývoj, organizaci endokrinní tkáně a celkové množství endokrinních buněk pankreatu. Pro lepší porozumění molekulárních změn byly provedeny quantitativní PCR analýzy genové exprese ve věku embryonálního dne 14,5 a postnatálního dne 1. Pro studium změn exprese byly vybrány geny důležité pro vývoj a funkci pankreatu. Tyto analýzy ukázaly změny v expresi genů sloužících jako markery endokrinního pankreatu (Pdx1, Neurog3, Pax6), genů hormonů produkujících endokrinními buňkami (Inzulín 1, Inzulín 2, Glukagon), genů důležitých pro diferenciaci...
|
|
|
Právní postavení embrya z pohledu evropské ochrany lidských práv
Havlíková, Barbora ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Název diplomové práce Právní postavení embrya z pohledu evropské ochrany lidských práv Abstrakt Diplomová práce se zabývá právním postavení embrya v evropském právu, zejména s přihlédnutím k evropskému standardu ochrany lidských práv. Cílem diplomové práce je zhodnotit, zda se embryo nachází v postavení subjektu nebo objektu práva a zda právní postavení embrya je v souladu s přirozeným právem. Za tím účelem diplomová práce nejprve vymezuje postavení embrya v oblasti přirozeného práva, tedy tzv. morální status embrya. Následně diplomová práce zkoumá postavení embrya v oblasti ochrany lidských práv, kde odpovídá na otázku, zda je embryo subjektem lidskoprávních dokumentů. Postavení embrya je analyzována jednak obecně, s přihlédnutím k běžně používaným pojmům "lidská bytost" a "každý", a jednak v souvislosti s vybranými konkrétními právy, a to právem na život, lidskou důstojnost, integritu osobnosti a zákaz diskriminace. Analýza právního postavení embrya v systému ochrany lidských práv je následně doplněna o zhodnocení právního postavení embrya ve vybraných oblastech práva, jako je právo občanské, trestní a regulace výzkumu. Analýza právního postavení embrya je činěna na podkladě textu mezinárodních dokumentů z oblasti ochrany lidských práv a regulace biomedicíny a výzkumu, judikatury ESLP a SDEU a stanovisek...
|
|
|
Tripolární dělení - morfokinetické hodnocení embryonálního vývoje pomocí time-lapse systému
Jandová, Oldřiška ; Hlinka, Daniel (vedoucí práce) ; Anger, Martin (oponent)
Princip time-lapse systému je založen na kontinuálním snímání vývoje preimplantačního embrya a posuzování jeho morfologie. To je výhodné k posouzení kvality a implantačního potenciálu embryí, která jsou následně podle určitých stanovených kritérií hodnocena. To dává možnost vybrat nejkvalitnější embryo, které bude implantováno do dělohy matky během embryotransferu. Tento systém nám také umožňuje detekovat případné abnormality ve vývoji embryí, což je velmi důležité, protože vznik abnormalit v časném buněčném dělení embrya je poměrně častý děj. Morfologické hodnocení embryí udává vysokou frekvenci výskytu tripolární mitózy během tohoto časného vývoje embryí. Výsledkem dělení jsou tři blastomery místo dvou, což je spojeno s nepravidelným rozchodem chromozomů, kdy každá z těchto buněk může obsahovat jiný počet chromozomů. V případě, kdy je k pozorování embrya využito konvenčního testování, kterým se pozoruje morfologie embryí ve větších časových intervalech, může dojít k tomu, že změny spojené s tripolární mitózou nejsou vůbec detekovány a taková embrya se pak falešně jeví jako dobře prosperující a jsou často vybrána pro transfer. To může mít závažné důsledky v případě implantace, protože tyto embrya jsou nejen aneuploidní, ale mohou vést k uniparentální dizomii. Celkem bylo vyšetřeno 429 pacientek a...
|
|
|
Pohled na statut lidského embrya z filosoficko-etického hlediska
BŘEZINOVÁ, Nicola
Práce se zabývá pohledem na statut lidského embrya. Struktura práce je rozdělena do několika kapitol, které se věnují určitému tématu. V první kapitole se práce zabývá historickým pohledem na přijetí lidského embrya, ve druhé kapitole se věnuji filosofickým přijetím lidského embrya a pohledem jednotlivých filosofů na tuto problematiku. Třetí kapitola práce je věnována etickému přijetí dané problematiky. Zde je rozebírán pohled etiků na statut lidského embrya a přístup dvou základních proudů, které se v této problematice vyskytují. Následující část práce je věnována současnosti a to jak z hlediska eticko-filosofického, tak z hlediska zdravotnického. Ve zdravotnické části je zahrnuta prenatální komunikace matky s plodem a výzkum na embryonálních kmenových buňkách, který je spojen s řadou etických otázek.
|
|
|
Právní a etický status embrya očima mladé generace
WÁGNEROVÁ, Lucie
Otázka přístupu k nenarozenému lidskému plodu je řešena již od pradávna. Při diskuzích se objevují otázky nejen morální a etické, ale také právní. V této souvislosti lze najít celou řadu protichůdných názorů daných jak výchovou, náboženským přesvědčením, tak například morálkou. Nalézt celospolečenský konsenzus je těžké. S možnostmi moderní doby vyvstávají nové otázky spojené se zásahy do reprodukce, výzkumem embryonálních buněk, ale také s problematikou umělého přerušení těhotenství, jež je dnes chápáno jako právo ženy a jejich počet ve světě se pohybuje ročně kolem 44 milionů. Díky těmto problémům vzniká aktuální potřeba společenské diskuze na téma postavení embrya, odkdy jej lze považovat za člověka. V teoretické části bakalářské práce je řešen právní pohled na postavení lidského embrya a jeho ukotvení v našem právním řádu. Listina základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR stanoví, že každý má právo na život a že lidský život je hoden ochrany již před narozením. Není a ani nemůže být právem jasně stanoveno, kdy vzniká lidský život. Hledání na odpověď na tuto otázku přísluší spíš morálním a etickým principům. Práce předkládá různé pohledy na to, zda zygota, tedy oplodněné vajíčko je nebo není lidskou osobou. Zabývá se množstvím protichůdných argumentů, od kdy lze datovat vznik lidského života. Odpověď na tyto otázky není jasná a nelze dojít jednoznačné shody. Dále se bakalářská práce zabývá etickými dilematy spojenými s umělým přerušením těhotenství a zásahy do reprodukce, ale též se dotýká i problematiky klonování. Výzkum této bakalářské práce je zaměřen na právní a etický status embrya, především na odpovědi na otázky kdy vzniká lidský život a s tím spojená problematika interrupcí (potratů). Tato práce nedává jasnou odpověď na otázku od kdy datovat vznik života, ale představuje názory vybraného vzorku mladé generace, ve věkovém rozpětí 18-30 let. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jak se na dosud nenarozené dítě dívají mladí lidé v České republice, od kdy vnímají, že začíná lidský život, kdo rozhoduje o životě nenarozeného jedince a jak se staví k otázce umělého přerušení těhotenství. Podpůrným cílem výzkumné práce bylo posoudit, zda se názory mladých lidí liší podle toho, zda se jedná o muže nebo ženu, zda je to mladý člověk do 24 let nebo člověk 25 letý a starší, zda je věřící či zda už má vlastní dítě nebo děti. Výzkumná část práce proběhla formou kvantitavního výzkumu, použito bylo dotazníkové šetření. Výběrový soubor byl tvořen 250 respondenty, především formou dotazníku na webu, menší část tištěné dotazníky. Pro tuto práci byla jako mladá generace zvolena věková skupina 18-30 let. Dotazník obsahoval sedm zjišťovacích otázek a čtyři otázky rozlišovací. Ve výzkumné části bylo pracováno s daty, které byly získány z dotazníkového šetření. První hypotéza, že více jak 50% respondentů/tek se domnívá, že lidský život začíná početím, nebyla potvrzena. Pro počátek života při početí se vyslovilo pouze 30% respondentů/tek. V případě druhé hypotézy se pro možnost "schvaluji umělé přerušení těhotenství ze zdravotních důvodů" vyslovilo 90% respondentů/tek a druhá hypotéza se tedy potvrdila. Třetí hypotézu se nepodařilo potvrdit. V diskuzi pak byly porovnány zjištěné výsledky s názory autorů, ze kterých bylo čerpáno v teoretické části práce. V závěru se práce věnuje celkovému shrnutí výsledků. Na otázku, kdy vzniká život, je nemožné najít jednotnou správnou odpověď. Vždy záleží na subjektivním pohledu každého člověka. Od kdy datovat vznik života bude stále více aktuálním a palčivým tématem, především díky pokroku vědy a technologií. Měli bychom si uvědomit všechna možná rizika, zamyslet se nad tím, kdo má právo zasahovat do podstaty života, kam až nechat vědu zajít. Tato bakalářská práce nepřekládá jediný jasný názor, ale může poskytnout fakta a náměty k zamyšlení, aby si každý mohl vytvořit svůj vlastní postoj k danému tématu.
|
|
|
Faktory ovlivňující vývoj parthenogenetických embryí myši
Jettmarová, Dominika ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Kaňka, Jiří (oponent)
Vývoj haploidních parthenogenetických embryí myši (Mus musculus) nedosahuje stejné úrovně jako je tomu u normálních embryí. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda se haploidní parthenogenetická embrya myši odlišují nukleocytoplasmatickým poměrem. Objem jádra parthenogenetických embryí roste s ploiditou. Nukleocytoplasmatický poměr haploidních embryí se mezi dvoubuněčným a čtyřbuněčným stádiem statisticky neliší (p = 0.052), u diploidních a tetraploidních embryí byl naopak statisticky významný rozdíl (p < 0.001). Nestandardní nukleocytoplasmatický poměr by mohl souviset s problematickým vývojem. Pochopení faktorů ovlivňujících preimplantační vývoj parthenogenetických embryí zvýší efektivitu derivace haploidních embryonálních kmenových buněk.
|
host ::
RSS.