|
|
Náboženská obec CČS(H) v Praze na Vinohradech v letech 1920-1950
Nováček, Oldřich ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá historií Československé církve (husitské) se zaměřením na její náboženskou obec v Praze na Vinohradech v období od jejího vzniku v roce 1920 do roku 1950, tedy zpracovává prvních třicet let jejího fungování, přičemž jsem se snažil uvádět i obecnější historické souvislosti. Jelikož ke vzniku nové církve dopomohla celá řada významných ba někdy zlomových událostí, bylo třeba tyto události uvést, jakožto předpoklady vzniku. Rozsah práce se proto rozšířil o převážně obecnější informace z doby před vznikem církve. Jednu samostatnou kapitolu jsem věnoval stavbě Husova sboru na Vinohradech, neboť se domnívám, že si v kontextu jiných chrámových staveb této církve zaslouží větší pozornost.
|
|
|
Vliv duchovní služby na resocializaci osob ve výkonu trestu
Zástěrová, Jana ; Dočkal, Jan (vedoucí práce) ; Martinek, Michael (oponent)
Bakalářská práce "Vliv duchovní služby na resocializaci osob ve výkonu trestu odnětí svobody" se zpočátku věnuje popisu vývoje vězeňství a duchovní služby od starověku po současnost. Následně se seznámíme s osobností kaplana, s jeho spojením s etikou, s činnostmi duchovního jak při výkonu trestu odnětí svobody odsouzeného, tak po propuštění vězně z výkonu trestu odnětí svobody a s dokumenty, na základě kterých duchovní pracují ve věznicích. V další části práce si představíme občanské sdružení Vězeňská duchovenská péče. Jsou zde zmíněny základní informace o sdružení, podmínky členství ve sdružení v rámci dobrovolné služby ve věznicích, podmínky členství v kaplanské službě a postavení kaplana v rámci zaměstnanců vězeňské služby. Konečná část obsahuje výsledky anket, které byly předloženy osobám ve výkonu trestu odnětí svobody navštěvující duchovní službu a jejich kaplanům ve čtyřech různých věznicích. Na základě anket si zodpovíme cíl práce - zjistit, jakou mají osoby ve výkonu trestu odnětí svobody motivaci pro navštěvování duchovní služby a jaký má na ně tato služba vliv.
|
|
|
Život a působení farářů Alfréda Kocába a Jiřího Doležala v letech 1968 až 1989
Pfann, Michael ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trojan, Jakub (oponent)
Moje práce se zabývá životem a působením farářů Českobratrské církve evangelické Alfréda Kocába a Jiřího Doležala v letech 1968 až 1989. Jako metoda pro zpracování daného tématu je užita metoda orální historie. Jde o vymezeným obdobím určený výběr z rozhovorů, které autor práce vedl s každým z obou farářů na jaře roku 2013, a o jejich následnou interpretaci podle pravidel oboru orální historie. Vedeným rozhovorům předcházela příprava v podobě studia dostupných materiálů týkajících se obou farářů, a to především dokumentů v církevních i státních archivech, ale i rozhovory s pamětníky působení obou farářů. Cílem práce je dát slovo samotným farářům, aby podle svých vzpomínek mohli představit svůj život a působení a vyjádřit se k rozličným událostem, jež je utvářely. Dva faráři jsou představiteli dvou různých proudů uvnitř ČCE v oné době. Tyto dvě koncepce a životní a teologické důrazy takto zprostředkovaně vstupují do vzájemného rozhovoru. Skrze dvě životní svědectví můžeme pars pro toto pozorovat život církve a země ve složitých letech 1968-1989. Druhým cílem práce bylo vytvoření nových historických pramenů v podobě nahrávek rozhovorů a jejich přepisů.
|
|
|
Lidová duchovní píseň
Hanych, Pavel ; Beneš, Ladislav (vedoucí práce) ; Moravetz, Ladislav (oponent)
Tato práce se zabývá tématem lidové duchovní písně v českém prostředí, a to především z teologického hlediska. Nejprve v úvodní kapitole zasazuje téma do souvislostí historických, geografických i spirituálních a pokouší se obecně popsat, co je lidová duchovní píseň a z jakých zdrojů či v jakých kontextech vznikala. Druhá kapitola reflektuje několik teologických témat či oblastí, jež se obecně vztahují k žánru lidové duchovní písně. Samostatnou podkapitolu tvoří písně biblické. Výklad je doplněn konkrétními ukázkami jednotlivých písní. Třetí a nejrozsáhlejší kapitola se pak pokouší zmapovat, do jakých oblastí a situací lidského života lidová duchovní píseň promlouvala a promlouvá. Kapitola je dále dělena do tří časových cyklů: den, rok, život. Kapitola opět obsahuje četné písňové ukázky vztahující se k probíraným oblastem. Poslední kapitola pak míří k interpretaci a užití písní v kontextu dnešní doby. Zkoumá, jak žánr lidové písně obecně vstupuje do současné kultury a zabývá se také možnostmi konkrétního uplatnění tohoto žánru v církevní hymnologické praxi. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
|
Komunikace duchovního s věřícími v krizových situacích
Vacková, Lucie Isabela ; Liguš, Ján (vedoucí práce) ; Kolář, Pavel (oponent)
Komunikace duchovního s věřícími v krizových situacích Communication between Clergy and Communicants in crisis Lucie Isabela Vacková Práce s názvem Komunikace duchovního s věřícími v krizových situacích se zaměřuje především na práci nemocničních kaplanů. Na začátku je popis základních pojmů, jako jsou komunikace, duchovní, krizové situace. Dále pojednává o pastorační péči s ohledem na nemocné a umírající. V jednotlivých kapitolách podávám biblický a psychologický pohled na nemoc, umírání a smrt. V kapitole Pastorační péče popisuji hlavní cíle péče, historii charity z hlediska křesťanské církve, hlavní metodu pastorační péče, tedy rozhovor, a nynější situaci této péče v nemocnicích v rámci České republice. Výzkum byl proveden v nemocnici Chrudim na oddělení léčebny dlouhodobě nemocných. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak se pacienti dívají na pastorační péči, co si představují pod pojmem pastorační péče a zda by ji osobně využili. V dotazníku jsem použila dva typy otázek, otázku otevřenou, celkem dvakrát, a otázku uzavřenou, celkem sedmkrát. Využila jsem metodu kvalitativní, vzorek respondentů nebyl tak vysoký, aby výsledek vypovídal o veřejném mínění. Pastorační péče v nemocnicích je v České republice teprve v počátcích. Lidé se často obávají, že je bude kněz přemlouvat k víře, pokud jeho služby...
|
|
|
Náboženský život v československých věznicích v období komunistického režimu
Synek, Jan ; Rychlík, Jan (vedoucí práce)
Rigorózní práce pojednává o československém vězeňství v letech 1948 - 1989 z pohledu náboženství. Zabývá se vývojem vězeňské duchovní služby, sleduje její zánik po únoru 1948 a popisuje, jakým způsobem vězni řešili zákaz praktikování náboženství ve věznicích. Dále se zaměřuje na náboženské perzekuce v komunistickém Československu, uvádí důvody, pro které byli příslušníci jednotlivých konfesí vězněni, a ukazuje, jak se jejich víra promítala do každodenního vězeňského života. Autor poukazuje na soustředění duchovních do uzavřených oddělení, vysvětluje, co bylo jeho příčinou a snaží se vykreslit každodenní život těchto uzavřených komunit. Detailně popisuje, jak odsouzení praktikovali úkony, spojené s jejich vírou a zabývá se odlišnostmi jednotlivých konfesí. Práce se zamýšlí nad smyslem věznění mnoha set duchovních, řeholníků a laiků některých církví v komunistickém Československu. Zamýšlí se nad silou víry a přesvědčení, vystavené krutému fyzickému zacházení a psychickému nátlaku. Rovněž řeší otázku kolaborace, vztahy mezi příslušníky jednotlivých vyznání a mezi odsouzenými a dozorci. V závěru pak vykresluje, jak nábožensky založení lidé, kteří prošli komunistickými věznicemi a pracovními tábory, hodnotí tuto zkušenost a její důsledky pro jejich další život a působení.
|
|
| |
|
| |
|
|
Duchovní křesťanských církví a jejich (ne)žití v manželství v České republice
Jeřábek, Michal ; Matějek, Marek (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem duchovních vybraných křesťanských církví a jejich možností nebo nemožností žít v manželství. Pro ucelený pohled na duchovní jsou ještě zodpovídány otázky typu - kdo je duchovní, jak se jím může stát, jak jím může přestat být, jaká jsou práva, povinnosti a tresty pro duchovní a jaká je hierarchie dané církve. Součástí tématu diplomové práce je i historický přehled kněžského celibátu v celocírkevních dějinách, ale i v našich dějinách. A v diplomové práci nechybí ani teologie celibátu. Pro tuto práci byla vybrána Církev římskokatolická, Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku a Českobratrská církev evangelická.
|
host ::
RSS.