|
|
Catecholamine modified polymer-composite bone cement: preparation, characterization and in-vitro evaluation
Raszková, Alena ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Michlovská, Lenka (vedoucí práce)
This bachelor thesis is focused on preparation, characterization of catecholamine-modified calcium phosphate cement and evaluation of in-vitro tests. The theoretical part deals with the characterization of calcium phosphate cements and their material property. This part also includes overview of additives used to modify cements in order to improve both their chemo-physical and biological properties. The increasing use of catecholamine in tissue engineering is also discussed here. First part of experimental work focuses on optimization of preparation and characterization of catecholamine modified calcium phosphate cement. The phase composition kinetics was evaluated by X-ray diffraction analysis and chemical composition by Fourier-transformed infrared spectroscopy. The second part of the work is then focused on the optimization and evaluation of in-vitro cytotoxicity of modified cements. In conclusion, it was found that the conversion rate during curing was faster when catecholamine was used to prepare phosphate cement. Modified cements exhibit almost 93 % conversion after 3 days with respect to unmodified one where the conversion reach only 79 % at the same time. For in-vitro testing, the new method for preparation of samples was approached. It was found that further optimization of the preparation method and test conditions are necessary for the successful in-vitro tests. Due to attractive properties, catecholamine-modified calcium phosphate cement seems to be an interesting material for bone regeneration.
|
|
|
Příprava bioaktivních krytů ran a testování jejich interakce s lidskými buňkami
Bendová, Agáta ; Márová, Ivana (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na přípravu a optimalizaci přípravy kožních krytů ran z materiálů obohacených bioaktivními složkami. V práci byly připraveny nanovlákenné kryty na bázi polyhydroxybutyrátu a nevlákenné kryty z alginátu a chitosanu. Nanovlákna byla připravována metodami elektrospinning a forcespinning. Bioaktivní složky použité k funkcionalizaci připravených krytů byly rostlinné extrakty, klotrimazol, ampicilin, lysozym a proteolytické enzymy. Teoretická část práce je zaměřena na popis využití nanovlákenných a nevlákenných materiálů v medicíně, charakterizaci materiálů na výrobu krytů a bioaktivních složek. Dále tato část popisuje metody použité pro přípravu a charakterizaci krytů. V praktické části byly připraveny vodné a olejové extrakty z vybraných rostlin, které byly charakterizovány na obsah polyfenolů a antioxidační aktivitu. Pomocí metod elektrospinningu a forcespinningu byly připraveny nanovlákna na bázi PHB. Nanovlákna byla obohacena vybranými rostlinnými olejovými extrakty a klotrimazolem, u takto modifikovaných nanovláken byla určena antioxidační aktivita, krátkodobá a dlouhodobá stabilita. Nevlákenné kryty byly připravovány z alginátu a chitosanu, tyto kryty bylo funkcionalizovány přídavkem vybraných vodných extraktů, ampicilinem, lysozymem, papainem, bromelainem a kolagenasou. U nevlákenných krytů byla stanovena antioxidační aktivita, krátkodobá stabilita a proteolytická aktivita. Připravené kryty byly testovány pro své antimikrobiální účinky na kulturách Micrococcus luteus, Serratia marcescens, Staphylococcus epidermidis a Escherichia coli. Na závěr byly úspěšně připravené kryty s obsahem bioaktivních látek s antioxidačním i antimikrobiálním účinkem podrobeny testům bezpečnosti na humánní buňky. Stanovení bylo provedeno pomocí MTT testu cytotoxicity na lidských keratinocytech HaCaT.
|
|
|
Příprava a charakterizace moderních krytů ran
Balášová, Patricie ; Pernicová, Iva (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium bioaktivních krytů ran. V průběhu práce byly připraveny hydrogelové, lyofilizované a nanovlákenné kryty ran. Hydrogelové a lyofilizované kryty ran byly připravovány na bázi dvou polysacharidů – alginátu a chitosanu. Nanovlákenné kryty ran byly připravovány zvlákněním polyhydroxybutyrátu. Veškeré připravené kryty ran byly obohaceny o bioaktivní látky, které představovaly zástupce analgetik (ibuprofen), antibiotik (ampicilin) a enzymů (kolagenáza). Do hydrogelových a lyofilizovaných krytů ran byly inkorporovány veškeré vybrané aktivní látky, zatímco nanovlákenné kryty byly připraveny pouze s ibuprofenem a ampicilinem. Teoretická část se věnuje anatomii a funkci lidské kůže. Byl zde vysvětlen proces hojení ran a představeny moderní kryty ran dostupné na trhu. Další část byla věnována materiálům na přípravu krytů ran (alginát, chitosan, polyhydroxybutyrát) a aktivním látkám, které byly využity v průběhu experimentální části této práce. V teoretické části byly přiblíženy metody příprav vlákenných krytů ran a taktéž v této práci využité metody testování cytotoxicity. První část experimentální práce byla zaměřena na přípravu již zmíněných krytů ran. U připravených krytů ran se v další části práce sledovaly jejich morfologické změny v čase a taktéž postupné uvolňování inkorporovaných aktivních látek do modelového prostředí. Postupné uvolňování ampicilinu bylo sledováno nejen spektrofotometricky, ale rovněž i pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. V krytech, ve kterých byla zabudována kolagenáza, se sledovala i konečná proteolytická aktivita tohoto enzymu. Účinek aktivních látek byl pozorován na třech vybraných mikroorganismech: Escherichia coli, Staphylococcus epidermidis a Candida glabrata. Sledován byl rovněž i cytotoxický účinek na humánní buněčnou linii keratinocytů prostřednictvím MTT testu a LDH testu. Proveden byl i test pro sledování rychlosti hojení ran – scratch test.
|
|
|
Vlastnosti komplexů aminojílu a biologicky aktivních látek
Dušek, Jakub ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce navazuje na předchozí výzkum aminojílových komplexů v bakalářském studiu. Teoretická část je zaměřena na rešerši současné problematiky aminojílových komplexů s bioaktivními látkami a výběr látek pro tvorbu komplexů s aminojíly. Experimentální část obsahuje přípravu jednotlivých aminojílových komplexů s vybranými bioaktivními látkami o různé koncentraci. Dále ověření navázání bioaktivních látek na aminojílovou matrici pomocí metody Elementární analýzy (EA) a Infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FT-IR). Zjištění navázaného množství bioaktivní látky s použitím metody Ultra účinné kapalinové chromatografie (UPLC®) a analýzu cytotoxických vlastností vytvořených komplexů pomocí MTT testů. Hlavní motivací této studie je vytvoření nových komplexů s lepšími vlastnostmi, které by nahradily stávající formy látek používaných ve farmaceutických a biomedicínských aplikacích.
|
|
|
Vliv proteinové korony na toxicitu částic
Jemelíková, Vendula
Při vstupu cizorodých částic do organismu dochází ke kontaktu s fyziologickým prostředním a následné adsorpci přirozeně vyskytujících se biomolekul na povrch částic. Při adsorpci proteinů vzniká proteinová korona, která zásadně mění fyzikálně-chemické vlastnosti částic. Cílem této práce bylo zaměřit se na změnu vlastností a toxicity částic způsobenou vznikem proteinového obalu. Tvorba proteinových koron kolem rozdílných částic na bázi hydroxyapatitů (CaNPs), železa (FeNPs), platiny (PtNPs) a titanu (TiNPs) byla charakterizována a dokazována pomocí elektroforetických metod a následně byla sledována změna velikostí, zeta potenciálů a cytotoxicity v závislosti na jejím vzniku. Na základě dosažených poznatků je možné tvrdit, že ve všech případech byly částice s proteinovou koronou konkrétně na nádorové buňky prsu méně toxické než částice bez korony a že nejvíce cytotoxicky působily CaNPs. Obecně je možné říct, že vznik proteinových koron kolem testovaných částic ovlivňuje jejich vlastnosti a snižuje cytotoxicitu a oxidační stres.
|
|
|
Porovnání in vitro metod pro studium cytotoxicity
Eliášová, Pavla ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Pavla Eliášová Školitel: RNDr. Jana Maixnerová, Ph.D. Název diplomové práce: Porovnání in vitro metod pro studium cytotoxicity Lidé jsou vystaveni stále většímu počtu toxických látek z životního prostředí. Chemikálie narušující endokrinní systém (EDC) jsou širokou třídou molekul, u kterých se předpokládá, že způsobují nepříznivé účinky na endokrinní systém tím, že interferují se syntézou, transportem, degradací nebo působením endogenních ligandů. Jedním z cílů této práce bylo stanovení in vitro toxicity 17 vybraných endokrinních disruptorů na buněčné linii lidského hepatocelulárního karcinomu HepG2. Viabilita buněk byla stanovena pomocí kolorimetrické metody CellTiter96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, jejíž principem je redukce MTS na barevný produkt formazan pomocí mitochondrií v životaschopných buňkách. Cytotoxický potenciál látek byl vyjádřen pomocí toxikologického paramatru IC50, který byl měřen ve třech časových intervalech (6, 12 a 24 hodin). U 14 látek: Atrazin, DHEP, Bisphenol A, Carbofuran, 3-hydroxycarbofuran, Cypermethrin, DDE, DES, MEHP, PCB 118, PCB 153, PFOA, PFOS, Propiconazol bylo stanoveno IC50 > 100 µM (resp. > 250 µM), což znamená, že tyto látky jsou netoxické...
|
|
|
Studium exprese a toxicita derivátu katecholu v buněčné linií MCF-7
Kleplová, Dominika ; Carazo Fernández, Alejandro (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Dominika Kleplová Školitel: PharmDr. Alejandro Carazo, PhD. Název diplomové práce: Studium exprese a toxicity derivátů katecholu v buněčné linii MCF-7 Estrogeny plní v lidském organismu mnoho důležitých funkcí. Působí vazbou na estrogenní receptory (ER) a tím regulují reprodukci, menstruační cyklus, kostní denzitu, metabolismus cholesterolu nebo mozkové funkce. Významnou úlohu mají také v rozvoji a vzniku karcinomu prsu, kde je množství exprimovaných ER využíváno jako velmi důležitý biomarker u pacientů, kteří tímto onemocněním trpí. Karcinom prsu je i navzdory neustále probíhajícímu výzkumu považován za nádor s nejvyšší úmrtností. Katecholy jsou organické sloučeniny. V lidském organismu se mohou objevovat jako metabolity při degradaci benzenu a estrogenů anebo dalších endogenních sloučenin jako jsou neurotransmitery a jejich prekurzory. Je známo, že katecholy se v organismu účastní redoxních dějů, působí antioxidačně i toxicky, narušují funkci proteinů a způsobují zlomy v DNA. Předmětem výzkumu je jejich pozitivní vliv na terapii karcinomu prsu, nicméně ten není ještě zcela prozkoumán. Předmětem této diplomové práce je studium cytotoxické aktivity u třinácti vybraných derivátů katecholu v prsní...
|
|
|
Cytotoxická aktivita vybraných kultivarů rodu Narcissus in vitro.
Maršálková, Aneta ; Hradiská Breiterová, Kateřina (vedoucí práce) ; Jošt, Petr (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky (16-16230) Řešitel: Aneta Maršálková Vedoucí práce: PharmDr. Kateřina Hradiská Breiterová, Ph.D. Název práce: Cytotoxická aktivita vybraných kultivarů rodu Narcissus in vitro. Klíčová slova: Narcissus, amarylkovité alkaloidy, cytotoxicita, HepG2 Cílem této práce byl screening sumárních alkaloidních extraktů vybraných kultivarů rodu Narcissus s ohledem na cytotoxickou aktivitu vůči buněčné linii HepG2 karcinomu jater, screening cytotoxické aktivity majoritně zastoupených Amaryllidaceae alkaloidů (AmA), u kterých byla následně stanovena hodnota IC50 a GC-MS a GC-FID kvalitativní a kvantitativní analýza daných extraktů. Pomocí GC-MS analýzy bylo porovnáváním hmotnostních spekter z šesti kultivarů identifikováno celkem 23 alkaloidů, konkrétně 11,12-didehydroanhydrolykorin, 1-O-acetyl-10-norpluviin, 9-O-methylpseudolykorin, anhydropseudolykorin, assoanin, dehydroassoanin, dihydrolykorin, epi-norgalanthamin, galanthamin, galanthin, haemanthamin, hippeastrin, inkartin, karanin, lykoramin, lykoraminon, lykorin, narwedin, norpluviin, pluviin, pseudolykorin, sanguinin, tazettin a několik konkrétněji neurčených alkaloidů homolykorinového strukturního typu. Studované extrakty byly dále podrobeny GC-FID...
|
|
|
Stanovení ledvinné toxicity antineoplastik in vitro.
Zádrapová, Marie ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Smutná, Lucie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Bc. Marie Zádrapová Školitel: RNDr. Jana Maixnerová, Ph.D. Název diplomové práce: Stanovení ledvinné toxicity antineoplastik in vitro BRAF inhibitory patří mezi důležitá antineoplastika. Fungují na principu specifické inhibice určitých proteinkináz a ukázaly se jako velmi účinné při léčbě melanomu. Jejich nevýhodou je však relativně brzký nástup rezistence; je proto důležité hledat nové kombinace již zavedených léčiv nebo pracovat na vývoji nových struktur s podobnou inhibiční účinností na melanomové buňky. Velmi slibným léčivem ze skupiny BRAF inhibitorů se ukázal být encorafenib a jeho kombinace s binimetinibem, nicméně jeho terapeutickou limitací může být potenciální renální toxicita. Tato práce se zaměřovala na stanovení in vitro cytotoxicity encorafenibu na různé typy ledvinných buněk ve třech časových intervalech a na jejím porovnání se dvěma lékovými standardy amfotericinem B a paracetamolem. K tomuto účelu byly využity tři druhy morfologicky a funkčně odlišných buněk ledvin (PODO/TERT256, HK-2 a HEK293). Cytotoxický potenciál byl měřen kolorimetrickou metodou CellTiter 96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, která je založená na redukci činidla MTS a podle míry redukce se...
|
|
|
Catecholamine modified polymer-composite bone cement: preparation, characterization and in-vitro evaluation
Raszková, Alena ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Michlovská, Lenka (vedoucí práce)
This bachelor thesis is focused on preparation, characterization of catecholamine-modified calcium phosphate cement and evaluation of in-vitro tests. The theoretical part deals with the characterization of calcium phosphate cements and their material property. This part also includes overview of additives used to modify cements in order to improve both their chemo-physical and biological properties. The increasing use of catecholamine in tissue engineering is also discussed here. First part of experimental work focuses on optimization of preparation and characterization of catecholamine modified calcium phosphate cement. The phase composition kinetics was evaluated by X-ray diffraction analysis and chemical composition by Fourier-transformed infrared spectroscopy. The second part of the work is then focused on the optimization and evaluation of in-vitro cytotoxicity of modified cements. In conclusion, it was found that the conversion rate during curing was faster when catecholamine was used to prepare phosphate cement. Modified cements exhibit almost 93 % conversion after 3 days with respect to unmodified one where the conversion reach only 79 % at the same time. For in-vitro testing, the new method for preparation of samples was approached. It was found that further optimization of the preparation method and test conditions are necessary for the successful in-vitro tests. Due to attractive properties, catecholamine-modified calcium phosphate cement seems to be an interesting material for bone regeneration.
|
host ::
RSS.