|
|
Analýza dynamiky CESA komplexů v rostlinách s narušeným cytoskeletem
Dubenecká, Kamila ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Malínská, Kateřina (oponent)
Základem této studie jsou mutantní rostliny s poškozeným ARP2/3 komplexem v jedné z jeho podjednotek (arpc5 a arp2). Zároveň tyto rostliny exprimují podjednotku CESA6 komplexu celulózasyntáz primární buněčné stěny označenou YFP. Pohyb takto označených celulózasyntázových komplexů lze díky moderním zobrazovacím technologiím pozorovat in vivo na plazmatické membráně. K měření rychlosti CESA komplexů byla použita analýza kymogramů. Kromě pozorování CESA komplexů přímo na plazmatické membráně byly prováděny pokusy s regenerací buněčné stěny u protoplastů mutantních arpc5 a wildtype rostlin Arabidopsis thaliana. Bylo zjištěno, že pozorované mutantní rostliny arpc5 a arp2 mají oproti WT pomalejší CESA komplexy a protoplasty arpc5 pomaleji obnovují celulózní síť buněčné stěny. Klíčová slova: Syntéza celulózy, ARP2/3 komplex, CESA, rychlost CSC, arpc5, arp2, Arabidopsis thaliana.
|
|
|
Studium průniku lepidel do buněčné stěny
Janová, Petra ; Krbila, Jaromír (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá problematikou prieniku lepidla do bunečnej steny dreva. Zameriava sa na lepidlá využívané pre konštrukčné účely, obzvlášť na epoxidové živice. Práca obsahuje popis použiteľných metód pre stanovenie detekcie lepidla v dreve a ďalej je v nej zahrnutá metodika pre výber lepidla a dreva použiteľných pre lepenie spojov. Popisuje experimentálne zistenú závislosť zmáčacieho uhlu na viskozite epoxidového lepidla.
|
|
|
Analýza metod pro hodnocení submikrostruktury buněčné stěny dřeva
Martinek, Radomír ; Kuklík,, Pavel (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Obsah této práce je věnován zkoumání vlivu struktury dřeva na mikroskopické a submikroskopické úrovni na mechanické vlastnosti. Buněčná stěna dřeva se skládá z několika vrstev, přičemž dominantní je vrstva S2, která zaujímá až 80 % celkové tloušťky buněčné stěny. Jedinečnou vlastností této vrstvy je, že v ní obsažené celulózové mikrofibrily jsou vyrovnány a šroubovitě ovinuty kolem osy buňky. Odklon těchto mikrofibril je nazýván úhel mikrofibril (MFA) a je klíčovou vlastností, která ovlivňuje mechanické vlastnosti dřeva a jeho sesychání. V teoretické části práce jsou důkladně popsány metody, pomocí kterých se odklon mikrofibril měří. Dále je podrobně rozebrán způsob měření tuhostních parametrů buněčné stěny nazvaný nanoindentace. V praktické části práce je přistoupeno k měření úhlu mikrofibril pomocí polarizace, stanovení mechanických vlastností dřeva na makroskopickém a submikroskopickém měřítku pomocí nanoindentace.
|
|
|
Analýza průniku lepidel do submikroskopické struktury dřeva
Mitrenga, Ondřej ; Dvořák, Karel (oponent) ; Vaněrek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou průniku lepidla do buněčné stěny dřeva. Zaměřuje se na lepidla používaná pro konstrukční účely a popisuje jeden z hlavních aspektů ovlivňující penetraci, molekulovou hmotnost lepidla. Práce obsahuje vedle popisu použitelných metod ke stanovení molekulové hmotnosti lepidla také popis některých metod detekující lepidlo v buněčné stěně.
|
|
|
Functions of the exocyst complex in secretion and cell wall biogenesis
Vukašinović, Nemanja ; Synek, Lukáš (vedoucí práce) ; Růžička, Kamil (oponent) ; Kost, Benedikt (oponent)
SOUHRN Mechanická pevnost rostlinných pletiv a orgánů může být přičítána specifickým vlastnostem buněčné stěny. V mnoha případech se rozličné materiály buněčné stěny ukládají v buňkách lokalizovaným způsobem, za účelem dosažení konečného tvaru buňky. Toto zajišťuje vysoce organizované působení endomembránového systému, který je nezbytný pro biosyntézu a sekreci proteinů a polysacharidů tvořících buněčnou stěnu. U eukaryot je exocyst evolučně konzervovaný poutací komplex, který přichycuje sekreční váčky v místech sekrece na plazmatické membráně. V této práci jsme řešili několik aspektů stavby rostlinného komplexu exocyst a tvorby buněčné stěny za použití technik molekulární biologie a pokročilé konfokální mikroskopie. Ukázali jsme, že v Arabidopsis thaliana jsou přítomny dvě podjednotky exocystu SEC10, jejichž funkce jsou vzájemně zastupitelné. Také jsme prokázali, že uspořádání rostlinného komplexu exocyst sdílí strukturální rysy exocystu obdobně jako u kvasinek. Zaznamenali jsme význam funkční podjednotky exocystu EXO84b pro normální vývoj vodivých pletiv, a zjistili, že u mutantů v podjednotkách exocystu se hlavní složky sekundární buněčné stěny ukládají normálně. Popsali jsme rozdílnou dynamiku exocystu v epidermálních buňkách, která je nezávislá na mikrotubulech, narozdíl od buněk vyvíjejících se v...
|
|
|
Vliv vysychání na streptofytní řasy - mechanismy stresové odolnosti
Pošmourný, Martin ; Pichrtová, Martina (vedoucí práce) ; Vosolsobě, Stanislav (oponent)
V této bakalářské práci jsem se věnoval odolnosti streptofytních řas proti vysychání. Přesto, že se této oblasti doposud věnovalo jen pár lidí, v posledních letech bylo na toto téma publikováno značné množství prací. Byly zjištěny zajímavé informace a objeveny nové skutečnosti. Výzkum pokračuje stále dál a tak by bylo užitečné se poohlédnout, na co všechno se přišlo. Věřím, že porozumění tomuto fenoménu je klíčové pro pochopení některých událostí ve vývoji přírody a uvědomění si, jak houževnatý dokáže život být na samých hranicích svého možného výskytu. Pokusil jsem se utřídit současné vědomosti o mechanismech stresové odolnosti streptofytních řas a doufám, že získaný přehled mi do budoucna pomůže lépe se v dané problematice orientovat. Doposud bylo pozorováno několik přístupů k obraně proti vysychání. Prevence vysušení, adaptace na nedostatek vody a tolerance úplného vyschnutí. Mezi preventivní způsoby obrany patří vytváření shluků buněk, kobercovitých porostů, či sekrece slizového obalu. Jako adaptaci na nedostatek vody řasy vyvinuly složitější odpovědi v podobě změn ultrastruktury, či regulaci fyziologických procesů. Např. Klebsormidium je schopné během půlhodiny nastartovat výrobu značného množství kalózy a zabudovat ji do buněčné stěny. Tím získá potřebnou pružnost, aby v důsledku rapidního...
|
|
|
Izolace rostlinných organel a studium transportních dějů
Kettnerová, Dana ; Martin, Jan (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie Diplomová práce Autor: Dana Kettnerová Školitel: PharmDr. Jan Martin, Ph.D. Název diplomové práce: Izolace rostlinných organel a studium transportních dějů Klíčová slova: izolace, chloroplast, protoplast, vakuola, buněčná stěna Izolace rostlinných organel a ostatních buněčných komponent je nezbytnou podmínkou pro studium fyziologických i patologických procesů uvnitř rostlinné buňky. Díky izolaci je možné provádět analýzu buněčných struktur, zjišťovat kumulaci určitých metabolitů, iontů, enzymů a dalších látek. Cílem této diplomové práce bylo poskytnout přehled izolačních metod využívaných při izolaci buněčné stěny, protoplastů, chloroplastů a vakuol rostlinných buněk. Byly popsány izolační procesy využívané pro jednotlivé typy buněčných struktur, klady a zápory jednotlivých izolačních metod, složky použitých médií a jejich funkce, stejně jako struktura a funkce jednotlivých rostlinných struktur.
|
|
|
Vizualizace buněčných struktur listu Malus domestica pro účely studia interakce s patogenem Venturia inaequalis
Zajícová, Iveta ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mašková, Petra (oponent)
Houbový patogen Venturia inaequalis způsobuje strupovitost jabloní, nejzávažnější chorobu těchto dřevin. Poznatky získané o odpovědi jabloně na napadení strupovitostí na buněčné a pletivové úrovni jsou nedostačující. Zavedení metod vizualizace buněčných komponent listu jabloně je klíčové pro studium interakce Malus-Venturia na buněčné a pletivové úrovni. V této práci byl úspěšné zaveden pokusný rostlinný materiál v in vitro i ex vitro podmínkách a optimalizována metoda infekce rostlin konidiemi patogena. Pro vizualizaci buněčných struktur v listu jabloně byly využity metody vitálního značení, in situ imunolokalizace, transformace, environmentální skenovací elektronové mikroskopie a konfokální mikroskopie. Z buněčných struktur listu jabloně byl vizualizován cytoskelet, buněčná stěna a kutikula. Dále byly provedeny předběžné experimenty sledující změny struktur buněčné stěny indukované napadením V. inaequalis. Dále byly během ontogeneze listů sledovány změny kutikuly, která představuje první bariéru pro průnik patogena během infekce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Specificity of selected exocyst subunits in trichome development
Glanc, Matouš ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Binarová, Pavla (oponent)
Trichomy jsou jemné struktury epidermálního původu, které pokrývají povrch nadzemních orgánů většiny rostlin. Jednobuněčné trichomy Arabidopsis thaliana jsou dobře zavedeným modelem v buněčné a vývojové biologii rostlin, přesto je o procesech ukládání buněčné stěny během finální fáze zrání trichomu známo jen velmi málo. V naší laboratoři byla nedávno objevena role podjednotky poutacího komplexu exocyst EXO70H4 při zrání trichomu. V této práci byly za použití analýzy obrazu, histochemického barvení a FT-IR spektroskopie studovány defekty v buněčné stěně u ztrátového mutanta exo70H4. Bylo zjištěno, že mutace vede ke změně v ukládání pektinu a možná též ligninu a hemicelulóz. Byly připraveny transgenní linie s paralogy EXO70 exprimovanými pod promotorem EXO70H4 a jejich analýza ukázala, že nejbližší paralog EXO70H3 dokáže komplementovat mutaci EXO70H4, na rozdíl od paralogů EXO70A1 a EXO70B1. Na základě těchto výsledků jsou diskutovány otázky týkající se složení buněčné stěny trichomů, role EXO70H4 ve zrání trichomu a funkcí komplexu exocyst u rostlin. Klíčová slova: Arabidopsis, trichom, buněčná stěna, sekreční dráha, komplex exocyst, EXO70H4, FT-IR spektroskopie
|
|
|
Candida parapsilosis secreted aspartic proteinases: processing and secretion
Vinterová, Zuzana ; Heidingsfeld, Olga (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent) ; Szotáková, Barbora (oponent)
Candida parapsilosis je lidský oportunní patogen, jehož klinický význam vzrůstá, a který způsobuje širokou škálu potencionálně život ohrožujících infekcí u jedinců s oslabeným imunitním systémem. Jedním z nejvýznamějších virulenčních faktorů kvasinek Candida je produkce sekretovaných aspartátových proteas (Saps). Předkládaná disertační práce se zabývá převážně studiem sekretované aspartátové proteasy 1 (Sapp1p) kvasinky C. parapsilosis, jejím procesem aktivace a sekrece za různých podmínek a s využitím různých experiemntálních modelů. Sapp1p je sekretovaná buňkami C. parapsilosis do mimobuněčného prostoru se zcela odštěpeným pre-pro-peptidem a plně proteolyticky aktivní. Pokusy studující buněčnou stěnu C. parapsilosis prokázaly prodlouženou přítomnost zcela aktivované proteasy na buněčném povrchu (CW-Sapp1p). Metoda pro měření enzymové aktivity Sapp1p provedená na neporušených buňkách ukázala, že CW-Sapp1p je proteolyticky aktivní ještě před svým uvolněním do mimobuněčného prostoru a je schopná štěpit substrát. Pokusy s biotinylací a následnou analýzou pomocí hmotnostní spektrometrie ukázaly, že biotinylace CW-Sapp1p je proces saturovatelný, jehož výsledkem ale nejsou plně naznačené molekuly. Přístupnost jednotlivých lysinových zbytků byla v molekule Sapp1p proměnlivá s výjimkou čtyř zbytků, které...
|
host ::
RSS.