|
|
Řízení tahových sekcí podélné řezačky
Růžička, Kamil ; Pásek, Jan (oponent) ; Richter, Miloslav (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší řízení tahových sekcí odvíjení a navíjení na podélné řezačce obalového materiálu. Práce byla vypracována ve spolupráci s firmou SOMA, která poskytla stroj pro testování a měření v práci popsaných poznatků. Teoretická část se zabývá funkcí podélné řezačky, možnými mechanickými přístupy k řízení tahových sekcí a konkrétním řešením mechaniky pro řízení tahových sekcí na použitém stroji. Dále je popsán vybraný hardware pro řízení tahových sekcí a jeho použití na stroji. Ostatní kapitoly se soustřeďují na jednotlivé měřící řetězce, kalibrace, výpočty žádaných veličin a řízení stroje. Poslední část práce porovnává teoretická a naměřená data a zhodnocuje výsledky práce.
|
|
|
Převod šedotónových snímků na binární
Růžička, Kamil ; Horák, Karel (oponent) ; Richter, Miloslav (vedoucí práce)
V první části bakalářské práce jsou popsány základní pojmy v oblasti získávání a popisu digitálního obrazu. Další část teoreticky popisuje možnosti zpracovávání obrazu, které jsou nutným základem pro správné oddělení textu od pozadí a tím pádem správný převod šedotónového snímku na binární. Dále byl proveden rozbor úlohy s přípravou dat pro zpracovávání. Následně byly aplikovány metody pro převod šedotónových snímků na binární a sestavena uživatelská aplikace. Posledním krokem je zhodnocení praktické realizace převodu, jeho subjektivní testování na dotazovaných respondentech a objektivní testování pomocí OCR softwaru.
|
|
|
Role genu AHL20 při iniciaci a prorůstání postranních kořenů.
Svobodová, Barbora ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Růžička, Kamil (oponent)
Členové genové rodiny AHL (AT-hook motif nuclear-localized) byli nalezeni ve všech doposud osekvenovaných suchozemských rostlinách; z tohoto důvodu se předpokládá souvislost mezi divergencí AHL genů a kolonizací suchozemského prostředí rostlinami. Jednou z adaptací rostlin na suchozemské prostředí byl vznik kořenového systému. O možné funkci AHL genů při vzniku a vývoji kořenové systému se toho momentálně mnoho neví. Typickou vlastností AHL genů je přítomnost AT-hook motivu a vysoce konzervované PPC domény. Mnoho studií potvrdilo jejich účast na široké škále rostlinných procesů. Jedná se o potenciálně silné regulátory transkripce na různých úrovních. Fungují jako transkripční faktory; prostřednictvím PPC domény interagují s dalšími transkripčními faktory a prostřednictvím modifikací histonů jsou schopni remodelace chromatinu. Na základě veřejně dostupných transkriptomických dat jsme vybrali kandidátní geny: AHL18, AHL19, AHL20, AHL21, AHL22, AHL23, AHL27 a AHL28 s predikcí funkce při vzniku a vývoji kořenového systému. Prvním cílem diplomové práce bylo zjistit jejich možné zapojení při vývoji postranních kořenů. U AHL19, AHL20, AHL21, AHL23, AHL27 a AHL28 jsme zkoumali míru transkripce v kořenové špičce a v různých stádiích vyvíjejících se primordií. Na základě získaných výsledků jsme poté vybrali...
|
|
|
Adenosine methylation (m6A) in plant mRNA
Holoborodko, Anastasiia ; Růžička, Kamil (vedoucí práce) ; Náprstková, Alena (oponent)
V eukaryotických organismech je známo více než 200 interních posttranskripčních modifikací RNA. Nejběžnější modifikací v mRNA je N6-methyladenosin (m6A). V rostlinách m6A ovlivňuje mnoho aspektů procesování mRNA, jako je její stabilita, sestřih, alternativní polyadenylace či export z jádra a translace. Za zápis, odstranění a percepci m6A jsou zodpovědné proteinové komplexy obsahující methyltransferázy (tzv. writery), demethylázy (erasery) a proteiny obecně vázající m6A (readery). Dynamické regulace pomocí m6A mají významný́ vliv na vývoj rostlin. m6A také hraje roli v reakci na abiotický stres a virovou infekci. Tato práce shrnuje současné znalosti o m6A v rostlinách a také s přihlédnutím k nejnovějším poznatkům z živočišných experimentálních modelů.
|
|
|
Functions of the exocyst complex in secretion and cell wall biogenesis
Vukašinović, Nemanja ; Synek, Lukáš (vedoucí práce) ; Růžička, Kamil (oponent) ; Kost, Benedikt (oponent)
SOUHRN Mechanická pevnost rostlinných pletiv a orgánů může být přičítána specifickým vlastnostem buněčné stěny. V mnoha případech se rozličné materiály buněčné stěny ukládají v buňkách lokalizovaným způsobem, za účelem dosažení konečného tvaru buňky. Toto zajišťuje vysoce organizované působení endomembránového systému, který je nezbytný pro biosyntézu a sekreci proteinů a polysacharidů tvořících buněčnou stěnu. U eukaryot je exocyst evolučně konzervovaný poutací komplex, který přichycuje sekreční váčky v místech sekrece na plazmatické membráně. V této práci jsme řešili několik aspektů stavby rostlinného komplexu exocyst a tvorby buněčné stěny za použití technik molekulární biologie a pokročilé konfokální mikroskopie. Ukázali jsme, že v Arabidopsis thaliana jsou přítomny dvě podjednotky exocystu SEC10, jejichž funkce jsou vzájemně zastupitelné. Také jsme prokázali, že uspořádání rostlinného komplexu exocyst sdílí strukturální rysy exocystu obdobně jako u kvasinek. Zaznamenali jsme význam funkční podjednotky exocystu EXO84b pro normální vývoj vodivých pletiv, a zjistili, že u mutantů v podjednotkách exocystu se hlavní složky sekundární buněčné stěny ukládají normálně. Popsali jsme rozdílnou dynamiku exocystu v epidermálních buňkách, která je nezávislá na mikrotubulech, narozdíl od buněk vyvíjejících se v...
|
|
|
Řízení tahových sekcí podélné řezačky
Růžička, Kamil ; Pásek, Jan (oponent) ; Richter, Miloslav (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší řízení tahových sekcí odvíjení a navíjení na podélné řezačce obalového materiálu. Práce byla vypracována ve spolupráci s firmou SOMA, která poskytla stroj pro testování a měření v práci popsaných poznatků. Teoretická část se zabývá funkcí podélné řezačky, možnými mechanickými přístupy k řízení tahových sekcí a konkrétním řešením mechaniky pro řízení tahových sekcí na použitém stroji. Dále je popsán vybraný hardware pro řízení tahových sekcí a jeho použití na stroji. Ostatní kapitoly se soustřeďují na jednotlivé měřící řetězce, kalibrace, výpočty žádaných veličin a řízení stroje. Poslední část práce porovnává teoretická a naměřená data a zhodnocuje výsledky práce.
|
|
|
Signalizace heterotrimerními G-proteiny u rostlin
Šonka, Josef ; Srba, Miroslav (vedoucí práce) ; Růžička, Kamil (oponent)
G-proteinová signalizace je klíčovým mechanizmem interakce buněk s okolním prostředím. U živočichů, hub a hlenek má velký význam pro koordinaci buněčného dělení a diferenciaci buněk. Výzkum toho typu signalizace má i značný význam v klinické praxi. Předkládaná práce shrnuje poznatky o významu a principech signalizace heterotrimerními G-proteiny u rostlin, publikované od prvních záznamů po rok 2012.
|
|
|
Převod šedotónových snímků na binární
Růžička, Kamil ; Horák, Karel (oponent) ; Richter, Miloslav (vedoucí práce)
V první části bakalářské práce jsou popsány základní pojmy v oblasti získávání a popisu digitálního obrazu. Další část teoreticky popisuje možnosti zpracovávání obrazu, které jsou nutným základem pro správné oddělení textu od pozadí a tím pádem správný převod šedotónového snímku na binární. Dále byl proveden rozbor úlohy s přípravou dat pro zpracovávání. Následně byly aplikovány metody pro převod šedotónových snímků na binární a sestavena uživatelská aplikace. Posledním krokem je zhodnocení praktické realizace převodu, jeho subjektivní testování na dotazovaných respondentech a objektivní testování pomocí OCR softwaru.
|
host ::
RSS.