|
|
Plánované rodičovství u žen ve fertilním věku
Ikramova, Sitora ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Kocurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Příslušné kapitoly teoretické části jsou zaměřené na anatomii pohlavního ústroje žen, menstruační cyklus, plodnost a fertilní věk. Další kapytoly pojednávají o způsobech plánování rodičovství z různých úhlů pohledu (zdravotních, sociálních, ekonomických a právních). Další kapytola je soustředěná na moderní metody antikoncepce, jejich porovnání a následuje zanalyzování výhod a nevýhod příslušných metod plánování rodičovství. Empirická část je tvořena kvantitativním výzkumem na základě dotazníkového šetření, které bylo provedeno mezi ženami fertilního věku. Zkoumaný soubor tvořili 106 respondentek. Hlavním cílem práce je zjistit, zda ženy v ČR plánují své rodičovství. Z výsledků práce vyplývá, že 77 % respondentek plánuje své rodičovství a relativně dobře umí předcházet nechtěnému těhotenství, pomocí různých antikoncepčních metod. Více než 50 % respondentek preferuje metodu hormonální antikoncepci. Výsledky průzkumného šetření jsou prezentovány pomocí tabulek a grafů. Klíčová slova: Fertilní věk, pozitivní plánování rodičovství, asistovaná reprodukce, negativní plánování rodičovství, antikoncepce, umělé ukončení těhotenství, zdravý životní styl.
|
|
|
Právní aspekty asistované reprodukce
Thalerová, Nicol ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Reprodukční medicína v současnosti představuje jeden z nejdynamičtěji se rozvíjejících léčebných oborů. Historickým mezníkem rozvoje léčebných metod v oblasti asistované reprodukce bylo právě narození Louise Joy Brown jako prvního dítěte počatého mimotělním oplodněním, čili in vitro. V souvislosti s technologickým pokrokem v léčbě sterility se rozvinuly diskuze ohledně etické přípustnosti těchto metod. Na aktuální stav medicíny a dostupných technologií byla nutná odpovídající reakce platného práva. Vznikla tak potřeba právně regulovat tento obor, ať už se jedná o zakotvení paternitní domněnky, pokud jde o určení otcovství k dítěti počatému pomocí umělého oplodnění, tak také úpravu základních podmínek přístupu k metodám asistované reprodukce. Původně byla právní úprava umělého oplodnění zakotvena pouze v prováděcím právním předpise Ministerstva zdravotnictví, jelikož se na reprodukční technologie nahlíželo jako na oblast zcela novou. Dnes je oblast asistované reprodukce komplexně upravena v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Práce se zabývá právní úpravou asistované reprodukce a zaměřuje se na kontroverzní metody a postupy, spočívající ve výběru pohlaví potomka (tzv. laboratorní sexting), dárcovství gamet, dárcovskou anonymitou, právní úpravu náhradního mateřství, jelikož...
|
|
|
Náhradní mateřství
Masaříková, Andrea ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Náhradní mateřství ABSTRAKT Práce se zabývá v současnosti velmi aktuálním a diskutovaným tématem náhradního mateřství. Je rozdělena do tří hlavních kapitol, z nichž první se věnuje asistované reprodukci, druhá náhradnímu mateřství a třetí určení rodičovství dětí narozených z umělého oplodnění, příp. z náhradního mateřství. První kapitola zabývající se asistovanou reprodukcí obsahuje jednak krátký rozbor problematiky z medicínského hlediska, jednak z hlediska právního. Je podán krátký přehled příčin neplodnosti a metod léčby. Druhá kapitola představuje úpravu náhradního mateřství v zahraničí, kterou můžeme chápat jako inspiraci pro budoucí českou úpravu, a stávající úpravu českou. Věnuje se jednotlivým právním institutům, díky nimž je náhradní mateřství dočasně upraveno, a to zejména platnosti smlouvy uzavřené mezi objednatelským párem a náhradní matkou, osvojením dítěte náhradní matkou a ve stručnosti i trestněprávní úpravě. Součástí kapitoly je i pohled na změnu právní úpravy v souvislosti s přijetím nového občanského zákoníku. Třetí, a poslední kapitola, je věnována určení rodičovství. U určení otcovství platí tři základní domněnky, které jsou však do jisté míry modifikovány právní úpravou asistované reprodukce. Určení mateřství, původně bezproblémová otázka, se díky vývoji medicíny v oblasti asistované...
|
|
|
Informovanost žen o metodách asistované reprodukce v České republice.
Dolejšková, Michaela ; Černý, Andrej (vedoucí práce) ; Šimják, Patrik (oponent)
Tématem mé bakalářské práce je informovanost žen o metodách asistované reprodukce v České republice. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se věnuji fyziologii reprodukčních orgánů ženy a muže, dále popisuji pojem neplodnost a její příčiny. V následujících kapitolách se zaměřuji na postup při vyhledání odborného pracovníka, následná vyšetření a možné metody asistované reprodukce. V praktické části zkoumám informovanost žen v dané oblasti. Jako zdroj dat užívám anonymní kvantitativní dotazník, sdílený na sociálních sítích, který vyplnily ženy různých věkových kategorií. Dotazník vyplnilo celkem 193 žen. Stanovila jsem si několik hypotéz, které jsem díky odpovědím potvrdila či vyvrátila. Díky výzkumu jsem potvrdila hypotézu, že více než polovina žen ví, kdy a na kterého lékaře se má s problémy ohledně plodnosti obrátit. Následně se potvrdila i hypotéza druhá, a to že většina žen zná alespoň některé rizikové faktory ovlivňující plodnost. Dále jsem předpokládala, že si většina žen uvědomuje význam věku ve snaze o početí. Hypotézu jsem sice díky dotazníkovému šetření potvrdila, ale ne každá žena ví, jak nízký je věk, ve kterém se snižování plodnosti začne projevovat. Vyvrátila jsem hypotézu, že si alespoň polovina z respondentek vede menstruační kalendář. Stejně tak se...
|
|
|
Určování rodičovství
Šilarová, Věra ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Švestka, Jiří (oponent)
Určování rodičovství (Abstrakt) Určování rodičovství je nepochybně velmi aktuálním tématem. Probíhá zde mnoho významných změn, které jsou důsledkem jak pojetí rodinného života v moderní společnosti, tak obrovského pokroku na poli lékařské vědy a genetiky. Vývoj v těchto oblastech s sebou přinesl nové koncepty jako babyboxy, asistovanou reprodukci a náhradní mateřství. Nyní je věcí zákonodárce pro tyto nové instituty poskytnout pravidla v rámci právního řádu tak, aby byly stabilizovány rodičovské vztahy a zajištěna jejich ochrana. Cílem této diplomové práce je seznámit čtenáře s českou právní úpravou určování rodičovství cestou jejího popisu a analýzy. Druhým cílem této práce je porovnat tuto právní úpravu s úpravou v jiných zemích obzvláště v Německu a najít mezi nimi shody a rozdíly. Konečně práce zdůrazňuje rovněž nové instituty v rámci určování rodičovství. Skládá se z devíti kapitol, které se zabývají jednotlivými částmi jejího předmětu. Úvodní kapitola pojednává o vztahu mezi rodičem a dítětem jak teoreticky, tak historicky. Kromě toho popisuje také právní předpisy aplikované v České republice a v Německu v průběhu času. Druhá kapitola je věnována určování mateřství jak v naší zemi, tak i z perspektivy německého práva. Třetí kapitola se zaměřuje na právní problémy spojené s babyboxy a anonymními porody...
|
|
| |
|
|
Problematika náhradního mateřství
Antošová, Barbora ; Holčapek, Tomáš (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou právní úpravy náhradního mateřství. Vývoj v oblasti reprodukční medicíny v podobě prvního "dítěte ze zkumavky" v roce 1978 a na to navazujících medicinských pokroků s sebou nevyhnutelně přinesl rozvoj tohoto institutu. Institutu, který, ačkoliv s sebou přináší mnoho etických, sociálních a právních otázek, není v České republice právně regulován (kromě jediného ustanovení § 804 občanského zákoníku). Tato diplomová práce se proto snaží poskytnout návrh právní úpravy, která by mohla být v České republice přijata, a to za použití především analytické a komparativní metody. Po vysvětlení, co tento institut vlastně znamená a jaké známe jeho formy a modely, je objasněn jeho mezinárodní právní rámec. Ačkoliv si mnoho států uvědomuje aktuálnost tohoto tématu, do dnešního dne nebyla přijata žádná mezinárodní úprava, která by upravovala např. přeshraniční náhradní mateřství. Jisté vodítko tu ale přeci jen máme, a to zájem dítěte, jak judikoval Evropský soud pro lidská práva. Právní úprava v jednotlivých zemích se pohybuje na škále od kriminalizace (Francie) až po legalizaci komerčního náhradního mateřství (Ukrajina). Po zhodnocení právních úprav některých států, na kterých je ukázáno reálné fungování modelů náhradního mateřství, je zjevné, že pro Českou republiku...
|
|
|
Promítnutí práva znát svůj původ do českého právního řádu (kritická studie)
Morongová, Tereza ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Abstrakt, klíčová slova Práce se zabývá analýzou platné a účinné české právní úpravy ve vztahu k právu dítěte znát svůj původ. Samostatně je pojednáváno o obsahu práva dítěte znát svůj původ, adresátech právní úpravy, čl. 7 Úmluvy o právech dítěte a české výhradě k tomuto článku, dále pak o dotčených českých právních předpisech a jejich reformách. Pozornost je věnována problematice určování rodičovství. Obsahem práce je především rozbor problematiky asistované reprodukce, náhradního (surogátního, surogačního) mateřství, osvojení, anonymních a utajených porodů, a babyboxů ve vztahu k ochraně práva dítěte znát svůj původ. Cílem je kriticky zhodnotit účinnou právní úpravu, upozornit na její nedostatky a nastínit možnosti jejího dalšího vývoje, neboť právu dítěte znát svůj původ a jeho ochraně není v českém právním řádu věnována dostatečná pozornost. Některé výše uvedené instituty nejsou zákonem upraveny vůbec, u jiných je upřednostňována anonymita biologických rodičů dítěte. Pouze u osvojení došlo rekodifikací občanského práva k pozitivnímu vývoji, nicméně i v této oblasti lze spatřovat určitá pochybení a nedostatky zákonné úpravy. Klíčová slova: právo znát svůj původ, asistovaná reprodukce, náhradní mateřství, surogátní mateřství, osvojení, anonymní a utajené porody, babybox
|
|
|
Dostatečnost právní úpravy o určení původu dítěte?
Dvořáková, Veronika ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá problematikou určování rodičovství v souvislosti s právem dítěte znát svůj původ. Základní otázkou, kterou se předkládaná práce zabývá je, zda stará římská zásada mater semper certa est, pater semper incertus es v současné době stále ještě platí, zda je dítěti zajištěno právo znát svůj původ. Nosnou myšlenkou celé práce je především to, že dítěti má být vždy zaručena alespoň možnost dozvědět se informaci o svém původu. První kapitola předkládané práce přináší stručný úvod do problematiky římského práva. Na principech a základech římského práva stojí kontinentální systém práva, z jeho principů zákonodárce dodnes mnohdy vychází. Jedním ze základních postulátů římského práva je právě zásada mater semper in iure certa est, jejíž význam je v této kapitole definován. Druhá kapitola pojednává o problematice práv dětí, zejména o právu dítěte znát svůj původ. Třetí kapitola už přináší podrobný rozbor současné právní úpravy určování rodičovství. Na tuto část předkládané práce navazují další kapitoly, které se zabývají jednotlivými vybranými právními instituty, u kterých je shledán zásah do práva dítěte znát svůj původ a u kterých je možnost určit, kdo jsou rodiče dítěte, ztížena. Mnohdy je tato možnost dokonce zcela vyloučena. Kapitola čtvrtá se proto zaměřuje na asistovanou...
|
|
|
Politický diskurz neplodnosti v období 1989 - 2012 v České republice
Kostelecká, Hana ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá popisem a analýzou diskurzů, které předcházely změnám legislativy o asistované reprodukci v souvislosti s nastavením horní věkové hranice žen, které podstupují některý ze zákroků asistované reprodukce a to jak ve státně- socialistickém zřízení, tak i ve státně-demokratickém zřízení. Tato práce definované diskurzy obou režimů komparuje a to s akcentem na governmentalitu jako nástroj pro kontrolu a regulaci populace. Tato analýza je přínosná především proto, že vypovídá o tom, co stojí za fungováním celého složitého "systému umělého oplodnění". Přináší vhled do politického diskurzu neplodnosti, respektive jeho části týkající se české legislativy se zohledněním fenoménu reprodukčního turismu. Ani jedno z témat - jak politický diskurz neplodnosti, tak reprodukční turismus nebyly dosud v české literatuře zpracovány. Práce ukazuje, jak jsou v politickém diskurzu prostřednictvím tématu umělého oplodnění ustavovány normy správného rodičovství. Klíčová slova Neplodnost, asistovaná reprodukce, reprodukční turismus, diskurz, diskurzivní rámec, normalita mateřství, prekarizace neplodnosti, governmentalita, biomoc, Michel Foucault
|
host ::
RSS.