| |
|
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Výzkum ekologie a návrh managementu populace užovky stromové (Elaphe longissima) v Poohří
Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a environmentální, Praha ; Musilová, Radka
Užovka stromová (Elaphe longissima) je v České republice kriticky ohroženým druhem dle prováděcí vyhlášky 395/1992 Sb. zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. V České republice se druh vyskytuje pouze v Poohří, v NP Podyjí, v jižní části CHKO Beskydy a v Bílých Karpatech. Během posledních desetiletí byl v Poohří zaznamenán výrazný úbytek populace, jenž má zřejmě mnoho příčin (změny biotopů, nedostatek líhnišť, údržba silnic, autoprovoz atd.). Dalším významným ohrožením je plánovaná výstavba rychlostní komunikace I13 (Chomutov – Karlovy Vary – Německo), která je projektována přes předmětné území. V současně době existuje jen velmi málo konkrétních údajů o stavu populace v zájmové oblasti. Předkládaná práce má tyto základní cíle: 1) zhodnocení současného stavu populace (velikost, poměr pohlaví věková struktura, rozšíření); 2) zjištění pohybů a migrací jedinců na základě zpětných odchytů; 3) popis ohrožujících faktorů; 4) popis klíčových lokalit pro různé fáze životního cyklu užovek; 5) návrh managementu a ochranných opatření pro zlepšení podmínek pro výskyt užovky stromové v oblasti.
|
| |
|
Obnova krajiny postižené dlouhodobou těžbou nerostů a intenzivním osidlováním: Přírodovědné průzkumy
Honců, Miroslav ; Ondráček, Č. ; Krásenský, P. ; Rückl, Pavel
V. část hodnotící zprávy tvoří tyto dílčí studie zabývající se přírodovědnými průzkumy: V.1. Střezovská rokle (vlastní zpracování), V.1.1. PP Střezovská rokle – mapování fauny (rešerše), V.1.2. PP Střezovská rokle – základní botanický výzkum (rešerše), V.2. Údlická pískovna (vlastní zpracování), V.2.1. Zpráva z průzkumu pískovny, V.2.2. Přírodovědné hodnocení pískovny, V.2.3. Pískovna Údlice - geologický průzkum (vlastní zpracování), V.3. Výzkum Hornojiřetínské výsypky (vlastní zpracování), V.4. Střížkovická pískovna (vlastní zpracování), V.5. Pískovna Chbany (vlastní zpracování). V.6. Hodnocení bezobratlých výsypky u Jirkova a V.7. Průzkum bezobratlých na budoucí skládce Ústí nad Labem.
|
|
Participativní management chráněných území - klíč k minimalizaci konfliktů mezi ochranou biodiversity a socioekonomickým rozvojem místních komunit
IDS, Praha ; Ústav ekologie krajiny AV ČR, České Budějovice ; Kopáčková, Miroslava ; Kušová, Drahomíra ; Bartoš, Michael ; Matějka, Karel ; Boháč, Jaroslav ; Těšitel, Jan
Svazek obsahuje tyto přílohy: Příloha 1: Biodiversita a udržitelný rozvoj Šumavy , Příloha 2: Biodiversita a udržitelný rozvoj Třeboňska, Příloha 3: Biodiversita Křivoklátska, Příloha 4: Legendy k mapám, Příloha 5: Porovnání potenciální diversity přírodních podmínek tří sledovaných území, Příloha 6: Střetové oblasti v rámci sledovaných biosférických rezervací, Příloha 7: Náhlé posuny v ekosystémech – teoretické základy pro určení maximální únosnosti stability ekosystémů a krajiny, Příloha 8: Srovnání biodiversity drabčíkovitých (Coleoptera, Staphylinidae) biosférických rezervací Šumava, Třeboňsko a Křivoklátsko s vyhodnocením podle jejich ekologických nároků a citlivosti k antropogenním vlivům a podle stupně ohrožení, Příloha 9: Využití epigeických bezobratlých pro sledování změn ekosystémů a krajiny v chráněných oblastech (case study), Příloha 10: Možnosti monitoringu lučních a obdobných společenstev v oblasti Šumavy, Příloha 11: Louky Šumavy a Předšumaví, Příloha 12: Návrh systému monitoringu ve vztahu k participativnímu / integrovanému managementu biosférických rezervací, Příloha 13: Indikátory biodiversity, Příloha 14: Návrh systému indikátorů biodiversity a bioindikátorů ve vztahu k participativnímu managementu biosférických rezervací, Příloha 15: Poznámky k připravovanému Metodickému pokynu Ministerstva životního prostředí, kterým se stanoví obsah plánů péče o chráněné krajinné oblasti a postup jejich zpracování, projednání a schvalování.
|
| |
|
Limity ochrany biodiverzity ve fragmentované krajině
Ekologické služby, s.r.o., Hořovice ; Blahník, Petr ; Svoboda, Tomáš ; Szabó, Péter ; Fellner, Rostislav ; Kočvara, Radim ; Tajovský, Karel ; Kuras, Tomáš ; Hofmeister, Jeňýk ; Hošek, Jan
Cílem řešení projektu je ve vybraném pilotním území definovat závislost vývoje lokálních populací zvláště chráněných a nebo vzácných a nebo ohrožených druhů na strukturálních charakteristikách krajiny a na velikosti a tvaru fragmentovaných lesních celků. Předmětem výzkumu populační dynamika invazních a expanzních rostlin. Základním přístupem je stanovení základních charakteristik fragmentované krajiny, stanovit vhodné indikátory pro tyto charakteristiky, definovat limitní hodnoty těchto charakteristik a limitní hodnoty indikátorů.
|
|
Okrajové způsoby managementu přírodovědně cenných stanovišť. Řízené vypalování: Odborná rešerše
DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie, České Budějovice
Řízené vypalování je v mnoha oblastech světa běžně využívaným způsobem hospodaření v krajině (často i s velmi negativními důsledky). V rozvinutých státech se pak po období legislativních zákazů postupně opět dostává mezi rutinně užívané nástroje při péči zejména o chráněná území. V České republice zatím tento způsob managementu není využíván, navíc je jeho užití komplikováno platnou legislativou. Studie popisuje zkušenosti s řízeným vypalováním ve střední a západní Evropě (Německo: xerotermní trávníky, vřesoviště, Velká Británie, Nizozemí). Dále analýzu poznatků o řízeném vypalování, vliv vypalování na společenstva xerotermních trávníků a na vřesoviště, Vliv vypalování na druhy rostlin a živočichů (cévnaté rostliny, bezobratlí, obratlovci). Dosavadní zkušenosti s vypalováním v ČR, možnosti využití řízeného vypalování v České republice a legislativní aspekty řízeného vypalování.
|
|
Aktuální stav monitoringu agroenvironmentálních opatření v členských státech EU a návrh dalšího postupu v podmínkách ČR: Odborná rešerše
DAPHNE ČR - Institut aplikované ekologie, České Budějovice
Rešerše popisuje stav monitoringu ve vybraných členských státech EU (Estonsko, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie), metodologii monitoringu významných bioindikačních skupin (pavoukovci, střevlíkovití, rovnokřídlí a ptáci), jsou uvedeny možnosti monitoringu agroenvironmentálních opatření v České republice.
|
| |