|
|
Chironomidae acidifikovaných horských vod
Malá, Martina ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Vondrák, Daniel (oponent)
Acidifikace sladkovodních ekosystémů vyvrcholila v 80. letech 20. století. Došlo k celkové změně chemismu povrchových vod, vymizení ryb a některých citlivých druhů zooplanktonu a zoobentosu. Od té doby se emise hlavních znečišťujících látek (SO2, NOX a NH3) výrazně snížily a začal probíhat proces zotavení (‚recovery') z acidifikace. Zejména biologická recovery probíhá velmi pomalu a není zcela jasné, zda se jedná o úplně reversibilní proces. Čeleď Chironomidae slouží jako velmi dobrý nástroj k hodnocení acidifikace a recovery, zejména díky jejich druhové senzitivitě, ale i toleranci k nízkému pH, koncentracím rozpuštěného O2, obsahu živin, schopnosti adaptace ke změnám potravní nabídky a celkově vysoké druhové adaptabilitě k náročným podmínkám. Potrava a koncentrace rozpuštěného O2 jsou pravděpodobně nejdůležitější faktory ovlivňující společenstvo pakomárů v povrchových vodách. Kosmopolitní výskyt, vysoká druhová diverzita a vysoké abundance výskytu je předurčuje pro využití v biomonitoringu i výzkumu povrchových vod. Překážkou je náročná determinace, a proto se, oproti jiným skupinám zoobentosu, studiem čeledi Chironomidae zabývá mnohem méně studií. Metoda CPET, využívající sběr exuvií, má velký potenciál při biomonitoringu díky jednodušší determinaci. Bakalářská práce shrnuje současné poznatky o...
|
|
|
Fytoplankton vodárenských nádrží Jizerských hor ve vztahu k upravitelnosti vody
Čermáková, Anna ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházková, Lenka (oponent)
Jizerské hory se rozkládají v severních Čechách, které byly ve druhé polovině 20. století významně ovlivněny kyselou atmosférickou depozicí. Tato horská oblast leží na velmi citlivém geologickém podloží krkonošsko - jizerského krystalinika a je charakteristická převládajícím smrkovým porostem, přirozeně kyselými půdami podzolového typu, relativně velkou plochou rašelinišť ve vrcholových partiích hor, drsným klimatem a vysokými ročními úhrny srážek. Z důvodu častých a vydatných srážek a velmi malé infiltrace vody do půdy zde v minulosti často docházelo k povodním, které byly velmi nebezpečné pro osídlené podhůří hor, proto byl na počátku 20. století navržen plán na výstavbu soustavy údolních nádrží, které by tvořily významnou protipovodňovou ochranu oblasti. V 70. letech stoupla potřeba nových zdrojů pitné vody, a proto byla přehrada Souš přebudována na vodárenskou nádrž a v 80. letech byla na řece Kamenici postavena údolní nádrž Josefův Důl. Obě nádrže měly již od počátku dystrofní charakter a nádrž Souš se vyznačovala přirozeně vyššími koncentracemi hliníku. Vzhledem k antropogenní acidifikaci byly obě nádrže a jejich povodí bez ryb až do úspěšného vysazení sivena amerického v 90. letech Fytoplankton nádrží byl acidifikací také významně ovlivněn a to do takové míry, že po ústupu acidifikace je...
|
|
|
Stomatocysty a šupiny chrysofyt a jejich využítí v paleolimnologii
Bartošová, Kateřina ; Němcová, Yvonne (vedoucí práce) ; Škaloudová, Magda (oponent)
Tato práce pojednává o šupinách a stomatocystách chrysofyt jako užitečném nástroji pro paleoekologické rekonstrukce prostředí v jezerních ekosystémech. V první části jsou popsány geologické, fyzikální a biologické aspekty rekonstrukcí jezer. Druhá část obsahuje informace o chrysofytách a jejich využití jako paleoekologických indikátorů. Mikrofosílie chrysofyt zahrnují dvě hlavní skupiny křemičitých indikátorů: stomatocysty a tvarované a ornamentované druhově specifické šupiny. Za pomoci kalibračních datových souborů mohou být sestaveny inferenční modely pro eutrofizaci, acidifikaci, atmosférické znečištění, zasolování, klimatické změny a jiné změny prostředí. Práce je prezentována jako literární rešerše.
|
|
|
Změny lesní vegetace Šumavy a jejího podhůří během druhé poloviny 20. století
Prach, Jindřich ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sádlo, Jiří (oponent)
Dlouhodobé změny lesní vegetace byly studovány v oblasti jihočeské části Šumavy, jejího podhůří a Novohradských hor. Lesnické typologické plochy založené mezi lety 1955 a 1980 byly relativně přesně znovu dohledány a byl pořízen nový fytocenologický snímek. Záznamy ze 158 opakovaných ploch byly zpracovány moderními statistickými metodami s cílem zjistit, zda a jak se vegetace změnila. Byla prokázána změna vegetace a její homogenizace. Bioindikačně byla zjištěna eutofizace. Opakované měření pH půdy ukázalo acidifikaci, ale trpí metodickými problémy. Studované lesy jsou velmi variabilní a mění se různě, nebyl zjištěn nějaký hlavní, všude patrný trend. Změny pravděpodobně souvisí s atmosférickou depozicí sloučenin síry a dusíku a s lesním hospodařením, případný vliv stárnutí porostů se jeví nevýznamný. Diskutovány jsou nejen zjištěné změny a jejich možné příčiny, ale i problematika použití tohoto starého lesnického datového materiálu pro řešení botanických a vegetačně-ekologických otázek.
|
|
|
Formy hliníku v acidifikovaných povrchových vodách - toxicita a trendy
Šimková, Petra ; Hruška, Jakub (vedoucí práce) ; Hořická, Zuzana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá formami hliníku, které se vyskytují v acidifikovaných povrchových vodách. Velká pozornost je věnována především zastoupení anorganického monomerického hliníku, tedy frakci, která na některé druhy vodní i suchozemské bioty působí toxickými účinky. Hlavní náplní práce je analýza chemismu povrchové, podzemní a půdní vody v rámci celoročního i dlouhodobého monitoringu. Práce probíhaly na experimentálním horském povodí Uhlířská, jehož území je odvodňováno tokem Černé Nisy. Povodí Uhlířská se nachází na území CHKO Jizerské hory a reprezentuje oblast, která byla ve 2. polovině 20. století významně zatížena kyselou atmosférickou depozicí. Dlouhodobá expozice vůči kyselým srážkám vyústila v rozsáhlou antropogenní acidifikaci, došlo ke značnému okyselení půd a vodních toků, k devastaci lesních porostů a k odlesnění velké části povodí. Pokles pH a vzestup koncentrace toxického hliníku zapříčinil i druhové ochuzení vodních ekosystémů. Stanovení monomerických forem hliníku bylo provedeno spektrofotometricky, koncentrace celkového hliníku byla stanovena metodou plamenové atomové absorpční spektrometrie (FAAS), v případě nízkých koncentrací elektrotermickou atomovou absorpční spektrometrií (ETAAS). Ve výsledku bylo získáno 5 forem hliníku - Altot, AlAS, Alm, Alo a potenciálně...
|
|
|
Acidifikace povrchových vod - problém stále trvá
Beneš, Filip ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Hardekopf, David (oponent)
Acidifikace povrchových vod je od poloviny 20. století problém řady oblastí na celé severní polokouli. Způsobily to průmyslové závody vypouštějící emise oxidů síry a dusíku, ze kterých fotochemickými reakcemi v atmosféře vznikají kyseliny. Kyselá atmosférická depozice způsobila vymizení ryb a většiny druhů vodních organismů v potocích a jezerech. Dále kyselá atmosférická depozice vyplavila z půd do povrchových vod nejen pufrující bazické kationty (Ca2+ , Mg2+ , Na+ a K+ ), ale i toxické hlinité (Al3+ ) ionty. Emisní maxima oxidů síry a dusíku byla zaznamenána v 80. letech 20. století a o té doby se emise oxidů síry a dusíku výrazně snížily. Avšak zotavování z acidifikace neprobíhá tak rychle jak by se očekávalo. Brání tomu hned několik procesů. Jedním z těchto procesů je hystereze, neboli saturace půd sírou a dusíkem, které se teď pomalu vyplavují do povrchových vod ve formě síranů a dusičnanů. Dalším procesem je oligotrofizace jezer, kdy dochází ke srážení důležité živiny - fosforu - hliníkem. V jezerech je pak nedostatek potravy pro organismy. Dalšími důvody zpomalující zotavování z acidifikace může být špatné lesní hospodaření nebo i klimatická změna. Pro zjišťování, jak dlouho bude proces zotavování trvat, existuje několik modelů. Nejpoužívanějším z nich je model MAGIC, který dokáže zmapovat...
|
|
|
Vývoj složení atmosférických srážek a atmosférické depozice v Evropě
Šimková, Petra ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Maznová, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá historickým vývojem emisí a s nimi spojeným složením atmosférických srážek a atmosférické depozice na území Evropy. Jedná se práci rešeršního charakteru, která shrnuje a hodnotí současné poznatky o majoritních složkách atmosférické depozice. Opírá se především o odborné články a souhrnné zprávy monitorovacích sítí věnované delšímu časovému horizontu. V úvodní části této práce jsou definovány hlavní složky atmosférické depozice. V další části je rozvedena problematika složení atmosférických srážek, odběru vzorků suché i mokré depozice a jejich následné chemické analýzy. Hlavní část práce se věnuje zhodnocení vývoje emisí a depozičním trendům hlavních acidifikujících sloučenin a bazických kationtů v rámci Evropy. Emisní i depoziční trendy jsou rozčleněny do jednotlivých časových úseků, které byly vymezeny v souvislosti s vývojem historické, politické nebo ekonomické situace. Dalším kritériem při hodnocení trendů ve složení atmosférických srážek a atmosférické depozice byla geografická poloha státu v rámci Evropy. Jsou zde shrnuty výsledky studií sledující depoziční trendy v celé Evropě, nicméně hlavní pozornost je věnována především rozdílům mezi západní a východní Evropou a situaci v Evropě střední. Klíčová slova: depoziční trendy; chemie srážek; emise; síra; dusík;...
|
|
|
Fytoplankton tatranských ples: faktory ovlivňující druhové složení a biomasu
Červenková, Lenka ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Štefková, Elena (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo popsat druhové složení a biomasu fytoplanktonu jezer v Tatrách (Slovensko, Polsko) a faktorů prostředí, které je ovlivňovaly. Vzorky povrchové vrstvy 89 jezer byly odebrány v září 2004. V biomase fytoplanktonu nejčastěji dominovaly bičíkovci ze skupin Chrysophyta, Dinophyta a Cryptophyta. Jezera v téže dolině se zpravidla lišila dominantní skupinou v důsledku odlišné morfometrie jezer, typu povodí a detailního geologického složení. Klasifikace na základě objemové biomasy fytoplanktonu ukázala, že většina jezer měla ultraoligotrofní a oligotrofní charakter, avšak v některých lesních a lučních jezerech byly též zaznamenány mesotrofní i dokonce eutrofní podmínky. Vztah mezi koncentrací chl-a a objemovou biomasou fytoplanktonu byl alometrický. Specifický obsah chl-a taxonomických skupin fytoplanktonu se výrazně nelišil. Celkem bylo určeno 233 druhů, nejdiverzifikovanější skupinu představovala Chlorophyta. Druhová bohatost jezera se pohybovala v rozmezí 3-46 druhů a byla negativně korelována s nadmořskou výškou a pozitivně s plochou jezera. Většina druhů byla vzácná svou biomasou i počtem osídlených jezer. Průměrná biomasa druhu na lokalitě byla pozitivně korelována s regionální distribucí. Podobnost druhového složení se snižovala se zvyšující se geografickou vzdáleností...
|
|
|
Ryby a bentos Černé Nisy a jejich kontaminace kovy v období zotavování z acidifikace
Burdová, Lucie ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent)
Cílem této práce bylo porovnání chemizmu toku Černá Nisa v Jizerských horách na sklonku éry silné antropogenní acidifikace (v polovině 90. let 20. století) a v období současného intenzivního chemického i biologického zotavování z acidifikace, a studium nynějšího oživení Černé Nisy. V průběhu r. 2008 byly sledovány fyzikálně-chemické parametry vody, druhová a věková skladba ryb a kvalitativní a kvantitativní složení makrozoobentosu, který představuje nejdůležitější součást potravy ryb. Zvláštní pozornost byla věnována obsahu toxických kovů (Be, Al, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, As, Cd, Pb, Hg) ve vodě, hlavních zástupcích bentických organizmů a ve vybraných tkáních sivena amerického. Srovnání chemického složení vody s výsledky z let 1994, 1996 a 1997 prokázalo ústup acidifikace, přes sezónní výkyvy chemizmu a stále vysoké množství síranů a nitrátů ve vodě. Tok je od poloviny 90. let osídlen stabilní populací sivena amerického (Salvelinus fontinalis), nepůvodního, dnes dominantního druhu, který je mimořádně odolný vůči kyselosti vody. V současné době se zde nachází také stabilní populace jednoho z původních druhů ryb, střevle potoční (Phoxinus phoxinus). Druhové zastoupení makrozoobentosu ukazuje na mírně kyselý charakter toku, který umožňuje přítomnost organizmů s nižší tolerancí ke kyselosti vody....
|
|
|
Stanovení pH a obsahu humusu půd Rosicka
Mičková, Tereza
Diplomová práce se zabývá aktuální (pH/H2O) a výměnnou (pH/KCl) půdní reakcí a obsahem humusu na 30 lokalitách půd Rosicka. Vzorky pro stanovení pH a obsahu humusu byly odebrány v podzimním období v roce 2013 jako porušené z ornice a podorničí. V práci jsou obsaženy základní informace o půdní reakci a humusu, způsobu jejich stanovení a o metodách vyhodnocení naměřených hodnot. Měřením bylo zjištěno, že aktuální půdní reakci na sledovaném území posuzujeme jako slabě alkalickou, výměnnou půdní reakci jako slabě kyselou. Průměrný obsah humusu v ornicích Rosicka značí půdy středně humózní, dle průměrného obsahu humusu v podorničí se jedná o půdy mírně humózní. Statistické vyhodnocení ukázalo, že vliv ornice a podorničí na pH/H2O a obsah humusu je statisticky průkazný. Vliv ornice a podorničí na pH/KCl je statisticky neprůkazný.
|
host ::
RSS.