|
|
Otevřené vzdělávací zdroje v kontextu environmentálních studií
Petiška, Eduard ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent) ; Feberová, Jitka (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou otevřených vzdělávacích zdrojů (OER) v kontextu environmentálních studií. Práce je koncipována jako soubor čtyř tematicky navazujících studií, jež byly publikovány ve formě recenzovaných článků v relevantních odborných časopisech. Úvodní část práce je věnována širšímu kontextu problematiky otevřených vzdělávacích zdrojů a objasnění tematických souvislostí jednotlivých publikací. První studie diskutuje problematiku otevřených vzdělávacích zdrojů, hodnocení jejich kvality a možnosti využívání v environmentálních oborech; zároveň analyzuje různé typy zdrojů, jež jsou dostupné pro environmentální vzdělávání v českém prostředí. Na tomto základě je založen design výzkumu provedený mezi studenty environmentálních oborů na českých vysokých školách na vzorku 233 respondentů. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve druhé studii zaměřující se na hodnocení kvality a ve třetí studii, v níž jsou řešeny obecné způsoby využívání OER. Ze zjištění plyne, že nejvyužívanějším zdrojem je pro studenty Wikipedie, kterou zároveň považují za poměrně kvalitní zdroj. V další studii je proto řešena problematika Wikipedie, přičemž je navržena ověřitelnost tvrzení respektovanými zdroji jako indikátor kvality pro využívání Wikipedie v rámci environmentálního vzdělávání na vysokoškolské...
|
|
|
Strojové učení pro odpovídání na otázky v přirozeném jazyce
Sasín, Jonáš ; Fajčík, Martin (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Práce se zabývá odpovídáním na otázky v přirozeném jazyce nad českou Wikipedií. Systémy pro odpovídání na otázky získávají rostoucí popularitu, většina jich ale vzniká pro angličtinu. Cílem této práce je prozkoumat dostupné možnosti a datové sady a vytvořit takový systém pro češtinu. V práci jsem se zaměřil na dva přístupy. Jeden z nich využívá pro extrakci odpovědi anglický model ALBERT a strojový překlad pasáží. Druhý využívá vícejazyčný model BERT. V práci je provedeno porovnání několika variant systému. Diskutovány jsou také možnosti získávání relevantních pasáží. Pro všechny varianty testovaných systémů je provedeno vyhodnocení pomocí standardních metrik. Nejlepší varianta systému byla vyhodnocena na datové sadě SQAD v3.0 s úspěšností 0,44 EM a 0,55 F1 skóre, což je v porovnání s existujícími systémy vynikající výsledek. Hlavním přínosem této práce je analýza možností a nasazení laťky pro další vývoj lepších systémů pro češtinu.
|
|
|
Vyhledávání informací v české Wikipedii
Balgar, Marek ; Bartík, Vladimír (oponent) ; Chmelař, Petr (vedoucí práce)
Tato diplomová práce má za úkol proniknout do problematiky vyhledávání informací a klasifi kace textu. Hlavní výzkum se zde zaměřuje na textová data, sémantické slovníky a hlavně na znalosti odvoditelné z encyklopedií jako je Wikipedie. V této práci je dále popsaná implementace systému pro dotazování, který je vytvořen na základě získaných znalostí. V závěru práce jsou zhodnoceny vlastnosti a případná vylepšení vyhledávače.
|
|
|
Otevřené vzdělávací zdroje v kontextu environmentálních studií
Petiška, Eduard ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent) ; Feberová, Jitka (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou otevřených vzdělávacích zdrojů (OER) v kontextu environmentálních studií. Práce je koncipována jako soubor čtyř tematicky navazujících studií, jež byly publikovány ve formě recenzovaných článků v relevantních odborných časopisech. Úvodní část práce je věnována širšímu kontextu problematiky otevřených vzdělávacích zdrojů a objasnění tematických souvislostí jednotlivých publikací. První studie diskutuje problematiku otevřených vzdělávacích zdrojů, hodnocení jejich kvality a možnosti využívání v environmentálních oborech; zároveň analyzuje různé typy zdrojů, jež jsou dostupné pro environmentální vzdělávání v českém prostředí. Na tomto základě je založen design výzkumu provedený mezi studenty environmentálních oborů na českých vysokých školách na vzorku 233 respondentů. Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve druhé studii zaměřující se na hodnocení kvality a ve třetí studii, v níž jsou řešeny obecné způsoby využívání OER. Ze zjištění plyne, že nejvyužívanějším zdrojem je pro studenty Wikipedie, kterou zároveň považují za poměrně kvalitní zdroj. V další studii je proto řešena problematika Wikipedie, přičemž je navržena ověřitelnost tvrzení respektovanými zdroji jako indikátor kvality pro využívání Wikipedie v rámci environmentálního vzdělávání na vysokoškolské...
|
|
|
Extrakce informací z Wikipedie
Valušek, Ondřej ; Otrusina, Lubomír (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá automatickou extrakcí typů entit ve článcích anglické Wikipedie a jejich vybraných atributů. Jsou v ní představeny postupy za využití prvků strojového učení, které lze ke splnění tohoto účelu využít. Z článků jsou také extrahovány některé důležité atributy, jako například data narození u osob, rozlohy u jezer a podobně. Pomocí systému představeného v této práci je možné ze souboru obsahující všechny články Wikipedie (tzv. dump souboru) vytvořit znalostní databázi, ve které budou klasifikovány miliony článků, dle typu entity o které pojednávají, na základě malé tréninkové sady. Při tomto procesu je také generován soubor, kde jsou kromě ostatních příznaků z článků extrahována tzv. definiční slova, což jsou klíčová slova nalezena pomocí analýzy přirozeného textu. Ta je možno použít také v jiných oblastech, než pouze při určování typů entit. Součástí celého systému je také modul, který označí změny mezi jednotlivými verzemi znalostní databáze, tedy například, které články byly přidány, které smazány a u kterých se udála změna.
|
|
|
Určování typů a atributů entit napříč jazyky
Švub, Daniel ; Otrusina, Lubomír (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této práce je analýza článků na internetové encyklopedii Wikipedii a převod jejich textu psaného v přirozeném jazyce na strukturovanou databázi osob, míst a dalších entit. Podstatou implementovaného programu je určení typu entity na základě typických znaků, které ji charakterizují, a extrakce nejdůležitějších atributů této entity v českém a slovenském jazyce. Výsledkem práce je báze znalostí umožňující snadné vyhledávání a třídění informací. Díky snadné rozšiřitelnosti je možné do programu přidat identifikaci dalších typů entit a dalších vlastností, případně i podporu jiných jazyků.
|
|
|
Určování typů entit na základě extrakce informací z Wikipedie
Rusiňák, Petr ; Otrusina, Lubomír (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Cílem této práce je identifikovat typy článků na Wikipedii (např. rozlišit články o osobách od článků o sportovních utkáních), přičemž tento systém by měl být použitelný pro libovolný typ extrahované entity. Vstupem pro tento systém je seznam několika vzorových článků patřících do hledané entity a seznam několika článků nepatřících do této entity. Na základě těchto seznamů budou vygenerovány příznaky, které lze použít k nalezení všech článků patřící do této entity. Tyto příznaky mohou být založeny jak na základě strukturovaných informací na Wikipedii (např. šablony, kategorie), tak i na základě analýzy přirozeného textu v první větě článku, kde bude nalezeno definiční podstatné jméno vystihující entitu daného článku. Tento systém podporuje extrakci česky a anglicky psaných článků a je rozšířitelný pro podporu dalších jazyků.
|
|
|
Rozhraní pro aspektové vyhledávání v indexu Wikipedie
Cilip, Peter ; Otrusina, Lubomír (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Cieľom tejto práce je študovať vyhľadávacie systémy s využitím aspektového filtra, následne implementovať vlastný systém, ktorý bude predstavovať aspektové vyhľadávanie nad indexom Wikipédie. Práca sa teda venuje existujúcim riešeniam aspektového vyhľadávania. Z existujúcich systémov a ich chýb bol navrhnutý systém, ktorý je výstupom tejto práce. Navrhnutý systém je popísaný z pohľadu návrhu aj samotnej implementácie. Výstupom je teda aplikačné a grafické rozhranie. Aplikačné rozhranie sa dá integrovať do ľubovoľného informačného systému, kde môže slúžiť aj ako pomocný viacdimenzionálny filter. Grafické rozhranie poskytuje možnosť ako sa dá aplikačné rozhranie využiť v reálnom systéme. Dôraz bol kladený hlavne na využitelnosť a jednoduchosť takéhoto systému tak, aby sa dal využiť v existujúcich informačných systémoch.
|
|
| |
|
|
Creating a Bilingual Dictionary using Wikipedia
Ivanova, Angelina ; Zeman, Daniel (vedoucí práce) ; Straňák, Pavel (oponent)
Název práce: Tvorba dvojjazycného slovníku s použitím Wikipedie Autor: Angelina Ivanova Katedra/ Ústav: Ústav formální a aplikované lingvistiky (32-ÚFAL) Vedoucí diplomové práce: RNDr. Daniel Zeman Ph.D. Abstrakt: Strojove citelné slovníky hrají duležitou roli v pocítacové lingvistice. Osved- cily se v oblastech jako je strojový preklad a mezijazykové dobývání informací. V této práci zkoumáme kvalitu a obsah dvojjazycných anglicko-ruských slovníku automaticky získaných z Wikipedie. Slovníky získané z Wikipedie (zde jim pro jednoduchost ríkáme Wiki-slovníky, ale tento pojem nelze zamenovat s Wikislovníkem na http://cs.wiktionary.org) se podstatne liší od tradicních slovníku: pokrytí základní terminologie z Muellerova slovníku je 7,42 %. Pokusy s Wiki-slovníky zabudovanými do trénovacích dat pro strojový preklad vedly k malému, nicméne statisticky významnému poklesu kvality prekladu ve srovnání s experimenty bez Wiki-slovníku. Predpokládáme, že hlavním duvodem je rozdílnost domén mezi slovníkem a korpusem. Na testovacích datech získaných z clánku Wikipedie naopak slovník kvalitu prekladu zlepšuje. V této práci ukazujeme, jak velký je rozdíl mezi slovníky získanými ze struk- tury Wikipedie a tradicními slovníky. Wiki-slovníky...
|
host ::
RSS.