|
|
Výškoměr pro RC modely letadel
Kotulek, Milan ; Štohanzl, Milan (oponent) ; Prokopec, Jan (vedoucí práce)
Bakalářská práce popisuje zařízení pro měření a záznam letové polohy RC modelu, které se skládá z mikrokontroléru a tlakového čidla. To měří hodnotu atmosférického tlaku a tyto údaje jsou přepočítávány mikrokontrolérem na konkrétní výšku. Vše je během letu ukládáno do paměti a následně může být přeneseno kabelem do PC.
|
|
|
Barometrický výškoměr pro RC modely letadel
Dujíček, Martin ; Klozar, Lukáš (oponent) ; Prokopec, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce je návrh barometrického výškoměru určeného pro RC modely letadel. Během letu je zaznamenávána hodnota ze snímacího prvku do paměti. Po ukončení letu a po připojení zařízení k počítači je možné data přečíst nebo smazat. Přijatá data je dále možné zpracovat například do grafické podoby.
|
|
|
Aerospace - Futuristický kokpit moderního letounu
Bílek, Jan ; Bartoň, Radek (oponent) ; Chudý, Peter (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou návrhu vizualizace dat v kokpitu moderního sportovního letadla. Zaměřuje se na využití současných trendů ve vizualizaci letových dat a pojednává o vhodném způsobu zobrazení energetických stavů pro snížení zátěže pilota. Úvodní část práce popisuje letové a motorové veličiny a způsob jejich zobrazení pomocí analogových přístrojů a ve skleněném kokpitu. V práci je také popsáno využití Microsoft Flight Simulatoru jako zdroje letových dat, návrh systému syntetického vidění a zobrazení virtuálního tunelu v obloze.
|
|
|
Radarový výškoměr pro ultralehký letoun
Absolon, Marek ; Zemčík, Pavel (oponent) ; Maršík, Lukáš (vedoucí práce)
Práce řeší problematiku radarového měření vzdáleností s využitím pro výuku přistávání a vzlétání ultralehkých letadel. K řešení problematiky jsou využity radary s frekvenční modulací kontinuální vlny, tedy FMCW radary. Řešení je založeno na metodě lineární frekvenční modulace (LFM) s trojúhelníkovým průběhem. Při zkušebním měření v reálných podmínkách bylo zjištěno, že radary pracující v pásmu 24 GHz jsou účiné od 1 metru (v závislosti na hloubce modulace) do 150 metrů. Tento rozsah postačuje k využití pro nácvik vzletů a přistání, což je cílem této práce. Dále bylo zjištěno, že při vzletu a přistání se dopplerův jev projevuje minimálně. Výsledný algoritmus pracuje na principu diferenciace dvou následných spekter a následné validace detekce významných vrcholů na právě zpracovávaném spektru.
|
|
|
Cyklopočítač s výškoměrem
Čech, Tomáš ; Slanina, Martin (oponent) ; Hermany, Jiří (vedoucí práce)
Cílem projektu je seznámit se s parametry magnetických senzorů pro měření impulsů a snímačů atmosférického tlaku. Dále je potřeba vybrat vhodný mikrokontrolér a LCD k zobrazování měřených hodnot. Později navrhnout a sestrojit zařízení pro cyklistiku, které bude zobrazovat údaje o jízdě a také ujeté převýšení. Všechny údaje se ukládají do paměti. Projekt také zahrnuje komunikaci mikrokontroleru s PC pomocí USB a přenos dat z paměti.
|
|
|
Multifunkční výškoměr
Lízner, Miroslav ; Neužil,, Tomáš (oponent) ; Klusáček, Stanislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá připojením snímačů tlaku, vlhkosti a teploty k mikrokontroléru. Cílem je navrhnout turistický výškoměr umožňující záznam měřených hodnot. Praktická část popisuje konkrétní realizaci založenou na mikrokontroleru ATmega64 a návrh programu v jazyce C.
|
|
|
Výškoměr pro RC modely letadel
Beneš, Jan ; Frýza, Tomáš (oponent) ; Prokopec, Jan (vedoucí práce)
Výškoměr měří atmosférický tlak a z něho vypočítá aktuální nadmořskou výšku modelu. Data odesílá pomocí ZigBee do pozemního modulu, který je na displeji zobrazí. Pozemní modul obsahuje rozhraní USB pro připojení k PC. To umožní upload letových dat a jejich zobrazení v grafické podobě.
|
|
|
Návrh softwarového modulu pro vyhodnocování optického toku
Grulich, Jan ; Růžička, Michal (oponent) ; Věchet, Stanislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje analýze optického toku. První část je věnovaná teoretickému rozboru problematiky sledování bodů a jejich pohybu v obraze, zejména nalezení kvalitních význačných bodů a jejich následné sledování ve videosekvenci. Tyto algoritmy jsou detailně vysvětleny na matematickém základě. Druhá část práce popisuje navržený software s implementací algoritmů a jeho funkce. Tou hlavní je schopnost určit vzdálenost snímacího členu od překážky. Dále jsou v práci popsána praktická měření.
|
|
| |
host ::
RSS.