Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Dopad reemigrace na národní identitu
Axmannová, Kamila ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Souhrn Předkládaná diplomová práce prezentuje výsledky výzkumného projetu zabývajícím se dopadem reemigrace na národní identitu. Záměrem výzkumného projektu bylo zjistit pomocí kvalitativního výzkumu, konkrétně zakotvené teorie, ústřední jev ve vnímání národní identity. Výsledky zakotvené teorie naznačují, že tímto jevem je míra adaptace jedince na prostředí respektive míra akulturace a následně míra reintegrace. Do tohoto jevu však vstupují intervenující podmínky, jako jsou strategie zvládání zátěžových situací, pracovní úspěšnost či rodinné a přátelské vazby. Hlavní kontextovou linii v tomto směru představuje emigrace a reemigrace jedince se všemi příčinnými a intervenujícími podmínkami. Významným prvkem kontextové linie je však i samotný fakt odchodu jedince, včetně jeho přípravy na odchod ze země. To ve své podstatě určuje do velké míry i samotný proces akulturace jedince v emigraci s dopady na vnímání národní identity. Pokud bych měla vytvořit shrnutí výsledku výzkumného šetření v jedné větě, charakterizovala bych jej takto: "Míra akulturace jedince v emigraci určuje vnímání národní identity v reemigraci." První část diplomové části má sloužit jako vhled do problematiky reemigrace. Snahou zde bylo objasnění pojetí národa, nacionalismu a národní identity. V posledních dvou kapitolách teoretické části...
Owning Sudan's disarmament, demobilization and reintegration process : between theory and practice
Mackuliaková, Kristína ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
(Abstrakt) V širšom kontexte sa táto práca zaoberá otázkou, do akej miery rozhoduje medzinárodná komunita o iniciácii a podobe stabilizačných a obnovovacích procesov v post-konfliktných oblastiach, ktoré sú čoraz viac kritizované pre ich jednotvárnosť a neschopnosť prispôsobiť sa skutočným podmienkam a potrebám. V snahe zmierniť túto kritiku, ako aj zvýšiť úspešnosť týchto programov, sa medzinárodná komunita chopila konceptu "národného vlastníctva". Či sa jedná o rétorický koncept a ako sa jeho chápanie líši medzi teóriou a realitou sú hlavné témy tejto diplomovej práce. Konkrétne, práca analyzuje koncept "národného vlastníctva" v procesoch odzbrojenia, demobilizácie a reintegrácie (DDR) bývalých vojakov na príklade Sudánu medzi rokmi 2003-2013. Sudánsky DDR proces bol definovaný ako "národne vlastnený", no napriek tomu kritizovaný pre slepé nasledovanie medzinárodných štandardov a celkovú neschopnosť prispôsobiť sa podmienkam. Ako cieľ si práca stanovila určiť, aká interpretácia tohto konceptu bola definovaná v teoretickej rovine a porovnať ju s uskutočneným programom. Nosnou časťou práce je analýza procesu DDR v štyroch rôznych rovinách: v strategickej a politickej rovine (vrátane iniciácie), v rovine dizajnu a plánovania, v rovine implementácie a nakoniec v rovine monitorovania a hodnotenia a...
Jak bývalí uživatelé drog vnímají období své závislosti
Hronková, Veronika ; Kubišová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hauser, Michael (oponent)
Téma : Jak bývalí uživatelé drog vnímají období své závislosti Abstrakt: Diplomová práce se zaměřuje na skupinu bývalých uživatelů drog. Tito lidé svedli boj se závislostí a začlenili se do majoritní společnosti. Kvalitativní výzkum, inspirovaný zakotvenou teorii přibližuje postoje bývalých uživatelů k jejich drogové kariéře , přičemž klade důraz na rodinné zázemí, vztahy s přáteli a nejbližšim okolím. Vztahy s okolím jsou ovlivněné mírou závislosti. Čím menší závislost, tím menší ztráty. Uživatel nejprve přestává plnit závazky vůči okolí, na což záhy navazují problémy v rodině. Čím více propadá závislosti, tím větší je pravděpodobnost, že se přestane stýkat s přáteli neuživateli. Někteří z uživatelů do této fáze nedospějí, tzv. bod zlomu ( moment rozhodnutí se pro abstinenci) se u nich dostaví dříve. Bod zlomu přichází u každého z uživatelů v jiný okamžik a je spojený s jeho vnitřní hranicí. Ať tak či tak, je to moment, kdy si dotyčný uvědomí, že takle žít nechce. Je to velmi silný moment a zásadní pro úspěšnost abstinence. Pro výzkum nejen tohoto fenoménu, byl použit polostrukturovaný rozhovor, během něhož respondenti popisují jak období své závislosti, tak i život bez ní. Klíčové pojmy : závislost, abstinence, rodina, přátele, relaps, resocializace, kvalitativní výzkum
Možnosti osamostatňování a reintegrace klientů dlouhodobého azylového ubytování pro osoby bez přístřeší - se zaměřením na hlavní město Prahu
Brabencová, Eva ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Davidová, Ivana (oponent)
Diplomová práce Možnosti osamostatňování a reintegrace klientů dlouhodobého azylového ubytování pro osoby bez přístřeší - se zaměřením na hlavní město Prahu se zabývá problematikou bariér v reintegraci lidí bez domova. Jedná se především o nedostupnost návazného přiměřeného nájemního bydlení a neexistenci systému sociálního bydlení v ČR. Následkem je dlouhodobé setrvání klientů v azylových domech a ubytovnách bez možnosti plnohodnotného návratu do běžné společnosti. Tento problém neřeší příliš ani sociální dávky určené na bydlení, které se často nedostanou k potřebným nebo jsou zneužívány majiteli ubytovacích zařízení. Navíc je tento způsob velmi finančně nákladný a do budoucna neperspektivní. Řešením by mohlo být vytvoření systému sociálního bydlení, které bude zahrnovat několik stupňů bydlení, které na sebe navazují. Vrcholem by mělo být dostupné běžné nájemní bydlení. Jeho nedílnou součástí musí být prevence ztráty bydlení s doprovodnými sociálními službami podle potřeb jednotlivých klientů. Tato práce seznamuje čtenáře s několika málo projekty, které se blíží systému sociálního bydlení. Nedílnou součástí takových projektů je spolupráce s místní samosprávou. Podstatný je však zájem představitelů obcí o problematiku bezdomovectví, aby takové projekty podpořili a podíleli se na nich. Proto...
Problematika sociálního začleňování osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody
Konstantinovičová, Věra ; Čabanová, Bohumila (vedoucí práce) ; Cejp, Martin (oponent)
(abstrakt) Diplomová práce "Problematika sociálního začleňování osob propuštěných z výkonu trestu" pojednává v teoretické části o teorii trestání a funkci a účelu trestu. Blíže je pozornost věnována výkonu trestu odnětí svobody, především programům zacházení. Nápravná funkce trestu odnětí svobody není u nás dlouhodobě naplňována a je nezbytné zlepšit systém péče o osoby propuštěné z výkonu trestu. Práce se snaží poukázat na důležitost návaznosti a prohloubení penitenciární péče s péčí postpenitenciární. Ve výzkumné části práce jsou zachyceny názory na životní realitu po propuštění odsouzených mužů.
Bariéry v zaměstnávání bývalých uživatelů drog a jejich uplatnitelnost na trhu práce
Jakešová, Ivana ; Běláčková, Vendula (vedoucí práce) ; Pavlíček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá reintegrací osob, které se zotavují z drogové závislosti, na trh práce. Jako forma začlenění uživatelů na trh práce, je zvolen model tzv. sociální firmy, a to konkrétně sociální firmy Café Therapy, jakožto jedné z prvních sociálních firem zaměřujících se na zaměstnávání těchto osob. Hlavním cílem práce je analyzovat, zda je tato sociální firma efektivní, soběstačná a zda se finance, které do projektu byly vloženy, vrátí v daňovém systému. Cílem je zhodnocení efektivnosti této konkrétní sociální firmy. Rovněž je nastíněno doporučení vyplývající z výsledků zjištění. Tato práce vychází především z teorie sociální exkluze, která je definována jako vyloučení ze společenského a ekonomického způsobu života společnosti. Zabývá se zároveň začleněním těchto osob zpět do společnosti a na trh práce. V závěru práce je pozornost věnována aktivním uživatelům návykových látek a představena možnost, jak mohou tito lidé pomoci nejen sobě, ale i dalším uživatelům.
Problematika zaměstnávání znevýhodněných skupin na trhu práce
Strnadová, Magdalena ; Stříteský, Marek (vedoucí práce) ; Cipra, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce na téma Problematika zaměstnávání znevýhodněných skupin na trhu práce se zabývá problematikou zaměstnávání osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody na trhu práce v České republice. První část práce je zaměřena na to, jak důležité postavení má zaměstnání nejen v životě jedince, ale také ve fungování celé společnosti, a dále na vymezení problematiky vybrané znevýhodněné skupiny. Druhá část práce je rozdělena na dva dílčí a jeden hlavní cíl, během nichž je na základě analýz charakterizována problematika zaměstnávání osob po výkonu trestu odnětí svobody v České republice, přehled podpor, kterých mohou tyto osoby při vstupu na trh práce využít, a na základě dotazování formou strukturovaných rozhovorů jsou identifikovány hlavní vnímané výhody a nevýhody zaměstnávání těchto osob z pohledu jejich zaměstnavatelů a jejich postoj k této znevýhodněné skupině.
Bezdomovectví v České republice: Současné a budoucí možnosti začlenění lidí bez domova zpět do společnosti
Kostelecká, Karolína ; Prachař, Ondřej (vedoucí práce) ; Sunega, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na možnosti lidí bez domova při snaze začlenit se zpět do společnosti a na přístup vlády k problematice bezdomovectví. Analýza současných možností reintegrace přináší zjištění, že pomoc bezdomovcům je poskytována zejména ze strany neziskových organizací, mezi které se řadí např. Naděje, Nový prostor nebo Armáda spásy. Lidé bez domova mají možnost využít služeb azylového bydlení, výdělku mohou dosáhnout jako pracovníci sociálních firem, veřejně prospěšných prací, či chráněných zaměstnání. Na základě komparace nově zavedené Koncepce prevence a řešení problematiky bezdomovectví v České republice do roku 2020 s přístupem k problematice bezdomovectví ve Finsku a Kanadě doporučuje tato práce především zacílit opatření na bezdomovectvím nejpostiženější oblasti a přehodnotit financování. Srovnání vybraných zemí přináší zjištění, že nejvyšší podíl bezdomovců na celkové populaci má Kanada a největší výdaje na problematiku bezdomovectví vynakládá Finsko.
Identita mladého bezdomovce, jeho životní styl a motivace ke změně životního stylu.
MAREK, Jakub
Disertační práce s názvem Identita mladého bezdomovce, jeho životní styl a motivace ke změně životního stylu prezentuje část výsledků z výzkumného projektu Psychosociální determinanty bezdomovectví mladých lidí, řešeného ve spolupráci s prof. Vágnerovou. V celkové podobě byly jeho výsledky publikovány v monografii Bezdomovectví jako alternativní existence mladých lidí (Vágnerová, Csémy, Marek, 2013). Cílem disertační práce je popsat bezdomovectví jako proces, který zahrnuje tři části. První část, "pre" bezdomovectví, sleduje primární činitele bezdomovectví, které předcházely "pádu" na ulici a které jej provázely. Druhá část, "in" bezdomovectví, sleduje sekundární činitele bezdomovectví, tedy faktory udržující jedince v situaci bezdomovectví. Třetí část procesu, "post" bezdomovectví, sleduje reintegrační proces, terciární činitele a bariéry v reintegračním procesu. Z uvedeného rozdělení vychází teoretická i praktická část práce. Teoretická část obsahuje stručný výklad psychologických teorií, které mohou určitým způsobem vysvětlit chování bezdomovců. V dalších kapitolách je prezentován souhrn výsledků zahraničních výzkumů, zaměřujících se na bezdomovectví mladých lidí. V praktické části jsou nejprve uvedeny popisné výsledky kvantitativního výzkumu, jehož cílem bylo zmapovat život bezdomovců. V následující kvalitativní výzkumné části jsou (s využitím principů zakotvené teorie) analyzována data zachycující příběhy exbezdomovců. Na jejich základě je posléze sestaven model adaptace a reintegrace mladých bezdomovců. Výsledky získané na základě kvantitativních dat vesměs korespondují s poznatky ze zahraničních výzkumů. Nálezy kvalitativní studie naznačují, že reintegrační proces bezdomovců byl odstartován určitým negativním impulsem (znehodnocení dosavadního životního stylu), po němž následovalo nalezení pozitivního impulsu (nalezení významné hodnoty nacházející se mimo bezdomovecké prostředí). Na ně navazovalo nalezení možností, jak dosáhnout této hodnoty. Pro úspěšné završení tohoto procesu a udržení nového životního stylu bylo nutné zároveň získat i některé nezbytné dovednosti a kompetence.
Resocializace a reintegrace osob podmíněně propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody
VALÍČKOVÁ, Světlana
Abstrakt Obsáhlý název - Resocializace a reintegrace podmíněně propuštěných osob z výkonu trestu odnětí svobody (dále VTOS) - v této práci znamená zmapování zkušeností se získáváním zaměstnání těchto osob a zmapování ochoty a příčin, které brání jejich přijetí na straně zaměstnavatelů. Teoretická část je rozdělena do pěti podkapitol, ve kterých se snažím objasnit stěžejní pojmy, důležité pro objasnění dané problematiky. Popisuji přípravu na resocializaci a reintegraci ve věznici, zabývám se stavem a možnostmi zaměstnávání vězňů, ale také jejich přípravou na výstup v tomto směru. Seznamuji se statistickými údaji, poukazuji na možnou péči a pomoc státních (ÚP ČR, PMS ČR) i nestátních organizací (např. Rubikon) při návratu osob podmíněně propuštěných z VTOS do společnosti. V závěru teoretické části uvádím některé projekty, které podporují resocializaci a reintegraci propuštěných osob z vězení. Empirická část popisuje samotný výzkum, který je rozdělen na dvě části. První část jsem realizovala na výzkumném vzorku šesti klientů podmíněně propuštěných z VTOS s dohledem probačního úředníka metodikou kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Protože mě zajímal i postoj zaměstnavatelů k zaměstnávání bývalých vězňů, provedla jsem výzkum, stejnou metodou i technikou, s dvaceti zaměstnavateli z regionu Prachatic. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit možná očekávání osob podmíněně propuštěných z VTOS při získávání zaměstnání. Výsledky ukázaly, že tito jedinci očekávají při hledání pracovního uplatnění převážně pomoc od rodiny, přátel, úřadu práce, ale i od PMS nebo jiných, např. nestátních organizací. Jedním z dílčích cílů bylo zmapovat očekávání osob po návratu z VTOS od úřadu práce. Výzkum ukázal, že někteří očekávali možnost rekvalifikace, nabídku volných pracovních míst, dotovaných míst. Polovina komunikačních partnerů však neočekávala od úřadu práce žádnou službu. Ve druhém výzkumu bylo hlavním cílem zjistit ochotu zaměstnavatelů zaměstnat osobu s trestnou minulostí. Z výsledků vyplynulo, že převážná většina oslovených komunikačních partnerů by takovou osobu i zaměstnala, ale pouze na pracovních pozicích, kde se nevyžaduje hmotná odpovědnost. Práce má přinést vhled do problematiky osob podmíněně propuštěných z VTOS při získávání zaměstnání a snaze se tak začlenit zpět do společnosti. Na straně druhé pomáhá ukázat, jak se k této problematice staví samotní zaměstnavatelé a státní či nestátní organizace.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 34 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.