Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Obrazy kostela Všech svatých na Pražském hradě
Trunkátová, Monika ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Tématem bakalářské práce je malířská výzdoba kolegiátního kostela P. Marie a Všech svatých na Pražském hradě (dále jen kaple Všech svatých). Úvod je věnován samotné kapli. Následuje popis a umělecko-historické zhodnocení jednotlivých, zde zavěšených, obrazů. V rámci této části práce jsou sledovány okolnosti a doba vzniku, osoby umělců i objednavatelů, ikonografie ale také úpravy a restaurování popřípadě změny umístění obrazů. Ačkoliv se v kapli nachází malby od významných domácích i zahraničních umělců renesance a baroka; jmenovitě od Hanse von Aachena (1551/52-1615), Charlese Dorignyho (1534-1551), Václava Vavřince Reinera (1689-1743) a Kristiana Šebestiána Dittmanna z Lavensteinu (1639-1701), přesto zdejší malby doposud nebyly náležitě zhodnoceny. To je cílem této práce, která si nečiní nároky na přesahy v oblasti architektury a kulturní historie ale zaměřuje téměř výhradně na malířství. Klíčová slova kaple Všech svatých, Pražský hrad, malířství, renesance, baroko, sv. Prokop, Hans von Aachen, Charles Dorigny, Václav Vavřinec Reiner, Kristian Šebestian Dittmann z Lavensteinu aj.
Architektura Velké míčovny na Pražském hradě
Kováříková, Eva ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Cílem bakalářské práce je popsat stavební a historický vývoj Velké míčovny na Pražském hradě postavené Bonifácem Wolmutem v letech 1567-1569 pro císaře Maxmiliána II., přiblížit historické okolnosti za kterých vznikla a možné vlivy při jejím vzniku.
Realizace architekta Otty Rothmayera pro Pražský hrad
Bejšovcová, Kristýna ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Práce se bude zabývat realizacemi Otty Rothmayera na Pražském hradě, kde se nalézají zásadní práce z jeho celoživotního díla. Bude chronologicky rozdělena do několika životních období. Předně na spolupráci s J. Plečnikem, na jeho samostatné působení a nakonec na poválečné období. O. Rothmayer byl skromný a takřka nenápadný člověk. Možná je to právě jeden z důvodů, proč o něm doposud nevyšla monografická publikace zásadního charakteru. Byl velmi svědomitý a nesnažil se do rekonstruované architektury prosadit dobové styly a svoje invence, tak aby to bylo na její úkor. Vždy, před již stojící architekturou, upozadil svůj um. Proto je jeho dílo tolik jedinečné a harmonické. Pokusím se zaměřit především na takřka geniálně provedenou renovaci Tereziánského křídla (ve smyslu nadčasovosti), které díky vřetenovitému schodišti dostalo zcela nový rozměr. Otto Rothmayer vynikal darem vkládat své pragmatické, někdy až chladně působící objekty, do historií pulzujícího Hradu s neopakovatelnou intuicí jednoho z nejlepších architektů moderní doby.
Stavebně-historický vývoj Královského letohrádku na Pražském hradě
Pintová Laurová, Ivana ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Zapletalová, Jana (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je popsat průběh stavebního vývoje Letohrádku královny Anny na Pražském hradě s důrazem na dobu mezi lety 1538-1564, včetně formálního popisu stavby. Cílem mé bakalářské práce je popsat průběh stavebního vývoje Letohrádku královny Anny na Pražském hradě s důrazem na dobu mezi lety 1538-1564, včetně formálního popisu stavby.
Působení architekta Pavla Janaka na Pražském Hradě
Řepová, Magdaléna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Předmětem práce je přiblížit dění a úpravy na Pražském hradě, které byly provedeny v době, kdy zde ve funkci hradního architekta působil architekt Pavel Janák. Text se proto zaměřuje výhradně na období mezi lety 1936-1955 a na několik nejvýznamnějších rekonstrukcí, které byly pod vedením Pavla Janáka v této době na Pražském hradě uskutečněny. Tato perioda je v architektově tvorbě úzce spojena s památkovou péčí a práce se proto zabývá také specifickým přístupem Pavla Janáka k úpravám historických objektů a sleduje, zda a jakým způsobem se během let Janákův postoj k tomuto tématu měnil. Cílem práce je tedy za pomoci dostupných materiálů a archivních dokumentů zmapovat dosud nepříliš podrobně zpracované tvůrčí období tohoto všestranného umělce a architekta a zhodnotit, jak se Janákův vztah k památkám v průběhu jeho života vyvíjel.
Průchod pod Prašným mostem. Archeologie nejmladší minulosti Pražského hradu
Blažková, Gabriela
Při budování průchodu valem Prašného mostu na Pražském hradě proběhl záchranný archeologický výzkum. Byla získána rozsáhlá kolekce nálezů hmotné kultury - keramika, kachle, kostrukční materiály, nálezy z kovů a skla a ekofakty, většinou datované do období novověku.
Early Modern archaeological assemblages from Prague Castle and period written and iconographic sources
Blažková, Gabriela ; Frolík, Jan ; Žegklitzová-Veselá, Jana
The main goal of this work was to introduce Early Modern finds of ceramics and glass from Prague Castle. As a starting source for this study were used eight find collections of cesspits originating from the Prague Castle area belong to houses located along the northern and western edge of the Third Castle Courtyard. The above mentioned collections of finds represent mainly features unearthed in the years 1925-1932 or 1957. The only recently discovered cesspit represents a feature (OBJ. 1) from the House No. 34/IV on the Jiřské square. The study is attempting to answer the question, in the cooperation with archive sources, how much can the cesspit-fillings reflect social position of their users.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 34 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.