Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 24 záznamů.  začátekpředchozí21 - 24  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Působení architekta Pavla Janaka na Pražském Hradě
Řepová, Magdaléna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Předmětem práce je přiblížit dění a úpravy na Pražském hradě, které byly provedeny v době, kdy zde ve funkci hradního architekta působil architekt Pavel Janák. Text se proto zaměřuje výhradně na období mezi lety 1936-1955 a na několik nejvýznamnějších rekonstrukcí, které byly pod vedením Pavla Janáka v této době na Pražském hradě uskutečněny. Tato perioda je v architektově tvorbě úzce spojena s památkovou péčí a práce se proto zabývá také specifickým přístupem Pavla Janáka k úpravám historických objektů a sleduje, zda a jakým způsobem se během let Janákův postoj k tomuto tématu měnil. Cílem práce je tedy za pomoci dostupných materiálů a archivních dokumentů zmapovat dosud nepříliš podrobně zpracované tvůrčí období tohoto všestranného umělce a architekta a zhodnotit, jak se Janákův vztah k památkám v průběhu jeho života vyvíjel.
Možnosti poznání velkomoravských vlivů na počátky státu Přemyslovců (Na základě archeologických výzkumů na Pražském hradě a v Uherském Hradišti)
Frolíková, Drahomíra ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Velímský, Tomáš (oponent) ; Poláček, Lumír (oponent)
Možnosti poznání velkomoravských vlivů na počátky státu Přemyslovců (Na základě archeologických výzkumů na Pražském hradě a v Uherském Hradišti) Abstrakt V práci je zpracováno středohradištní období ze čtyř výzkumů na Pražském hradě a čtyř výzkumů v Uherském Hradišti. V Tereziánském ústavu šlechtičen byl zkoumán úsek jižního opevnění Pražského hradu. Byly odkryty tři vrstvy dřevěného roštu v hlinitém náspu od hrany základového vkopu ve svahu po týl čelní kamenné zdi. Hradební násep byl členěn kamennými příčkami do komor. Ve Středním křídle Pražského hradu byly objeveny dvě fáze příčného opevnění hradu, starší příkop překrytý mladší hradbou dřevohlinité roštové konstrukce s čelní zdí z kamenů nasucho kladených a vnějším příkopem. Nejstarším projevem lidské činnosti jsou kůlové jamky zahloubené do podloží. V Informačním středisku bylo zjištěno podrobnější členění časového úseku prvních desetiletí Pražského hradu: kůlové jamky tvořící řadu - starší příkop - jeho částečné zasypání a velké kůlové jámy ve vzdálenosti 4 m od jeho vnější hrany - požár a stavba opevnění s dřevohlinitou konstrukcí a vnějším příkopem - čelní kamenná zeď, do základové řady vsazen kámen s rytinou. V místnosti bývalé Lakovny v suterénu Císařských koníren byly v týlu hradby odkryty základové trámy a podlahy dřevěného srubu, který byl...
Dokumentace a popularizace, fotografie v e službách vědy
Frouz, Martin ; JŮN, Libor (vedoucí práce) ; Kuna, Martin (oponent)
Práce pojednává o využití fotografie ve vědě, zvláště pak archeologii

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 24 záznamů.   začátekpředchozí21 - 24  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.