|
|
Návrh a ověření intervenčního programu zaměřeného na rozvoj flexibility svalů dolních končetin u sportovců s mentální disabilitou
MAŤHOVÁ, Kateřina
Cílem této práce je navržení vhodného intervenčního programu na rozvoj flexibility dolních končetin u lidí s mentální disabilitou. Práce je rozdělena na teoretickou část a praktickou část. Teoretická část se zaměřuje na vysvětlení pojmů mentální disabilita, flexibilita, anatomie dolních končetin, sport a význam sportu u osob s mentální disabilitou. Praktická část se zaměřuje na návrh intervenčního programu na rozvoj flexibility u dolních končetin u lidí s mentální disabilitou. Na začátku a konci programu bylo provedeno testování a výsledky byli následně zpracovány. Testování bylo provedeno pomocí úhloměrů, kde byla měřena flexibilita mm. adductores femoris a mm. flexores genus. Dále proběhlo vyšetření hlubokého předklonu v sedu, který přeměřuje svaly zadní strany stehen. Díky naměřeným hodnotám, které jsou prezentované v práci bylo zjištěno, že zvolený intervenční program byl úspěšný a pravidelné cvičení a pohyb u lidí s mentální disabilitou má pozitivní vliv. Po 14 dnech se průměrně flexibilita u mm. adducteres zlepšila o 11,54° a u mm. flexores genus se průměrně klient zlepšil flexibilitu na nohu pravou o 17° a na nohu levou o 15,4°. Při testování hlubokého předklonu v sedu se klient průměrně zlepšil o 5,38 cm.
|
|
| |
|
|
Možnosti pracovního uplatnění osob s mentálním postižením
BRABCOVÁ, Kateřina
V současné době existuje široký rozsah možností pracovního uplatněné, které mohou osoby s mentálním postižením využít. Hlavním cílem práce je zjistit, jaké možnosti mají osoby s mentálním postižením na trhu práce. Teoretická část obsahuje definice mentálního postižení, statistiky, klasifikaci osob s mentálním postižením, pracovní uplatnění, zaměstnávání osob s mentálním postižením a legislativu. Nedílnou součástí teoretické části jsou možnosti, kde se osoby s mentálním postižením mohou uplatnit. Praktická část se zaměřuje na realizaci výzkumu. K výzkumu byl zvolen polostrukturovaný rozhovor se záměrným cíleným výběrem pracujících osob s lehkým mentálním postižením. Přínosem bakalářské práce je především informovat veřejnost, že lidé s mentálním postižením jsou uplatnitelní na trhu práce. Bakalářská práce slouží také jako přehled možností pro osoby s mentálním postižením při výběru vhodného pracovního místa. Z výzkumu respondentů bylo zřejmé, že osoby s lehkým mentálním postižením jsou velice dobře uplatnitelné na trhu práce a vzhledem k výběru zaměstnání se většina z nich nesetkala s diskriminací. Zaměstnání osoby s lehkým mentálním postižením naplňuje a rozvíjí jejich osobnost, často chtějí mít pocit, že někam patří a společnost je přijímá. Pomocí pracovního uplatnění získávají respondenti určité postavení ve společnosti.
|
|
|
Monitorování a podpora zdraví sportovců s mentální disabilitou organizovaných v Českém hnutí speciálních olympiád
SCHÖNBAUEROVÁ, Tereza
V teoretické části této bakalářské práce se zaměřuji na definici pojmů, kterými jsou mentální disabilita, zdraví u sportovců s mentální disabilitou a České hnutí speciálních olympiád. V praktické části se zabývám působením intervenčního pohybového programu na osoby s mentální disabilitou. Cílem této bakalářské práce bylo vytvoření 14-ti denního intervenčního pohybového programu zaměřeného na zdraví osob s mentální disabilitou. Během průběhu intervenčního programu bylo provedeno vstupní a výstupní testování. K ověření předpokladů byli použity tyto testy: hluboký předklon v sedu, skok daleký z místa odrazem snožmo a step-test. Při prvním měřením v testu hluboký předklon v sedu jsme naměřili průměrnou hodnotu 24,1 cm. Při druhém měření byla naměřena průměrná hodnota 27,5 cm. V testu skok daleký z místa odrazem snožmo byla naměřená průměrná hodnota 98,2 cm a při výstupním měření 107,5 cm. Ve Step-testu při prvním testování byla naměřená průměrná hodnota 25,9. Při závěrečném měření byla průměrná hodnota 30,6. Zjištěné a naměřené výsledky prokazují, že intervenční program byl úspěšný a pravidelná pohybová aktivita má na osoby s mentální disabilitou pozitivní účinky.
|
|
|
Přínos sociálně terapeutické dílny - spolek Slunečnice - pro život osob s postižením
LEBEDOVÁ, Zdeňka
Bakalářská práce se zabývá popisem a problematikou sociálně terapeutické dílny ? spolek Slunečnice. Jejím hlavním cílem je popsat fungování sociálně terapeutické dílny a její přínos pro život osob s postižením. Teoretickými východisky práce je problematika práce s osobami s postižením, druhy postižení, možnosti aktivizace a začleňování osob s postižením v rámci sociálně terapeutické dílny. Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu, polostrukturovaný rozhovor s pracovníky spolku Slunečnice. Otázky byly zaměřeny na to, jaký přínos má sociálně terapeutická dílna pro život osob s postižením, na zkušenosti pracovníků či získané dovednosti klientů. Dále pak na to, co bylo důvodem pracovníků pro jejich volbu práce v tomto zařízení či jaký je důvod klientů docházení do spolku. Výzkumný soubor tvořilo sedm odborných pracovníků. Klíčová slova
|
|
|
Stáří, stárnutí a umírání osob s mentálním postižením
KLUZÁKOVÁ, Kristýna
V mé bakalářské práci se zabývám problematikou paliativní péče a intelektového postižení. Cílem práce je zjistit, jaké zkušenosti mají pracovníci paliativní péče s lidmi s mentálním postižením a jakým způsobem k těmto klientům přistupují. Práce je strukturována do dvou částí a to na teoretickou a praktickou. V teoretické části práce v první kapitole se zabývám pojmy paliativní a hospicové péče, dále obsahuje vymezení pojmů jako je smrt, umírání či lidská důstojnost. V druhé kapitole popisuji mentální postižení a uvádím zde jeho klasifikaci. V poslední třetí kapitole teoretické části práce se věnuji problematice paliativní péče a intelektového postižení. Praktická část obsahuje stanovený cíl výzkumného šetření, metodologii výzkumné práce a výzkumné otázky. Byl zvolen kvalitativní výzkum a metoda sběru dat je polostrukturovaný rozhovor. Je zde také popsán výzkumný soubor. Následuje interpretace kvalitativních dat a jsou zodpovězeny výzkumné otázky. Výzkum poukazuje na malou zkušenost pracovníků paliativní péče s osobami s mentálním postižením a na přístup pracovníků hospice ke klientům s mentálním postižením, který je většinou kladný, ale vzhledem k jejich nedostatečné připravenosti na klienty s mentálním postižením, práce s těmito klienty problematická. Teoretická část práce může být využitelná studenty pedagogických či sociální oborů. Praktická část práce bude informovat o možnostech lidí s mentálním postižením, pro využití hospicové služby.
|
|
|
Edukace lidí s mentálním postižením v oblasti informačních a komunikačních technologií
BRTNOVÁ, Michaela
Žáci s mentálním postižením nevyužívají moderní technologie jenom pouze v předmětu Informačních a komunikačních technologií ale i v ostatních. Pokud jsou informační komunikační technologie vhodně zapojeny do procesu vzdělávání, tak mohou pomoci k efektivnímu způsobu výuky a integrací do společenského života (Zikl et. al., 2011). Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou, praktickou a přílohovou část. Teoretická část se skládá ze dvou kapitol. První kapitola obsahuje vymezení pojmu mentální postižení a mentální retardace, klasifikací mentálního postižení, charakteristikou jednotlivých stupňů mentálního postižení a specifickými zvláštnosti u dětí s mentálním postižením. Ve druhé kapitole se zaměřuji na moderní technologie využívané ve vzdělávání, na speciální hardware a software. Na konci kapitoly se zaměřuji na využití informačních a komunikačních technologií u dětí ve všech stupních mentálního postižení. Praktická část bakalářské práce je prováděná kvalitativním výzkumnou formou rozhovorů a jejich následnou analýzou. Do výzkumného souboru byly zahrnuty osoby s mentálním postižením a pedagogický pracovník. Cílem práce je zjistit, jak osoby s mentálním postižením přistupují ICT, a jakým způsobem s nimi pracují. V souladu s vymezeným cílem byly formulovány následující výzkumné otázky: VO1: Jaký přístup mají lidé s mentálním postižením k informačním a komunikačním technologiím?""VO2: Jak přistupují lidé s mentálním postižením k informačním a komunikačním technologiím, resp. Jaké metody nebo přístupy lidé s mentálním postižením využívají?""VO3: Jaké informační a komunikační technologie lidé s mentálním postižením používají?" Z kvalitativní analýzy vyplynuly jako podstatné tyto faktory: Dostupnost moderních technologií, stupeň postižení, odlišný pohled, komunikace, zábava, prostředek ke vzdělávání, strávený čas na počítači, kontrola, rozvoj psychických procesů, utváření sociálních vztahů, individuální přístup, vyhledávání, předmět Informační a komunikační technologie, počítačová myš, klávesnice, tiskárna, Mobilní telefon, tablet, interaktivní tabule, Youtube, WhatsApp, Messenger, Facebook, Google Chrome, Malování, Psaní, Microsoft Word. Bakalářská práce bude využitelná jako materiál pro studenty, pracovníky, rodiče.
|
|
|
Paliativní péče u osob s mentálním postižením
LIEBLOVÁ, Jana
Cílem mé práce je představení paliativní péče u osob s mentálním postižením a poukázat na to, jak je v České republice nezbytná. Práce je zaměřena na vymezení paliativní péče, její úrovně, formy a poskytovatele paliativní péče. Dále je v práci definováno mentální postižení, kvalifikace a možné příčiny, jak k postižení dochází. Stěžejní část je věnována paliativní péči u osob s mentálním postižením. Je zde zahrnuto, jak se s nemocí vyrovnává pacient a jak rodina nebo blízká osoba. Zodpovíme si otázku, jestli je dobré říkat osobě s mentálním postižením, že umírá jeho nejbližší. V poslední části je představená jediná služba u nás, která nabízí osobám s mentálním postižením paliativní péči v rámci domova.
|
|
|
Sociálně-psychologická podpora rodin dětí s postižením prostřednictvím rodinné terapie
GRÜNBECKOVÁ, Magdaléna
Diplomová práce s názvem Sociálně-psychologická podpora rodin dětí s postižením prostřednictvím rodinné terapie se skládá z části teoretické a empirické. Teoretická část popisuje jednotlivé typy postižení a jejich vliv na rodinu, zabývá se specifiky rodiny dítěte s postižením a dopadem traumatické události v podobě postižení dítěte na jednotlivé členy rodiny. Podrobně představuje také koncept rodinné terapie včetně konkrétních terapeutických technik a nástrojů. Empirická část práce je tvořena kvalitativním výzkumným šetřením, které zkoumá vliv postižení dítěte na rodinný systém a možnosti využití rodinné terapie u této cílové skupiny. Výzkum vychází z rozhovorů vedených s jednotlivými členy rodin dětí s postižením.
|
|
|
Problematika komunikace zdravotnického personálu s osobami s mentálním postižením
Lacinová, Lenka ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou komunikace zdravotnického personálu s osobami s mentálním postižením. Cílem je prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření prozkoumat přístupy a postoje zdravotnického personálu k pacientům s mentálním postižením se zaměřením na komunikaci s nimi během lékařských vyšetření. Literárně přehledová část popisuje teoretická východiska se zaměřením na komunikaci osob s mentálním postižením a profesionalitu ve vztahu k osobám s mentálním postižením. Empirická část se zabývá výzkumným šetřením, jež bylo realizováno formou sedmnácti rozhovorů s šesti účastníky s mentálním postižením, pěti zdravotníky a šesti pracovníky sociálních služeb, jež své klienty k lékařům doprovází. Výsledky byly zpracovány metodou tematické analýzy a přináší zjištění, že i přes zlepšení postojů a přístupů zdravotníků k pacientům s mentálním postižením stále dochází k jejich diskriminaci, a to především v případě hospitalizace a registrace u nových lékařů. Z průzkumu také vyplývá, že zhruba polovina zdravotníků dospělým pacientům s mentálním postižením tyká a staví je do dětské role. Zároveň také bylo zjištěno tvrzení zdravotníků, že během lékařských vyšetření komunikují v prvé řadě s pacientem s mentálním postižením, zatímco účastníci s mentálním postižením a doprovázející...
|
host ::
RSS.