|
|
COMPARISON OF MORTALITY STRUCTURE BY AGE IN THE REGIONS OF THE WORLD HEALTH ORGANIZATION
Sabó, Martin ; Pavlík, Zdeněk (vedoucí práce) ; Pachlová, Tereza (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá porovnáním struktury úmrtnosti podle věku a zahrnuje 194 členských zemí Světové zdravotnické organizace. Cílem práce je konfrontace vývoje úmrtnosti v těchto státech za pomoci jednotlivých úmrtnostních charakteristik. Na jejím začátku jsou definovány demografické pojmy a ukazatele, zdroje dat a metodika výpočtu. Za hlavní zdroj dat byla použita databáze Světové zdravotnické organizace a Světové banky, přičemž všechny země byly rozděleny do šesti světových regionů. Druhá kapitola je věnována vybraným typem úmrtnosti, konkrétně novorozenecké a kojenecké, úmrtnosti dětí do 5 let, dále mateřské úmrtnosti a úmrtnosti dospělých. Po ní se práce zaměřuje na střední délku života 0 a 60 ročních s rozlišením pohlaví. Poslední kapitolou je část věnovaná optimálnímu důchodového věku ve vybraných státech. Závěr výše uvedené vhodně spojuje a i díky tomu v něm najdeme ucelené informace o rozdílnosti úmrtnosti prakticky na celém světě.
|
|
|
Srovnání vývoje úmrtnosti ve státech střední Evropy a Pobaltí od roku 1970 do současnosti
Horník, Vojtěch ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Srovnání vývoje úmrtnosti ve státech střední Evropy a Pobaltí od roku 1970 do současnosti Abstrakt Cílem této práce je zhodnotit nejdůležitější vývojové trendy úmrtnosti ve státech střední Evropy a v Pobaltí mezi lety 1970-2009. Použité ukazatele zahrnují naději dožití při narození a naději dožití v přesném věku 65 let, dále jsou hodnoceny příspěvky jednotlivých věkových skupin ke změnám naděje dožití při narození za využití dekompoziční metody navržené R. Pressatem. V práci jsou rovněž hodnoceny konvergenční a divergenční tendence, které se vyskytovaly jednak mezi jednotlivými státy a jednak mezi oběma skupinami států. Bylo zjištěno, že úmrtnost mezi státy uvnitř jednotlivých regionů se vyvíjela relativně podobně, nicméně mezi oběma regiony se zejména mezi polovinou 80. let a polovinou 90. let vytvořily velké rozdíly, které jsou přičítané hlavně prudkému zhoršení úmrtnostních poměrů v Pobaltí během období těsně po rozpadu Sovětského svazu. I přes příznivý vývoj úmrtnosti po roce 1994 se až do roku 2009 nedokázaly pobaltské státy dostat na úroveň úmrtnosti, která panovala ve střední Evropě. Klíčová slova: úmrtnost, střední Evropa, Pobaltí, naděje dožití, dekompozice, konvergence, divergence
|
|
|
Důchodové pojištění a demografický vývoj v České republice
Železná, Ladislava ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Důchodové pojištění a demografický vývoj v České republice Abstrakt Cílem této práce je popsat vývoj důchodového pojištění v České republice a změn důchodového věku v souvislosti s vývojem střední délky života a změnami věkové struktury obyvatelstva České republiky. V první části práce je popsán demografický vývoj a změny věkové struktury populace v České republice. Druhá část práce obsahuje přehled historického vývoje důchodového pojištění na území dnešní České republiky, zejména vývoj nejdůležitějších právních norem, ale i statistických údajů a také základní pojmy a charakteristiky současného důchodového pojištění. Ve třetí části jsou analyzovány změny ve věkové struktuře obyvatelstva a jejich souvislost se zvyšováním důchodového věku v systému důchodového pojištění. Klíčová slova: důchodové pojištění, důchodový věk, věková struktura obyvatelstva, naděje dožití.
|
|
| |
|
|
Konvergenční a divergenční tendence úmrtnosti ve vybraných evropských zemích
Kašpar, Dan ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Burcin, Boris (oponent)
Cílem této práce je představení teoretických a analytických přístupů ke studiu konvergenčních a divergenčních tendencí úmrtnostních poměrů a zhodnocení těchto tendencí s pomocí vybraných analytických nástrojů v evropském prostoru od konce 50. let 20. století, tedy v období, ve kterém byly zaznamenány zásadní změny ve vývoji úmrtnosti v Evropě. Teoretická část práce se zabývá předpoklady konvergence a divergence úmrtnosti, které jsou obsaženy ve významných demografických teoriích a konceptech. V praktické části jsou nejprve analyzovány konvergenční a divergenční tendence naděje dožití při narození ve 28 evropských státech v období 1959-2009 za pomoci vybraných základních statistických charakteristik variability i ukazatelů, které uvažují populační velikost států. Doloženy a kvantitativně vyjádřeny jsou divergenční tendence úmrtnosti od 70. let 20. století, specifický vývoj z hlediska konvergence a divergence úmrtnostních poměrů je pozorován na konci 20. století v rámci postkomunistických států. Dále jsou hodnoceny možnosti budoucí konvergence úmrtnosti v Česku ke státům s příznivějšími výchozími úmrtnostními podmínkami na základě vývoje naděje dožití v přesném věku 65 let v období 1990-2009. Dle zvoleného přístupu může Česko v nejbližší budoucnosti dosáhnout stejných úmrtnostních poměrů jako dánská populace....
|
|
|
Věk potřebný pro nárok na starobní důchod - vývoj a determinanty ovlivňující jeho změny
Nešporová, Stanislava ; Potůček, Martin (vedoucí práce) ; Hedbávný, Petr (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na důchodový systém, konkrétně na věk potřebný pro nárok na starobní důchod (dále "důchodový věk"). Tento institut je velmi důležitý pro systém starobních penzí. Důchodový věk je významným determinantem každého důchodového systému a jeho stability. Ekonomický i demografický stav společnosti závisí mimo jiné také na tom, v kolika letech občané mohou odcházet do starobního důchodu, souvisí s životní úrovní obyvatel daného státu, má vliv na pracovní příležitosti apod. Vzhledem k tomu, že důchodový věk prošel mnoha modifikacemi a samozřejmě se vyvíjel, bude se diplomová práce zabývat právě determinanty, které ovlivnily tento institut. Bude se zabývat také etapami, ve kterých probíhal vývoj důchodového věku a aktéry, kteří se na změnách podíleli. Důležitý je také institucionální rámec dané problematiky. Téma důchodového věku bude v určitých částech práce komparováno se Slovenskou republikou, se kterou má Česká republika společnou historii, ale dnes se důchodové systémy obou zemí poměrně značně odlišují. V závěru diplomové práce bude upřesněn širší kontext důchodového věku v rámci celého důchodového systému. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kazachstán: úmrtnost v evropském kontextu (srovnání s vybranými evropskými zeměmi a etniky)
Petkov, Michal ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Kurtinová, Olga (oponent)
Kazachstán: úmrtnost v evropském kontextu (srovnání s vybranými evropskými zeměmi a etniky) Abstrakt Cílem této práce je analyzovat úroveň a strukturu úmrtnosti v Kazachstánu a následně ji porovnat s vybranými evropskými zeměmi. V úvodu práci je stručný nástin historie a vývoje národnostního složení této středoasijské republiky. Další část obsahuje srovnání ekonomických a sociálních podmínek Kazachstánu a dvou vybraných evropských států - České republiky a Švédska. Práce pokračuje srovnáním a vývojem nejdůležitějších ukazatelů úmrtnosti tří výše zmíněných zemí. Jedním z hledisek komparace je porovnání úmrtnostních poměrů tří vybraných menšin evropského původu (Němců, Rusů a Ukrajinců) žijících v Kazachstánu se zemí jejich původu. Toto srovnání ukazuje na velký rozdíl u německé národnosti, u Rusů a Ukrajinců jsou rozdíly minimální. Ke srovnání úmrtnostních poměrů bylo také využito konceptu odvratitelné úmrtnosti. Jeho výsledky ukazují na nízkou úroveň kazachstánského zdravotního systému. Z analýzy se dá vyvodit velké zaostávání Kazachstánu za úrovní úmrtnosti ve vybraných evropských zemích. Klíčová slova: Kazachstán, Česká republika, Švédsko, úmrtnost, národnostní menšiny, naděje dožití, úmrtnost podle etnického původu, odvratitelná úmrtnost
|
|
|
Dlouhodobý vývoj naděje dožití ve světě
Jílková, Martina ; Novotný, Josef (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Lucie (oponent)
Na konci 18. století začala naděje dožití ve světě stoupat a stále roste. Tato práce charakterizuje její dlouhodobý vývoj s důrazem na období po roce 1800, přičemž jsou přiblíženy začátky soustavného růstu a jeho dynamika. Naděje dožití se začínala zvyšovat v jednotlivých zemích postupně a bylo zjištěno, že čím později růst začal, tím byl rychlejší. Dále jsou stanoveny a popsány příčiny, které vedly ke snižování úmrtnosti. Pozornost je věnována také vztahu mezi nadějí dožití a ekonomickou úrovní. Provedená analýza potvrdila silnou závislost střední délky života na výši příjmu v průběhu 20. století. Na závěr jsou diskutovány některé odchylky od nalezeného trendu.
|
|
|
Mortality development in Central Asian countries in 1986-2006
Abilov, Rustam ; Burcin, Boris (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Vývoji úmrtnosti v zemích Střední Asie v roce 1986-2006 Abstrakt Před zhroucením Sovětského svazu, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán, Turkmenistán a Uzbekistán byly více či méně srovnatelné z hlediska jejich sociálně-ekonomického rozvoje. I přes určité rozdíly v celkové úmrtnosti, pět bývalých sovětských republik je srovnatelných, pokud jde o směry úmrtnostních trendů podle pohlaví, věku a příčiny úmrtí. Po roce 1991, všech pět zemí zažilo zásadní politické a společenské transformace a problémy spojené s přechodem od socialistického k tržnímu hospodářství. Náhlé změny přinesly řadu problémů, jako je například rychlý růst nezaměstnanosti, klesající životní úroveň a rostoucí sociální a příjmové nerovnosti. Tyto faktory přispěly k významnému zhoršení zdravotního stavu ve všech zemích, ale velikost a charakter krize mortality byly jiné. Tato práce zkoumá vzorce úmrtnosti v celé Střední Asii na základě údajů od poloviny 80. let do roku 2006. Na základě těchto analýz jsme došli k závěru, že za vznikem vysoké úmrtnosti v průběhu 90. let stojí nárůst úmrtí z důvodu onemocnění krevního oběhu a nárůst vnějších příčin smrti.
|
|
|
Demografická diferenciace států USA
Hájková, Sylva ; Rychtaříková, Jitka (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Práce se zabývá rozdílnostmi jednotlivých států Spojených států amerických z demografického hlediska a hledá jejich příčiny. Spojené státy americké se skládají z několika nesourodých územních celků, lišících se svojí polohou, velikostí, počtem a složením obyvatel či historickým vývojem. To vše ovlivňuje i demografické charakteristiky těchto územních celků. Pravděpodobnou hlavní příčinou diferenciace jednotlivých států je rasové složení, protože intenzita demografických událostí je specifická pro jednotlivé rasy či etnika. Liší se v úrovni plodnosti, úmrtnosti, sňatečnosti či vzdělaní. K potvrzení těchto předpokladů byla použita statistická metoda kanonická korelace. Pomocí shlukové analýzy bylo odhaleno, že existují i skupiny států, které mají podobný demografický profil. Nejvýrazněji se projevuje vliv etnického a rasového složení ve státech na jihu území Spojených států, kde je nejvyšší podíl černošského a hispánského obyvatelstva. Ovlivněna je tak především diferenciace míry kojenecké úmrtnosti či naděje dožití. Klíčová slova: Spojené státy americké, rasa, etnikum, černošská populace, hispánská populace, úhrnná plodnost, naděje dožití, kanonická korelace, shluková analýza
|
host ::
RSS.