|
|
ZÁMEK LITENČICE – KONCEPCE OBNOVY A NOVÉ VYUŽITÍ ÚZEMÍ ZÁMECKÉHO AREÁLU
Petrová, Markéta ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Diplomová práce navrhuje obnovu Litenčického zámku. Městys Litenčice se nachází ve Zlínském kraji. Na zámku je v současné době patrná jeho pohnutá historie kdy po dobu téměř padesáti let chátral, případně byl nevhodně a nešetrně opravován. Má koncepce revitalizace je založena na pokorném přístupu k současnému stavu se snahou navrátit honosnému sídlu důstojnost. Velký důraz byl také kladen na případnou realizaci projektu, kvůli čemuž jsem pozměnila některé prvky tak, aby odpovídaly představám majitele. Vzhledem k nákladnosti oprav a zajištění kontinuity revitalizace jsem se ve svém projektu také snažila o vytvoření příležitostí k ekonomické návratnosti. Mou snahou bylo vytvořit ze zámeckého areálu prostor, ve kterém bude možné strávit celý víkend i s rodinou. Obnovením provozu koníren vznikne nejenom atrakce pro děti, ale také možnost hbitě prozkoumat blízké okolí po vybudovaných hipostezkách. Dále bude možné podílet se formou workshopů na dílčích opravách, čímž se znatelně sníží náklady. Jelikož majitel zámku v současné době nabízí prodej loveckých lístků, prostory hlavního zámku jsem navrhla tak, aby byly využitelné k pronájmu ubytování případných zájemců. V případě, že by výše zmíněné cíle byly úspěšné, bylo také vhodné přemýšlet nad důsledky. Údržba velkého objektu s sebou samozřejmě nese i vysoké náklady, které je možné částečně eliminovat právě workshopy, kterým bude poskytovat zázemí ekocentra, které jsem umístila v bezprostřední blízkosti koníren.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Guzdek, Adam ; Šupler, Libor (oponent) ; Jura, Pavel (vedoucí práce)
Dnešní vstup do zahrady přes čestný dvůr je natolik reprezentativní, že postrádá smysl jej nahrazovat novým kdekoliv jinde. Vstupní objekt s trojúhelníkovým tympanonem se zlatými iniciálami a erbem arcibiskupa Maxmiliána Josefa se podobá šlechtickým městským palácům té doby. Význam prvního patra, tzv. piana nobile, lze lehce rozpoznat na fasádě. Jedná se o podlaží s větší výškou určené k reprezentaci, zpravidla s hlavním sálem. Proto plně využívám stávající historický objekt a veškeré návštěvnické zařízení, výstavní a přednáškové prostory umísťuji právě zde a minimalizuji tak novostavby v zahradě. Obě zahrady řešené v rámci bakalářské práce jsem pojal velmi střídmě. Důvodem je jejich historická podstata. Vždy to byly pouze přidružené prostory k formální části Květné zahrady. Prostory, které sloužily k nějakému účelu (chov vzácných ptáků, kratochvíle u králičího kopečku, pěstování pomerančů a tulipánů). Květnice se stříhanými špalírovými stěnami měla návštěvníkovi umožnit vyžití a zajistit jisté vzrušení dálkovými pohledy sbíhajících stěn, dezorientaci v prostoru, zábavu v kuželně, v bludištích. Tyto prvky by měly zůstat formální části zahrady i dnes. Měly by být ojedinělé a bez konkurence. Navrhuji zahrady s řádem, stejně jako byl navrhován samotný Libosad.
|
|
|
Význam a vývoj vesnického osídlení na území České republiky
Ondrůšková, Tereza ; Obrtlík,, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vesnickým osídlením na území České republiky. Nejprve dochází k definování pojmu vesnice a dalších příbuzných pojmů. Vesnice je vnímána z pohledu legislativy a územního plánování. Úvodní část zahrnuje popis historického vývoje a struktury vesnic a zmiňuje i lidovou architekturu. Stěžejní část práce je zaměřena na současný stav českých vesnic. Dochází ke všeobecné analýze zahrnující oblasti jako veřejný prostor, občanská vybavenost, zeleň, doprava, památky či nová zástavba. Analýza byla aplikována na vesnice nacházející se ve správním obvodě obce s rozšířenou působností Kroměříž a na obec Rataje. Na základě zjištěných poznatků hodnotí vesnice a nastiňuje možnosti jejich budoucího vývoje.
|
|
| |
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Ferenc, Kryštof ; Nový, Alois (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá revitalizací části Květné zahrady v Kroměříži. Řešení klade důraz především na funkční rozdělení a hierarchii zahrady vycházející z historických a prostorových vazeb zahrady. Projekt zkoumá změnu vstupu do Květné zahrady tak, aby lépe odpovídal jak historickým a kompozičním hodnotám, tak provozním vazbám. Předpolí je rozděleno na řadu hierarchicky provázaných prostorů s různou atraktivitou, navržených tak, aby doplňovaly funkci Květné zahrady. Návrhu dominuje výrazné návštěvnické centrum a vtažení poloveřejného prostoru dovnitř zahrady.
|
|
|
Kroměříž na mapách - vývoj a perspektivy
Scheichenost, Jan ; Fencl, Petr (oponent) ; Plánka, Ladislav (vedoucí práce)
Práce se zabývá zobrazením Kroměříže na mapách s topografickým a katastrálním obsahem. Zabývá se zobrazením města na nejstarších mapách Moravy a na dalších novějších a soudobých topografických a katastrálních mapách, jak státního mapového díla, tak mapách komerčních z různých zdrojů, včetně privátních. Věnuje se i orientačním plánům města a vedutám. Zvláštní kapitola je věnována perspektivám města v podobě územních plánů.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Smékal, Jan ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Revitalizace předpolí květné zahrady Předmětem projektu bylo navržení nových objektů a prostor v areálu Květné zahrady v Kroměříži jak pro návštěvníky tak pro zahradnické účely a personál areálu. Hlavním předmětem zájmu bylo vytvoření návštěvnického infocentra. V něm jsou návštěvníkovi poskytnuty informace nejen o zahradě, ale i budově infocentra samotného, občerstvení, sociální zařízení a výstavní sál. Jako jednotícím výrazovým prvkem jak pro infocentrum, tak pro celý zbytek areálu byla zvolena decentní organická architektura. Ta plně koresponduje s přírodním rázem celé zahrady. Nově jsou také navržené 2 skleníky a replika králičího kopečku. Své rekonstrukce a funkční konverze se dočkala i voliéra a stávající vstupní objekt, v němž byl vytvořen prostor pro knihovnu se studovnou, kancelář ředitele, pokoje pro VIP hosty a správce parku.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Kynčlová, Ivana ; Vojtová, Lea (oponent) ; Hrabec, Josef (vedoucí práce)
Základní myšlenkou návrhu je rozdělení dlouhého podélného prostoru Pomerančové a Holandské zahrady budovou návštěvnického centra. Vytvoří se tím tak nádvoří, které přímo navazuje na druhý vstup do zahrady. Hlavní vstup do zahrady je ponechán vstupním objektem. Vstup, který je do nádvoří, bude sloužit jako sezónní (v zimně) nebo pro VIP hosty. Stavba návštěvnického centra je rozdělena na dvě základní části se samostatnými vstupy: na restauraci a edukační centrum. Do prostorů určených pro vzdělání a informace se vchází dominantní vstupní halou. V této hale jsou umístěny také prostory pro knihovnu a studovnu. Dále navazuje bookshop, místnost pro dočasnou expozici, přednáškový sál a galerie pro stálou výstavu. Hala a restaurace je přímo osvětlena prosklenými jihozápadními fasádami a cloněna textilními roletami. Prostory galerie jsou prosvětleny skleněnými šachtami a stíněné textilními clonami. Celý objekt je z pohledového betonu s nepravidelnou texturou. Střechy galerie a restaurace jsou ploché, zelené a vstupní hala je zastřešena plochou střechou se štěrkovým povrchem. Budovami návštěvnického centra je vytvořeno vzdušné nádvoří. Jeho uspořádání vychází ze způsobu návrhu vnitřní galerie. V nádvoří se v půdorysu střídají různě zatravněné plochy, štěrkové, pískové, oblázkové nebo dlážděné cesty. Travnaté plochy slouží pro veřejnost – pro rekreaci, odpočinek nebo různé společenské hry. Podél stávající zdi je travnatý pás s betonovými podstavci, který je určen pro výstavy soch, uměleckých děl, apod. Je symetrický k vnitřní galerii. Na nádvoří návštěvnického centra navazuje tematická zahrada – zahrada přírodních živlů. Meandrovitě uspořádané cesty představují návštěvníkům jednotlivé přírodní živly, které jsou symbolicky vyjádřené vlastnostmi, způsobem uspořádání nebo druhem rostlin. Živly v prostoru zahrady na vybíhajících ostrůvcích. Vodní živel je navíc zdůrazněn kašnou se sochou boha vodního živlu Neptuna. Poslední částí návrhu zahrad je spodní zahrada se skleníkem a ptačí voliérou. Je zde respektována původní historická osa, na niž je nyní umístěn symetrický skleník. Jeho centrální částí – v niž jsou informace k umístění pěstovaných rostlin - se vstupuje do dalších 5 skleníků. V každém z nich budou pěstovány odlišné druhy rostlin. V prvním z nich se nachází zahradnictví, prodej rostlin a praktická dílna pro návštěvníky. U skleníků je stavba pro jejih zázemí a zázemí zahrady. Podélná osa zahrady je zdůrazněna vodním liniovým prvkem, který je na několika místech můstky protnut meandrem pískové cesty. V této zahradě od skleníku až k voliéře jsou pásy různě barevných květin. Funkce ptačí voliéry je ponechána a je obnovena vodní plocha a lávky k voliéře. Betonová replika králičího kopečku je posunuta z hlavní podélné osy na osu květné zahrady a jejímu vstupu k voliéře. V této drobné stavbě jsou umístěna promítací plátna, pro spouštění dokumentů a krátkých filmů o historii zahrady, přírodě nebo přírodních živlech.
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Urbánková, Eva ; Palacký, Jiří (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Návrh přistupuje k samotné zahradě s potřebnou pokorou a úctou, ctí historická hlediska a znovu se snaží obnovit potlačený princip zahrady – osovou symetrii. Podstatou návrhu je návštěvníka přivést do předpolí, kde se může seznámit s historií, hlubším smyslem zahrady a poté připravený na zážitek vejít do manýristicko-barokního skvostu. V tomto okamžiku může zahrada využít svoje filosofické vlastnosti – směřovat návštěvníka do hlouby svého vlastního nitra. Nebo může jen uchvátit z tajemství a her, které se skrývají v jednotlivých ‚pokojíčcích‘ zahrady. Tento návrh doplňuje zahradu i po technické stránce, aby byl zajištěn dostatečný komfort pro návštěvníka.
|
|
| |
host ::
RSS.