|
|
The ecology of peatland bryophytes - adaptations and competition in alkaline fens
VICHEROVÁ, Eliška
This dissertation thesis studies adaptations and competition of peatland bryophytes in alkaline fens. Specifically, it examines the existence of plant-plant interactions through volatile organic compounds in peatland bryophytes and surveys impacts of water chemistry on composition of bryophyte communities and species survival. It also aims to resolve principles behind calcicole-calcifuge behaviour of peatland bryophytes and mechanisms behind calcium toxicity.
|
|
|
Stanovení derivátů methanolu ve vysychavých olejích
Horká, Hana ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Janoš, Pavel (oponent)
Tvorba karboxylátů kovů představuje závažný problém pro historické i současné malby, a proto je pochopení mechanismu jejich vzniku klíčovým bodem pro vývoj vhodných strategií konzervace a zachování celosvětového kulturního dědictví. Stanovení reaktivních složek ve vysychavých olejích je důležitým krokem k pochopení reakčního mechanismu. Tato práce je zaměřena na vývoj jednoduché a rychlé metodiky pro HPLC-DAD stanovení nízkomolekulárních degradačních produktů tradičních vysychavých olejů, konkrétně methanolu, formaldehydu a kyseliny mravenčí. V rámci této práce byly optimalizovány podmínky QuEChERS extrakce methanolu, formaldehydu a kyseliny mravenčí z různých vzorků olejů (olivový, ořechový, makový a lněný olej) s následným přečištěním vzorků od olejové matrice za použití komerčního d-SPE sorbentu (Z-Sep/C18) a dvou nanostrukturních sorbentů CeO2 a ZrO2.
|
|
| |
|
|
Plant-Animal Interactions in an Inselberg Ecosystem: The Effect on Reproduction of Selected Species
Vlasáková, Blanka ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Porembski, Stefan (oponent) ; Jersáková, Jana (oponent)
Souhrn Inselbergy jsou izolovane skalni utvary s velmi specickymi podminkami pro život rostlin. Tento ekosystem je azonalni a jasně odlišny od sveho okoli. Vyznamna čast autorofnich organismů žijicich na inselbergu je na toto prostředi vazana, i když některe druhy jsou schopny přeživat a množit se i v okolnich ekosystemech (Belbenoit et al., 2001). Druhy, ktere jsou striktně vazany na inselberg musi čelit nevyhodam spojenych s životem ve fragmenovanych a izolovanych populacich. Mezi takove nevyhody patři napřiklad omezene množstvi jedinců, tj. potencialnich partnerů, v menši populaci je take omezenějši množstvi geneticke informace. Vzhledem i izolovanosti inselbergů je omezena i vyměna genů. Vyhodou je, že inselbergy jsou velice stare utvary (Bremer and Sander, 2000). Organismy, ktere je obyvaji, měly tedy dostatek času, aby se těmto nepřiznivym podminkam přizpůsobily. Je znamo, že živočichove zasahuji do rozmnožovani mnoha rostlin vyskytujicich se na inselbercich. Podle hrubych odhadů jsou zoophilie a zoochorie převažujicimi způsoby rozmnožovani. I přesto je naše znalost o interakcich rostlin a živočichů na inselbercich velice omezena (souhrn viz Biedenger et al., 2000). Tato dizertačni prace se zaměřuje na roli živočichů v rozmnožovani vybranych rostlin rostoucich na inselbergu ve Francouzske Guayaně....
|
|
|
Vliv interakcí jednotlivých funkčních skupin herbivorů na čertkus luční.
Šulcová, Hana ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Roubíčková, Alena (oponent)
Herbivorie je jedním z nejvýznamnějších činitelů, které formují luční ekosystémy. Tato společenstva patří k druhově nejbohatším ve střední Evropě, a jejich výzkum je významný také z hlediska managementu chráněných druhů. Lokality s podobným významem u nás, jsou také louky s výskytem čertkusu lučního, jediné živné rostliny vzácného motýla hnědáska chrastavcového. Výzkum čertkusu a jeho ostatních herbivorů tak může vést k zlepšení ochrany tohoto druhu motýla. Působení herbivorů čertkusu byla zkoumána pomocí několika pokusů. Terénním klecovým pokusem bylo zjišťováno, jací herbivoři (hlodavci a bezobratlí) se podílejí na herbivorii listových růžic rostlin čertkusu a jaký mají vliv na fitness těchto rostlin. Pomocí měsíčních odečtů poškození vysazených rostlin byl zkoumán také časový průběh intenzity herbivorie čertkusu přes dvě vegetační sezóny. V rámci tohoto terénního pokusu byl také zkoumán vliv okolní vegetace na studované rostliny čertkusu. Zahradní pokus pak měl za cíl objasnit roli herbivorů listových růžic, lodyh a jejich interakce na fitness čertkusu. Vliv sání ploštic, predisperzních predátorů semen čertkusu, na klíčivost semen byl zkoumán u dvojic strboulů vystavených a nevystavených plošticím. Na herbivorii listových růžic čertkusu se podílejí prakticky pouze bezobratlí, zejména hmyz. Vliv...
|
|
|
Šelmy a kopytníci ve středoevropské krajině
Podhůrská, Marie ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Hart, Vlastimil (oponent)
Šelmy a kopytníci ve středoevropské krajině Abstrakt Práce podává stručný přehled většiny druhů velkých savců fauny ČR soustředěný na zhodnocení stávající populační situace a specifika abundančních trendů minulých desetiletí, tak jak vyplývají z hodnocení dostupných dat o odstřelech a jarních kmenových stavech v databasi myslivecké evidence. Je doloženo, že u většiny druhů, jak běžně lovených kopytníků, tak většiny šelem včetně nově expandujících invazních druhů (psík mývalovitý, mýval) je zřejmé plynulé zvyšování populační density, kontrastující s úbytkem početnost středně velkých forem (zajíc, králík, kuny, tchoř). Tato zjištění dokládají, že struktura společenstev velkých savců se může v současnosti výrazně měnit a její sledování představuje závažný úkol zoologického výzkumu. V této souvislosti jsou rozebrány metodické předpoklady se zvláštním zřetelem k technice sledování pomocí fotopastí. Další pozornost je věnována souvislostem zjištěných faunových změn se změnami krajiny a způsobů hospodaření a opatřením potřebným k zajištění odpovídajících migračních koridorů. Klíčová slova: šelmy a kopytníci, změny krajiny, střední Evropa, monitorovací technika
|
|
|
Vliv methylace huminových kyselin na interakci s povrchově aktivními látkami
Bělušová, Anna ; Weidlich, Tomáš (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem interakcí mezi huminovými kyselinami, coby hlavní komponentou půdní organické hmoty a modelovým organickým polutantem v podobě kationického tenzidu – Septonexu (u něhož byla očekávána pozitivní interakce s huminovými kyselinami vzhledem k jeho náboji) prostřednictvím nekonvenčního spojení dialyzačních a difúzních technik realizovaných v difúzních celách společně s izotermickou titrační kalorimetrií schopnou objasnit charakter probíhajících reakcí z termodynamického hlediska. Experimenty byly prováděny se standardem huminových kyselin izolovaných z Leonarditu (1S104H), pořízeném od Mezinárodní společnosti pro huminové látky, s huminovými kyselinami izolovanými z lignitu a z černozemě modální. Cílem předložené diplomové práce je posouzení vlivu karboxylových funkčních skupin ve struktuře huminových kyselin při interakcích s kationickým Septonexem. Z tohoto důvodu byly zmíněné vzorky huminových kyselin modifikovány selektivní methylací jejich karboxylových funkčních skupin, které se již dále nemohou podílet na interakcích s iontovými látkami. Výsledky z difúzních cel i z izotermické titrační kalorimetrie potvrdily předpoklad, že Septonex interagoval se všemi typy nemodifikovaných huminových kyselin více než s jejich methylovanými formami. Navzdory dostupné literatuře bylo překvapivé, že rozdíly v interakci huminových kyselin se Septonexem nebyly diametrálně odlišné při porovnání nemodifikovaných huminových kyselin s jejich methylovanými formami. Míra těchto interakcí byla posuzována skrze zdánlivou rovnovážnou konstantu Kapp stanovenou při difúzních (dialyzačních) experimentech a z průběhu entalpických křivek z izotermické titrační kalorimetrie. Po provedených experimentech a jejich vyhodnocení lze dojít k závěru, že huminové kyseliny a Septonex při svých interakcích, vzhledem ke svým strukturám, pravděpodobně uplatňují nejen elektrostatické interakce, především přes dostupné karboxylové funkční skupiny huminových kyselin a kladně nabité hydrofilní části molekul Septonexu, ale nezanedbatelnou roli při nich zastávají i hydrofobní efekt, vodíkové vazby a Van der Waalsovy síly.
|
|
|
Interakce lišejníků a bezobratlých živočichů s důrazem na roztoče
Vtípilová, Věra ; Steinová, Jana (vedoucí práce) ; Černajová, Ivana (oponent)
Lišejníky interagují s mnoha skupinami bezobratlých živočichů. Mezi nejčastější patří Acari (roztoči), Gastropoda (plži), Rotifera (vířníci), Nematoda (hlístice), Tardigrada (želvušky), Protozoa (prvoci), Collembola (chvostoskoci) a Insecta (hmyz) a to převážně Psocoptera (pisivky), Lepidoptera (motýli) a Coleoptera (brouci). Tito živočichové využívají lišejníky především pro úkryt a potravu. Lišejníky mají různé obranné mechanismy, jak se spásání bránit, např. pomocí sekundárních metabolitů. Na druhou stranu bezobratlí lišejníkům často zprostředkovávají šíření. Určité lišejníky mohou růst na schránkách i na povrchu těla některých žijících bezobratlých živočichů. Ve své práci popisuji jednotlivé skupiny bezobratlých živočichů, které jsou v interakci s lišejníky, a uvádím konkrétní příklady těchto interakcí. Důraz je kladen na roztoče, protože jsou jedni z nejdůležitějších spásačů lišejníků a budu se jim věnovat ve své diplomové práci.
|
|
|
Interakce antibiotik s potravinami
Nováková, Veronika ; Pourová, Jana (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Nováková Školitel: PharmDr. Jana Pourová, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce antibiotik s potravinami Diplomová práce pojednává o klinicky významných interakcích mezi antibiotiky a potravinami. Definuje základní pojmy, jako jsou antibiotika, potraviny, lékové interakce a také interakce léčiv s potravinami. Hlavní část práce se zabývá charakteristikou jednotlivých skupin antibiotik, popisuje jejich mechanismus účinku včetně antimikrobiálního spektra, hlavní nežádoucí účinky a věnuje se již zmíněným interakcím s potravou či nápoji. Významnou roli v těchto interakcích hrají zejména třezalka tečkovaná, grapefruit, alkohol, nebo vícemocné ionty, které mohou mít podstatný vliv na průběh antibiotické terapie. Další část této práce se věnuje vlivu probiotik na přirozenou střevní mikroflóru, která je působením antibiotik narušena. Poslední část práce se zabývá problematikou antibiotické rezistence a zásadami správného a vhodného užívání antibiotik, které mají vliv nejen na minimalizaci vzniku a rozvoje rezistence bakterií, ale také napomáhají předcházet vzniku interakcí, včetně interakcí typu lék - potrava. Těmto interakcím není často věnována taková pozornost, jako je tomu u lékových...
|
|
|
A conservation perspective on the mechanisms that influence plant-pollinator interactions
BIELLA, Paolo
Several aspects of plant-pollinator interactions are presented in the thesis. It contains a review on the open questions of plant-pollinator interactions from single species to complex networks. The following sections document novel results. Firstly, the conservation of complex pollination networks is addressed through the hierarchy of species' importance. In addition, the habitat requirements and interactions of a threatened rare pollinator species are explored. In the following chapters, the results from manipulative approaches applied in the field to plant-pollinator interactions are presented. The effect of pollinator's population decline on pollinators' foraging for pollen is investigated. Moreover, the way plant species loss impact several aspects of pollinator visitation is presented. Lastly, the impact of species removal on plant-pollinator network topology and on species ability of establishing new interactions is investigated.
|
host ::
RSS.