|
|
Integrita a sociální desirabilita u hospitalizovaných psychiatrických pacientů
Doubková, Nikola
Tato diplomová práce se věnuje dvěma konstruktům - sociální desirabilitě a integritě. Hlavním cílem této práce je vytvořit rozhovor sloužící jako varianta dotazníkových metod k rozlišení osob s různou mírou integrity a tendencí k sociálně žádoucímu odpovídání. V teoretické části práce jsou blíže představeny teoretické základy jak sociální desirability, tak integrity. Při představování obou konstruktů je brána v úvahu jejich komplexita, a proto jsou při jejich vymezování využívány přístupy různých autorů. Teoretická část také představuje metody, jejichž cílem je zjišťování tendencí k sociální desirabilitě a zjišťování míry osobnosti integrity. Oba konstrukty jsou také uvedeny do vzájemné souvislosti. V empirické části práce je popsán proces vzniku polostrukturovaného rozhovoru, který byl vytvořen na základě originální české testové baterie Integrita v pracovním prostředí, konkrétně na základě dotazníku Integrita v pracovním a běžném životě a dotazníku zaměřeného na odhalování tendencí k sociální desirabilitě. Vzniklý rozhovor obsahuje celkem 8 otázek, v nichž jsou představeny krátké příběhy. Respondent je žádán, aby posoudil své chování v této situaci a následně také chování druhých lidí. Výzkumu se zúčastnilo 8 pacientů (4 ženy, 4 muži, věk 21 - 61 let) 2. oddělení Národního ústavu duševního...
|
|
|
Návrh metody pro hodnocení bezpečnostních zranitelností systémů
Pecl, David ; Martinásek, Zdeněk (oponent) ; Gerlich, Tomáš (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou hodnocení bezpečnostních zranitelností. Cílem práce je vytvořit novou metodu hodnocení zranitelností, která bude lépe prioritizovat kritické zranitelnosti a reflektovat parametry, které v aktuálně využívaných metodách nejsou použity. Nejdříve popisuje současné metody, které se pro hodnocení zranitelností používají, a parametry, které jsou v jednotlivých metodách použity. První popsanou metodou je Common Vulnerability Scoring System, u které jsou popsané i všechny tři typy skóre, které tato metoda používá. Druhou analyzovanou metodou je OWASP Risk Rating Methodology. Druhá část je věnována návrhu vlastní metody, která má za cíl hodnotit zranitelnosti tak, aby bylo snadnější určit ty s vysokou prioritou. Metoda vychází ze třech skupin parametrů. První skupina popisuje technické hodnocení zranitelnosti, druhá vychází z požadavků na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti aktiva a třetí skupina parametrů hodnotí implementovaná protiopatření. Všechny tyto tři skupiny parametrů jsou pro prioritizaci důležité. Parametry popisující zranitelnost jsou rozděleny na stálé a aktuální, kdy mezi aktuální patří především informace ze služeb Threat Intelligence a náročnost exploitace. Parametry dopadu na důvěrnost, integritu a dostupnost jsou provázány s požadavky na zajištění těchto parametrů, neboli s prioritou aktiva, a dále s hodnocením protiopatření, která naopak zvyšují ochranu důvěrnosti, integrity a dostupnosti. Priorita aktiva a kvalita protiopatření se hodnotí na základě dotazníků, které jsou předloženy vlastníkům zkoumaných aktiv v rámci hodnocení zranitelností. V třetí části práce je navržená metoda srovnána s v současnosti velmi používanou metodou Common Vulnerability Scoring System. Na několika příkladech jsou ukázány silné stránky navržené metody, kdy je vidět efektivita prioritizace při zohlednění požadavků na zajištění důvěrnosti, integrity a dostupnosti a zvýšená ochrana těchto parametrů díky implementovaným protiopatřením. Metoda byla prakticky testována v laboratorním prostředí, kde byly na několika různých aktivech nasimulovány zranitelnosti. Tyto zranitelnosti byly ohodnoceny navrženou metodou, byla zohledněna priorita aktiva a kvalita protiopatření a vše bylo zahrnuto do výsledné priority zranitelností. V rámci tohoto testování bylo potvrzeno, že navržená metoda efektivněji prioritizuje zranitelnosti, které jsou jednoduše exploitovatelné, v poslední době často zneužívané a jsou přítomny na aktivech s minimální ochranou a vyšší prioritou.
|
|
|
Integrita u seniorů
Demaj, Martina ; Chrz, Vladimír (vedoucí práce) ; Hrabec, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce byla zaměřena na zkoumání integrity, jejích aspektů, podob a zdrojů u seniorů, které jsme na základě stanovených kritérií označili za osoby s vysokou mírou integrity. Cílem této práce bylo zachytit a porozumět unikátní životní zkušenosti těchto seniorů. Práci tvoří teoretická a empirická část. Teoretická část je tvořena přiblížením pojmů integrita a stáří, zejména se zaměřujeme na Eriksonovo pojetí integrity a koncept úspěšného stárnutí. Empirickou část tvoří kvalitativní výzkum, jehož cílem je hledání zdrojů a projevů integrity ve třech jedinečných životních příbězích seniorů ve věku 75-91 let. Data pro výzkum jsme získali v domově pro seniory pomocí polostrukturovaných rozhovorů, které jsme následně analyzovali za použití metody interpretativní fenomenologické analýzy. Výsledky zde prezentujeme ze dvou perspektiv. První je analýza zkušenosti jednotlivých seniorů, druhá představuje perspektivu témat, která jsou pro integritu důležitá a objevila se u většiny našich respondentů. Těmito tématy jsou: Aktivita, Morální integrita, Důvěra - přijetí - odevzdanost, Způsoby prožívání, Skromnost, Vztahová orientace a Spiritualita. Dále jsme vytvořili kategorii pro jedinečné kvality, které se velmi významně objevily u jednotlivých respondentů. Jedná se o témata: Systém, pravidla, pořádek,...
|
|
|
Integrita a sociální desirabilita u hospitalizovaných psychiatrických pacientů
Doubková, Nikola
Tato diplomová práce se věnuje dvěma konstruktům - sociální desirabilitě a integritě. Hlavním cílem této práce je vytvořit rozhovor sloužící jako varianta dotazníkových metod k rozlišení osob s různou mírou integrity a tendencí k sociálně žádoucímu odpovídání. V teoretické části práce jsou blíže představeny teoretické základy jak sociální desirability, tak integrity. Při představování obou konstruktů je brána v úvahu jejich komplexita, a proto jsou při jejich vymezování využívány přístupy různých autorů. Teoretická část také představuje metody, jejichž cílem je zjišťování tendencí k sociální desirabilitě a zjišťování míry osobnosti integrity. Oba konstrukty jsou také uvedeny do vzájemné souvislosti. V empirické části práce je popsán proces vzniku polostrukturovaného rozhovoru, který byl vytvořen na základě originální české testové baterie Integrita v pracovním prostředí, konkrétně na základě dotazníku Integrita v pracovním a běžném životě a dotazníku zaměřeného na odhalování tendencí k sociální desirabilitě. Vzniklý rozhovor obsahuje celkem 8 otázek, v nichž jsou představeny krátké příběhy. Respondent je žádán, aby posoudil své chování v této situaci a následně také chování druhých lidí. Výzkumu se zúčastnilo 8 pacientů (4 ženy, 4 muži, věk 21 - 61 let) 2. oddělení Národního ústavu duševního...
|
|
|
Měření integrity osobnosti - test konzistence odpovědí
Salzerová, Aneta ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá konzistencí odpovědí v dotaznících. V teoretické části je nejdříve vysvětlen koncept integrity a použití testů integrity. Další kapitola je věnována konzistenci odpovědí a jsou zde popsány možné zdroje variability odpovědí a škály, které slouží k měření konzistence. Třetí kapitola se věnuje tématu zkreslení odpovědí a jsou zde popsány metody detekce zkreslení. Na závěr jsou popsány kognitivní funkce, které mohou mít vliv při vyplňování dotazníku a je představen vztah psychopatologických příznaků s odpověďmi v dotaznících. V empirické části byla zkoumána konzistence odpovědí v jednotlivých kategorích a vztah mezi testem integrity v pracovním prostředí, konzistencí a demografickými údaji respondentů. Dále byl zkoumán vztah mezi interferencí a konzistencí. Statisticky významný rozdíl v počtu shodných odpovědí se ukázal mezi otázkami na sociální žádoucnost a otázkami na neutrální informace. Byla tedy podpořena hypotéza o nejvyšší konzistenci v neutrálních informacích. Dále se ukázalo, že vyšší skóre v interferenci souvisí s vyšší konzistencí. Na závěr byla nalezena pozitivní korelace počtu odpracovaných let s integritou a negativní korelace mezi interferencí a věkem. Klíčová slova: integrita, sociální žádoucnost, konzistence, validita, kontraproduktivní chování
|
|
|
Modernizace IT ve firmě
Kremláček, Petr ; Komárek, Jan (oponent) ; Kříž, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce by se měla zabývat problematikou IT v prostředí firmy. Bude se zabývat otázkami zda a v jaké míře firma využívá IT ke svojí činnosti a také různými možnostmi na zlepšení ve vybavení a využívání IT v rámci dané firmy.
|
|
| |
|
|
Integrita a sociální desirabilita u hospitalizovaných psychiatrických pacientů
Minarčíková, Nikola ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dvěma konstruktům - sociální desirabilitě a integritě. Hlavním cílem této práce je vytvořit rozhovor sloužící jako varianta dotazníkových metod k rozlišení osob s různou mírou integrity a tendencí k sociálně žádoucímu odpovídání. V teoretické části práce jsou blíže představeny teoretické základy jak sociální desirability, tak integrity. Při představování obou konstruktů je brána v úvahu jejich komplexita, a proto jsou při jejich vymezování využívány přístupy různých autorů. Teoretická část také představuje metody, jejichž cílem je zjišťování tendencí k sociální desirabilitě a zjišťování míry osobnosti integrity. Oba konstrukty jsou také uvedeny do vzájemné souvislosti. V empirické části práce je popsán proces vzniku polostrukturovaného rozhovoru, který byl vytvořen na základě originální české testové baterie Integrita v pracovním prostředí, konkrétně na základě dotazníku Integrita v pracovním a běžném životě a dotazníku zaměřeného na odhalování tendencí k sociální desirabilitě. Vzniklý rozhovor obsahuje celkem 8 otázek, v nichž jsou představeny krátké příběhy. Respondent je žádán, aby posoudil své chování v této situaci a následně také chování druhých lidí. Výzkumu se zúčastnilo 8 pacientů (4 ženy, 4 muži, věk 21 - 61 let) 2. oddělení Národního ústavu duševního...
|
|
|
Vliv sociální žádoucnosti na měření integrity
Křížová, Lucie ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Juríčková, Veronika (oponent)
V této práci se zabývám sociální žádoucností a jejím vlivem na měření integrity. Teoretická část vymezuje základní pojmy, jakými jsou sociální žádoucnost a sociálně žádoucí odpovídání, dále pojednává o metodách, kterými lze sociální žádoucnost měřit a na závěr se zabývá podvodným chováním ve vztahu k odpovídání v psychologických vyšetřeních za použití dotazníků. Cílem mého snažení je zjistit, do jaké míry sociální žádoucnost ovlivňuje odpovídání respondentů v baterii dotazníků Integrita v pracovním prostředí vyvinuté v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ). K tomuto účelu byl proveden experiment, kdy byla baterie předložena respondentům (N = 100) ve třech scénářích, které se lišily mírou simulace. Skupiny a následné přiřazení konkrétního scénáře byly vytvořeny náhodně. Výsledky skupin s odlišnými scénáři jsou následně porovnány. Na základě toho bylo ověřeno, že sociální žádoucnost má vliv na měření integrity pomocí dotazníkové baterie Integrita v pracovním prostředí. KLÍČOVÁ SLOVA sociální žádoucnost, zkreslení odpovídání, předstírání, testování, integrita
|
|
| |
host ::
RSS.