|
|
Dopad globální krize 2008-2009 na vývoj hospodářské politiky USA
Mintál, Jakub ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Jedlinský, Jakub (oponent)
Cílem práce je charakterizovat vývoj hospodářské politiky od období počátku finanční krize až po současnou politiku ve Spojených státech a určit dopady této politiky na ekonomiku Spojených států.První kapitola této práce pojednává obecně o globální krizi a řeší příčinu vzniku této krize a její dopady na ekonomiku Spojených států. Druhá kapitola se zabývá hospodářskou politikou a jsou zde popsány protikrizová opatření fiskální a monetární politiky spolu s nejdůležitějšími opatřeními v současnosti. Poslední kapitola se zabývá vývojem klíčových makroekonomických ukazatelů, vývojem vládního dluhu a kritikou Fedu a vyhodnocuje efektivnost hospodářské politiky.
|
|
|
Economic policy of Brazil
Janišová, Michaela ; Procházková Ilinitchi, Cristina (vedoucí práce) ; Hasík, Gabriel (oponent)
Tato práce pojednává o hospodářské politice Brazílie. Cílem práce je zjistit hlavní nástroje, které používá k dosahování svých cílů v oblasti hospodářské politiky a v konečném důsledku pak vyhodnotit jejich účinnost. Práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly. V první kapitole, tedy teoretické části, je obecně vymezena hospodářská politika, její samotné fungování a pojmy, které s ní úzce souvisí. Druhá kapitola pojednává o čtyřech hlavních nástrojích hospodářské politiky a možných opatřeních, jež mohou vést k zamezení špatné ekonomické a politické situace v zemi. Poslední kapitola analyzuje a vyhodnocuje účinnost opatření nástrojů v Brazílii za posledních deset let, a to pomocí čtyř ekonomických cílů.
|
|
|
Problémy a udržitelnost japonských veřejných financí: hrozí Japonsku státní bankrot?
Jägerová, Lenka ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnocení aktuálního stavu veřejných financí Japonska a jejich dlouhodobé udržitelnosti. Dílčím cílem je vymezení fiskální a dluhové udržitelnosti japonské ekonomiky a současně zhodnocení cílů a vládních reforem v této oblasti. Dále je v práci zkoumána vazba fiskální situace na další problémy, se kterými se Japonsko potýká, a to především s rychlým stárnutím populace, slabou domácí spotřebou a nízkým tempem růstu HDP. Diplomová práce je členěna do tří kapitol. První kapitola připomíná základní poznatky z teorie veřejných financí a fiskální politiky. Druhá kapitola a třetí kapitola jsou zaměřeny empiricky. Je analyzován vývoj japonské ekonomiky po vstupu do nového tisíciletí a přijaté fiskální reformy za vlády premiéra Koizumiho a za současného premiéra Abeho. V závěru práce je provedena analýza současného stavu fiskální situace země a zhodnocení její dlouhodobé fiskální a dluhové udržitelnosti.
|
|
|
Státní dluh ČR
Chung, Su Won ; Izák, Vratislav (vedoucí práce) ; Klazar, Stanislav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat vývoj státního dluhu ČR od roku 1996 do 2015, jeho srovnání s EU a doporučení na jeho sníženi. Výsledky jsou zpracovány podle dokumentů Ministerstva financí ČR.
|
|
|
Dopad finanční a hospodářské krize na Německo
Kremerová, Kristýna ; Jiránková, Martina (vedoucí práce) ; Straková, Eliška (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na interpretaci dopadů finanční a hospodářské krize (2008/2009) na Spolkovou republiku Německo. S pomocí vybraných makroekonomických ukazatelů porovnává situaci v zemi před krizí, její průběh a v jakém stavu Německo z krize vyšlo. Dále tento vývoj porovnává s vybranými světovými ekonomikami. Zaměřuje se také na obsahovou analýzu protikrizových opatření státu, hlavně tzv. "Konjukturní balíčky", a nutné zásahy do bankovního sektoru. Následně hodnotí výši a vývoj veřejného hrubého dluhu. V závěru se práce zaměřuje na analýzu země podle metody "Macroeconomic Imbalance Procedure".Závěry v naší práci naznačují, že se Spolkové republice Německo z krize podařilo poměrně rychle zotavit, stále ji však trápí makroekonomické nerovnováhy.
|
|
|
Fiskální politika Ruské federace a jjeí vliv na podnikovou sféru
Kudravets, Yevgeniy ; Soukup, Jindřich (vedoucí práce) ; Kulbakov, Nikolay (oponent)
Daná bakalářská práce popisuje základní pojmy fiskální politiky, zvláštnosti jejích mechanizmů a nástrojů, problémy řízení fiskální politiky a analýzu jejího působení na základní makroekonomické ukazatele a podnikatelskou sféru Ruské federace v období ekonomické krize a ekonomického růstu. Pro tyto účely byly využité opatření pro Daňový kodex Ruské federace ohledně daně z těžby nerostných surovin vydaných vládou Ruské federace a dále popis Hodrick Prescottova filtru, který mi umožnil spočítat mezeru produktu a sloužil jako podklad pro podrobné zanalyzování fiskální politiky Ruské federace. Práce obsahuje také podrobný popis perspektivy rozvoje fiskální politiky Ruské federace pro období 2017/ 2019 včetně plánovaných struktur rozpočtových příjmů a výdajů.
|
|
|
Fiskální politika Ruské federace po roce 2008
Isaeva, Anastasia ; Soukup, Jindřich (vedoucí práce) ; Kulbakov, Nikolay (oponent)
Cílem mé bakalářské práce je vyhodnocení dopadů fiskálních opatření ruské vlády na ekonomiku státu jako celku a posouzení vlivu nadměrné daňové zátěže na podnikatelskou sféru. Obsahem teoretické části je vymezení základních pojmů dané problematiky, principy fungování a cíle fiskální politiky, funkce veřejných rozpočtů a informace o příjmech a výdajích státního rozpočtu. Součástí teoretické části je také struktura a vývoj veřejných rozpočtů Ruské federace po roce 2008. Praktická část zahrnuje analýzu fiskálních opatření ruské vlády na modelu agregátní poptávky a agregátní nabídky. Další důležitým bodem praktické části je analýza subjektivního názoru vedení podniků na daňovou zátěž v Ruské federaci.
|
|
|
Vliv fiskální politiky na příjmovou nerovnost ve vybraných zemích Latinské Ameriky
Urbanová, Anna ; Maialeh, Robin (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent)
Navzdory klesajícímu trendu posledních let, Latinská Amerika zůstává nejvíce nerovným světovým regionem. Negativní socioekonomické dopady vysoké příjmové nerovnosti byly rozebrány a potvrzeny mnoha studiemi. Rozdíl mezi mírou příjmové nerovnosti v Latinské Americe a více rovnostářskými zeměmi se výrazně zmenší, bereme-li v úvahu příjem po zahrnutí daní a transferů. Z toho vyplývá, že kořeny přetrvávající vysoké míry příjmové nerovnosti můžeme hledat v neefektivní fiskální politice vlád. Tato práce se zabývá předpokládaným vlivem prováděných fiskálních politik na výši příjmové nerovnosti ve čtyřech latinskoamerických zemích: Mexiku, Brazílii, Chile a Kolumbii. Teoretická část poskytuje teoretické základy příjmové nerovnosti a fiskální politiky. Praktická část zahrnuje analýzu vývoje příjmové nerovnosti, veřejných výdajů a daňových příjmu státu pro tyto země během let 1992 až 2012. Následný regresní model potvrzuje statisticky signifikantní negativní vliv veřejných výdajů na zdravotní systém na příjmovou nerovnost pro Mexiko, Brazílii a Chile. Veřejné výdaje na školství se v případe Brazílie taktéž jeví jako efektivní nástroj pro snižování nerovného rozdělení příjmů. Naopak, v případě Chile se zdá, že výdaje na vzdělání příjmovou nerovnost zvyšují. Hlavním závěrem vyplývajícím z této práce je fakt, že fiskální politika zaměřená na zvyšování výdajů na vzdělání a zdraví může sloužit jako nástroj ke snižování příjmové nerovnosti, je ovšem nezbytné, aby bylo financování efektivně zaměřeno.
|
|
|
Vliv daňových sazeb na daňové příjmy státu – modelace Lafferovy křivky
Šmejkal, Martin ; Soukup, Jindřich (vedoucí práce) ; Makovský, Petr (oponent)
V odborné literatuře lze nalézt mnoho studií, které se pokoušejí najít Lafferovu křivky v datech jednotlivých národních ekonomik nebo agregátních datech zemí OECD. V této diplomové práci se zaměřuji na testování lineárního závislosti sazby daně a základu daně z korporátních příjmů, který nazývám jako upravenou Lafferovu křivku. Tato upravená Lafferova křivka je dále přes jistá zjednodušení převedena do podoby klasické Lafferovy křivky. Lineární regresní analýza je prováděna na datech 34 zemí OECD za časový úsek let 2000 až 2014. Tyto země jsou nejdříve rozděleny podle kritéria daňové kvóty, rozpočtového určení daně a daňového mixu, což jsou kritéria spojovaná s posuzováním národních daňových systémů, a která považuji za podstatná pro další analýzu. Na základě lineární regrese byla odvozena Lafferova křivka pouze pro soubor zemí, které jsou zaměřeny na výběr daní z přímých daní. Nicméně, analýza přinesla další podstatné výsledky, např. fakt, že negativní vztah mezi sazbou daně a základem daně z korporátních příjmů byl empiricky potvrzen pouze u zemí s vyšší daňovou kvótou a nikoli u zemí s nižší daňovou kvótou.
|
|
|
Hospodářská politika USA a Německa v letech 1933 - 1939
Johnson, Zdenka ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Krebs, Vojtěch (oponent) ; Slaný, Antonín (oponent)
Disertační práce předkládá analýzu, zhodnocení a komparaci selektivních oblastí hospodářské politiky Spojených států amerických a Německa mezi lety 1933 a 1939 s kontextuálním přesahem do období 20. let, Velké hospodářské krize a druhé světové války. Na základě důkladné analýzy určených cílů, nástrojů a zamýšlených i nezamýšlených dopadů jejich fiskálních politik, měnových politik a zahraničně-obchodních politik je cílem disertační práce verifikovat základní hypotézu, že hospodářské politiky Spojených států amerických a Německa byly do značné míry podobné, jelikož odpovídaly na obdobné problémy, s nimiž se obě vyspělé ekonomiky musely potýkat. Autorka se při verifikaci spolehla především na původní zpracování a analýzu originálních statistických pramenů. V jednotlivých kapitolách disertační práce jsou představeny podstatné shodné, ale i rozdílné rysy ve vybraných typech hospodářských politik. Na základě komparace těchto hlavních trendů lze i přes některé odlišnosti v dílčích charakteristikách vybraných typů hospodářské politiky konstatovat, že ekonomické politiky centrálních vlád Německa a Spojených států amerických byly v překvapivě mnoha aspektech podobné.
|
host ::
RSS.