|
|
Tvorba Ilji Šapova v kontextu českého realismu v meziválečném období
Dercaci, Alexandra ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Jančárková, Julie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o ruském meziválečném exilovém umělci - Iljovi Dmitrijeviči Šapovovi. Do Československa emigroval ve 20. letech 20. století a žil zde po dobu 25 let. V Československu vyrostl, vystudoval na uměleckých školách a započal svou uměleckou kariéru. Práce se zaobírá životem a dílem uvedeného umělce a snaží se zařadit jeho tvorbu do kontextu českého umění první poloviny 20. století. V České republice je Šapov zastoupen přibližně 120 díly (kresby, malby, ale také plastiky), které dosud nebyly blíže prozkoumané a interpretované. Východiskem pro zpracování byly archivní materiály, především z fondů Literárního archivu Památníku národního písemnictví a Oblastního archivu České republiky.
|
|
|
Provokace StB prováděné proti ilegálním skupinám třetího odboje v rámci akce Skaut. Provokace jako systém operativní práce StB na příkladu skupiny "Za svobodu" v letech 1948-1951
Svoboda, Petr
Práce, která se zabývá problematikou provokací StB proti ilegálním skupinám třetího odboje v zakladatelském období komunistického režimu v Československu, pojednává o dvou méně známých, avšak dobře připravených a ve svém důsledku úspěšných provokacích zaměřených na funkcionáře národně socialistické strany. Je zasazena do kontextu tehdejšího mezinárodního dění v mimořádně vyhrocené fázi studené války a nepříznivého domácího vývoje, zejména pak prohlubující se hospodářské, sociální a posléze i politické krize umocněné sílící represí a politickými procesy. Ústředním tématem je vznik a činnost ilegální odbojové skupiny "Za svobodu" v letech 1948-1951, její infiltrace, postupná kontrola a likvidace ze strany bezpečnostního aparátu komunistického režimu. Činnost skupiny, vedené bývalým tajemníkem ústředního sekretariátu národně socialistické strany Josefem Vlasatým ("kpt. Hrdý"), dokumentuje v odborné literatuře dosud opomíjený fakt, že na protikomunistickém odboji v poúnorovém Československu se aktivně podíleli též příslušníci ozbrojených sil v činné službě, v tomto případě příslušníci SNB. Skupina byla infiltrována za pomoci agenta provokatéra JUDr. Vlastislava Chalupy ("mjr. Král") prostřednictvím projektu Československé strany práce a byla součástí "akce Skaut", která je považována za největší...
|
|
|
For a New Approach to the Czechoslovak Exile in Paris during the Normalisation through Oral Sources
Martin, Clemence Julia ; Wohlmuth, Petr (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Tato práce je příspěvkem ke studiu československého exilu ve Francii se zvláštním zaměřením na roky 1968-1989, obvykle známé jako "Normalizace". Cílem je odpovědět na určité otázky, k nimž lze přistupovat pouze prostřednictvím orální historie. Na základě rozhovorů se šesti různými narátory se tedy pokusíme pochopit důvody a podmínky jejich odchodu, než se zaměříme na vytvoření jejich nového života bez referenčních bodů v Paříži, daleko od domova, ale také v kontaktu s ostatními migranty. Ptáme se, jak exil utvářel naše narátory a věnujeme přitom obzvláštní pozornost otázkám identity a paměti. Klíčová slova: Exile, Československo, Francie, Komunismus, Normalizace, Orální historie.
|
|
| |
|
|
Čechoslovák v zahraničí: analýza českého exilového týdeníku z let 1951-1967
Kabická, Andrea ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Předmětem této diplomové práce byl rozbor exilového týdeníku "Čechoslovák v zahraničí", který byl vydáván v letech 1951 - 1967 československým publicistou a aktivistou Josefem Jostenem z Londýna. Na pozadí politických událostí v Československu po roce 1945 zde byl vylíčen příběh jednoho muže, který zasvětil svůj život boji za vlast a svobodu. Pomocí metody kvantitativní obsahové analýzy byla mapována tematická agenda listu Čechoslovák v zahraničí, jenž se profiloval jako zpravodajský týdeník masarykovské a národní linie. Analýza kladla zvláště důraz na zjištění, jaká témata byla pro redakci klíčová, kterými se zabývala nejčastěji. Také zkoumala, jak se tento postoj měnil v průběhu 16 let, kdy periodikum vycházelo. Metodou náhodného výběru bylo selektováno 128 jednotlivých vydání týdeníku, z nichž bylo extrahováno celkem 1702 článků, na základě kterých došlo k realizaci výzkumu. Jelikož očekávání byla taková, že v listu bude převládat problematika Československa a exilu, byly zformulovány následující hypotézy: H1: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí budou převládat témata o Československu nad tématy z prostředí mezinárodní scény. H2: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí budou převládat témata o exilu nad tématy z prostředí mezinárodní scény. H3: V týdeníku Čechoslovák v zahraničí bude tematika exilu a...
|
|
|
Identita po historické změně. Protihitlerovská emigrace výtvarných umělců z Německa a Československa ve Velké Británii (1933-1945)
Duchková, Zuzana ; Soukupová, Blanka (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
Identita po historické změně. Protihitlerovská emigrace výtvarných umělců z Německa a Československa ve Velké Británii (1933-1945). Mgr. Zuzana Duchková Předkládaná disertační práce se zabývá skupinou německých a československých výtvarných umělců (Erich A. Bischof, Kurt Lade, John Heartfield, Ludwig Meidner, Heinz Worner, Bedřich Feigl a Karel Vogel), kteří se po nástupu Adolfa Hitlera k moci rozhodli či byli nuceni odejít ze své původní vlasti do emigrace ve Velké Británii, ve které prožili druhou světovou válku. Pomocí metodologických inspirací historické antropologie, přístupů uplatňovaných ve výzkumu exilu a teorie identit je zkoumán dopad rozsáhlé historické změny na jejich osobnostní a "uměleckou identitu". Těžištěm výzkumu je období mezi lety 1933-1945, je však nastíněn i život výtvarníků před emigrací.
|
|
|
Provokace StB prováděné proti ilegálním skupinám třetího odboje v rámci akce Skaut. Provokace jako systém operativní práce StB na příkladu skupiny "Za svobodu" v letech 1948-1951
Svoboda, Petr
Práce, která se zabývá problematikou provokací StB proti ilegálním skupinám třetího odboje v zakladatelském období komunistického režimu v Československu, pojednává o dvou méně známých, avšak dobře připravených a ve svém důsledku úspěšných provokacích zaměřených na funkcionáře národně socialistické strany. Je zasazena do kontextu tehdejšího mezinárodního dění v mimořádně vyhrocené fázi studené války a nepříznivého domácího vývoje, zejména pak prohlubující se hospodářské, sociální a posléze i politické krize umocněné sílící represí a politickými procesy. Ústředním tématem je vznik a činnost ilegální odbojové skupiny "Za svobodu" v letech 1948-1951, její infiltrace, postupná kontrola a likvidace ze strany bezpečnostního aparátu komunistického režimu. Činnost skupiny, vedené bývalým tajemníkem ústředního sekretariátu národně socialistické strany Josefem Vlasatým ("kpt. Hrdý"), dokumentuje v odborné literatuře dosud opomíjený fakt, že na protikomunistickém odboji v poúnorovém Československu se aktivně podíleli též příslušníci ozbrojených sil v činné službě, v tomto případě příslušníci SNB. Skupina byla infiltrována za pomoci agenta provokatéra JUDr. Vlastislava Chalupy ("mjr. Král") prostřednictvím projektu Československé strany práce a byla součástí "akce Skaut", která je považována za největší...
|
|
|
Komparace pohledu exilového tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova
Deutschová, Kristýna ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce Komparace pohledu exilové tisku na události v Československu na příkladu Národní politiky a Českého slova analyzuje obsah exilových periodik vztahující se k událostem v Československu od druhé poloviny 60. let do roku 1989. Analýza se zaměřuje na čtyři události, které lze považovat za klíčové momenty zkoumaného období. První událost, které se práce věnuje, představuje období pražského jara počínaje prvními záblesky změn až po okupaci vojsky Varšavské smlouvy a jejími důsledky. Dále se analýza zaměřuje na Helsinskou konferenci a na s ní související vznik občanské iniciativy Charta 77. Poslední analyzovanou událost představuje Sametová revoluce a období bezprostředně předcházející. První část práce shrnuje historický přehled vývoje situace v Československu ve zkoumaném období s důrazem na výše zmíněné události čs. dějin. V druhé části je analyzován a srovnáván pohled vybraných periodik na vybrané události a jejich reakce na vývoj situace v Československu. Důraz je mimo jiné kladen i na to, jak vnímali exulanti svou roli v rámci vývoje v Československu. Práce se věnuje i otázce druhé emigrační vlny, často nazývané posrpnovou emigrací, která postavila celý exil před řadu nových výzev, mezi něž patřilo i vyrovnání se s nově příchozími exulanty, jejichž politické názory se mnohdy zásadně...
|
|
|
Časopis Arbeiter Illustrierte Zeitung a jeho působení v československém exilu
Arabadjieva, Stefana ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Předkládaná práce pojednává o německém časopise Arbeiter Illustrierte Zeitung (AIZ), jenž patřil mezi nejvýznamnější ilustrovaná periodika v období Výmarské republiky. Týdeník AIZ vznikl na začátku dvacátých let jako propagační orgán Mezinárodní dělnické pomoci (Internationale Arbeiterhilfe, IAH), masové organizace podporující dělníky v případě stávek či přírodních katastrof. Ustavením časopisu byl pověřen komunistický aktivista a vydavatel Willi Münzenberg. Pod jeho vedením se AIZ stal nejpopulárnějším levicovým ilustrovaným listem. Prosazoval politiku socialismu a bojoval za utvoření jednotné antifašistické fronty. Čtenáře lákal zejména satirickými fotomontážemi Johna Heartfielda, spolupracoval ale i s řadou dalších známých spisovatelů a umělců. Po nástupu nacistů k moci v roce 1933 bylo jeho vydávání v Německu ukončeno. Ve své činnosti pokračoval v pražském exilu, kde neúnavně bojoval proti fašismu a zasazoval se za práva proletariátu. V roce 1936 časopis změnil název na Volks-Illustrierte, aby tím podpořil hnutí lidové fronty. Tato práce se zaměřuje na historii týdeníku AIZ, jeho charakter a exilové období. Věnuje se postavení německé emigrace v Československu a představuje vybrané osobnosti, jež byly součástí pražské redakce AIZ. Obsahová analýza ročníků 1934 a 1935 zkoumá způsob, jakým časopis...
|
|
|
Česká folková scéna a politická persekuce po roce 1977
Jeřábková, Kamila ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Diplomová práce Česká folková scéna a politická persekuce po roce 1977 se zabývá událostmi folkové scény v ČSSR po vydání Charty 77. DP je zaměřena zejména na členy folkového uskupení Šafrán. Časový úsek práce je tedy vymezen událostmi po roce 1977 až do první poloviny 80. let v tehdejším Československu. DP je rozdělena do dvou částí. Úvod práce a její první část je věnována politické a kulturní situaci sedmdesátých let 20. století. V druhé části práce je popsán vznik a vývoj folkové hudby jako samostatného hudebního žánru v ČSSR. Hlavním cílem práce je dílčí zachycení životní situace, ve které se nacházeli folkoví písničkáři v tomto určeném časovém období. Vychází z popisu osobních vzpomínek vybraných hudebníku na politickou persekuci, která se zaměřovala rovněž na jejich tvorbu. Závěrečná část diplomové práce je věnována vzniku a průběhu operace StB tzv. Akce Asanace. Akce měla dopad nejen na osobní život těchto tvůrců, ale také další vývoj folkové hudby v druhé polovině 20. století v Československu.
|
host ::
RSS.