|
|
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
Blaha, Martin ; Lang, Roman (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá institutem přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů dle české právní úpravy v komparaci s evropskou právní úpravou, a to ve světle české judikatury spolu s judikaturou EU. Text je rozvržen do třech stěžejních oblastí. V první oblasti jsou vymezeny pracovněprávní vztahy obecně, jejich prvky a možná změna. Druhá oblast popisuje daný institut, dopad na dotčené zaměstnance a všechna práva a povinnosti s přechodem spojená. Třetí oblast pak pojednává o situacích, kdy k přechodu práv a povinností dochází dle zvláštních právních předpisů. V textu jsou nastoleny otázky, které mohou v souvislosti se změnou zaměstnavatele vyvstat, a autor práce se je snaží více či méně zodpovědět za pomocí rozhodovací praxe soudů.
|
|
|
Pobyt občanů třetích zemí v Schengenu v kontextu společné vízové politiky
Murad, Daniela ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Rigorózní práce se zamýšlí nad vývojem schengenské spolupráce a povahou schengenského acquis v proměnách času s důrazem na vízovou a pobytovou legislativu, a platnou právní úpravou pobytové legislativy, jejímiž subjekty jsou státní příslušníci třetích zemí. Práce zmiňuje slabá i silná místa dotčené úpravy, opřené o názor či návrh řešení autorky práce. Rigorózní práce je rozdělena do několika větších tematických okruhů. Ten první se zabývá vývojem vízové a migrační politiky v rámci vývoje schengenské spolupráce a jejich postupnou integraci do hlavních politik Unie, jejich charakteristikou, či různým zapojením členských států. Další okruh je stěžejní pro tuto práci a ukazuje současnou platnou úpravu pobytu občanů ze zemí mimo EU (tzv. třetích zemí). Tento okruh se zabývá charakteristikou osob přijíždějících ze třetích zemí, tak jak je jako subjekty práva diferencuje zákon a evropská legislativa a definuje různé typy pobytových oprávnění, na základě kterých na území České republiky a Schengenu krátkodobě či dlouhodobě pobývají. Třetí samostatný tematický okruh je věnován postavení specifické skupiny cizinců ze třetích zemí, kteří jsou rodinní příslušníci občanů EU. Poslední oblast této práce se zabývá budoucími trendy společné evropské vízové a migrační politiky, právní úpravou de lege ferenda s...
|
|
|
Ochrana zaměstnance při převodu zaměstnavatele
Doležalová, Zuzana ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Práce se zabývá problematikou přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Tento institut je na evropské úrovni upraven směrnicí Rady 2001/23/ES o sbližování právních předpisů členských států týkající se zachování práv zaměstnanců v případě převodu podniků, závodů nebo části závodů. Na tuzemské úrovni tuto úpravu nalezneme v zákoníku práce v hlavě XV, části třinácté v § 338 a násl. Práce se věnuje oběma právním úpravám a zkoumá, jak byla provedena implementace směrnice do českého právního řádu. Dále také srovnává přístup SDEU a NS k tomuto institutu. Téma je nejprve stručně představeno v úvodu. Druhá kapitola vysvětluje základní pojmy. Jádrem práce je třetí a čtvrtá kapitola. Velký prostor je věnován vymezení působnosti úpravy, tedy určení případů, na které se vztahuje. První část třetí kapitoly popisuje úpravu ve směrnici a postupný vývoj i současný pohled SDEU na tento problém. K aplikaci směrnice dochází v případech, kdy je převedena hospodářská jednotka, jež si zachovává svou identitu. Druhá část třetí kapitoly se věnuje stejnému tématu v českém právu. Zákoník práce stanoví jako hlavní podmínku přechodu převedení činnosti nebo úkolů zaměstnavatele. Čtvrtá kapitola obsahuje v jednotlivých podkapitolách informace o důsledcích převodu. Zaměstnanci jsou chráněni proti ztrátě zaměstnání a zhoršení...
|
|
|
Pojem pracovníka v evropském právu
Kunertová, Tereza ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Smolek, Martin (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
Autorka se ve své disertační práci zabývá pojmem pracovníka v rámci práv volného pohybu v Evropské unii. Po úvodu do problematiky se disertační práce zaměřuje na pozitivní a negativní vymezení pojmu. Jedna ze základních podkapitol pozitivního vymezení se snaží nalézt odpověď na výzkumnou otázku, zda existuje v oblasti volného pohybu pracovníků prostor pro obdobnou judikaturu "Keck", s níž a jejím následným vývojem se setkáváme v oblasti volného pohybu zboží. Cílem podkapitoly je nalézt řešení co spadá pod překážky volného pohybu pracovníků a co je ponecháno na regulaci členských států. V souvislosti s negativním vymezením pojmu autorka řeší dělení mezi volným pohybem pracovníků a ekonomicky neaktivních občanů Unie. Ústřední podkapitola se zaměřuje na vzrůstající tendenci občanů Unie přemístit se do hostitelského členského státu za studiem, avšak ponechávající si status pracovníka za účelem čerpání vyživovací podpory při studiu hned od počátku studia.
|
|
|
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů
Kůsová, Šárka ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Resumé Tato diplomová práce se zaměřuje na úpravu přechodu práv a povinností v unijním a českém právu, jak je definován směrnicí 2001/23/ES. Přechod práv a povinností je termínem užívaným pracovním právem k popsání situace, kdy dojde ke změně zaměstnavatele následkem smluvního převodu nebo fúze. Cílem této práce je analyzovat unijní a českou právní úpravu přechodu práv a povinností, zvláště s ohledem na judikaturu a pracovněprávní důsledky, vzájemně srovnat obě právní úpravy a na závěr vyhodnotit, zda je česká implementace v souladu se Směrnicí. Práce je složena ze čtyř kapitol. První úvodní kapitola analyzuje základní terminologii českého pracovního práva týkající se pracovněprávního vztahu, jeho prvků a změn, především změn subjektů pracovněprávního vztahu. Druhá kapitola se zabývá unijní úpravou přechodu práv a povinností podle Směrnice a bohatou judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Začíná stručným popisem historie příslušné právní úpravy a následně popisuje časovou, osobní a místní působnost Směrnice. Ovšem nejobtížněji definovatelná je věcná působnost, tedy okruh případů, na něž se Směrnice aplikuje. Následující text dokumentuje vývoj přístupu SDEU k interpretaci pojmů jako podnik, část podniku, hospodářská jednotka zachovávající si svou identitu a smluvní převod. Také vysvětluje rozdíl mezi...
|
|
|
Přechod pracovněprávních závazků při smluvním převodu a fúzi společnosti
Smělík, Václav ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
RESUMÉ Práce se zaměřuje na problematiku přechodu pracovněprávních závazků při převodu podniku ve smyslu směrnice 2001/23/ES dle evropské a české právní úpravy. První kapitola podává přehled základních pracovněprávních vztahů a evropského práva. Druhá kapitola obsahuje pravidla převodu podniku podle směrnice 2001/23/ES ve světle judikatury ESD a definuje pojmy smluvního převodu a fúze, zaměstnance, převodce a nabyvatele. Dále pojednává o právech převáděných zaměstnanců a jim odpovídajících povinnostech zaměstnavatelů, zejména právo na informace a projednání, ochranu zaměstnance před propuštěním z důvodu převodu a právo na stejné pracovní podmínky po převodu. Kapitola také obsahuje zvláštní případ převodu podniku převodce v insolvenci. Třetí kapitola pojednává o převodu podniku podle české právní úpravy. Nejprve kapitola popisuje vývoj ustanovení převodu dle zákoníku práce a posléze současnou právní úpravu. Dále se zabývá jednotlivými důvody přechodu práv a povinností upravenými v zákoníku práce a dalších zákonech jako jsou občanský zákoník, zákon o přeměnách obchodních společností a insolvenční zákon. Poté se kapitola věnuje následkům převodu podniku, jako jsou právo na informace a projednání, ochrana před propuštěním z důvodu převodu, žaloba na zhoršení pracovních podmínek nebo sankce ze strany...
|
|
|
Charakterizace elektrolytů na bázi směsi iontová kapalina a aprotické rozpouštědlo
Šašek, Martin ; Libich, Jiří (oponent) ; Máca, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá kapalnými aprotickými elektrolyty na bázi směsí iontová kapalina a rozpouštědlo. Jako výchozí iontová kapalina byla využita směs EmimBF4, tedy, 1-ethyl-3-methylimidazolium tetrafluórborát. Jako rozpouštědla byly zvoleny směsi propylenkarbonát, etylenkarbonát a dimetylkarbonát. Elektrolyty byly obohaceny dvěma soli LiBF4 a NaBF4, z výsledných směsí byly vybrány nejvhodnější elektrolyty pro Li-ion a Na-ion akumulátory. Elektrolyty byly vybrány s přihlédnutím na požadované vlastnosti: šířka potenciálového okna, měrná elektrická vodivost a v neposlední řadě bezpečnost.
|
|
|
Informace o životním prostředí
Švecová, Klára ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Humlíčková, Petra (oponent)
Jakkoli můžeme právo na informace o životním prostředí dnes chápat jako cosi automatického a v demokratické společnosti zcela přirozeného, je třeba si uvědomit, že v minulosti tomu tak zdaleka nebylo. Ruku v ruce s principem uzavřenosti státní správy neměla veřejnost prakticky žádnou možnost získat informace týkající se nejenom stavu životního prostředí, ale ani informace obecné týkající se prakticky čehokoli. Ostatně není se čemu divit, vždyť před rokem 1989 nebylo jak obecné právo na informace tak právo na informace o životním prostředí nijak zákonně natož ústavně upraveno. Nicméně demokratické změny odehrávající se po sametové revoluci s sebou přinesly i změny v oblasti práva na informace a toto právo bylo jak ve své obecné rovině - práva na informace, tak ve své speciální rovině - práva na informace o životním prostředí, zařazeno do právního předpisu nejvyšší právní síly, do Listiny základních práv a svobod, která se stala Usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb. součástí ústavního pořádku České republiky. Na základě ústavního zakotvení pak bylo právo na informace o životním prostředí upraveno také v rovině zákonné (zákon č. 123/1998 Sb.), díky které dnes může veřejnost toto své právo s většími či menšími obtížemi nerušeně vykonávat. I přes argumenty uvedené v diplomové práci...
|
|
|
Role zemědělství v procesu integrace Španělska do ES
Sýkora, Filip ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Tomalová, Eliška (oponent)
Španělsko podalo přihlášku k členství do ES v roce 1977, přijato však bylo až po složitých jednáních v roce 1986. Jedním z nejspornějších témat přístupových jednání mezi Španělskem a Evropskými společenstvími bylo zemědělství. Tato bakalářská práce zkoumá význam zemědělského sektoru v procesu integrace Španělska do ES, a to konkrétně očekávání spojená s integrací španělského zemědělství do ES, postoj starých členských států vůči španělskému zemědělství během přístupových jednání a nakonec i důsledky, které na tento sektor vstup do ES měl. Práce se snaží se ověřit hypotézu, že zatímco Španělsko ke vstupu do ES motivovala vidina přílivu kapitálu a zisku trhů pro zemědělskou produkci, jižní státy ES (zejména Francie, ale také Itálie a Řecko) se obávaly vysoké konkurence španělského zemědělství a jejich souhlas s následujícím rozšířením byl závislý buďto na koncesích Španělska v jiných odvětvích, nebo na strukturálních změnách v politikách ES jako byla Společná zemědělská politika či regionální politiky. Součástí hypotézy je předpoklad, že ačkoliv bylo Španělsko nuceno přistoupit na dlouhá přechodná období, jeho zemědělství ze vstupu do ES profitovalo a dočkalo se další modernizace. Klíčová slova Zemědělství, Společná zemědělská politika, regionální politika, ES, EHS, EU, Španělsko
|
|
|
Základní kvalifikační předpoklady v zadávacím řízení
Kročilová, Zuzana ; Plíva, Stanislav (vedoucí práce) ; Liška, Petr (oponent)
Resumé Cílem této diplomové práce je provedení komplexní analýzy základních kvalifikačních předpokladů v zadávacím řízení, jak jsou upraveny ustanovení § 53 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem pro její vypracování je především neustále se měnící právní úprava v této oblasti, která ale mnohdy nereflektuje evropskou úpravu ve směrnici 2004/18/ES. Tato diplomová práce se skládá z úvodu, 3 samostatných kapitol a závěru. V úvodu je nastíněn její cíl, je přiblížena její struktura a metoda zpracování jednotlivých kapitol. Tento je následován částí první s názvem Kvalifikace, v němž je problematika základních kvalifikačních předpokladů zasazena do širšího kontextu obecných ustanovení o kvalifikaci, přičemž tato kapitola se dále dělí na 2 části zpracovávající zvlášť požadavky veřejného a sektorového zadavatele na kvalifikaci. Kapitola druhá se zabývá evropskou právní úpravou veřejných zakázek a to jak ve směrnici 2004/18/ES, tak ve směrnici 2004/17/ES vztahující se na tzv. sektorové zadavatele. Těžiště této části spočívá v komplexním rozboru článku 45 směrnice 2004/18/ES, tedy konkrétně v analýze ustanovení upravujících důvody obligatorního vyloučení ze zadávacího řízení, další důvody pro vyloučení dodavatele, jejichž provedení je v diskreci jednotlivých členských...
|
host ::
RSS.