|
|
Studium interakcí biomateriálů s humánními buňkami
Maslonková, Ivana ; Kostovová, Iveta (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalárska práca bola zameraná na zavedenie techník kultivácie ľudských buniek in vitro a optimalizácii ich využitia v testoch cytotoxicity, prípadne na štúdium interakcií s biomateriálmi a s pripravenými organicko-anorganickými nanočasticami. V teoretickej časti boli opísané základné podmienky kultivácie, charakteristika keratinocytov ako bunkových kultúr vhodných pre testovanie, základné charakteristiky pripravovaných častíc a krátka rešerš o najpoužívanejších testoch pre zisťovanie toxicity charakterizovaných častíc. V experimentálnej časti bola prevedená optimalizácia prípravy strieborných častíc, kde bolo ako najvhodnejšie redukčné činidlo vybraná maltóza. Priemerná veľkosť takto pripravených častíc bola 35 nm. V práci bola testovaná aj možnosť prípravy kombinovaných organicko-anorganických častíc. Pripravené boli lipozómové častice, PHB častice, alginátové častice a chitozanové častice, do ktorých boli enkapsulované pripravené strieborné nanočastice. Ako najlepšie z pripravených kombinovaných častíc boli vyhodnotené lipozómové častice pripravené pomocou ultrazvuku. Ako bunkové línie pre skúmanie interakcií častíc s humánnymi bunkami boli vybraté ľudské keratínocyty. V rámci práce boli zavedené metódy kultivácie a pasážovania keratínocytov, boli optimalizované podmienky práce s bunkovými kultúrami a ich využitia k testovaniu cytotoxicity pomocou MTT testu.
|
|
|
Analýza beta-glukanů ve vybraných druzích hub
Phan, Huong Tra ; Veselá, Mária (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce byla analýza obsahu -glukanů ve vybraných druzích hub, kde byla rovněž stanovena celková charakterizace složení a obsažených bioaktivních látek. V teoretické části byla vypracována stručná rešerše o říši Fungi, konkrétněji byla práce zaměřená na oddělení hub Basidiomycota. V rešerši byla popsána morfologie hub a jejich chemické složení. Poslední část teorie byla věnována analytickým metodám, které byly použity v experimentální kapitole. V experimentální části byly připraveny extrakty z vybraných druhů hub (houževnatec jedlý, hlíva ústřičná, žampion bílý, žampion hnědý a boltcovitka bezová), které byly použity na charakterizaci vybraných metabolitů, jako jsou polyfenoly, flavonoidy a antioxidační aktivita. Dále bylo stanoveno množství -glukanů v houbách. S využitím plynové chromatografie bylo stanoveno množství mastných kyselin a pomocí emisní spektrometrie byly vzorky podrobeny analýze těžkých kovů. Dále byla u extraktů z hub testována cytotoxicita pomocí MTT testu na lidských buňkách. Závěrem byla sledována antimikrobiální aktivita extraktů, proti grampozitivní bakterii Micrococcus luteus, gramnegativní bakterii Serratia marcescens a kvasince Candida glabrata. Práce poskytla přehled o složení a biologické aktivitě vybraných druhů hub.
|
|
|
Enkapsulace aktivních látek do nanovláken a možnosti jejich aplikace
Procházková, Lucie ; Pernicová, Iva (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Diplomová práce byla založena na optimalizaci výroby nanovlákenných krytů a zisku produktu pro následné funkční využití. Výroba nanovlákenných krytů probíhala z vybraných materiálů metodou elektrospinning a forcespinning. Jako výchozí materiály byly použity polyhydroxybutyrát, želatina, chitosan a alginát. Tyto materiály byly po úspěšné optimalizaci obohaceny o aktivní složky ampicilin a ibuprofen pro funkcionalizované využití krytů pro účinnější hojení ran. Teoretická část byla zaměřena na problematiku kůže, procesy hojení, druhy ran a nanovlákny, dále byla zmíněna charakterizace vybraných výchozích materiálů pro formování nanovláken. Praktická část vycházela ze zdlouhavého procesu optimalizace přípravy vlákenných krytů a později i krytů obohacených o aktivní složky. Dále byly navrženy kombinované kryty z různých materiálů s obsahy obou aktivních složek. Následovala charakterizace veškerých připravených krytů z pohledu stability v krátkodobém i dlouhodobém měřítku. Stanoveno bylo postupné uvolňování aktivních složek spektrofotometricky i metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Důležité bylo také stanovení antimikrobiální aktivity vybraných aktivních složek enkapsulovaných do struktury krytů. Závěrem byly kombinované kryty s obsahem obou aktivních složek využity pro testování bezpečnosti s humánními buňkami typu keratinocytů (HaCaT). Testování bezpečnosti vycházelo ze stanovení viability humánních buněk pomocí MTT testu, pro ověření i LDH testu. Proveden byl také scratch test (test hojení ran) po aplikaci navržených kombinovaných krytů.
|
|
|
Biologické účinky komplexních extraktů z kvasinkové a řasové biomasy
Bočán, David ; Byrtusová, Dana (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývala optimalizací extrakce aktivních látek z mikrořas a karotenogenních kvasinek, charakterizací těchto extraktů a jejich testováním na lidských keratinocytech pro zjištění cytotoxicyty těchto extraktů. V teoretické části byla vypracována literární rešerše shrnující základní vlastnosti těchto mikroorganismů a lidských keratinocytů společně se základními podmínkami pro jejich kultivaci. Poté zde byly shrnuty příklady antioxidačních látek obsažených v těchto mikroorganismech a jejich vlastnosti. Nakonec byl touto částí objasněn pojem cytotoxicity a způsoby jejího měření. V praktické části byla z mikrořas a karotenogenních kvasinek provedena řada extrakcí. Tyto extrakty byly následně charakterizovány. Měřen byl obsah fenolických látek, flavonoidů, chlorofylů a karotenoidů. Dále byla změřena antioxidační aktivita a SPF těchto extraktů. Nakonec byla stanovena také cytotoxicita vybraných extraktů pomocí MTT testu.
|
|
|
Catecholamine modified polymer-composite bone cement: preparation, characterization and in-vitro evaluation
Raszková, Alena ; Vojtová, Lucy (oponent) ; Michlovská, Lenka (vedoucí práce)
This bachelor thesis is focused on preparation, characterization of catecholamine-modified calcium phosphate cement and evaluation of in-vitro tests. The theoretical part deals with the characterization of calcium phosphate cements and their material property. This part also includes overview of additives used to modify cements in order to improve both their chemo-physical and biological properties. The increasing use of catecholamine in tissue engineering is also discussed here. First part of experimental work focuses on optimization of preparation and characterization of catecholamine modified calcium phosphate cement. The phase composition kinetics was evaluated by X-ray diffraction analysis and chemical composition by Fourier-transformed infrared spectroscopy. The second part of the work is then focused on the optimization and evaluation of in-vitro cytotoxicity of modified cements. In conclusion, it was found that the conversion rate during curing was faster when catecholamine was used to prepare phosphate cement. Modified cements exhibit almost 93 % conversion after 3 days with respect to unmodified one where the conversion reach only 79 % at the same time. For in-vitro testing, the new method for preparation of samples was approached. It was found that further optimization of the preparation method and test conditions are necessary for the successful in-vitro tests. Due to attractive properties, catecholamine-modified calcium phosphate cement seems to be an interesting material for bone regeneration.
|
|
|
Příprava bioaktivních krytů ran a testování jejich interakce s lidskými buňkami
Bendová, Agáta ; Márová, Ivana (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na přípravu a optimalizaci přípravy kožních krytů ran z materiálů obohacených bioaktivními složkami. V práci byly připraveny nanovlákenné kryty na bázi polyhydroxybutyrátu a nevlákenné kryty z alginátu a chitosanu. Nanovlákna byla připravována metodami elektrospinning a forcespinning. Bioaktivní složky použité k funkcionalizaci připravených krytů byly rostlinné extrakty, klotrimazol, ampicilin, lysozym a proteolytické enzymy. Teoretická část práce je zaměřena na popis využití nanovlákenných a nevlákenných materiálů v medicíně, charakterizaci materiálů na výrobu krytů a bioaktivních složek. Dále tato část popisuje metody použité pro přípravu a charakterizaci krytů. V praktické části byly připraveny vodné a olejové extrakty z vybraných rostlin, které byly charakterizovány na obsah polyfenolů a antioxidační aktivitu. Pomocí metod elektrospinningu a forcespinningu byly připraveny nanovlákna na bázi PHB. Nanovlákna byla obohacena vybranými rostlinnými olejovými extrakty a klotrimazolem, u takto modifikovaných nanovláken byla určena antioxidační aktivita, krátkodobá a dlouhodobá stabilita. Nevlákenné kryty byly připravovány z alginátu a chitosanu, tyto kryty bylo funkcionalizovány přídavkem vybraných vodných extraktů, ampicilinem, lysozymem, papainem, bromelainem a kolagenasou. U nevlákenných krytů byla stanovena antioxidační aktivita, krátkodobá stabilita a proteolytická aktivita. Připravené kryty byly testovány pro své antimikrobiální účinky na kulturách Micrococcus luteus, Serratia marcescens, Staphylococcus epidermidis a Escherichia coli. Na závěr byly úspěšně připravené kryty s obsahem bioaktivních látek s antioxidačním i antimikrobiálním účinkem podrobeny testům bezpečnosti na humánní buňky. Stanovení bylo provedeno pomocí MTT testu cytotoxicity na lidských keratinocytech HaCaT.
|
|
|
Příprava a charakterizace moderních krytů ran
Balášová, Patricie ; Pernicová, Iva (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium bioaktivních krytů ran. V průběhu práce byly připraveny hydrogelové, lyofilizované a nanovlákenné kryty ran. Hydrogelové a lyofilizované kryty ran byly připravovány na bázi dvou polysacharidů – alginátu a chitosanu. Nanovlákenné kryty ran byly připravovány zvlákněním polyhydroxybutyrátu. Veškeré připravené kryty ran byly obohaceny o bioaktivní látky, které představovaly zástupce analgetik (ibuprofen), antibiotik (ampicilin) a enzymů (kolagenáza). Do hydrogelových a lyofilizovaných krytů ran byly inkorporovány veškeré vybrané aktivní látky, zatímco nanovlákenné kryty byly připraveny pouze s ibuprofenem a ampicilinem. Teoretická část se věnuje anatomii a funkci lidské kůže. Byl zde vysvětlen proces hojení ran a představeny moderní kryty ran dostupné na trhu. Další část byla věnována materiálům na přípravu krytů ran (alginát, chitosan, polyhydroxybutyrát) a aktivním látkám, které byly využity v průběhu experimentální části této práce. V teoretické části byly přiblíženy metody příprav vlákenných krytů ran a taktéž v této práci využité metody testování cytotoxicity. První část experimentální práce byla zaměřena na přípravu již zmíněných krytů ran. U připravených krytů ran se v další části práce sledovaly jejich morfologické změny v čase a taktéž postupné uvolňování inkorporovaných aktivních látek do modelového prostředí. Postupné uvolňování ampicilinu bylo sledováno nejen spektrofotometricky, ale rovněž i pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie. V krytech, ve kterých byla zabudována kolagenáza, se sledovala i konečná proteolytická aktivita tohoto enzymu. Účinek aktivních látek byl pozorován na třech vybraných mikroorganismech: Escherichia coli, Staphylococcus epidermidis a Candida glabrata. Sledován byl rovněž i cytotoxický účinek na humánní buněčnou linii keratinocytů prostřednictvím MTT testu a LDH testu. Proveden byl i test pro sledování rychlosti hojení ran – scratch test.
|
|
|
Vlastnosti komplexů aminojílu a biologicky aktivních látek
Dušek, Jakub ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce navazuje na předchozí výzkum aminojílových komplexů v bakalářském studiu. Teoretická část je zaměřena na rešerši současné problematiky aminojílových komplexů s bioaktivními látkami a výběr látek pro tvorbu komplexů s aminojíly. Experimentální část obsahuje přípravu jednotlivých aminojílových komplexů s vybranými bioaktivními látkami o různé koncentraci. Dále ověření navázání bioaktivních látek na aminojílovou matrici pomocí metody Elementární analýzy (EA) a Infračervené spektroskopie s Fourierovou transformací (FT-IR). Zjištění navázaného množství bioaktivní látky s použitím metody Ultra účinné kapalinové chromatografie (UPLC®) a analýzu cytotoxických vlastností vytvořených komplexů pomocí MTT testů. Hlavní motivací této studie je vytvoření nových komplexů s lepšími vlastnostmi, které by nahradily stávající formy látek používaných ve farmaceutických a biomedicínských aplikacích.
|
|
|
Vliv proteinové korony na toxicitu částic
Jemelíková, Vendula
Při vstupu cizorodých částic do organismu dochází ke kontaktu s fyziologickým prostředním a následné adsorpci přirozeně vyskytujících se biomolekul na povrch částic. Při adsorpci proteinů vzniká proteinová korona, která zásadně mění fyzikálně-chemické vlastnosti částic. Cílem této práce bylo zaměřit se na změnu vlastností a toxicity částic způsobenou vznikem proteinového obalu. Tvorba proteinových koron kolem rozdílných částic na bázi hydroxyapatitů (CaNPs), železa (FeNPs), platiny (PtNPs) a titanu (TiNPs) byla charakterizována a dokazována pomocí elektroforetických metod a následně byla sledována změna velikostí, zeta potenciálů a cytotoxicity v závislosti na jejím vzniku. Na základě dosažených poznatků je možné tvrdit, že ve všech případech byly částice s proteinovou koronou konkrétně na nádorové buňky prsu méně toxické než částice bez korony a že nejvíce cytotoxicky působily CaNPs. Obecně je možné říct, že vznik proteinových koron kolem testovaných částic ovlivňuje jejich vlastnosti a snižuje cytotoxicitu a oxidační stres.
|
|
|
Porovnání in vitro metod pro studium cytotoxicity
Eliášová, Pavla ; Maixnerová, Jana (vedoucí práce) ; Bárta, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Pavla Eliášová Školitel: RNDr. Jana Maixnerová, Ph.D. Název diplomové práce: Porovnání in vitro metod pro studium cytotoxicity Lidé jsou vystaveni stále většímu počtu toxických látek z životního prostředí. Chemikálie narušující endokrinní systém (EDC) jsou širokou třídou molekul, u kterých se předpokládá, že způsobují nepříznivé účinky na endokrinní systém tím, že interferují se syntézou, transportem, degradací nebo působením endogenních ligandů. Jedním z cílů této práce bylo stanovení in vitro toxicity 17 vybraných endokrinních disruptorů na buněčné linii lidského hepatocelulárního karcinomu HepG2. Viabilita buněk byla stanovena pomocí kolorimetrické metody CellTiter96® AQueous One Solution Cell Proliferation Assay, jejíž principem je redukce MTS na barevný produkt formazan pomocí mitochondrií v životaschopných buňkách. Cytotoxický potenciál látek byl vyjádřen pomocí toxikologického paramatru IC50, který byl měřen ve třech časových intervalech (6, 12 a 24 hodin). U 14 látek: Atrazin, DHEP, Bisphenol A, Carbofuran, 3-hydroxycarbofuran, Cypermethrin, DDE, DES, MEHP, PCB 118, PCB 153, PFOA, PFOS, Propiconazol bylo stanoveno IC50 > 100 µM (resp. > 250 µM), což znamená, že tyto látky jsou netoxické...
|
host ::
RSS.