|
|
Fyziologické aspekty odolnosti čiroku vůči abiotickým stresům
Kratochvíl, Jan ; Konrádová, Hana (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Pěstování řady kulturních plodin je v současnosti komplikováno zhoršující se dostupností vody, a to jak výkyvy v úhrnu srážek, tak jejich nepříznivým rozložením během vegetačního období. Z tohoto pohledu patří mezi velmi nadějné plodiny budoucnosti čirok. Šíření pěstování této rostliny schopné tolerovat i značný nedostatek vody ovšem brání její vysoká citlivost k nízkým teplotám. Paradoxně je ovšem podstata nepříznivé reakce rostlin čiroku na působení tohoto stresu málo prozkoumána. Cílem diplomové práce bylo popsat reakci mladých rostlin čiroku na působení chladu, nižší dostupnosti vody a jejich kombinace a ověřit možnost otužení rostlin působením nižší stresové zátěže, a to zejména na úrovni sacharidového metabolismu. Dalšími sledovanými charakteristikami byly osmotický potenciál pletiva listu, změna obsahu prolinu a základní morfometrické charakteristiky. V části experimentů byly rostliny pěstovány v substrátu v klimatizovaných boxech, v druhé části experimentů byla zvolena kontrolovaná kultivace v podmínkách in vitro. Experimenty byly provedeny na dvou genotypech čiroku ("Ruzrok" a "01Z1800012"). Rostliny těchto genotypů se v míře odolnosti ani ve sledovaných metabolických reakcích na stres výrazně nelišily. U rostlin obou genotypů bylo zjištěno statisticky významné zvýšení obsahu rozpustných...
|
|
|
Efektivita využití chladu při léčbě dysfunkcí pohybového aparátu
Vášková, Mariana ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Vláčilová, Ivana (oponent)
Název: Efektivita využití chladu při léčbě dysfunkcí pohybového aparátu Cíle: Cílem teoretické části práce bylo zmapovat poznatky o působení chladu na lidský organismus. Cílem praktické části bylo provedení pilotní studie, kde jsme zkoumali ovliv- nění bolestivých míst pohybového aparátu při jeho dysfunkci pomocí lokální kryoterapie. Metody: Pacientům byla změřena bolestivost v určitých místech pomocí algometru, poté byla provedena lokální kryoterapie přístrojem Cryogen 2, následovalo další měření algo- metrem po terapii, sledovali jsme i subjektivní stav pacienta. Kryoterapie byla aplikována v rámci běžné individuální fyzioterapeutické léčby pacientům různého věku a pohlaví a s různými obtížemi pohybového aparátu. Výsledky: Podařilo se prokázat, že lokální kryoterapie přístrojem Cryogen 2 má vliv na snížení bolesti v meřených místech, že existují signifikantní rozdíly ve vnímání bolesti mezi muži a ženami, ale ne v efektivitě kryoterapie. Rozdíly v efektivitě jsou naznačeny v závislosti na věku. Neprokázalo se, že při opakovaných aplikacích se snižuje vnímání bolesti v měření před další terapií. Výsledky studie jsou omezeny nízkým počtem pacientů a měření a nejednotností skupiny probandů. Klíčová slova: léčba bolesti, chlad, lokální kryoterapie, fyziologie...
|
|
|
Léčebné a regenerační účinky kryoterapie u generace 50+
SOSNOVÁ, Eva
Teoretická část mé diplomové práce se zabývá životním stylem, regenerací, léčebnou rehabilitací a relaxací se zaměřením na léčbu chladem ve stáří. Práce vysvětluje využití kryoterapie z historického i vědeckého hlediska. Cílem je tedy představit stále populárnější metodu kryoterapie jako prostředek odsunutí nástupu nesamostatnosti a pohybové neschopnosti u lidí starších 50 let a zároveň být aktivními do co nejvyššího věku. Přestože zdravotnictví 21. století dosáhlo pozoruhodných úspěchů, nemocí kupodivu neubývá, naopak vyskytuje se celá řada tzv. civilizačních chorob zaviněných především špatným a jednostranným životním stylem. Na tyto nemoci se běžně předepisují farmaka, která mívají často vedlejší účinky. Ve své práci představuji kryoterapii jako jednu z metod, která může sloužit k ochraně zdraví, prevenci, léčbě poúrazových stavů a k podpůrné léčbě rozličných zdravotních obtíží relativně bez vedlejších účinků.
|
|
|
Zdroj chladného atomárního vodíku
Podolník, Aleš ; Plašil, Radek (vedoucí práce) ; Kaňka, Adolf (oponent)
Vodík v molekulární a atomární formě je nejčastější prvek ve vesmíru a proto jsou chemické reakce, ve kterých vystupuje, důležité pro pochopení nejen formace prvních hvězd a galaxií, ale i pro studium současných dějů v mezihvězdném plynu. Studium například reakce H- + H -> H2 + e- (asociativní odtržení) ujasňuje náhled na proces tvorby molekul vodíku a umožňuje upřesnění kvantově-mechanických modelů. Pro tento a další experimenty je na KFPP přítomen zdroj chladného atomárního vodíku. V práci je popsána aparatura zdroje a její operace, navrhováno a částečně realizováno zlepšení uspořádání vnitřní konstrukce a jsou proměřeny základní charakteristiky zdroje.
|
|
|
Teplota jako zdrojová oblast konceptuálních metafor
Hýsková, Tereza ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Pacovská, Jasňa (oponent)
Práce je zaměřena na výzkum zdrojové oblasti teploty a s ní souvisejících pojmů. Jsou v ní zohledněny přístupy jak amerického, tak polského směru kognitivní jazykovědy. Na začátku je charakterizován vztah pojmů TEPLO a CHLAD k jiným základním pojmům strukturujícím naše chápání reality. Stěžejní část práce se zabývá teplotou jako zdrojovou oblastí v konceptualizaci emocí, emocionálních stavů, chování a charakteru člověka. Upozorňuje se v ní na obecné jevy, které lze vysledovat v procesu mapování ze zdrojové oblasti teploty do cílové oblasti emocí, dále jsou na základě třídění jazykového materiálu ze sémantického okruhu teploty identifikovány konkrétní emoce jako cílové domény. V práci jsou charakterizovány odlišné role oblastí TEPLO, CHLAD, HORKO a OHEŇ a usiluje se o obhajobu tvrzení, že podstatou těchto odlišností je naše fyzická zkušenost.
|
|
|
Power - plant
Studený, Jan ; Severa, Zdeněk (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Projekt „POWER - PLANT“ se zabývá rehabilitací bývalé Ústřední elektrárny a konverze Dolu Schöeller (Nejedlý I a III) v obci Důl Libušín. Nově bude pro objekt elektrárny navržena technologie s progresivním fluidním kotlem na biomasu, parní turbínou o výkonu 7 MW a absorpční (trigenerační) jednotka produkující teplo, chlad a elektřinu, která navíc bude fungovat jako chladič primárního okruhu elektrárny. Zdrojem vody nejen pro elektrárnu bude bývalá těžební jáma Nejedlý I, která je v současnosti zaplavena pitnou vodou o teplotě cca 12°C. Tento systém využívá s vysokou účinností vložené palivo (biomasu), kterého je ve výsledku potřeba méně. Větší podíl vyrobené elektřiny a část tepla budou distribuovány do veřejné sítě. Na většině území budou navrženy veřejně přístupné skleníky z ocelovo-hliníkové konstrukce vyplněné ETFE fólií tvořící tepelně izolační membránu naplněnou vzduchem. Důvodem je vytvoření podmínek pro pěstování tropických a subtropických rostlin. Skleníky budou napojeny na absorpční jednotku elektrárny (prostřednictvím podzemních meandrů ve kterých bude cirkulovat voda), ventilační šachtu dolu a na důlní vodu - tudíž bude možné řídit podmínky vnitřního prostředí těchto staveb bez vlivu ročního období a hlavně bez nutnosti montáže dalších technologických zařízení. Zároveň bude zajištěna kooperace s absorpční jednotkou na chlazení primárního okruhu - proto odpadá nutnost chladících věží, případně ventilátorů. Součástí projektu bude vybudování detašovaných pracovišť Fakulty strojní ČVUT v Praze - Ústavu progresivních technologií a systémů pro energetiku a Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Důvodem je umožnění studentům a vědcům aktivně a hlavně v praxi se podílet na provozu a především vývoji dané problematiky. Pro veřejnost je v areálu kromě samotných skleníků přístupné také vnitřní a venkovní termální koupání. Součástí vstupního vestibulu je bistro a především přednášková síň. Cílem práce je decentralizovaný botanicko-energetický soubor staveb produkující elektřinu, teplo, chlad a biomasu a vytvářející rekreační, edukační a výzkumné podmínky.
|
host ::
RSS.