|
|
Molekulární příčiny lidských onemocnění a jejich výuka na gymnáziích
Jirkovská, Magdaléna ; Janštová, Vanda (vedoucí práce) ; Mourek, Jan (oponent)
Anotace: Tato bakalářská práce je literární rešerší na téma Molekulární příčiny lidských onemocnění a jejich výuka na gymnáziích. První část práce se věnuje vysvětlení molekulárních příčin vybraných lidských onemocnění, o kterých se zmiňují učebnice pro gymnázia. Zmiňuji zde i možnosti výuky daného tématu na středních školách. Konkrétní onemocnění, kterým se práce věnuje, byla vybrána na základě průzkumu učebnic. Další část bakalářské práce se zabývá hodnocením učebnic. Učebnice jsou hodnoceny pouze z hlediska obsahu informací, týkajících se tématu mé bakalářské práce. Kritéria hodnocení jsem si předem stanovila pro všechny učebnice stejně.
|
|
|
Vybrané bakteriální a virové nákazy přenášené sexuálním stykem
Tesařová, Kateřina ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Ehler, Edvard (oponent)
Vybrané bakteriální a virové nákazy přenášené sexuálním stykem Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vybranými bakteriálními a virovými pohlavními onemocněními. Jedná se o STD (Sexually Transmitted Diseases) přenášené převážně sexuálním stykem. Vypracovaná rešeršní práce pojednává o výskytu těchto vybraných infekcí - chlamydióza, kapavka, měkký vřed, syfilis, virová hepatitida B, AIDS, herpes genitalis, genitální bradavice a karcinom děložního hrdla. Jejím úkolem je celkové shrnutí dané problematiky sexuálně přenosných chorob, podrobné seznámení se současnými informacemi a výsledky vědeckých výzkumů. Pozornost je u jednotlivých chorob věnována obecné charakteristice virů či bakterií, příznakům a způsobu přenosu. Dále práce poukazuje na způsoby diagnostiky a léčby, epidemiologický výskyt infekcí. V neposlední řadě je kladen důraz na prevenci. Klíčová slova: sexuálně přenosné choroby, chlamydióza, kapavka, měkký vřed, syfilis, virová hepatitida B, HIV/AIDS, herpes genitalis, genitální bradavice, karcinom děložního hrdla
|
|
|
Sexualita pacientek po prosté a radikální hysterektomii pro zhoubné nebo nezhoubné gynekologické onemocnění
Vrzáčková, Petra ; Sláma, Jiří (vedoucí práce) ; Tošner, Jindřich (oponent) ; Kubíček, Vladimír (oponent)
Úvod: Karcinom děložního hrdla je často diagnózou velmi mladých, sexuálně aktivních žen. Radikální hysterektomie, jako základní léčebná modalita v časných stadiích onemocnění, umožňuje dosažení velmi příznivých onkologických výsledků. Na druhé straně má také svou nezanedbatelnou morbiditu, která se týká především dysfunkcí močového měchýře a rekta, lymfedémů a zhoršení sexuálního života pacientky. Metodika: Pro prospektivní analýzu byla využita data 41 pacientek, které podstoupily radikální hysterektomii pro karcinom děložního hrdla, 49 pacientek podstupujících prostou hysterektomii pro benigní gynekologické onemocnění a 53 zdravých kontrol. Pacientky vyplnily dotazníky týkající se sexuálních funkcí a kvality života před operací a následně 6 a 12 měsíců po operaci. Výsledky: Nejdůležitějším zjištěním byl průkaz dlouhodobého a signifikantního zhoršení objektivní vzrušivosti u pacientek po radikální hysterektomii (p = 0,041). Dále byl zaznamenán pokles sexuální touhy a vyšší frekvence bolestí během sexuálních aktivit. V souboru žen po prosté hysterektomii byl trend výskytu sexuálních obtíží klesající, především snížení frekvence výrazné dyspareunie. Souhrn: Radikální hysterektomie pro karcinom děložního hrdla představuje riziko vzniku poruch vzrušivosti, pokles libida a zhoršení dyspareunie. Psychosexuální...
|
|
|
Hodnocení pooperačních lymfedemů u různě radikálních operací karcinomu vulvy a děložního hrdla
Nováčková, Marta ; Halaška, Michael (vedoucí práce) ; Špaček, Jiří (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent) ; Kučera, Eduard (oponent)
Souhrn Cílem studie byla prospektivní detekce pooperačního lymfedému dolních končetin u pacientek po operaci pro karcinom děložního hrdla nebo karcinom vulvy pomocí různých vyšetřovacích metod a jejich porovnání a monitorování výskytu pooperačních komplikací a kvality života. Celkem bylo sledováno 78 žen po operaci pro karcinom děložního hrdla a 36 po operaci karcinomu vulvy. Pacientky byly rozděleny podle radikality zákroku na konzervativní a radikální skupinu. Před operací a za 3, 6 a 12 měsíců po operaci byl pomocí měření obvodů, multifrekvenční bioelektrické impedanční analýzy (MFBIA) a subjektivního pocitu pacientek hodnocen stav dolních končetin z hlediska lymfedému. Před operací a za 6 a 12 měsíců po operaci byla zaznamenána kvalita života pomocí dotazníků Evropské organizace pro výzkum a léčbu nádorových onemocnění EORTC QLQ-C30 a QLQ-CX24. Za 12 měsíců po operaci karcinomu děložního hrdla udávalo subjektivní lymfedém 35,9 % pacientek, u 37,18 % byl objektivně diagnostikován metodou měření obvodů končetin a u 52,56 % žen byl detekován nárůst množství extracelulární tekutiny pomocí metody MFBIA Ri/R0. U pacientek po operaci karcinomu vulvy dosáhla prevalence lymfedémů hodnocená subjektivně 19,44 %, měřením obvodů končetin 38,89 % a MFBIA R0 66,67 %. Jako rizikový faktor vzniku lymfedému byl po...
|
|
|
Psychologické aspekty vyrovnávání se se závažným somatickým onemocněním: ženy s diagnózou karcinom děložního hrdla
Hejnová, Kateřina ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Diplomová práce "Psychologické aspekty vyrovnávání se se závažným somatickým onemocněním : ženy s diagnózou karcinom děložního hrdla" se věnuje nárokům psychologické adaptace na onkologické onemocnění se zaměřením na specifika diagnózy karcinomu děložního hrdla. Teoretická část nejprve přibližuje charakteristiky nádorového onemocnění děložního hrdla s ohledem na prožívání pacientek a dále uvádí téma zvládání onkologického onemocnění ve smyslu copingu a obranných mechanizmů. Následně rozpracovává psychologickou adaptaci na nádorové onemocnění se zaměřením na další faktory související se společností, pacientkami a nemocí, spolu s problémy ve vyrovnávání se s onkologickou diagnózou. Teoretickou část práce uzavírá popis nároků a prožívání jednotlivých klinických stádií nádorového onemocnění pacientkami. Empirická část mapuje podpůrné psychologické a další aspekty, které pomáhají ženám vyrovnat se s nádorovým onemocněním děložního hrdla. Rovněž si všímá i proměny těchto faktorů a potřeb vzhledem ke klinickému stádiu onemocnění (léčba, remise, relaps) a vybraným demografickým údajům (věk, děti, velikost bydliště, partnerství). Zaměřuje se také na ty podpůrné aspekty, které pacientky oceňují nebo postrádají u ošetřujícího týmu (lékaři a další zdravotnický personál). Výzkumné šetření zahrnuje 12...
|
|
|
Proočkovanost proti papilomavirovým nákazám u žákyň 8. a 9. tříd základních škol v okrese Písek a jejich informovanost o této problematice
MAREŠOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se dotýká velice aktuálního a diskutovaného tématu jak v řadách odborníků, tak i laické veřejnosti. Zaobírá se zejména problematikou papilomavirových nákaz a očkováním proti těmto nákazám. Výzkum prokázal proočkovanost respondentek a také jejich úroveň znalostí o dané problematice. Na základě šetření se dospělo k pozitivnímu závěru, že proočkovanost dívek je velmi vysoká, dosahuje téměř 80 %. Mnoho dívek využilo možnosti plného hrazení očkování ve třinácti letech věku. Práce by měla sloužit jako zdroj a souhrn informací o viru HPV, o onemocněních, které způsobuje, o způsobu přenosu a epidemiologických opatřeních. Dále, co se týká rakoviny děložního čípku, informuje o rizikových faktorech, diagnostických metodách, terapii a v neposlední řadě o prevenci karcinomu cervixu.
|
|
|
EFEKTIVITA SCREENINGOVÝCH PROGRAMŮ ZHOUBNÝCH NÁDORŮ V ČESKÉ REPUBLICE
Valášková, Veronika ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Nývlt, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá plošnými celostátními screeningovými programy zhoubných nádorů. Cílem práce je nalezení způsobu, jehož pomocí bude možné zhodnotit efektivitu screeningových programů a také jejich vliv na změnu intenzity úmrtnosti na určité druhy rakoviny. Za účelem zjištění potřebných informací byla použita data týkající se diagnózy kolorektálního karcinomu v populaci České republiky, diagnózy karcinomu děložního hrdla a karcinomu prsu mezi lety 1977 až 2011. Práce je rozdělena do deseti kapitol. První kapitola představuje úvod do problematiky a cíl práce. Následující kapitola vysvětluje pojmy, které jsou v práci stěžejní. Třetí kapitola je věnována zdrojům dat a seznamuje s institucemi shromažďujícími různé druhy zdravotnické statistiky. Další kapitola popisuje epidemiologii všech zkoumaných druhů zhoubných nádorů a poskytuje také informace o rizikových faktorech a příznacích onemocnění. V páté kapitole lze nalézt poohlédnutí po trendech vývoje úmrtnosti a incidence nejčastějších zhoubných nádorů v ČR. Šestá kapitola popisuje postupy zavádění screeningu, přes procesy jejich plánování až po realizaci, historii screeningových programů u nás i ve světě. Sedmá kapitola se zabývá pravidly a nařízeními Rady EU a Světové zdravotnické organizace. Předposlední kapitola je konečné zhodnocení u nás prováděných screeningových programů, a to jak dle zásad WHO, tak v porovnání se světovými výsledky. V poslední kapitole je zhodnocení dlouhodobých trendů v úmrtnosti na novotvary a jejich reakce na screeningové programy. Zároveň je v této kapitole komparace s dvěma dalšími evropskými státy (Německo a Francie).
|
|
|
Vyšetření HPV jako součást prevence karcinomu děložního hrdla
PETŘÍKOVÁ, Petra
Pohlavně přenosné infekce HPV (human papillomavirus), neboli infekce lidským papilomavirem, mají rozhodující význam v etiologii karcinomu děložního hrdla. Lidské papilomaviry jsou nejčastější pohlavně přenášenou infekcí na světě. U žen je celoživotní riziko infekce 80 %. Vysoce rizikové genotypy (high risk HR HPV 16, HPV 18) byly zařazeny mezi karcinogeny. Žena, která je HR HPV pozitivní má 100-400krát vyšší riziko vzniku karcinomu děložního hrdla než žena HR HPV negativní. V první části mé práce se teoreticky zabývám historií, strukturou a rozdělením lidských papilomavirů. V další části popisuji cesty přenosu lidských papilomavirů a inkubační dobu tohoto agens. Inkubační doba i replikační cyklus viru jsou závislé na míře infekce a stavu imunitního systému. Zvýšený výskyt papilomavirových infekcí nacházíme u osob s porušenou složkou buněčné imunity. Dále uvádím diagnostické postupy a testy, prokazující HPV infekci včetně jejích klinických projevů. Přetrvávající HPV infekce, společně s dalšími faktory (kouření, imunodeficience, nedostatek vitamínů, stres, vaginální infekce a hormonální vlivy), zvyšuje pravděpodobnost vzniku karcinomu děložního hrdla. Zde také zmiňuji histopatologickou klasifikaci, prognózu a léčbu těchto nádorů. Epidemiologická situace výskytu karcinomu děložního hrdla v České republice zatím není tak příznivá jako v jiných vyspělých zemích s efektivnějším screeningem. Pro srovnání uvádím postavení České republiky, co se týče incidence a mortality v celosvětovém měřítku. Poté se zaměřuji na důležitost primární prevence, zejména očkování. Do sekundární prevence zařazuji preventivní prohlídky, kolposkopii, onkologickou cytologii, sérologické metody a HPV test. Cílem mé práce je zdůraznit velký význam vyšetření lidských papilomavirů HPV testu u rizikové skupiny žen nad 35 let v rámci preventivních prohlídek. V současné době se však toto vyšetření provádí pouze u žen s již abnormálním cytologickým nálezem. Moje práce shrnuje kvantitativní nálezy vyšetření HPV, na základě stanovení nukleové kyseliny lidských papilomavirů, hybridizační metodou se zesíleným signálem za použití chemiluminiscenční detekce. K detekci HPV byly použity soupravy hc2 High-Risk HPV DNA Test a hc2 HPV DNA Test od firmy QIAGEN. Práce zahrnuje výsledky vyšetření vysokorizikových typů lidských papilomavirů (HPV 16/18/31/33/35/39/45/51/52/56/58/59/68) u 767 žen v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2013, provedených na Oddělení lékařské mikrobiologie Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. Tato skupina žen s již pozitivním cytologickým nálezem byla rozdělena do šesti věkových kategorií, aby se zviditelnily rizikové skupiny žen nad 35 let a nad 65 let. Protože i já jsem v rizikové skupině nad 35 let, snažila jsem se touto prací potvrdit hypotézu, zda příčinou těchto cytologických změn u žen ve věku nad 35 let mohou být právě nebezpečné typy lidských papilomavirů. Na závěr, po analýze dosažených výsledků, jsem se snažila navrhnout řešení, které by se dalo využít v praxi.
|
|
|
Znalosti, postoje a praxe očkování proti HPV ? v mužské i ženské populaci
MANOVÁ, Michaela
Teoretická část shrnuje poznatky o rakovině děložního čípku, kterou způsobuje lidský papillomavirus. Celosvětově je rakovina děložního hrdla neboli čípku na druhém místě v incidenci zhoubných nádorů. Virus HPV postihuje jak ženy, tak i muže. U mužů bývá následkem vznik genitálních bradavic či rakovina penisu. Přestože existují možnosti účinné prevence i pro muže, je zaměřena spíše na ženskou populaci. V diplomové práci se zabývám aktuální problematikou prevence rakoviny děložního čípku, která se dotýká stále většího počtu žen i mužů. V práci zjišťuji informovanost mladých lidí o rakovině děložního čípku, jejich znalosti o možnostech prevence a praxi očkování respondentů ve věku, kdy je toto očkování především doporučováno, a to před zahájením sexuálního života. Ve výzkumné části je shrnuto dotazníkové šetření, které probíhalo u žáků základních škol v Plzni. Věkové rozpětí respondentů bylo 13-16 let. Výzkumu se zúčastnili dívky i chlapci. Předpoklad, že dívky jsou informovanější a mají větší zájem o informace spojené s rakovinou děložního čípku a muži naopak informace nevyhledávají proto, že se domnívají, že se jich tato problematika netýká, byl prostřednictvím výzkumu převážně potvrzen.
|
|
|
Zhodnocení proočkovanosti proti papilomavirům u studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
SHÝBALOVÁ, Ivana
Diplomová práce pojednává o velmi aktuálním tématu, které se týká problematiky papilomavirové infekce a proočkovanosti proti těmto původcům. Závažnost spočívá v napadení lidského organismus a následném působení změn lidských buněk a sliznic, což vede v mnoha případech k prekancerózním stavům či v horším případě ke karcinomu děložního čípku. Práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část praktickou. Cílem práce bylo v první řadě zhodnotit proočkovanost proti papilomavirům u studentek JČU, dále zmapovat úroveň znalostí o této problematice a v neposlední řadě také zmonitorovat, zda se studentky JČU pravidelně podrobují preventivním gynekologickým prohlídkám. Teoretická část se zabývá jak epidemiologickými, virologickými, tak i klinickými a diagnostickými aspekty papilomavirových infekcí, včetně možnosti prevence formou očkování. V praktické části byla provedena dvě šetření anonymní dotazníkovou formou. Jedna určena ženám studentkám, druhá uřčena pouze studentům. Otázky byly zaměřeny na zjištění úrovně znalostí a proočkovanosti studentek i studentů, včetně důvodů jejich nezájmu o možné očkování a frekvence screeningových vyšetření v gynekologických ordinacích. Výzkum prokázal úroveň znalostí respondentů a porovnal existující rozdíly mezi fakultami. Dále se šetřením dospělo k závěru, že proočkovanost dotázaných studentek není příliš vysoká, pouze 23,75 % oslovených dívek je již proti tomuto viru očkováno. Mnohé dívky toto očkování podceňují či mají více či méně závažné důvody, proč vakcinaci nepodstoupit. U více než poloviny dotázaných se ukázala příčina právě v ceně této vakcíny. Tato práce by především měla posloužit ženám, dívkám, ale i chlapcům jakožto zdroj a souhrn potřebných informací. Tedy dovědět se co nejvíce o viru samotném, o možnostech přenosu, diagnostických postupech či možnostech léčby, ale především o možnostech primárně preventivních kroků a zabránit tak šíření infekce.
|
host ::
RSS.