|
|
Využití nanočástic v bio-medicíně.
Bělinová, Tereza ; Hubálek Kalbáčová, Marie (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
V posledních letech jsou nanočástice různého původu využívány v biomedicíně. Jejich interakce s buňkami jsou však stále velkým otazníkem a je tedy nutné další důkladné prozkoumání jejich vlastností, vstupu a pohybu po buňce a případného opuštění buňky, aby bylo možné určit nejvhodnější částice pro zobrazovací účely a také pro případné terapeutické účely. Jedním ze směrů pro výzkum využití nanočástic v biomedicíně je zkoumání křemíkových nanočástic a nanodiamantů, které jsou vhodné díky svým vlastnostem (možnost přirozené fluorescence), vysoké biokompatabilitě a v případě křemíkových nanočástic i degradabilitě.
|
|
|
Počítačové predikace pohybu buněk
Bednář, Vojtěch ; Mrázová, Iveta (oponent)
Název práce: Počítačové predikce pohybu buněk Autor: Vojtěch Bednář Katedra (ústav): Katedra aplikované matematiky Vedoucí diplomové práce: Doc. RNDr. Zdeněk Hedrlín, CSc. e-mail vedoucího: zdenek@kam.mff.cuni.cz Abstrakt: Práce se zabývá počítačovým modelováním činnosti buněk s důrazem na simulaci dynamiky vytváření buněčných struktur. Základem našeho modelu je zygotický graf, určující chování buňky v závislodsti na okolním látkovém prostředí, který je rozšířen o definici pohybu buňky ve směru nejvyšší koncentrace nejvíce viděné látky. Je modelově zkoumána diferenciace homogenních tkání a růst vlásečnic. Součástí práce je program koncipovaný jako virtuální laboratoř. Zkušenost pramenící z virtuálních pokusů poskytuje uživateli vhodný rámec pro porozumění danému tématu. Práce mimo jiné ukazuje, že množství diferencovaných buněk a potažmo tkání vzniklých z jedné primární je regulovatelné kvantitativní změnou jednoho parametru zygotického grafu. Dále se ukazuje, že dvojrozměrné uspořádání buněk v homogenní tkáni je určitým způsobem přirozenější pro diferenciaci, než jednorozměrné. Nakonec je pozorováno, že pohlcování látek buňkami z prostředí má alespoň v modelu důležitý vliv na správný vývoj sítě vlásečnic. Klíčová slova: buňka, simulace, zygotický graf, virtuální laboratoř 1
|
|
|
Role of exosomes and ectosomes in Trichomonas vaginalis virulence
Göblová, Rebeka ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Ditrich, Oleg (oponent)
Trichomonas vaginalis je s přibližně 275 miliony případů ročně původcem nejčastějšího nevirového sexuálně přenosného onemocnění. Virulence tohoto parazita závisí nejméně na čtyřech faktorech: transformaci tvaru buněk, cytoadherenci, sekreci cysteinových proteáz a přítomnosti endosymbiontů. V posledních desetiletích se při interakci parasita s hostitelem ukázaly jako důležité také extracelulární vezikuly. Bylo zjištěno, že T. vaginalis je jedním z protistů, který má schopnost tyto extracelulární vezikuly v podobě exosomů a ektozomů tvořit. Tyto vezikuly jsou pravděpodobně zapojeny do komunikace mezi hostitelem a parazity, o jejich funkci je však k dispozici jen omezené množství informací. Pro zkoumání možné role exosomů ve virulenci T. vaginalis jsme nejprve vybrali vhodný kmen, který je bez endosymbiontů (TV 17-2MI). Dále jsme připravili šestklonů kmene TV 17-2MI, abychom otestovali, zda je kmen, co se týče virulence homogenní nebo zda existují mezi jednotlivými buňkami rozdíly. Myší intraperitoneální virulenční testy odhalily, že klony vykazovaly významné rozdíly v úrovni virulence. Zejména ve tvorbě abscesu a úmrtnosti infikovaných zvířat. Prokázali jsme virulentní heterogenitu buněk získaných z jediného kmene T. vaginalis. Pozorovaná heterogenita není založena na přítomnosti nebo nepřítomnosti...
|
|
|
Slithy, a blend of lithe and slimy
Šillerová, Kateřina ; Alster, Darina (oponent) ; Hládeková, Katarína (vedoucí práce)
V práci s názvem Slithy, a Blend of Lithe and Slimy je zásadní myšlenkou, že vědomí se objevuje i na nejnižších úrovních existence, vytvářím prostředí laboratoře, ve které sám divák hraje roli organismu, který je obklopen dalšími. Zkoumám vztah mikrokosmu a makrokosmu a fascinuje mě rozpoznávání stejného patternu napříč realitou.
|
|
|
Analýza tvorby dřeva buku lesního na výzkumné ploše Rájec-Holíkov
Porvalík, Radim
Tato bakalářská práce znázorňuje tvorbu xylému buku lesního na výzkumné ploše Rájec-Holíkov v průběhu jednoho roku, konktrétně roku 2015, který byl výjimečný extrémním suchem. Vzorky byly odebírány ze šesti vzorníkových stromů po jejich obvodu pomocí přístroje zvaného Trephor chronologicky od 23. března po 12. listopad každý týden jednou. Z těchto vzorků, v podobě mikro vývrtů, byly později v laboratoří postupně vytvořeny trvalé mikroskopické preparáty, na kterých byly za pomocí světelného mikroskopu zkoumány jednotlivé procesy dorůstání a zrání xylému od začátku kambiálního rozšiřování až po kompletní lignifikaci nově vzniklého letokruhu. První známky radiálního rozšiřování při aktivaci kambia se u všech šesti vzorníků pohybovaly na přelomu dubna a května, kdy průměrná teplota dosahovala 7,5 °C. Tvorba sekundární buněčné stěny a postupné lignifikace se průměrně objevovala v době od 4. 6. 2015 (155 DOY) do 20. 8. 2015 (232 DOY). Dále se pak objevovaly až do října plně lignifikované buňky. Celkový růst letokruhu tedy trval cca. 90 dní. Průměrná velikost nově vytvořených letokruhů byla dle Gompertzovy funkce 1235 µm.
|
|
|
Exosomy u parazitických prvoků.
Horáčková, Jana ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Štáfková, Jitka (oponent)
Většina buněk uvolňuje do prostředí extracelulární váčky. Tyto váčky jsou exosomy, ektosomy a apoptotická tělíska. Hlavní funkcí ektosomů a exosomů je mezibuněčná komunikace a transport molekul mezi buňkami. Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o exosomech a ektosomech a shrnutí toho, jak se tyto váčky podílejí na patogenitě parazitických prvoků. Parazitičtí prvoci vylučují exosomy a ektosomy, které parazitovi umožňují přežít v hostiteli. Tyto váčky parazita mohou ovlivnit imunitní systém hostitele a také usnadnit invazi intracelulárních prvoků do hostitelských buněk.
|
|
|
Návrh, konstrukce a programové vybavení autonomní buňky "Drtič ledu" pro testbed Průmyslu 4.0
Horák, Lukáš ; Benešl, Tomáš (oponent) ; Pásek, Jan (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je návrh a realizace autonomní buňky „Drtič ledu“, která je jednou ze součástí testbedu. Hlavní prvky buňky jsou automat PLC 1200 a HMI touch panel, pomocí kterých je buňka řízena a kontrolována. Receptura, kterou má buňka ve svém výrobním procesu použít, je uložena v NFC čipu na dnu skleničky. V první části práce se nachází stručný úvod do Průmyslu 4.0 a dále je zde popsán výchozí a aktuální stav testbedu. Další část práce se zabývá samostatným mechanickým návrhem buňky, kde jsou rozebrány veškeré části návrhu a popsány všechny elektronické prvky potřebné k funkčnosti buňky. Třetí část práce popisuje programové vybavení, testování a implementaci buňky do celého testbedu.
|
|
|
Měření vlastností buněk kultivovaných v hydrogelu
Belák, Daniel ; Janoušek, Oto (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Hlavným motívom tejto práce je predstavenie spôsobov pestovania buniek v kultivačnom médiu-hydrogéli. Témou ďalšej časti je zoznámenie sa s problematikou spracovania snímok zostrojených pomocou mikroskopu a kamery v svetlom poli a fluorescenčnej mikroskopie. Skúma vplyv použitých parametrov pri skladaní obrazov pre dosiahnutie čo najväčšej hĺbky ostrosti. V závere sa venuje meraniu vlastností bunečných kultúr, ich štatistickým spracovaním a analýzou.
|
|
|
Řízení a monitorování parametrů pro mikrofluidní systémy
Meloun, Jan ; Sekora, Jiří (oponent) ; Čmiel, Vratislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o konstrukci mikrofluidního systému pro mikroskopování. Teoretické část se věnuje buňce a jejímu přežití v různých prostředích. Dále se věnuje světlu, jeho vlastnostem a optické spektrální analýze popsané několika metodami. Je zmíněno využití vývojové platformy Arduino s bezdrátovým přenosem dat pro vizualizaci v mobilní aplikaci. Též je zmíněno, jakými metodami je měřeno pH látek. Praktická část se věnuje samotné konstrukci mikrofluidního systému s využitím Arduina, chytrého mobilního telefonu a vyvinuté aplikace zahrnující řízení průtoku kapaliny a vizualizaci měřených veličin.
|
|
|
Jaroslavice – sídlo v krajině
Šmejkal, Jiří ; Galeová, Nicol (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je architektonická studie komplexu Farmy 3d tiskáren v obci Jaroslavice. Technologie 3d tisku svoji rychlostí rozvoje dalekosáhle předběhla odezvu na svoje potřeby. Postrádá novou systematicky plánovanou typologii staveb odpovídající požadavkům farem. Farmy se přizpůsobují prostorům. Hlavním cílem práce je představit možnost, jak situaci obrátit a prostory přizpůsobovat farmám. Práce navazuje na urbanistický návrh restrukturalizace Jaroslavické krajiny zpracovaným v předchozím semestru. Projekt dodržuje zavedené zásady na úrovni mikroregionu v podobě důrazu na soběstačnost, integritu obyvatelstva nebo užití současných technologií. Pozemek je umístěn na jižní části hranic obce Jaroslavice. Na pozemku se nachází 3 zemědělské stavby, které do roku 2010, kdy byla vybudována fotovoltaická elektrárna, fungovaly ve spojení se sousedním zemědělským dvorem. Po vybudování elektrárny byly vazby nenávratně zpřetrhány. Budovy jsou ve velmi špatném stavu a vzájemná kooperace již nefunguje. Projekt stávající řešení nahrazuje a ukazuje zároveň možnost využití solární energie jiným způsobem. Stavební náplň tedy pracuje s hybridní typologií, kde je kombinován výrobní areál 3d tisku společně s dosažením maximálních solárních zisků fotovoltaických panelů. Pro návrh bylo dominantně užito generativních metod ať pro hledání formy z hlediska dosažení maximálních solárních zisků nebo po ověření efektivity konstrukce. Návrh pracuje s několika scénáři možného vývoje. Jsou rozpracovány 4 různé etapy růstu a provázání výrobních prostor. Tiskárny jsou schopny sami sebe replikovat takovou rychlostí, že lze předpokládat rychlý růst. Návrh užívá metod řízeného růstu pro simulaci rozvoje komplexu v podmínkách maximální solární radiace. Zrakovou nepohodu a přehřívání je zároveň řešeno atypickými slunolamy na vnějším fasádním plášti. Na slunolamu jsou použity tenkovrstvé fotovoltaické panely, proto je krom stínění schopen vyrábět elektřinu. Energeticky výhodný tvar společně s velkou výhodou dispozičního řešení, je místo chodbových dispozic volena základní buňka na centrálním půdorysu. Díky tomu je možné kontrolovat a obsluhovat mnohem efektivněji větší část strojů. Výrobní areál dopředu počítá plnou robotizovanou automatizací.
|
host ::
RSS.