|
|
Atomization of hydride forming elements in dielectric barrier plasma discharges
Baranová, Barbora
Cieľom tejto diplomovej práce bola optimalizácia podmienok pre atomizáciu hydridotvorných prvkov bizmutu a telúru v plazmových atomizátoroch s dielektrickou bariérou (DBD) s použitím atómovej absorpčnej spektrometrie (AAS) ako detekčnej metódy. Študované boli dva typy konštrukcie napájacieho zdroja striedavého vysokého napätia a síce so sínusovou a obdĺžnikovou (rektrangulárnou) moduláciou vysokého napätia. Študovaný bol aj vplyv konštrukcie elektród planárnych DBD atomizátorov: s lepenými a naprášenými elektródami. Taktiež bol skúmaný vplyv zaradenia sušidla do aparatúry. Ako najefektívnejšie sušidlo bola určená trubica s nafiónovou membránou. Jej účinnosť bola overená s použitím optickej emisnej spektrometrie. So zaradením nafiónovej trubice do aparatúry boli v danej konfigurácii aparatúry optimalizované dva základné parametre DBD atomizátorov: výkon zdroja napätia a prietok argónu, ktorý slúžil ako plazmový plyn. Za použitia optimálnych podmienok boli pre všetky používané atomizátory určené analytické charakteristiky a tie boli následne porovnané s tými dosahovanými vo vyhrievanom kremennom (multi)atomizátore (MM)QTA. V prípade bizmutu bol ako optimálny prietok argónu určený 75 cm3 min-1 pre všetky usporiadania atomizátorov (DBD aj QTA). Ako optimálna hodnota sínusovo modulovaného zdroja napätia...
|
|
|
Čistírenské kaly – sekundární zdroj kontaminace životního prostředí těžkými kovy
Sysel, Petr ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá elementární stopovou analýzou kalů z čistíren odpadních vod, jako možný zdroj rizikových prvků při aplikaci na zemědělské půdy. Celkem bylo analyzováno 24 vzorků, rozdělených do dvou sad s odlišnou dobou odběru. Stanovoval se celkový obsah zinku, mědi, chromu, olova, rtuti a kadmia v čistírenských kalech, a množství rizikových prvků, které se za 24 hodin extrahuje z kalů do vody. Pro analýzu byla zvolena atomová absorpční spektrometrie. Bylo zjištěno, že rizikové prvky jsou v čistírenských kalech obsaženy v množství a pořadí Zn (254,68 – 3084,53 mg/kg) > Cu (6,18 – 961,89 mg/kg) > Cr (26,95 – 387,91 mg/kg) > Pb (0,84 – 155,30 mg/kg) > Hg (0,50 – 4,12 mg/kg) > Cd (0,06 – 2,61 mg/kg). Ve vodných výluzích bylo stanoveno až o řád nižší množství analyzovaných kovů, než byl stanoven jejich celkový obsah. Koncentrace rtuti a kadmia ve vodných výluzích byla pod limity detekce. Bylo vyhodnoceno, že rizikové prvky se v čistírenských kalech nachází v málo rozpustných sloučeninách. Z výsledků je také patrné, že koncentrace rizikových prvků v kalech nezáleží na počtu ekvivalentních obyvatel, pro které je čistírna dimenzována.
|
|
|
UV-fotochemické generování těkavých specií telluru a dalších přechodných kovů
Jeníková, Eva
Tato disertační práce je zaměřena na problematiku UV-fotochemického generování těkavých specií telluru, ruthenia, rhenia a iridia ve spojení s metodami atomové spektrometrie. V první části byla pozornost věnována optimalizaci podmínek UV-fotochemického generování těkavých specií telluru a jeho použití pro speciační analýzu Te(IV) a Te(VI) ve vzorcích vod. UV-fotochemické generování bylo prováděno pomocí UV-fotoreaktoru, který se skládal z nízkotlaké rtuťové výbojky ovinuté polytetrafluorethylenovou reakční cívkou, která sloužila jako reaktor. Atomová absorpční spektrometrie se zdrojem spojitého záření a vysokým rozlišením a s atomizací v miniaturním difúzním plamenu byla použita pro optimalizaci podmínek generování, mezi které patřily složení reakčního media, doba ozařování a přídavek přechodných kovů jakožto modifikátorů. Za účelem dosažení vyšší citlivosti stanovení byl generátor spojen s hmotnostním spektrometrem s indukčně vázaným plazmatem a trojitým kvadrupólem. Jelikož účinného UV-fotochemického generování bylo dosaženo pouze z Te(IV), bez odezvy od Te(VI), byly testovány možnosti využití této techniky pro jednoduchou "nechromatografickou" speciační analýzu a byla vyvinuta metoda pro stanovení Te(IV) a celkového anorganického Te. Ve druhé části této práce byl zkoumán vliv nekonvenčního...
|
|
|
UV-fotochemické generování těkavých specií telluru a dalších přechodných kovů
Jeníková, Eva ; Hraníček, Jakub (vedoucí práce) ; Šíma, Jan (oponent) ; Kanický, Viktor (oponent)
Tato disertační práce je zaměřena na problematiku UV-fotochemického generování těkavých specií telluru, ruthenia, rhenia a iridia ve spojení s metodami atomové spektrometrie. V první části byla pozornost věnována optimalizaci podmínek UV-fotochemického generování těkavých specií telluru a jeho použití pro speciační analýzu Te(IV) a Te(VI) ve vzorcích vod. UV-fotochemické generování bylo prováděno pomocí UV-fotoreaktoru, který se skládal z nízkotlaké rtuťové výbojky ovinuté polytetrafluorethylenovou reakční cívkou, která sloužila jako reaktor. Atomová absorpční spektrometrie se zdrojem spojitého záření a vysokým rozlišením a s atomizací v miniaturním difúzním plamenu byla použita pro optimalizaci podmínek generování, mezi které patřily složení reakčního media, doba ozařování a přídavek přechodných kovů jakožto modifikátorů. Za účelem dosažení vyšší citlivosti stanovení byl generátor spojen s hmotnostním spektrometrem s indukčně vázaným plazmatem a trojitým kvadrupólem. Jelikož účinného UV-fotochemického generování bylo dosaženo pouze z Te(IV), bez odezvy od Te(VI), byly testovány možnosti využití této techniky pro jednoduchou "nechromatografickou" speciační analýzu a byla vyvinuta metoda pro stanovení Te(IV) a celkového anorganického Te. Ve druhé části této práce byl zkoumán vliv nekonvenčního...
|
|
|
Stanovení vybraných kovů v jedlých houbách na Kladensku
ŠIMŮNKOVÁ, Eliška
Cílem práce bylo stanovení obsahu rubidia, zinku, železa, mědi, stroncia a manganu ve vzorcích jedlých hub a získané výsledky porovnat s již provedeným výzkumem. Literární rešerše obsahuje stručné informace o houbách, půdách, jednotlivých prvcích, použité analytické metodě a výzkumné lokalitě. Během letních měsíců let 2020 a 2021 bylo pro účely praktické části nasbíráno 12 vzorků sedmi druhů jedlých hub ve vytýčeném lese mezi bývalými kladenskými doly. Vzorky jsme zpracovali mikrovlnným rozkladem a poté analyzovali metodou AAS (atomová absorpční spektrometrie). Celá praktická část bakalářské práce byla provedena v laboratoři Katedry aplikované chemie Zemědělské a technologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Naměřené hodnoty byly zaznamenány do tabulek, statisticky zpracovány a zhodnoceny v diskusi. Analýzou jsme zjistili, že bedla vysoká patří mezi nejvíce kumulující druhy hub. V jejím vzorku jsme stanovili nejvyšší obsah železa (1148 mg/kg), mědi (150 mg/kg) a druhý nejvyšší obsah manganu (339 mg/kg). Naopak mezi nejméně kumulující druhy hub patřil hřib žlutomasý, u kterého byly naměřeny nejnižší koncentrace manganu (15 mg/kg) a stroncia (1,6 mg/kg). Za zmínku stojí hadovka smrdutá, která nejvíce kumulovala stroncium (10,1 mg/kg) a mangan (643 mg/kg). V případě manganu zjištěná koncentrace výrazně převyšovala hodnoty naměřené u ostatních analyzovaných vzorků.
|
|
|
Stanovení vybraných kovů v jedlých houbách na Příbramsku
DVOŘÁKOVÁ, Hana
Cílem této práce bylo stanovit koncentrace rubidia, cesia, lithia, stroncia, a doplňkových prvků mědi, železa, manganu a zinku ve vzorcích jedlých hub a porovnat naměřené koncentrace se studiemi uvedenými v literární rešerši. Literární rešerše obsahuje kromě výsledků studií stručné informace o houbách, jednotlivých prvcích, o použité metodě a sledované lokalitě. Pro účely praktické části bylo v srpnu a září roku 2019 nasbíráno 19 vzorků devíti druhů jedlých hub z blízkého okolí kovohutí v obci Podlesí u Příbrami. Vzorky byly nejprve zpracovány mikrovlnným rozkladem a poté analyzovány metodou AAS (atomová absorpční spektrometrie). Celá praktická část bakalářské práce byla prováděna v laboratoři Katedry aplikované chemie Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Výsledky analýzy byly zaznamenány do tabulek, statisticky a graficky zpracovány a zhodnoceny v diskusi. Z analýzy jsme zjistili, že druh houby nejvíce kumulující kovy je muchomůrka růžovka. Mezi analyzovanými vzorky jsme u ní prokázali nejvyšší koncentraci stroncia (22,5 mg/kg), lithia (0,6 mg/kg), železa (223,0 mg/kg) a manganu (69,7 mg/kg). Naopak nejméně kumulujícím druhem byl suchohřib hnědý, u kterého byly stanoveny nejnižší koncentrace mědi (10,1 mg/kg), železa (29,5 mg/kg) a manganu (5,2 mg/kg). Málo kumulující druh byl také hřib smrkový, u kterého bylo prokázáno nejméně stroncia (2,2 mg/kg) a lithia (0,3 mg/kg). Za zmínku stojí klouzek sličný, u kterého jsme stanovili nejvíce rubidia (364 mg/kg) a cesia (11,7 mg/kg), ale naopak nejméně zinku (68,7 mg/kg). Stejně tak bedla vysoká absorbuje ve velké míře měď (255 mg/kg), ale naopak obsahovala nejméně cesia (0,5 mg/kg) a rubidia (11,8 mg/kg).
|
|
|
Obsah vybraných rizikových prvků v plodnicích hub s léčivými účinky
VONDRUŠKA, Jan
Disertační práce se zabývá obsahem vybraných rizikových a esenciálních prvků v plodnicích hub s léčivými účinky. Studovanými druhy hub byly boltcovitka ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae), hřib žlučník (Tylopilus felleus), hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus), penízovka sametonohá (Flammulina velutipes), václavka smrková (Armillaria ostoyae) a hnojník obecný (Coprinus comatus). Vzorky byly sbírány z lokalit nalézajících se v jižních Čechách. Hlíva ústřičná byla pěstována na komerčně dodávaném substrátu. Jednotlivé prvky byly stanovovány atomovou absorpční spektrometrií v režimu plamenové nebo elektrotermické atomizace a pomocí plamenové fotometrie. Bylo zjištěno, že volně rostoucí boltcovitka ucho Jidášovo je bohatým zdrojem Ca a Mg (2200 a 2080 mg kg-1 sušiny) a hřib žlučník silně akumuluje Rb, Cd, Cu, Zn, Se a Mg (biokoncentrační faktory: 65,7; 2,47; 2,32; 1,93; 1,67 a 1,27). Jako další volně rostoucí houba byla studována penízovka sametonohá, která ve svých plodnicích obsahovala značné množství Ca, Fe, Mg, Mn a Zn (375, 112, 1200, 26, 98 mg kg-1 sušiny). Pro václavku smrkovou byly stanoveny vysoké obsahy následujících prvků (v mg kg-1 sušiny): Ag (5,6), Ca (149), Cu (29), Fe (186), Mg (1100), Mn (30) a Zn (40). Posledním studovaným volně rostoucím druhem byl hnojník obecný, který ve svých plodnicích silně akumuloval Ag, Cd, Cu, Se a Rb (biokoncentrační faktory: 12; 2,5; 2,3; 1,8 a 1,1). Koncentrace rizikových prvků v těchto houbách byly převážně nízké, nelze tudíž předpokládat negativní vliv na lidský organismus v případě jejich využití jako potravinových doplňků nebo při jejich konzumaci. Na druhou stranu mohou být využity jako alternativní zdroj esenciálních prvků (zejména Zn a Se). V případě hlívy ústřičné byly provedeny experimenty s obohacením růstového substrátu zinkem a selenem. U zinku byl nárůst koncentrace v plodnicích zcela minimální a lze tedy usuzovat, že míra obohacení růstového substrátu nemá významný vliv na výsledný obsah Zn. U selenu byla situace s obohacením růstového substrátu zcela odlišná. Už při přídavku 1 mg Se (ve formě Na2SeO3) do bloku růstového substrátu o hmotnosti zhruba 2 kg došlo k nárůstu obsahu Se v sušině plodnic na 3 až 6 mg kg-1, což představuje více než o jeden řád vyšší obsah ve srovnání s blokem substrátu, který nebyl selenem obohacen. V případě přídavku 5 mg Se došlo k dalšímu výraznému nárůstu koncentrace tohoto prvku na 40 až 60 mg kg-1 sušiny.
|
|
|
Obsah vybraných prvků v plodnicích hub ekologicky vázaných na břízu bělokorou
KREJSA, Jiří
V této práci bylo stanovováno 21 rizikových a esenciálních prvků v plodnicích čtyř druhů hub ekologicky vázaných na břízu bělokorou. Kozák březový (Leccinum scabrum) a křemenáč březový (Leccinum versipelle) jsou běžné jedlé mykorhizní houby, zatímco březovník obecný (Piptoporus betulinus) a rezavec šikmý (Inonotus obliquus) jsou parazitické dřevokazné houby s léčivými účinky. Vzorky byly odebírány ze dvou lokalit na Šumavě - v okolí města Vimperk a okolí obce Křišťánovice. Souběžně s plodnicemi mykorhizních hub byly odebírány vzorky půd, což umožnilo následné určení biokoncentračních faktorů.
|
|
|
Osud vybraných těžkých kovů v umělém mokřadu
KREJSA, Jiří
Tato práce je zaměřena na odstraňování kadmia a rtuti z odpadní vody prostřednictvím umělého mokřadu s horizontálním podpovrchovým tokem. Analyzovány byly vzorky odpadní vody, sedimentů, nadzemní a podzemní biomasy rákosu obecného (Phragmites australis). Průměrná koncentrace kadmia a rtuti v odpadní vodě na přítoku byla 0,10 ?g/l a 0,16 ?g/l a na odtoku 0,03 ?g/l a 0,06 ?g/l. Průměrná účinnost odstraňování kadmia a rtuti byla 64,2 % a 63,7 %. Koncentrace kadmia v nadzemní a podzemní biomase rostlin se pohybovaly v rozmezí 0,008-0,016 mg/kg a 0,042-0,081 mg/kg. Koncentrace rtuti v nadzemní a podzemní biomase rákosu byly průměrně 0,010 mg/kg a 0,008 mg/kg. Koncentrace kadmia a rtuti v sedimentech byly 0,15 mg/kg a 0,15 mg/kg ve vzdálenosti 1 m od nátokové zóny a 0,03 mg/kg a 0,10 mg/kg ve vzdálenosti 10 m od nátokové zóny. Z výsledků vyplývá, že k odstraňování kadmia a rtuti z odpadní vody docházelo zejména na začátku vegetačního pole kořenové čistírny.
|
|
| |
host ::
RSS.