|
|
Obsah vybraných rizikových prvků v plodnicích hub s léčivými účinky
VONDRUŠKA, Jan
Disertační práce se zabývá obsahem vybraných rizikových a esenciálních prvků v plodnicích hub s léčivými účinky. Studovanými druhy hub byly boltcovitka ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae), hřib žlučník (Tylopilus felleus), hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus), penízovka sametonohá (Flammulina velutipes), václavka smrková (Armillaria ostoyae) a hnojník obecný (Coprinus comatus). Vzorky byly sbírány z lokalit nalézajících se v jižních Čechách. Hlíva ústřičná byla pěstována na komerčně dodávaném substrátu. Jednotlivé prvky byly stanovovány atomovou absorpční spektrometrií v režimu plamenové nebo elektrotermické atomizace a pomocí plamenové fotometrie. Bylo zjištěno, že volně rostoucí boltcovitka ucho Jidášovo je bohatým zdrojem Ca a Mg (2200 a 2080 mg kg-1 sušiny) a hřib žlučník silně akumuluje Rb, Cd, Cu, Zn, Se a Mg (biokoncentrační faktory: 65,7; 2,47; 2,32; 1,93; 1,67 a 1,27). Jako další volně rostoucí houba byla studována penízovka sametonohá, která ve svých plodnicích obsahovala značné množství Ca, Fe, Mg, Mn a Zn (375, 112, 1200, 26, 98 mg kg-1 sušiny). Pro václavku smrkovou byly stanoveny vysoké obsahy následujících prvků (v mg kg-1 sušiny): Ag (5,6), Ca (149), Cu (29), Fe (186), Mg (1100), Mn (30) a Zn (40). Posledním studovaným volně rostoucím druhem byl hnojník obecný, který ve svých plodnicích silně akumuloval Ag, Cd, Cu, Se a Rb (biokoncentrační faktory: 12; 2,5; 2,3; 1,8 a 1,1). Koncentrace rizikových prvků v těchto houbách byly převážně nízké, nelze tudíž předpokládat negativní vliv na lidský organismus v případě jejich využití jako potravinových doplňků nebo při jejich konzumaci. Na druhou stranu mohou být využity jako alternativní zdroj esenciálních prvků (zejména Zn a Se). V případě hlívy ústřičné byly provedeny experimenty s obohacením růstového substrátu zinkem a selenem. U zinku byl nárůst koncentrace v plodnicích zcela minimální a lze tedy usuzovat, že míra obohacení růstového substrátu nemá významný vliv na výsledný obsah Zn. U selenu byla situace s obohacením růstového substrátu zcela odlišná. Už při přídavku 1 mg Se (ve formě Na2SeO3) do bloku růstového substrátu o hmotnosti zhruba 2 kg došlo k nárůstu obsahu Se v sušině plodnic na 3 až 6 mg kg-1, což představuje více než o jeden řád vyšší obsah ve srovnání s blokem substrátu, který nebyl selenem obohacen. V případě přídavku 5 mg Se došlo k dalšímu výraznému nárůstu koncentrace tohoto prvku na 40 až 60 mg kg-1 sušiny.
|
|
|
Kontaminace půd vybranými kovy v důsledku železniční dopravy
VONDRUŠKA, Jan
Tato diplomová práce je zaměřená na stanovení kovů ve vzorcích půd odebíraných v blízkosti železničního tělesa. Byly vybrány následující rizikové prvky: měď, zinek, nikl a chrom. Vzorky byly odebírány ze tří lokalit v jižních Čechách. Lokality byly zvoleny na základě rozdílných typů železnic (elektrifikovaná/neelektrifikovaná trať) a rozdílné frekvence vlakových spojů. Pro stanovení jednotlivých analytů byla použita atomová absorpční spektrometrie. Přístroj, na kterém byly stanoveny všechny zmíněné prvky, nese označení AAS Thermo Scientific iCE 3500. Pro měď byla naměřena nejvyšší hodnota koncentrace 66,30 mg/kg půdy. Tato hodnota byla stanovena u vzorku odebíraného ze vzdálenosti 1,5 m od železničního tělesa v hloubce 20 cm. Hodnota byla zjištěna u lokality v blízkosti elektrifikované tratě s vysokou frekvencí vlakových spojů. Pro zinek byla nejvyšší hodnota koncentrace 641,8 mg/kg půdy. Tato hodnota byla naměřena pro vzorek, který byl odebrán ze vzdálenosti 3 m a v hloubce 30 cm. Vzorek opět pocházel z lokality, kde je trať elektrifikovaná a je nejvíce vytížená. U dalších stanovovaných prvků (Ni a Cr) byla nejvyšší hodnota koncentrace zjištěna u lokality v blízkosti elektrifikované tratě s nižší frekvencí vlakových spojů. Koncentrace niklu činila 21,89 mg/kg půdy a koncentrace chromu byla 54,89 mg/kg. Naměřené hodnoty se vztahovaly ke vzdálenosti 1,5 m od železničního tělesa. V této lokalitě tak byla zjištěna větší míra kontaminace, než byla běžná u ostatních lokalit. V dalších odběrových místech (10 m a 25 m) byly hodnoty koncentrací vždy nižší a nepřesáhly hodnotu 16 mg/kg půdy pro všechny stanovované prvky.
|
host ::
RSS.