|
|
Mimoevropské kultury v zrcadle vybraných operních libret 18. století. Pokus o typologii
Pšenička, Jan ; Ondo Grečenková, Martina (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Český abstrakt Diplomová práce se zabývá různými podobami reprezentace mimoevropských kultur včetně jejich obyvatel v hudebně-dramatických dílech 18. století. Nejprve podává přehled charakteristických rysů těchto děl v kontextu jejich historického vývoje (zejména na příkladech z francouzské a italské opery a příbuzných žánrů), poté zkoumá problematiku takzvaného exotismu v opeře obecně a na závěr se pokouší o formulování typologie zobrazování mimoevropských kultur na třech vybraných dílech dané epochy: opery-baletu Les Indes Galantes Jeana Phillipa Rameaua, opery Montezuma Carla Heinricha Grauna a opery Motezuma Antonia Vivaldiho. V krátkém shrnutí jsou též představena exotická témata v operním díle Georga Friedricha Händela. U operních děl jsou z výše uvedeného pohledu analyzovány zejména textové předlohy (libreta), částečně pak také zhudebnění těchto předloh a podoba jevištní prezentace. Klíčová slova: 18. století, dějiny hudby, dějiny opery, italská opera, francouzská opera, exotismus, interkulturní vztahy, komparativní studie
|
|
|
Philomela pia, sive missae sex F. V. Habermanna
Ostřanská, Kateřina ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Veverka, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá mešním cyklem Philomela pia od Františka Václava Habermanna (1706-1783), skladatele, kterého současná literatura zmiňuje převážně v souvislosti s G. F. Händelem, jež použil některé Habermannovy hudební myšlenky ve svých dílech. Práce shrnuje dosavadní poznatky o Habermannově životě a díle a popisuje současnou pramennou situaci v souvislosti se sledovaným mešním cyklem, jejím těžištěm jsou však dvě analytické kapitoly. Ta první z nich se snaží postihnout základní parametry Habermannových mší a dát je do dobového (středoevropského a italského) kontextu, druhá se zaměřuje na detailní průzkum způsobu a míry Händelova přepracování Habermannova hudebního materiálu a na porovnání skladatelské práce obou skladatelů. Součástí práce je i spartace pěti mší z cyklu. Klíčová slova F. V. Habermann, Philomela pia, mešní kompozice, koncertantní mše, 18. století, G. F. Händel, Jephtha, výpůjčky, hudební analýza
|
|
| |
|
| |
|
|
Antické vlivy na české a moravské kamenině a porcelánu z konce 18. století a 1. poloviny 19. století.
Minaříková, Adéla ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
Technika výroby měkké kameniny a porcelánu byla v Evropě objevena v průběhu 18. století. Předměty vyrobené z těchto materiálů dokládají společenské změny a rozvoj kultury stolování, ke které v průběhu tohoto století došlo. V jeho závěru se antická kultura stala zásadním inspiračním zdrojem, k čemuž přispěly jak objevy starověkých měst, Pompejí a Herkulanea, tak i vydávání publikací představujících antické umění. Od konce 18. století se kameninové a porcelánové předměty vyráběly i na českém území. V této diplomové práci jsem zdokumentovala, jak se antické vlivy projevovaly na výrobcích českých a moravských manufaktur, odkud přicházely a jakým způsobem byly transformovány. Práce se nevěnuje veškeré porcelánové a kameninové produkci, avšak zahrnuje všechny továrny, u kterých bylo možno antické vlivy dohledat. Přístup jednotlivých manufaktur se výrazně lišil. České porcelánky přebíraly antické náměty nejspíše zprostředkovaně, převážně z dobových grafických listů, využívaných v evropských podnicích. Tvary odvozené z antické keramiky se na českém porcelánu příliš neliší od starších či soudobých evropských příkladů, které posloužily jako vzory. Kamenina se však pokoušela, kromě námětů a tvarů, jež byly mnohdy shodné s porcelánem, tvarově a technologicky napodobit výrobky J. Wedgwooda a skrze ně se k antickým...
|
|
|
Apelační soud v letech 1749 až 1790 (1850)
Šalak, Boris ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Apelační soud v letech 1749 až 1790 (1850) Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Hojda, CSc. Konzultant: PhDr. Klára Woitschová, PhD. Tato práce pojednává o vývoji Apelačního soudu v Praze v období osvíceného a policejního absolutismu. Časový výsek, který zahrnuje, je ohraničen roky 1749 a 1850. Hlavním cílem této práce je popis, jaké postavení v soudním systému apelační soud postupně v průběhu druhé poloviny 18. století zaujímal, a jak se tereziánské a josefínské reformy promítly do složení a celkového fungování apelačního soudu. V josefínské podobě pak tento soud v zásadě fungoval až do roku 1850, tj. do své proměny ve Vrchní zemský soud v Praze. Apelační soud v Praze (Rada nad apelacemi) byl založen v roce 1548. Od počátků byl výhradně královským a tedy nestavovským soudem. Jednalo se o odvolací instanci proti rozhodnutím městských soudů. Jeho působnost (pravomoc) byla v průběhu času rozšiřována. Naopak územní působnost, která měla být zpočátku celostátní, byla v průběhu 18. století omezena pouze na Čechy. Postupně tak Apelační soud v Praze získal úlohu zemské odvolací instance, nejprve hlavně pro okruh městského soudnictví, později se všeobecnou působností. V souvislosti s nabytím úlohy obecné druhé instance se název této instituce roku 1783 mění na všeobecný apelační soud. Roku 1850 se pak tento soud...
|
|
|
Podobizny Petra I. Velikého. Působení evropských vlivů na rozvoj ruské portrétní školy
Savchenko, Sofya ; Oulíková, Petra (vedoucí práce) ; Vymazalová, Marie (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována portrétům Petra I. Velikého a vlivů, který evropské malířství učinilo na rozvoj portrétní školy Ruské říše v petrovském období. Výběr portrétů císaře je spojen s jeho statutem hlavního patrona umění Ruské říše. V první kapitole budu věnovat pozornost portrétní malbě v před-petrovském období. Druhá kapitola je zaměřena na život Petra I. Další kapitola je věnovaná vztahu Petra I. k umění a rozvoji malířství v době jeho panování. Poslední část je představena formou katalogu, ve kterém jsou popisovány portréty Petra I. Klíčová slova baroko, malířství, portrét, Petr I., Rusko, 18. století, Petrohrad
|
|
|
Proměny tzv. kamaril v ruských dějinách 18. století
Šínová, Lenka ; Stellner, František (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá proměnami kamaril tří ruských panovníků. Úvod pojednává o pramenech a literatuře k tomuto tématu. V další kapitole jsou definovány pojmy kamarila, favorit, favoritismus a absolutismus. Následující tři kapitoly se věnují jednotlivým panovníkům, jejich nástupu na trůn, klíčovým vládním institucím a hlavně nejdůležitějším členům kamaril. Poslední kapitola se zabývá srovnáním těchto tří režimů. Nejprve se věnuje předpokladům panovnic k vládě. Dále srovnává jejich favority a poté se zaměřuje na nejúspěšnější osobnosti, které se u moci dokázaly udržet během několika režimů, přičemž poskytuje odpověď na otázky, zda měli tito lidé nějaké společné rysy, co bylo důvodem jejich úspěchu, zda se jejich postavení nějakým způsobem proměňovalo, nebo zda bylo konstantní. Klíčová slova: kamarila, carevna, regent, favorit, cizinci, 18. století, palácové převraty, samoděržaví, Kabinet ministrů, Senát, gardové pluky
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.