|
|
Ve stínu Lilie. Skauting v Karlových Varech v době normalizace
Pavlásek, Michal ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Práce je zaměřena na novodobé karlovarské regionální dějiny. Snaží se stručně přiblížit život ve skautském oddíle mezi lety 1968 - 1989. Na základě rozhovorů uskutečněných s narátory, popisuje činnosti, kterým se tehdejší Junácký oddíl věnoval. Mapuje cestu jednotlivce od prvního kontaktu se skautingem, přes jeho přijetí, až po samotný život v oddíle. Tato práce se též snaží obsáhnout změny, které probíhaly v rámci jednotlivých oddílů v průběhu přechodu z oficiální činnosti do ilegality. Ilustruje jeden z možných způsobů, jakým se oficiálně zakázané organizace přizpůsobovaly životu v normalizační době.
|
|
|
Využití orální historie v hodinách dějepisu
Böhmová, Lucie ; Vaněk, Miroslav (vedoucí práce) ; Morávková, Naděžda (oponent)
Tato práce se zabývá využitím orální historie v hodinách dějepisu na základních školách. Jedná se o spojení didaktiky dějepisu a metodologie orální historie. Tato práce má být návodem, jak orální historii zařadit do vyučování. Jejím cílem je dokázat, že tuto metodu lze využít i u žáků mladších šestnácti let a že je pro ně přínosná. Základem práce je rozdělení orálně-historických pramenů na primární a sekundární. Členění vychází z dostupnosti pramenů k žákům, tedy, jestli se s pamětníkem mohou setkat osobně nebo se seznamují s jeho výpovědí zprostředkovaně. Součástí práce jsou dva konkrétní návrhy na projekt využívající orální historii.
|
|
|
Argo, aport! Vývoj sportovní kynologie na Liberecku po roce 1945
Cejpová, Irena ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Mücke, Pavel (oponent)
Proměna sportovní kynologie na příkladu libereckého okresu v průběhu druhé poloviny 20. století je hlavním motivem předkládané diplomové práce. Základem sportu je spolupráce mezi člověkem a zvířetem a i když toto "hobby" patří mezi vyhledávané volnočasové aktivity, nebylo doposud zpracováno československou historiografií. Cílem práce je přiblížit vývoj aktivity v souvislosti s dobou státního socialismu v Československu ve druhé polovině 20. století. Věnuji se historickému vývoji sportu i stanovení milníků, které měly klíčový význam pro následující průběh sportovní činnosti. V souvislosti s kynologií je představen Svaz pro spolupráci s armádou, do kterého se kynologie musela začlenit v roce 1953. V části věnující se vývoji kynologie v českých zemích jsem vycházela především z archivních pramenů, dobových periodik i informací vzešlých z interview s kynology-pamětníky. K sepsání práce jsem využila kvalitativního přístupu a jeho metod a technik, mezi které patřil sběr dat prostřednictvím studia dokumentu, obsahové analýzy a tematicky orientovaných životopisných vyprávění, ze kterých vzešla relevantní témata pro samotné pamětníky. Klíčová slova: Sportovní kynologie, státní socialismus, Liberecko, Svaz pro spolupráci s armádou, soudobé dějiny, orální historie.
|
|
| |
|
|
Kolektivizace venkova ve vzpomínkách pamětníků z obcí Lhenice a Mičovice
Kolářová, Lucie ; Kreisslová, Sandra (vedoucí práce) ; Tereza, Tereza (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na období násilné kolektivizace venkova a je zpracována formou případové studie z obcí Lhenice a Mičovice. Jejím cílem je zodpovědět otázku, jaký obraz kolektivizace je přítomen v paměti tamních obyvatel a jakým způsobem tento proces zasáhl do jejich každodenních minulých životů.
Práce v teoretické rovině rozebírá pojmy každodennost, socialistická každodennost, paměť a kolektivní paměť. Za účelem co nejhlubšího poznání vnitřního pohledu na každodenní minulost byla jako vhodná metoda zvolena orální historie, dále bylo využito také archivních rešerší. Díky tomuto přístupu práce předkládá obraz kolektivizace z pohledu přímých svědků doby a přispívá k hlubšímu pochopení těchto událostí moderní československé historie z perspektivy samotných aktérů.
|
|
|
Socialistická každodennost v pohraničí na příkladu vybrané obce Bedřichov v Jizerských horách
Cejpová, Irena ; Kreisslová, Sandra (vedoucí práce) ; Martin, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá socialistickou každodenností na příkladu vybrané obce Bedřichov ležící v příhraniční oblasti mezi významnými městy Libereckého kraje, Libercem a Jabloncem nad Nisou. Práce komparuje stěžejní období socialismu, tj. doby od roku 1948 do roku 1989, s předválečnou dobou a s dobou po roce 1989, tj. současností, na příkladu vybrané lokality. Provedený výzkum je zpravován specifickou formou kvalitativního výzkumu, metodou orální historie, která je často používaným přístupem právě k zisku informací o tzv. žitém světě. V prvé části jsou uvedeny použité teoretické koncepty ke studiu každodennosti, paměti a pohraničí, dále jsou zmíněny dosavadní výsledky bádání, které se vztahují k předmětu výzkumu, tj. socialistické každodennosti, reflexi socialismu v české společnosti, historiografii apod. Vlastní práce je dělena dle jednotlivých témat korespondujících s každodenností socialismu v percepci obyvatel Bedřichova.
|
|
|
Vybrané aspekty každodenního života na Teplicku za normalizace a dnes
Vavroušková, Radka ; Brabec, Jan (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Změna politického a ekonomického systému, započatá Sametovou revolucí v roce 1989, s sebou přinesla i změnu společenskou, spočívající ve změně životního stylu, životních postojů, hodnot a jednání jednotlivců. Základním tématem této diplomové práce je změna každodenního života v závislosti na změně společenského systému ve vybrané oblasti, konkrétně na Teplicku v severozápadních Čechách. Práce komparuje vybrané aspekty každodenního života ve dvou obdobích oddělených právě Sametovou revolucí, obdobím tzv. normalizace a obdobím porevolučním, volně přecházejícím v současnost. Stěžejní metodou výzkumu je orální historie, která pracuje se vzpomínkami pamětníků konkrétních událostí a historických epoch a nabízí tak pohled do života běžných lidí. První část práce je věnována teoretickým konceptům paměti, jejího výzkumu a každodennosti, které jsou využity při interpretaci výzkumné části práce. Samotný výzkum pak tvoří komparace pamětí a postojů dvou skupin narátorů. Narátorů vyrůstajících za normalizace a narátorů vyrůstajících v porevolučním období.
|
|
|
Historie a činnost urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně
Žáčková, Markéta ; Chatrný, Jindřich (oponent) ; Ing.arch.Igor Kovačevič, Ph.D. (oponent) ; Doležel, Karel (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Předkládaná disertační práce je věnována historii a činnosti urbanistického pracoviště Výzkumného ústavu výstavby a architektury v Brně (VÚVA) od jeho založení v roce 1954 po zrušení v roce 1994. V rámci specifikace profilu tohoto pracoviště jsou představeny jeho hlavní výzkumné úkoly a publikace, které po druhé světové válce zásadně přispěly k formulaci teorie a metodologie urbanismu a územního plánování v Československu. Zvláštní pozornost je při tom věnována zhodnocení těch úkolů a publikací, jejichž řešitelé a autoři uplatňovali interdisciplinární přístupy a – navzdory totalitnímu režimu – dokázali maximálně využívat zkušeností ze zahraničí a vytvářet natolik vlivná díla jako například Zásady a pravidla územního plánování. Činnost brněnského pracoviště VÚVA je zachycena rovněž z perspektivy klíčových osobností, které stály u jeho zrodu a dlouhodobě se úspěšně podílely na jeho fungování: Ing. arch. Vladimír Matoušek, CSc., druhý vedoucí urbanistického pracoviště VÚVA, a Ing. arch. Dušan Riedl, CSc., teoretik architektury a urbanismu a přední odborník na památkovou péči u nás. Hlavním záměrem práce je vytvořit vůbec první komplexní pojednání o činnosti brněnského pracoviště VÚVA, neboť daná problematika dosud nebyla předmětem vědeckého zájmu. V rámci práce jsou sledovány okolnosti vedoucí ke konstituování brněnského pracoviště VÚVA v kontextu dalších výzkumných pracovišť zaměřených na oblast výstavby, architektury a urbanismu, legislativní zakotvení zřízení a fungování ústavu, jeho organizační struktura a působnost, personální složení, definice zadavatelů výzkumných úkolů a způsoby jejich plnění, napojení na další instituce v oboru, publikační činnost a propojení výsledků výzkumu s praxí. Hlavní zdroje informací o činnosti VÚVA představují archivní materiály a ústavem vydané publikace, které jsou uloženy v knihovně Ústavu územního rozvoje v Brně (kde se v současnosti nachází knihovna brněnského urbanistického pracoviště), v archivu Nadace ABF v Praze (do jejíž správy byly po zrušení VÚVA převedeny archiv a knihovna pracoviště pražského) a v Moravském zemském archivu v Brně. Dalším důležitým podkladem pro přiblížení profilu urbanistického pracoviště VÚVA v Brně je reflexe jeho činnosti dobovou odbornou literaturou a tiskem (recentní literatura se daným tématem zabývá pouze formou kusých zmínek, ucelené zhodnocení činnosti ústavu neexistuje). Podstatným zdrojem informací jsou ústní svědectví pamětníků, kteří v brněnském pracovišti VÚVA působili a významnou měrou přispěli ke kvalitě jeho výzkumné činnosti.
|
|
|
Izraelsko-palestinský konflikt na pozadí rodinné paměti Palestinců
Shomaliová, Lucie ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na izraelsko-palestinský konflikt, který je sice často diskutovaným tématem, ale stále chybí, zvláště v české odborné literatuře, dokreslit celkový pohled na něj z perspektivy obyčejných lidí. Jak napovídá název práce, klíčovým pojmem bude rodinná paměť a to, jak se posouvá z generace na generaci. To bude ukázáno na analýze rozhovorů s příslušníky několika palestinských rodin (konkrétně se třemi po sobě jdoucími generacemi, tj. prarodič - rodič - dítě) žijících na Západním břehu Jordánu, proto bude práce využívat jako svůj základ metodu orální historie. Hlavní časovou linií bude rok 1967, který si z vlastní zkušenosti pamatuje minimálně nejstarší člen každé zpovídané rodiny. V roce 1967 proběhla třetí arabsko-izraelská válka, kdy Izrael porazil vojska Egypta, Jordánska a Sýrie a zabral Golanské výšiny, Sinajský poloostrov a velkou část palestinského území včetně východního Jeruzaléma. Tato válka měla za následek také další velký exodus Palestinců a začátek ilegálního osídlování Západního břehu Jordánu izraelskými osadníky. Všude se o této události píše primárně z politického hlediska, ale málo se ví o tom, co v té době zažili běžní lidé. Cílem této práce je poukázat na tuto problematiku z jiných než oficiálních zdrojů a dodat tak tématu jiný rozměr.
|
|
|
Život a dílo malíře Jana Zrzavého: pokus o interpretaci
HAVLÍNOVÁ, Martina
Práce se věnuje posouzení psychologického vlivu rodinného a sociálního prostředí na životní a výtvarné vyjádření malíře Jana Zrzavého. Sleduje analogie v životě a tvorbě Jana Zrzavého a Leonarda da Vinci, souvislosti jejich sexuální orientace a výtvarného díla. Zabývá se fenoménem "sublimace" z hlediska individuální a společenské prospěšnosti. Pokouší se o doložení významu výtvarné produkce jako prostředku komunikace autora s jeho vlastním nitrem a dále s divákem a vědomými i nevědomými složkami jeho osobnosti.
|
host ::
RSS.