|
Madona kláštera augustiniánů kanovníků v Třeboni
Hladká, Kateřina ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Madona kláštera augustiniánů kanovníků v Třeboni resumé Gotická opuková socha Panny Marie s Ježíškem z klášterního kostela sv. Jiljí v Třeboni vznikla pravděpodobně v posledním desetiletí 14. století jako dílo krásného slohu. Je připisována okruhu Mistra Krumlovské madony. Třeboňská madona zaujímá v krásném slohu důležité místo. Ukazuje fázi, kdy se sloh již dostává za svůj vrchol. V její kompozici se mísí vliv Madony z Krumlova a Madony z Vratislavi, které představují vrcholnou fázi krásného slohu. Na třeboňské soše však již pozorujeme jisté omezení prostoru, ztuhnutí a linearizaci forem, které jsou sice ještě v náznaku, ale v pozdějších dílech krásného slohu převládnou. Madoně velmi prospěla restaurace prováděná v 70. letech. Do té doby se totiž její kvalita skrývala pod silnými nánosy barevných vrstev z pozdějších přemaleb, které zakryly jemnou modelaci sochy. Zprvu byla pokládána za jedno z prvních děl krásného slohu (Jaromír Pečírka), později ji Albert Kutal označil za dílo některého z pomocníků Mistra Krumlovské madony. Karl Heinz Clasen jejího autora považoval za nejdůležitějšího následovníka Mistra krásných madon, zatímco Jaromír Homolka vyslovil možnost, že se jedná o repliku kvalitnější sochy, která se nedochovala. Kostel při klášteře augustiniánů kanovníků, v němž se madona nachází, byl dostavěn...
|
|
Kompozice a narativní strategie v díle Kawabaty Jasunariho Sněhová země
Černáková, Martina ; Tirala, Martin (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
Román Sněhová země je společně s Hlasem hory považován ze stěžejní dílo Kawabaty Jasunariho. Úvodní pasáž, při níž se čtenáři až tají dech, bývá velmi často citována v japonských učebnicích literatury a svědčí tak o tom, že tento román zaujímá významné místo na poli japonské literatury, stejně tak jako sám autor. Za poklidně a pozvolně plynoucího času vyprávění jsou na půdě románu Sněhová země rozehrány křehké mezilidské vztahy. Hlavní hrdina se ocitá ve vnitřním konfliktu mezi dvěma krásnými, částečně protikladnými ženami a současně spočívá i ve vnitřních pochybnostech a niterném pocitu promarnění vlastního života. O oblibě tohoto románu vypovídá neJen skutečnost, že se stal námětem četných filmových zpracování, ale také fakt, že byl přeložen do mnoha cizích jazyků, a tak se dostal do rukou čtenářů po celém světě. Vyskytuje se v něm množství míst se silným impresionistickým nábojem, v nichž je zobrazeno neopakovatelné kouzlo okamžiku. Byla to právě tato okouzlující atmosféra, kombinace studeného světa Sněhové země a vroucích citů hrdinky Komako, prodchnutá jemnou nostalgií, evokací starých zvyklostí a ctností, jež upoutala pozornost čtenářů a přispěla k tomu, že Kawabata získal nejvýznamnější literární ocenění, Nobelovu cenu.
|
|
Promyšlená stopa expresivního gesticismu. Vlivy západní Evropy na tvorbu Jana Kotíka
Nováková, Tereza ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Tereza Nováková Promyšlená stopa expresivního gesticismu. Vlivy západní Evropy na tvorbu Jana Kotíka. Résumé Práce pojednává o životě a díle Jana Kotíka, zvláště s přihlédnutím k jeho abstraktně expresionistické tvorbě. V jedné kapitole je uveden přehled literatury, zabývající se nefigurativním poválečným uměním u nás a ve světě a jejím zhodnocením. Dále je popsán život Jana Kotíka v souvislosti s jeho dílem, vlivy a osobnosti, které na něj působily. Ve svém mládí byl především ovlivněn svým otcem Pravoslavem a estetikou Skupiny 42. Postupně se začíná jeho tvorba oprošťovat od viditelné skutečnosti až si našla svébytné místo mezi různými směry abstraktního umění. Z různých inspiračních vlivů je uvedena především tvorba Skupiny CoBrA a jejího nejvýraznějšího představitele, dánského umělce Asgera Jorna. Jan Kotík byl dobře informovaný o evropském a americkém soudobém umění a to i v těžkých padesátých letech, nepřejících abstraktnímu umění. Mohl cestovat do zahraničí na výstavy a kongresy a udržovat kontakty s umělci mimo Československo. Významná byla i jeho aktivní účast na Světové výstavě Expo'58 v Bruselu. Kotíkovo dílo je velmi různorodé, obsahuje užité umění, knižní obálky, volnou malířskou tvorbu i teoretické práce. Snažila jsem se Kotíkovo malířské dílo, vzniklé na přelomu 50. a 60. let, zařadit do...
|
|
Štukatérské dílo Santina Cereghettiho na Svaté Hoře
Hovorková, Eva ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé Bakalářská práce se zabývá dílem štukatéra italského původu Santina Cereghettiho (asi 1640- 1719) na Svaté Hoře. V první části je pojednáno o štukové technice, o tom z čeho se štuk vyrábí, od kdy je výzdoba štukovou technikou známa a ve kterých obdobích byla při výzdobě uplatňována. Protože Santino Cereghetti je umělcem italského původu, i když neznáme přesné datum jeho narození ani místo odkud pocházel, zabývá se druhá kapitola italskými umělci, kteří pocházeli z území jezer, které se nachází na dnešních hranicích Švýcarska a Itálie. Tito umělci opouštěli rodná údolí a vydávali se na cesty po Evropě, kde v nejrůznějších koutech Evropy vytvořili svá díla. Uplatnění našli především jako stavitelé, kameníci a štukatéři. Rozsáhlé dílo zanechali i v naší zemi. Jako štukatéři zde měli dominantní postavení, neboť se v Čechách nevytvořila jiná domácí konkurenční skupina. Třetí kapitola pojednává o barokní štukové výzdobě, o jejím charakteru a proměnách od raného baroka, přes vrcholné baroko a naznačuje podobu štukové výzdoby v době pozdního baroka a rokoka. Pro rané baroko jsou příznačné masivní boltcové kartuše, mohutné lišty s listovcem, vejcovcem a perlovcem, malbě štuková výzdoba vymezuje jen určitý prostor. Pokud se objevují figurativní prvky, stávají se ve většině případů ornamentem. Důraz je kladen...
|
|
Viktor Barvitius (1834-1902)
Klouzová, Aneta ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent)
v českém jazyce: Snahou této diplomní práce je podat co nejucelenější obraz o životě a díle malíře Viktora Barvitia (1834 - 1902), jednoho z průkopníků moderního realismu u nás. Sledování životních osudů a vlivů, jež formovaly jeho umělecký vývoj, umožňuje vnímat dílo tohoto milovníka městského ruchu v kontextu dobového malířství. Barvitiova tvorba, koncentrující dobové stěžejní oblasti malířství - portrétní studie, historickou malbu, žánr, dosáhla vrcholu za malířova francouzského pobytu mezi lety 1865- 1867. Malíř je také pro hbitou reakci na francouzský moderní realismus vedle Karla Purkyně a Soběslava Pinkase oceňován jako jeden z "proroků" programového realismu v Čechách. Roku 1877 byl Viktor Barvitius jmenován inspektorem Obrazárny SVPU a historie českého muzejnictví mu vděčí za mnohé. Barvitiovo celoživotní působení ve světě umění, jak na poli tvůrčím, tak na poli teoretickém, z něj činí významnou osobnost českých kulturních dějin. Nedílnou součástí práce jsou ukázky dobové a pozdější výtvarné kritiky a obrazová příloha. Práce zahrnuje rovněž soupis Barvitiových děl vyskytujících se v českých a moravských muzeích a galeriích, v Národní galerii v Praze, jakož i seznam malířových děl, jež byla předmětem aukcí, a katalog umělcova díla.
|
|
Hodnocení odchylek subjektivní vizuální vertikály
Krauseová, Michaela ; Janatová, Markéta (vedoucí práce) ; Kohoutová, Hana (oponent)
Jméno a příjmení autora: Michaela Krauseová Název bakalářské práce: Hodnocení odchylek subjektivní vizuální vertikály Pracoviště: Společné pracoviště biomedicínského inženýrství FBMI a 1. lékařské fakulty UK Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Markéta Janatová Rok obhajoby bakalářské práce: 2011 Cílem této práce je podat informace o vyšetření subjektivní vizuální vertikály (dále jen SVV) a ověření možnosti využití nové metody měření SVV vytvořené na společném pracovišti Fakulty biomedicínského inženýrství a 1. lékařské fakulty UK. Měření SVV bylo prováděno dvěma způsoby: 1) Pomocí The Bucket Method 2) Pomocí plošiny Wii Balance Board se softwarem Stereo Balance Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zaměřila na základní pojmy, které jsou nutné k pochopení správného využití této vyšetřovací metody a onemocnění, jež jsou provázena poruchou vnímání prostorové orientace. V praktické části jsem se zaměřila na samotné vyšetřování a měření SVV u pacientů. Součástí této práce je vypracování dvou kazuistik. Klíčová slova: vertigo, The Bucket Method, plošina Wii Balance Board se softwarem Stereo Balance, subjektivní vizuální vertikála.
|
|
Zdeněk Palcr
Mladičová, Iva ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
V příštím roce uplyne deset let od smrti sochaře Zdeňka Palera, což jistě neznamená dostatečný časový odstup, který by umožnil podat ucelený pohled na proces sochařova vývoje. I přesto se tato diplomová práce pokusí předvést hlavní témata Palerovy tvorby, shrnout veškeré doposud zveřejněné reakce na sochařův výtvarný projev a zařadit jej do širších dobových souvislostí. Ač Palerovo sochařské dílo zaujímá v českém výtvarném umění druhé poloviny dvacátého století místo zásadní, není širší veřejnosti známo. Přesvědčivost vážného tvůrčího výsledku tkví především v autorově soustředěném a systematickém směřování k samé podstatě sochařství, jež doplňoval zevrubnými úvahami o základních sochařských otázkách. Tvorbě Paler zasvětil svůj čas i myšlenky; vedle hlavní volné sochařské tvorby se věnoval občasným realizacím pro architekturu, návrhům filmových plakátů a restaurátorské činnosti. Patřil ke generaci, která aktivně vstoupila do uměleckého světa počátkem let padesátých a tvořila později na pozadí doby značně rozporuplné. Navzdory vnějším okolnostem Pa1crovo dílo charakterizuje významná vnitřní soudržnost. Část sochařské generace, k níž Paler náležel, vycházela z odkazu Otty Gutfreunda a od konce padesátých let se vyrovnávala se silným vlivem nefigurativních výtvarných tendencí. Počáteční Palerova četná účast na...
|
|
Hry a hrací pomůcky. Příspěvek ke studiu volného času ve středověku
Čechura, Josef ; Smetánka, Zdeněk (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
Hry tvoří nedílnou součást života člověka. Provázejí člověka prakticky po celou dobu jeho existence. Přitom se nejedná o jev bytostně lidský. Hrají si i zvířata a z tohoto hlediska by se jevila dokonce starší než kultura. Tento aspekt hry rozvinul zejména kulturní antropolog Johan Huizinga. Jeho dílo Horno ludens je dodnes často citováno, i když někteří Huizingovi následovníci je již považují z velké části za překonané. Ať už je původ hry jakýkoliv zůstává faktem že hra provází člověka celou jeho historií a právě člověk ji dokázal rozvinout do nepřebemého množství druhů a variant. Jedním z odvětví, které vykrystalizovaly během tisíciletého vývoje,jsou i deskové hry, které tvoří hlavní náplň této práce. Pro badatele v historických a společenských vědách je výzkum her jednou ze součástí celkového výzkumu poznání člověka a jeho kultury, a to jak v minulosti, tak i v současnosti. Česká literatura Je dosud velmi chudá na práce věnované deskovým hrám. Po průkopnických pracích Zíbrtových (Zíbrt 1888 a 1889) a několika článcích v různých periodikách jsou to do dnešní doby pouze knihy Miloše Zapletala, které však nesledují prioritně aspekt historický ani archeologický, ale jsou určeny nejširší čtenářské obci.
|
|
Stavebně technologický projekt zdravotnické záchranné stanice v Brně
Šmeidler, Jakub ; Kopecký, Lukáš (oponent) ; Diaz, Yvetta (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na stavebně technologický projekt zdravotnické záchranné stanice na ulici Kamenice v Brně. Tento stavebně technologický projekt obsahuje technikou zprávu, studii realizace hlavních technologických etap, koordinační situaci stavby se širšími vztahy dopravních cest, objektový časový a finanční plán stavby, projekt zařízení staveniště, návrh stavebních strojů a mechanizmů, časový plán hlavního stavebního objektu, bilanci zdrojů, technologický předpis pro provedení vnějšího opláštění objektu, kontrolní a zkušební plán pro vnější opláštění objektu, ekologii a bezpečnostní rizika, návrh smlouvy o dílo a položkový rozpočet.
|
|
Herec a dílo
Šmíd, Petr ; PAVLATA, Michal (vedoucí práce) ; HLAVICA, Lukáš (oponent)
Tato práce předkládá nejprve zevrubnou definici herce i jeho díla a vzájemného vztahu mezi nimi. Následně se snažím popsat aspekty, které mají přímý vliv na hereckou práci. Nejvýraznějšími jsou pak režisér a herečtí kolegové
a následně text a prostor. V práci se věnuje prostor i sebepoznání, které je nedílnou součástí herecké práce.
Následně se snažím rozebrat, jak se lišil způsob práce, když jsme pracovali s textem, při práci s nedramatickým textem a bez textu. Z čeho jsme vycházeli, když text neexistoval a jaký to mělo dopad na můj vztah k postavě. Dále práce rozebírá krajní podoby hereckého díla v imerzivním divadle a při performance. Poslední dvě kapitoly se věnují herectví před kamerou a tomu, jaká byla má zkušenost s hraním v cizím jazyce.
|
host ::
