Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20,272 záznamů.  začátekpředchozí20263 - 20272  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.86 vteřin. 

Madona kláštera augustiniánů kanovníků v Třeboni
Hladká, Kateřina ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Madona kláštera augustiniánů kanovníků v Třeboni resumé Gotická opuková socha Panny Marie s Ježíškem z klášterního kostela sv. Jiljí v Třeboni vznikla pravděpodobně v posledním desetiletí 14. století jako dílo krásného slohu. Je připisována okruhu Mistra Krumlovské madony. Třeboňská madona zaujímá v krásném slohu důležité místo. Ukazuje fázi, kdy se sloh již dostává za svůj vrchol. V její kompozici se mísí vliv Madony z Krumlova a Madony z Vratislavi, které představují vrcholnou fázi krásného slohu. Na třeboňské soše však již pozorujeme jisté omezení prostoru, ztuhnutí a linearizaci forem, které jsou sice ještě v náznaku, ale v pozdějších dílech krásného slohu převládnou. Madoně velmi prospěla restaurace prováděná v 70. letech. Do té doby se totiž její kvalita skrývala pod silnými nánosy barevných vrstev z pozdějších přemaleb, které zakryly jemnou modelaci sochy. Zprvu byla pokládána za jedno z prvních děl krásného slohu (Jaromír Pečírka), později ji Albert Kutal označil za dílo některého z pomocníků Mistra Krumlovské madony. Karl Heinz Clasen jejího autora považoval za nejdůležitějšího následovníka Mistra krásných madon, zatímco Jaromír Homolka vyslovil možnost, že se jedná o repliku kvalitnější sochy, která se nedochovala. Kostel při klášteře augustiniánů kanovníků, v němž se madona nachází, byl dostavěn...

Kompozice a narativní strategie v díle Kawabaty Jasunariho Sněhová země
Černáková, Martina ; Tirala, Martin (oponent) ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce)
Román Sněhová země je společně s Hlasem hory považován ze stěžejní dílo Kawabaty Jasunariho. Úvodní pasáž, při níž se čtenáři až tají dech, bývá velmi často citována v japonských učebnicích literatury a svědčí tak o tom, že tento román zaujímá významné místo na poli japonské literatury, stejně tak jako sám autor. Za poklidně a pozvolně plynoucího času vyprávění jsou na půdě románu Sněhová země rozehrány křehké mezilidské vztahy. Hlavní hrdina se ocitá ve vnitřním konfliktu mezi dvěma krásnými, částečně protikladnými ženami a současně spočívá i ve vnitřních pochybnostech a niterném pocitu promarnění vlastního života. O oblibě tohoto románu vypovídá neJen skutečnost, že se stal námětem četných filmových zpracování, ale také fakt, že byl přeložen do mnoha cizích jazyků, a tak se dostal do rukou čtenářů po celém světě. Vyskytuje se v něm množství míst se silným impresionistickým nábojem, v nichž je zobrazeno neopakovatelné kouzlo okamžiku. Byla to právě tato okouzlující atmosféra, kombinace studeného světa Sněhové země a vroucích citů hrdinky Komako, prodchnutá jemnou nostalgií, evokací starých zvyklostí a ctností, jež upoutala pozornost čtenářů a přispěla k tomu, že Kawabata získal nejvýznamnější literární ocenění, Nobelovu cenu.

Promyšlená stopa expresivního gesticismu. Vlivy západní Evropy na tvorbu Jana Kotíka
Nováková, Tereza ; Rakušanová, Marie (vedoucí práce) ; Novotná, Eva (oponent)
Tereza Nováková Promyšlená stopa expresivního gesticismu. Vlivy západní Evropy na tvorbu Jana Kotíka. Résumé Práce pojednává o životě a díle Jana Kotíka, zvláště s přihlédnutím k jeho abstraktně expresionistické tvorbě. V jedné kapitole je uveden přehled literatury, zabývající se nefigurativním poválečným uměním u nás a ve světě a jejím zhodnocením. Dále je popsán život Jana Kotíka v souvislosti s jeho dílem, vlivy a osobnosti, které na něj působily. Ve svém mládí byl především ovlivněn svým otcem Pravoslavem a estetikou Skupiny 42. Postupně se začíná jeho tvorba oprošťovat od viditelné skutečnosti až si našla svébytné místo mezi různými směry abstraktního umění. Z různých inspiračních vlivů je uvedena především tvorba Skupiny CoBrA a jejího nejvýraznějšího představitele, dánského umělce Asgera Jorna. Jan Kotík byl dobře informovaný o evropském a americkém soudobém umění a to i v těžkých padesátých letech, nepřejících abstraktnímu umění. Mohl cestovat do zahraničí na výstavy a kongresy a udržovat kontakty s umělci mimo Československo. Významná byla i jeho aktivní účast na Světové výstavě Expo'58 v Bruselu. Kotíkovo dílo je velmi různorodé, obsahuje užité umění, knižní obálky, volnou malířskou tvorbu i teoretické práce. Snažila jsem se Kotíkovo malířské dílo, vzniklé na přelomu 50. a 60. let, zařadit do...

Štukatérské dílo Santina Cereghettiho na Svaté Hoře
Hovorková, Eva ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Resumé Bakalářská práce se zabývá dílem štukatéra italského původu Santina Cereghettiho (asi 1640- 1719) na Svaté Hoře. V první části je pojednáno o štukové technice, o tom z čeho se štuk vyrábí, od kdy je výzdoba štukovou technikou známa a ve kterých obdobích byla při výzdobě uplatňována. Protože Santino Cereghetti je umělcem italského původu, i když neznáme přesné datum jeho narození ani místo odkud pocházel, zabývá se druhá kapitola italskými umělci, kteří pocházeli z území jezer, které se nachází na dnešních hranicích Švýcarska a Itálie. Tito umělci opouštěli rodná údolí a vydávali se na cesty po Evropě, kde v nejrůznějších koutech Evropy vytvořili svá díla. Uplatnění našli především jako stavitelé, kameníci a štukatéři. Rozsáhlé dílo zanechali i v naší zemi. Jako štukatéři zde měli dominantní postavení, neboť se v Čechách nevytvořila jiná domácí konkurenční skupina. Třetí kapitola pojednává o barokní štukové výzdobě, o jejím charakteru a proměnách od raného baroka, přes vrcholné baroko a naznačuje podobu štukové výzdoby v době pozdního baroka a rokoka. Pro rané baroko jsou příznačné masivní boltcové kartuše, mohutné lišty s listovcem, vejcovcem a perlovcem, malbě štuková výzdoba vymezuje jen určitý prostor. Pokud se objevují figurativní prvky, stávají se ve většině případů ornamentem. Důraz je kladen...

Viktor Barvitius (1834-1902)
Klouzová, Aneta ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Machalíková, Pavla (oponent)
v českém jazyce: Snahou této diplomní práce je podat co nejucelenější obraz o životě a díle malíře Viktora Barvitia (1834 - 1902), jednoho z průkopníků moderního realismu u nás. Sledování životních osudů a vlivů, jež formovaly jeho umělecký vývoj, umožňuje vnímat dílo tohoto milovníka městského ruchu v kontextu dobového malířství. Barvitiova tvorba, koncentrující dobové stěžejní oblasti malířství - portrétní studie, historickou malbu, žánr, dosáhla vrcholu za malířova francouzského pobytu mezi lety 1865- 1867. Malíř je také pro hbitou reakci na francouzský moderní realismus vedle Karla Purkyně a Soběslava Pinkase oceňován jako jeden z "proroků" programového realismu v Čechách. Roku 1877 byl Viktor Barvitius jmenován inspektorem Obrazárny SVPU a historie českého muzejnictví mu vděčí za mnohé. Barvitiovo celoživotní působení ve světě umění, jak na poli tvůrčím, tak na poli teoretickém, z něj činí významnou osobnost českých kulturních dějin. Nedílnou součástí práce jsou ukázky dobové a pozdější výtvarné kritiky a obrazová příloha. Práce zahrnuje rovněž soupis Barvitiových děl vyskytujících se v českých a moravských muzeích a galeriích, v Národní galerii v Praze, jakož i seznam malířových děl, jež byla předmětem aukcí, a katalog umělcova díla.

Hodnocení odchylek subjektivní vizuální vertikály
Krauseová, Michaela ; Janatová, Markéta (vedoucí práce) ; Kohoutová, Hana (oponent)
Jméno a příjmení autora: Michaela Krauseová Název bakalářské práce: Hodnocení odchylek subjektivní vizuální vertikály Pracoviště: Společné pracoviště biomedicínského inženýrství FBMI a 1. lékařské fakulty UK Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Markéta Janatová Rok obhajoby bakalářské práce: 2011 Cílem této práce je podat informace o vyšetření subjektivní vizuální vertikály (dále jen SVV) a ověření možnosti využití nové metody měření SVV vytvořené na společném pracovišti Fakulty biomedicínského inženýrství a 1. lékařské fakulty UK. Měření SVV bylo prováděno dvěma způsoby: 1) Pomocí The Bucket Method 2) Pomocí plošiny Wii Balance Board se softwarem Stereo Balance Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zaměřila na základní pojmy, které jsou nutné k pochopení správného využití této vyšetřovací metody a onemocnění, jež jsou provázena poruchou vnímání prostorové orientace. V praktické části jsem se zaměřila na samotné vyšetřování a měření SVV u pacientů. Součástí této práce je vypracování dvou kazuistik. Klíčová slova: vertigo, The Bucket Method, plošina Wii Balance Board se softwarem Stereo Balance, subjektivní vizuální vertikála.

Zdeněk Palcr
Mladičová, Iva ; Wittlich, Petr (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
V příštím roce uplyne deset let od smrti sochaře Zdeňka Palera, což jistě neznamená dostatečný časový odstup, který by umožnil podat ucelený pohled na proces sochařova vývoje. I přesto se tato diplomová práce pokusí předvést hlavní témata Palerovy tvorby, shrnout veškeré doposud zveřejněné reakce na sochařův výtvarný projev a zařadit jej do širších dobových souvislostí. Ač Palerovo sochařské dílo zaujímá v českém výtvarném umění druhé poloviny dvacátého století místo zásadní, není širší veřejnosti známo. Přesvědčivost vážného tvůrčího výsledku tkví především v autorově soustředěném a systematickém směřování k samé podstatě sochařství, jež doplňoval zevrubnými úvahami o základních sochařských otázkách. Tvorbě Paler zasvětil svůj čas i myšlenky; vedle hlavní volné sochařské tvorby se věnoval občasným realizacím pro architekturu, návrhům filmových plakátů a restaurátorské činnosti. Patřil ke generaci, která aktivně vstoupila do uměleckého světa počátkem let padesátých a tvořila později na pozadí doby značně rozporuplné. Navzdory vnějším okolnostem Pa1crovo dílo charakterizuje významná vnitřní soudržnost. Část sochařské generace, k níž Paler náležel, vycházela z odkazu Otty Gutfreunda a od konce padesátých let se vyrovnávala se silným vlivem nefigurativních výtvarných tendencí. Počáteční Palerova četná účast na...

Hry a hrací pomůcky. Příspěvek ke studiu volného času ve středověku
Čechura, Josef ; Smetánka, Zdeněk (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
Hry tvoří nedílnou součást života člověka. Provázejí člověka prakticky po celou dobu jeho existence. Přitom se nejedná o jev bytostně lidský. Hrají si i zvířata a z tohoto hlediska by se jevila dokonce starší než kultura. Tento aspekt hry rozvinul zejména kulturní antropolog Johan Huizinga. Jeho dílo Horno ludens je dodnes často citováno, i když někteří Huizingovi následovníci je již považují z velké části za překonané. Ať už je původ hry jakýkoliv zůstává faktem že hra provází člověka celou jeho historií a právě člověk ji dokázal rozvinout do nepřebemého množství druhů a variant. Jedním z odvětví, které vykrystalizovaly během tisíciletého vývoje,jsou i deskové hry, které tvoří hlavní náplň této práce. Pro badatele v historických a společenských vědách je výzkum her jednou ze součástí celkového výzkumu poznání člověka a jeho kultury, a to jak v minulosti, tak i v současnosti. Česká literatura Je dosud velmi chudá na práce věnované deskovým hrám. Po průkopnických pracích Zíbrtových (Zíbrt 1888 a 1889) a několika článcích v různých periodikách jsou to do dnešní doby pouze knihy Miloše Zapletala, které však nesledují prioritně aspekt historický ani archeologický, ale jsou určeny nejširší čtenářské obci.

Stavebně technologický projekt zdravotnické záchranné stanice v Brně
Šmeidler, Jakub ; Kopecký, Lukáš (oponent) ; Diaz, Yvetta (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na stavebně technologický projekt zdravotnické záchranné stanice na ulici Kamenice v Brně. Tento stavebně technologický projekt obsahuje technikou zprávu, studii realizace hlavních technologických etap, koordinační situaci stavby se širšími vztahy dopravních cest, objektový časový a finanční plán stavby, projekt zařízení staveniště, návrh stavebních strojů a mechanizmů, časový plán hlavního stavebního objektu, bilanci zdrojů, technologický předpis pro provedení vnějšího opláštění objektu, kontrolní a zkušební plán pro vnější opláštění objektu, ekologii a bezpečnostní rizika, návrh smlouvy o dílo a položkový rozpočet.

Herec a dílo
Šmíd, Petr ; PAVLATA, Michal (vedoucí práce) ; HLAVICA, Lukáš (oponent)
Tato práce předkládá nejprve zevrubnou definici herce i jeho díla a vzájemného vztahu mezi nimi. Následně se snažím popsat aspekty, které mají přímý vliv na hereckou práci. Nejvýraznějšími jsou pak režisér a herečtí kolegové a následně text a prostor. V práci se věnuje prostor i sebepoznání, které je nedílnou součástí herecké práce. Následně se snažím rozebrat, jak se lišil způsob práce, když jsme pracovali s textem, při práci s nedramatickým textem a bez textu. Z čeho jsme vycházeli, když text neexistoval a jaký to mělo dopad na můj vztah k postavě. Dále práce rozebírá krajní podoby hereckého díla v imerzivním divadle a při performance. Poslední dvě kapitoly se věnují herectví před kamerou a tomu, jaká byla má zkušenost s hraním v cizím jazyce.