|
|
Kühnův dětský sbor
Scheinostová, Zuzana ; Veverková, Jana (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Teoretická část diplomové práce mapuje historii Kühnova dětského sboru, spolupráci s předními pražskými scénami, s významnými českými i světovými hudebními tělesy a dirigenty, významné koncerty a vystoupení v rámci prestižních festivalů. Představuje osobnosti na postu sbormistra, přibližuje repertoár a diskografii sboru. Krátká kapitola je věnována současné podobě sboru a jejímu současnému uměleckému vedení. Praktickou část tvoří rozhovory s osobnostmi, které jsou různými způsoby spjaty s Kühnovým dětským sborem. Zvláštní kapitola práce je věnována dotazníku, který byl určen členům koncertního oddělení sboru a který je zaměřen na důvody a motivaci pro vstup do sboru a setrvání v něm, hudební zázemí v rodinách atd.
|
|
|
Obležen národem dramatiků. Jan Lier kritik a dramaturg Národního divadla
Ježková, Petra ; Just, Vladimír (vedoucí práce) ; Stehlíková, Eva (oponent) ; Wiendl, Jan (oponent)
Obležen národem dramatiků Jan Lier kritik a dramaturg Národního divadla Kulturní snahy druhé poloviny 19. století a přelomu století 19. a 20., z nichž dědíme víc, než je na první pohled zřejmé, byly do značné míry již popsány. Přesto známe jejich obraz povětšinou jen skrze vybrané politické, literární či divadelní veličiny. Existovala však řada dalších, kteří podstatně a platně spoluurčovali ráz své doby, byť třeba ne jako její tzv. pilíře, mnohdy zpětně a třeba i účelově rekonstruované dobami následujícími a často nekriticky konzervované dodnes. K novému pohledu na vytčené období jsme proto zvolili postavu Jana Liera; ačkoli ve své době značně populární a zastávající nejeden významný společenský post, pozdějšímu historiografickému pohledu unikající. Předkládaná disertační práce představuje Jana Liera v celé sféře jeho působení v pokud možno širokém kontextu. Členíme ji do tří oddílů. Kapitoly prvního oddílu (Ecce homo Jan Lier) seznamují s autorovou životní cestou od mládí přes literární debut k populární novelistické tvorbě, v níž ve své době proslul zejména jako autor železniční novely a stylisticky vybroušených (až přebroušených) salonních próz, dráždících soudobou kritiku cizáckým leskem a lehkomyslnou bonvivánskou smyslností. Výklad sleduje autorův ojedinělý dramatický pokus - na tomto poli...
|
|
| |
|
|
Inscenační principy režiséra K. H. Hilara v Národním divadle v letech 1921-1935 (se zaměřením na spolupráci se scénografem Vlastislavem Hofmanem)
Jančálková, Petra ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Topolová, Barbara (oponent)
Anotace: Diplomová práce Inscenační principy režiséra K. H. Hilara v Národním divadle v letech 1921-1935 (se zaměřením na spolupráci se scénografem Vlastislavem Hofmanem) se zabývá režiemi K. H. Hilara ve funkci šéfa činohry Národního divadla v letech 1921-1935. Cílem práce bylo zaměřit se na Hilarovu tvorbu v Národním divadle, dále na jeho spolupráci s herci, na prvky expresionismu a později civilismu v jeho režiích a v neposlední řadě se věnovat jeho spolupráci se scénografy, zejména pak s architektem a výtvarníkem Hofmanem. Součástí diplomové práce se stala i obrazová příloha obsahující fotografie scény a rovněž ukázky scénických návrhů. Většina pramenů je k dispozici v archivu Národního muzea v Terezíně a v archivu Národního divadla v Praze. Odborná literatura je k zapůjčení v Divadelním ústavu rovněž v Praze.
|
|
|
Dramatická a publicistická činnost Otokara Fischera
KERHARTOVÁ, Lucie
Diplomová práce se věnuje osobnosti Otokara Fischera a jeho vztahu k divadlu a publicistice. Významné bylo jeho působení v Národním divadle, proto je tomuto tématu věnována jedna z kapitol. Taktéž nelze opominout samotnou Fischerovu dramatickou tvorbu a jeho příspěvky v dobových periodikách, s nimiž se aktivně podílel na utváření moderní kultury 1. poloviny 20. století.
|
|
| |
|
|
Národní divadlo jako symbol české emancipace a identity
Hybnerová, Tereza ; Rataj, Jan (vedoucí práce) ; Vošahlíková, Pavla (oponent)
Práce se soustřeďuje na vliv Národního divadla na emancipaci českého národa a dotváření jeho identity. V první kapitole analyzuji obecný význam národních divadel a proces jejich vzniku v dalších zemích. Dále se soustřeďuji na okolnosti vzniku českého Národního divadla. Další kapitola je věnována problémům, které provázely budování divadla, a charakteru jeho výzdoby. Ve třetí kapitole jsou uvedeny významné situace 20. století, ve kterých hrálo Národní divadlo významnou roli.
|
|
| |
|
|
Národní divadlo jako symbol národní identity: kvalitativní výzkum motivací spotřebitelů
Kalhotková, Petra ; Chytková, Zuzana (vedoucí práce) ; Karlíček, Miroslav (oponent)
Cílem práce je ověřit a popsat míru utvrzování národní identity cílové skupiny ve spojitosti s konzumací kulturních statků na konkrétním příkladu Národního divadla. Na základě kvalitativního výzkumu prováděného formou osobních semistrukturovaných rozhovorů doplněných o prvky grafických projektivních technik představuji nový význam pojmu vlastenectví pro zvolenou cílovou skupinu (mladí lidé 16 -- 35 let) a postoj k Národnímu divadlu, tato vymezení následně dávám do kontextu s cílem práce a teoretickými východisky.
|
|
|
Marketingový mix velkých divadelních scén
Hájková, Martina ; Černá, Jitka (vedoucí práce) ; Janovský, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na marketing velkých divadelních scén, národních divadel. Cílem práce je zhodnocení marketingového mixu vybraných národních divadel ze zemí s podobným historickým zázemím a jejich následná komparace. Teoretická část představuje marketingový mix a jeho specifika pro divadelní sektor. Praktická část se zaměřuje na konkrétní marketingový mix českého Národního divadla, Slovenského národného divadla a rakouského Burgtheater a jejich komparaci.
|
host ::
RSS.