|
|
A Neoclassical Realist Analysis of the Russian Annexation of Crimea in 2014
Synczyszyn, Zenko ; Morgado Albino, Nuno (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Neoclassical realism has the ability to advance our understanding of foreign policy responses through the recently designed neoclassical realist model. However as international relations have proven, a theory is not a concrete motionless design. Improvements can be made and the fluidity of theory allows social sciences to adapt and advance. This thesis introduces developments to neoclassical realism by stating that the individual factors and intervening variables hold varying degrees of importance that alter between each foreign policy decision. There is no overarching set of instructions for 'foreign policy', rather an adaptable model that takes into consideration the geopolitical arena, the state and the statesman. The case study chosen for this thesis is the Russian foreign policy response to annex Crimea from Ukraine in 2014. Analysis and comparisons of the variables resulted in three factors standing out as most significant. The most important influence within the systemic stimuli was the nature of the strategic environment and the window of opportunity that arose in Crimea due to Ukrainian political and military instability. The intervening variable leader images proved to be the decisive factor, as the consolidation of power by Vladimir Putin allowed the annexation to be completed...
|
|
|
Novorossija: reflexe českých a ruských médií v letech 2013 až 2016
Švarc, David ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Miessler, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na mezinárodně neuznávanou konfederaci s názvem Novorossija, která existovala na území východní Ukrajiny mezi léty 2014 a 2015. Klade si za cíl zmapovat, jak tuto situaci reflektovala vybraná čtyři česká a čtyři ruská média. Samotnému výzkumu předchází kapitola věnovaná historickému kontextu daného prostoru, ve které jsou popsány důležité historické události související s daným územím od doby vlády Kateřiny II. až po samotnou tzv. ukrajinskou krizi. Rámec mediálních výstupů, které jsou podrobeny zkoumání, je záměrně rozšířen o jeden předchozí a jeden následující rok (tedy 2013 a 2016), aby bylo prověřeno, zda se objevovaly zmínky o Novorossiji před vyhlášením i po ukončení tohoto projektu. Ve výzkumu je uplatňována kvantitativně-kvalitativní analýza.
|
|
|
Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992
Žáková, Inna ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Sviták, Matěj (oponent)
Bakalářská práce Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992, zpracovaná na základě analýzy dostupných zdrojů, se zabývá problematikou krymského separatismu na Ukrajině v 90. letech 20. století, primárně mezi léty Jejím hlavním tématem je vývoj vztahů mezi Ukrajinou a Krymem v krymské květnové ústavy, která se stala ztělesněním aspirací krymského separ byla doplněna prohlášením o samostatnosti, které jednostranně povyšovalo pozici Krymu na stejnou úroveň s Ukrajinou. Dokument ovlivnil vztahy mezi těmito dvěma aktéry a definoval požadavky krymského separatistického hnutí, které zůstaly aktu Krym součást Ukrajiny. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, proč byla ústava pro ukrajinskou vládu nepřijatelná a jaký dopad měla na krymsko postupně věnuje vývoji krymsko ukrajinských vztahů a g jejichž základě se snaží nalézt převládající tendence. Následně práce zkoumá samotnou květnovou ústavu a vyhlášení samostatnosti v rámci dalšího vývoje. V závěru práce jsou shrnuty dopady květnové ústavy na vztahy mezi zmíněnými dvěma aktéry a důvody Ukrajiny pro její odmítnutí.
|
|
|
Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992
Žáková, Inna ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Bakalářská práce Vzestup a pád krymského separatismu: vyhlášení samostatnosti a květnová ústava 1992, zpracovaná na základě analýzy dostupných zdrojů, se zabývá problematikou krymského separatismu na Ukrajině v 90. letech 20. století, primárně mezi léty Jejím hlavním tématem je vývoj vztahů mezi Ukrajinou a Krymem v krymské květnové ústavy, která se stala ztělesněním aspirací krymského separ byla doplněna prohlášením o samostatnosti, které jednostranně povyšovalo pozici Krymu na stejnou úroveň s Ukrajinou. Dokument ovlivnil vztahy mezi těmito dvěma aktéry a definoval požadavky krymského separatistického hnutí, které zůstaly aktu Krym součást Ukrajiny. Hlavním cílem práce je zodpovědět otázku, proč byla ústava pro ukrajinskou vládu nepřijatelná a jaký dopad měla na krymsko postupně věnuje vývoji krymsko ukrajinských vztahů a g jejichž základě se snaží nalézt převládající tendence. Následně práce zkoumá samotnou květnovou ústavu a vyhlášení samostatnosti v rámci dalšího vývoje. V závěru práce jsou shrnuty dopady květnové ústavy na vztahy mezi zmíněnými dvěma aktéry a důvody Ukrajiny pro její odmítnutí.
|
|
|
A Discourse Analysis of the Crimean Speech: Vladimir Putin's Testimony
Sosnovskykh, Volodymyr ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje ospravedlnění anexe Krymu Vladimírem Putinem na základě interpretace diskursů nalezených v jeho krymském projevu. Výzkum používá "Diskurzivně- historický přístup" inspirovaný analýzou kritických diskurzů jako metodologického a konceptuálního základu analýzy a současně zahrnuje teorie lingvistických a sociálních reprezentací. Historie Krymu a Ruska je použita jako základ pro zdůvodnění oprávněnosti nároku Ruska na Krym. Analýza je rozdělena do čtyř částí: První část se zabývá společnou historií a kulturou, druhá část pojednává o historickém vojenském zapojení, třetí část se věnuje soudnictví a čtvrtá část se zabývá mezinárodním právem. Jednotlivé části jsou uvažovány pomocí širších historických témat spojených s diskurzem, který Putin používá při ospravedlnění anexe. Interpretace je v každé kategorii spojována historickým kontextem. V závěru výzkum předkládá finalizovanou interpretaci, ve které je prokázáno, že Putinovo ospravedlnění anexe Krymu je postaveno na manipulaci a selektivnímu vyprávění historických skutečností. Tato diplomová práce využívá "close textual reading" a analýzu Putinovy krymské řeči, aby odhalila mýty a manipulace, které Putin používá pro ospravedlnění anexe. Klíčová slova: Putin, Krym, diskurz, Ukrajina, Rusko
|
|
|
Problematika Kosova a Krymu z pohledu mezinárodního práva
Fejfar, Jakub ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Landovský, Jakub (oponent)
Práce se zabývá mezinárodně právními aspekty secese a práva na sebeurčení národů. Tato problematika bude blíže představena na případech Kosova a Krymu. Cílem práce je tak objasnit problematiku Kosova a Krymu za využití terminologie mezinárodního práva. V práci se pak pokusíme nalézt odpověď na dvě výzkumné otázky, a to, zdali je možné aplikovat závěry posudku MSD ve věci nezávislosti Kosova na případ Krymu? Dále pak jestli došlo ruským počínáním na Krymu k porušení mezinárodního práva? Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první jsou představeny používané pojmy mezinárodního práva. V druhé kapitole je pak teoreticky vymezen pojem secese a vývoj zásady práva na sebeurčení do dnešní podoby. Třetí kapitola je pak zaměřena na Kosovo. Největší pozornost bude věnována vyhlášení nezávislosti z roku 2008 a zejména pak posudku Mezinárodního soudního dvora z roku 2010. Ve čtvrté kapitole se pak zaměříme na mezinárodně právní otázky událostí na Krymu. Stěžejní část bude představovat především zhodnocení důsledků vyhlášení nezávislosti Krymu a jeho následnému včlenění do Ruské federace. V závěru pak budou oba případy porovnány.
|
|
|
Stateless Naitons in Europe - case of Crimean Tatars
Auxtová, Paula ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je zhodnotiť mieru uznávania národných požiadaviek neštátneho národa krymských Tatárov vychádzajúcich z princípu národného sebaurčenia. Po tom, čo bol krymským Tatárom po deportáciách umožnený opätovný návrat na Krym, sa príslušníci tohto národa aktívne usilovali o presadzovanie práva na národné sebaurčenie v rámci svojho historického územia. Od získania povolenia krymských Tatárov vrátiť sa na Krym až po súčasnosť sa na Krymskom polostrove vystriedalo niekoľko štátnych útvarov, pričom každý z nich mal k národnému sebaurčeniu krymských Tatárov odlišný postoj. Práca sa preto v úvode snaží najprv predstaviť koncept národného sebaurčenia a jeho zakotvenie v medzinárodnom práve, ktoré je predpokladom k dovolávaniu sa k princípu národného sebaurčenia v praxi. V ďalších častiach sa práca zameriava na zobrazenie postavenia krymských Tatárov v Ukrajinskej SSR, Ukrajinskej republike a v Ruskej federácií, pričom sa konkrétne sústreďuje na mieru zaručenia šiestich národných požiadaviek krymských Tatárov v rámci vyššie spomínaných štátnych útvarov. Následne v závere prináša práca zhodnotenie miery garancie národného sebaurčenia krymských Tatárov v štátnych útvaroch, ktoré boli predmetmi výskumu.
|
|
|
Economic Development of Crimea after March 2014
Gorodilov, Mikhail ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent) ; Douarin, Elodie (oponent)
Tato práce se zabývá změnami, které se odehrály v krymské ekonomice po březnu 2014 s ohledem na integrační politiku Ruska uplatňovanou v této oblasti. Podle mého názoru, zakládajícím se na teorii hospodářské integrace a ruských programech regionálního rozvoje, vzorech ekonomického rozvoje sporných území a malých ostrovních ekonomik, ale také na vlivu institucí na ekonomiku, mělo připojení poloostrova k Rusku některý pozitivní, ale více negativní vliv. Politická integrace Krymu byla úspěšnější než integrace v ekonomickém směru, protože stávající investiční omezení a nedostatek odpovídajícího napojení na ruskou pevninu tvoří i nadále obrovskou překážku v cestě k úspěšné integraci regionu a k jeho dalšímu rozvoji. Dá se říci, že je veškerý ekonomický vývoj Krymu závislý na ruských dotacích, a je pravděpodobné, že to tak zůstane i nadále, protože je region na ruské standardy nedostatečně rozvinutý. To potvrzuje také teorie, že malé ostrovní ekonomiky a sporná území jsou příliš závislá na příslušném sponzorském státu, který jim poskytuje ekonomickou stabilitu.
|
|
|
Vztahy NATO-Rusko po anexi Krymu z perspektivy jaderných zbraní
Flajšhans, Ludvík ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Ludvík, Jan (oponent)
Cílem této práce je zjistit, jakým způsobem ovlivňuje vlastnictví jaderných zbraní 1) ruskou zahraniční politiku v ukrajinské krizi, 2) vztahy mezi NATO a Ruskem. Z tohoto důvodu práce mapuje přehled vzájemných vztahů NATO - Rusko od Budapešťského memoranda z roku 1994 do současnosti. Na teoretickém základě konceptu jaderného odstrašení a především pak na modelech krizové signalizace s tímto konceptem úzce souvisejících práce vytváří typologii ruských signalizačních aktivit v jaderné dimenzi. Na základě zmapování těchto aktivit poté práce dochází k závěru, že Rusko využívá hrozeb použití jaderných zbraní v rámci svého přístupu k ukrajinské krizi a rovněž míra ruské signalizace vykazuje podobný vývoj jako vztahy s NATO.
|
|
|
Vládci krásné hry: Stát jako hlavní aktér instrumentalizace fotbalu v Rusku po roce 2000
Raiman, Vojtěch ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato práce zkoumá fenomén využití fotbalu k ovlivňování vnitřní politiky na případě Ruské federace po nástupu Vladimira Putina na post prezidenta v roce 2000. Fotbal se v Sovětském svazu a Rusku vyvíjel v těsné interakci s politikou prakticky po celou svou historii, spolu s proměnami politických a ekonomických poměrů se ale měnila i forma jeho instrumentalizace a aktéři, kteří měli možnost do fotbalu zasahovat. Nástup Vladimira Putina na post prezidenta a jeho zásah do dosavadní moci oligarchů znamenal posun k výraznější a aktivnější roli Kremlu i vzhledem k využití fotbalových klubů. Analýza konkrétních případů spolu s faktem, že většinu ruských profesionálních fotbalových klubů v současnosti vlastní přímo stát, vede autora práce k tezi, že hlavním aktérem instrumentalizace fotbalu v Rusku se po konsolidaci Putinova režimu stal právě Kreml. Tento pohled znamená posun ve zkoumání interakce ruského fotbalu a politiky, ve kterém byl dosud kladen důraz především na roli oligarchů (proces tzv. "berlusconizace"). Formu přímého využití fotbalu Kremlem představuje tato práce na dvojici nejvýraznějších a mediálně nejvíce pokrytých případu - klubu Terek Groznyj z Čečenska a trojice klubů z Krymu. Prostřednictvím Tereku se Kreml snažil poukázat na normalizaci situace v Čečensku po ukončení válečného...
|
host ::
RSS.