|
|
Syntactic and FSP aspects of the existential construction in Norwegian
Dubec, Pavel ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent) ; Mørck, Endre (oponent)
Předložená dizertační práce si klade za cíl zkoumat norskou existenciální konstrukci (presenteringskonstruksjonen) z hlediska syntaxe, statické sémantiky, dynamické sémantiky a aktuálního členění větného. Práce nejprve obecně nastiňuje Firbasovu teorii aktuálního členění a jednotlivé koncepty demonstruje na norských příkladech. Poté shrnuje ta pojetí, která se pro zkoumání existenciální konstrukce zdají nejrelevantnější. Analýza je založena na vzorku čítajícím 1000 příkladů (500 z krásné literatury a 500 z odborné literatury) a zaměřuje se především na nocionální podmět, sloveso a případné adverbiální určení. Syntaktická analýza zahrnuje pozici a strukturu nocionálního podmětu a adverbiálních určení. Vedle toho se pozornost klade také na lexikální sémantiku řídícího členu a statickou sémantiku adverbiálních určení. Aktuálněčlenská analýza si všímá toho, které aktuálněčlenské funkce mohou jednotlivé větné členy zastávat a jak se kombinují do jednotlivých aktuálněčlenských vzorců. Dále pak zkoumá vztah statické a dynamické sémantiky. Cílem těchto analýz je zjistit, za jakých okolností realizuje existenciální konstrukce presentační nebo kvalifikační škálu a v jakých funkcích se tyto realizace vyskytují. Dizertační práce zkoumá aplikaci teorie aktuálního členění na skutečný norský text, a její výsledky...
|
|
|
Functional Sentence Perspective Articulation in Czech and Japanese
Černáčková, Júlia ; Kanasugi, Petra (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Júlia Černáčková, Vyjadrenie aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine Abstrakt (slovensky): Cieľom tejto práce je skúmanie rozdielov medzi vyjadrením aktuálneho členenia vety vo vybraných českých a japonských textoch. Skúmané sú nasledujúce oblasti: lineárna modifikácia, sémantický a kontextový faktor a využitie tematizátorov a rematizátorov. Na základe štyroch textov (dvoch originálnych textov a ich prekladov) sú definované základné rozdiely vo vyjadrení aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine. Prvá, teoretická časť práce predstavuje základné pojmy teórie aktuálneho členenia vety a ich aplikáciu v japonskom jazyku. Ako teoretický základ bola v tejto práci využitá najmä publikácia Functional Sentence Perspective in Written and Spoken Communication Jana Firbasa, no použité sú aj iné práce súvisiace s danou problematikou. V druhej, praktickej časti práce sú porovnávané výsledky týkajúce sa vyjadrenia aktuálneho členenia vety v češtine a v japončine získané z rozoberaných textov. Analyzované sú odlišnosti v tematickej, tranzicionálnej a rematickej vrstve textov a v každej z týchto vrstiev sú nájdené hlavné rozdiely medzi jazykmi. Zatiaľ čo na úrovni tranzície je najväčším rozdielom pozícia jednotky tvoriacej tranzíciu (ktorá je v japončine kvôli syntaktickým pravidlám obmedzenejšia), hlavnou...
|
|
|
The position of scene-setting adverbials in English and Czech. A comparison on the basis of parallel texts
Kunstová, Adéla ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Brůhová, Gabriela (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zkoumání a porovnání pozice scénických určení na základě anglicko- českých paralelních beletristických textů. Tato práce si klade za cíl zjistit nejčastější pozice nevětných scénických určení z hlediska aktuálněčlenské funkce v obou jazycích a také určit, jaké faktory pozici časových a lokálních určení nejčastěji ovlivňují, a to s ohledem na rozdíly ve slovosledu. Na základě teorie čerpané z Brněnské lingvistické školy bylo analyzováno celkově 200 dokladů scénického určení, z čehož 100 dokladů ve směru překladu z angličtiny do češtiny a 100 dokladů pro opačný směr překladu. Vzhledem k tomu, že v angličtině přebírá slovosled gramatické funkce, a je tak relativně fixní, jsou adverbiália vyznačující pouhou kulisu nejčastěji umístěna ve finální pozici. Většina jazyků však vykazuje tendenci umisťovat do finální pozice nejpodstatnější informaci ve větě. Jedním z cílů této práce je tedy popsat faktory, které umožňují scénickým určením stát v této pozici, aniž by to mělo vliv na výpovědní hodnotu jejich i ostatních větných členů. Už z názvu vyplývá, že scénická určení vytvářejí kulisu děje, avšak někdy může být právě kulisa děje nejdynamičtějším elementem věty, a tak analytická část práce popisuje také role adverbiálií v rámci aktuálního členění větného a snaží se popsat, kdy...
|
|
|
The relations between syntactic structure and functional sentence perspective as reflected in a parallel Early New and Modern English text: a study of developmental tendencies
Popelíková, Jiřina ; Dušková, Libuše (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
Cílem této práce je popsat rozdíly v syntaktických prostředcích sloužících k indikaci informační struktury a vysledovat jejich vývojové tendence v období mezi angličtinou raně moderní a současnou. Činí tak skrze porovnávání dvou verzí překladu původního latinského textu Boethiovy Filosofie utěšitelky, dobu jejichž vzniku dělí rozmezí téměř čtyř století. Obě verze jsou srovnávány z hlediska způsobu větného vyjádření shodného významového obsahu, a to především v rovině jednotlivých klauzí. Formální rozdíly mezi paralelními syntaktickými celky jsou analyzovány jak z hlediska gramatického, kdy jsou identifikovány a kvantifikovány nejvýraznější typy frekvenčních disproporcí mezi oběma texty, tak z hlediska komunikativního, kdy je zkoumán dopad výběru odlišných větotvorných struktur na rovinu aktuálněčlenskou. Práce se tak snaží zjistit, nakolik výrazné komunikativní posuny přinesla standardizace syntaktické struktury probíhající mezi vlnami gramatické systematizace 16. a 17. století a přechodem k současné podobě anglického jazyka.
|
|
|
Koheze a koherence ve francouzských a českých textech
Rusá, Ludmila ; Sládková, Miroslava (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
v češtině Tato diplomová práce se zabývá prostředky koherence a koheze textu ve francouzštině a češtině. Pozornost věnujeme především funkční výpovědní perspektivě, kterou tyto jazyky vyjadřují odlišně. Podrobně se zde zabýváme francouzskou kategorií determinantů, která hraje při vyjadřování funkční výpovědní perspektivy ve francouzštině důležitou roli. V empirické části práce zkoumáme možnosti překladatele lexikálně vyjádřit přítomnost jednotlivých determinantů v originále a snažíme se dokázat, že české překlady jsou ovlivněny častějším výskytem determinantů ve francouzštině. Tuto hypotézu prokážeme porovnáním frekvence výskytu zájmen v českých překladových a originálních textech.
|
|
|
Vytýkací konstrukce v norštině a ve francouzštině
Řeháková, Petra ; Štajnerová, Petra (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav germánských studií Vytýkací konstrukce v norštině a ve francouzštině Cleft sentences in Norwegian and French Diplomová práce Vedoucí práce: PhDr. Petra Štajnerová, Ph.D. Vypracovala: Petra Řeháková Obor: francouzština - norština Praha, duben 2012 2 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní PhDr. Petře Štajnerové, Ph.D., za vedení mé diplomové práce, za její věcné připomínky, ochotu a trpělivost. 3 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně, že jsem řádně citovala všechny použité prameny a literaturu a že práce nebyla využita v rámci jiného vysokoškolského studia či k získání jiného nebo stejného titulu. V Praze dne 25.4.2012 ……………………………… Petra Řeháková 4 Anotace V této diplomové práci jsem se zabývala vytýkacími konstrukcemi v norštině a ve francouzštině. Za účelem rozborů byl sestaven korpus o 210 příkladech vytýkacích konstrukcí. Zkoumané příklady byly excerpovány z norských originálů a jejich francouzských překladů. Tento postup umožnil zkoumat vytýkací konstrukce v norštině i ve francouzštině ve stejném kontextu. Vytýkací konstrukce v norštině byly analyzovány z hlediska aktuálněčlenského, syntaktického a morfologického. Z hlediska aktuálněčlenského bylo především zkoumáno kontextové zapojení jednotlivých elementů a stupeň...
|
|
|
Příznakový slovosled v italštině a jeho překlady do češtiny.
BUZKOVÁ, Aneta
Tato diplomová práce se zabývá příznakovým slovosledem v italštině a jeho překlady do češtiny. Práce je rozdělena na dvě části. V úvodu první, teoretické, části se autorka zabývá vývojem lingvistických přístupů ke slovosledu. Dále se věnuje základním parametrům českého a italského slovosledu se zřetelem k příznakovým konstrukcím. Druhá, analytická, část pracuje s vybranými příklady italských příznakových konstrukcí a jejich překlady do češtiny. Příklady pro výzkumnou část jsou čerpány z mluveného korpusu, beletristického textu a z paralelního korpusu InterCorp. Cílem práce je podrobit italský příznakový slovosled srovnání se slovosledem v českém jazyce a zmapovat obecné principy jejich překladu do českého jazyka. Z výsledků jsou následně vyvozeny závěry a doporučení pro překlad do češtiny.
|
|
|
Pronominální subjekt v italštině ve srovnání s češtinou.
SPOLKOVÁ, Simona
Tématem diplomové práce je pronominální subjekt v italštině ve srovnání s češtinou. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a na část praktickou. V první, teoretické, části se autorka nejprve zabývá syntaxí, stručně charakterizuje větné členy a poté detailněji popíše jak italský tak český podmět. Svoji pozornost zaměří především k povinnému vyjadřování pronominálního subjektu. V následující, praktické, části provede autorka srovnání povinného vyjadřování pronominálního subjektu v italštině a češtině na základě vybraných literárních textů z paralelního korpusu InterCorp. Stěžejním cílem práce bude zjistit, zda je distribuce obligatorního pronominálního subjektu stejná nebo rozdílná v obou srovnávaných jazycích.
|
|
|
Iniciální pozice rématu v angličtině.
STÁHALÍK, Martin
Tato diplomová práce se zabývá iniciální pozicí informačního centra v současné angličtině. Jedná se o struktury, které nejsou v souladu s principem tzv. end-focus. Cílem práce je zjistit, které větné členy a za jakých okolností nejčastěji fungují jako iniciální réma. Na začátku teoretické části jsou popsány funkce slovosledu a podrobně charakterizována funkční větná perspektiva a teorie výpovědní dynamičnosti. Dále se práce podrobně zabývá rématem a faktory ovlivňujícím AČV a případy, kdy se réma nachází v iniciální pozici. Praktická část se věnuje analýze výskytu iniciálního rématu v různých žánrech literatury a také jeho výskytu v ústní komunikaci. Četnost výskytu iniciálního rématu, včetně jeho druhů, je shrnuta v závěru práce.
|
|
|
Syntaktické prostředky rematizace v současné francouzštině - srovnání s češtinou
ELIŠKOVÁ, Kristýna
Cílem této práce je ukázat jakými syntaktickými prostředky může francouzština rematizovat jednotlivé úseky věty, a také jaké prostředky používá ve stejných případech čeština. První část práce popisuje teoretické přístupy související s danou problematikou, tedy především otázku aktuálního členění v pracích F. Daneše, J. Firbase a P. Sgalla a otázku tematických posloupností a prostředků rematizace u B. Combetta a M. Rothenberg. Část druhá, praktická, pak ukazuje konkrétní popsané prostředky na vzorových větách z elektronického korpusu InterCorp. Zkoumanými syntaktickými prostředky rematizace ve francouzštině jsou zde především vytýkací konstrukce, prezentativy a neosobní konstrukce.
|
host ::
RSS.