|
|
Analýza běžné mluvy v Kroměříži a jejím okolí
OBADALOVÁ, Radka
Cílem této bakalářské práce bylo zachytit a zanalyzovat běžnou mluvu lidí žijících v Kroměříži a jejím okolí. Součástí práce je stručný popis zkoumané oblasti a její historie. V teoretické části se pozornost soustředí na popis dialektologie, národního jazyka a rozdělení nářečních skupin. V praktické části je popsaná metodika, která je následována rozborem běžné mluvy, čehož se docílilo pomocí dotazníků. Práce je doplněna použitou literaturou a přílohami.
|
|
|
Běžná mluva v obci Boršov nad Vltavou
KARVÁNKOVÁ, Iva
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda a jaké charakteristické nářeční rysy se objevují v běžné mluvě respondentů žijících v obci Boršov nad Vltavou. Za tímto účelem byly využity nahrávky respondentů a jejich následný rozbor nacházející se v praktické části práce. V této části najdeme také informace o současném stavu slovní zásoby obyvatel obce, k jehož zkoumání byl využit rozbor dotazníku předložený patnácti respondentům. V teoretické části bylo provedeno přiblížení lokace, historie a památek obce Boršov nad Vltavou nacházejících se v jižních Čechách. Dále také práce obsahuje stručnou charakteristiku jihozápadočeské nářeční podskupiny.
|
|
| |
|
| |
|
|
Tendence ve vývoji slovní zásoby u nejmladší generace v Českém Těšíně
Hauerová, Agata ; Andrlová Fidlerová, Alena (vedoucí práce) ; Dittmann, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá stavem běžné mluvy nejmladší generace v Českém Těšíně. Jejím cílem je rozpoznat a popsat hlavní tendence ve vývoji běžně mluveného jazyka na základě dotazníkového výzkumu. Práce zahrnuje teoretickou část vymezující na základě odborné literatury hlavní pojmy. Výsledky výzkumu jsou srovnány se stavem zachyceným v Českém jazykovém atlase a s referenčním vzorkem informátorů z nejstarší a střední generace. Klíčová slova: Český Těšín, dialektologie, slovní zásoba, nejmladší generace
|
|
|
Lexikální aspekty kubánské španělštiny
Schumannová, Klára ; Čermák, Petr (vedoucí práce) ; Kratochvílová, Dana (oponent)
(česky) Tématem této diplomové práce jsou lexikální aspekty kubánské španělštiny a především vliv jiných jazyků na její slovní zásobu. Teoretická část se věnuje historicko-kulturním okolnostem vývoje kubánské varianty španělštiny, stručně nastiňuje historii kubánské lexikografie a zabývá se především vlivy španělštiny dobyvatelů, indiánských jazyků, afrických jazyků, francouzštiny, angličtiny, čínštiny a ruštiny na kubánské lexikum. Stručně pojednává také o sociolingvistické situaci. Teoretická východiska jsou dále podrobena analýze v praktické části, ve které je zkoumán výskyt vybraných výrazů v lingvistických korpusech CREA, CORPES XXI a Araneum Hispanicum Maius.
|
|
|
Běžná mluva v Havlíčkově Borové ve třech generacích
VALENTOVÁ, Barbora
Cílem této dialektologické bakalářské práce bylo zjistit, zda a jaké charakteristické rysy se vyskytují v běžné mluvě obyvatel Havlíčkovy Borové. Tyto jevy byly zkoumány na základě nahrávek mluveného projevu tří generací rodilých mluvčích. Práce obsahuje obecný popis středočeské, jihozápadočeské, severovýchodočeské a českomoravské severní podskupiny, a také podskupiny jižní středomoravské, jelikož v bezprostřední blízkosti obce dochází k jejich střetu. Součástí je i stručná charakterizace regionu a informace o obci.
|
|
|
K současnému stavu nářečí východomoravského
KUBÁTOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá současným stavem východomoravského dialektu se zaměřením na oblast krajského města Zlín. V úvodu práce je vymezen pojem dialekt jako součást českého národního jazyka a shrnut jeho historický vývoj. Dále práce obsahuje přehled jednotlivých typů dialektů na území České republiky a jejich stručnou charakteristiku. Hlavním tématem bakalářské práce je východomoravské nářečí. Práce popisuje jeho 1. zeměpisné vymezení, 2. rozdělení na nářeční podskupiny a 3. typické nářeční prvky. Navazující praktická část práce poté analyzuje přepisy audiozáznamů nářeční mluvy a shrnuje aktuální hláskoslovné, tvaroslovné, slovotvorné a lexikální prostředky nářečí východomoravského. Cílem analýzy je potvrdit, či vyvrátit hypotézu o postupném úpadku nářečního vyjadřování.
|
|
|
Eastern Uzh varieties of North Central Romani
Beníšek, Michael ; Elšík, Viktor (vedoucí práce) ; Adamou, Evangelia (oponent) ; Tenser, Anton (oponent)
Disertační práce je gramatickým popisem skupiny romských variet nazvaných "východoužská romština", jimiž se mluví na Zakarpatské Ukrajině v oblasti přiléhající k hranici se Slovenskem. Tyto variety jsou spjaty s pěti tradičními lokalitami, z nichž dvě se nacházejí ve městě Užhorod, a představují východní okraj nářečního kontinua severocentrální romštiny. Důraz je kladen nejen na popis společných charakteristik celého východoužského nářečí, ale také na jeho interní variaci se zřetelem ke specifikům jednotlivých variet. Popis je založen na datech shromážděných v průběhu opakovaného terénního výzkumu autora mezi lety 2007 až 2016. Disertace se skládá ze třinácti kapitol a vedle vlastního gramatického popisu podává podrobný přehled o historickém, etnokulturním a sociolingvistickém kontextu mluvčích. Hlavní pozornost je věnována flektivním, slovotvorným stejně jako funkčním vzorcům slovních druhů. Práce však diskutuje i fonologické problémy, včetně historické fonologie v kontextu severocentrální romštiny, a pokrývá i různé syntaktické struktury.
|
|
|
Dynamika jihokarpatských nářečí
Vašíček, Michal ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Rabus, Achim (oponent) ; Dudášová, Júlia (oponent)
Dynamika jihokarpatských nářečí - abstrakt Cílem práce je zachycení vývoje jihokarpatských nářečí ve dvou státních útvarech, na severovýchodě Slovenska a v Zakarpatské oblasti na Ukrajině, v posledních 70 letech. Materiálovým východiskem jsou nahrávky nářečních promluv a jejich transkripce, získané při vlastních terénních výzkumech, prováděných od r. 2011 v uvedené oblasti, zejména v obcích nacházejících se v těsné blízkosti slovensko-ukrajinské státní hranice. Těžištěm práce je popis dynamiky fonetického, morfologického a lexikálního systému nářečí dvou obcí, jedná se o Ubľu, jež byla vybrána s ohledem na dlouhou tradici nářečního výzkumu, a Malyj Bereznyj, nejbližší sousední obec na území Ukrajiny. Zde se až do II. světové války vyvíjela blízce příbuzná jihokarpatská nářečí ve shodných sociolingvistických podmínkách. Po II. světové válce však byla oddělena československo-sovětskou hranicí a dostala se do vlivu různých spisovných jazyků - na jedné straně slovenštiny, na druhé straně ukrajinštiny a ruštiny. Na základě srovnání současného materiálu s materiály starších dialektologických výzkumů můžeme sledovat nářeční divergenci způsobenou nivelizačními procesy orientovanými na různé spisovné jazyky. Údaje zjištěné v Ubľe a Malém Berezném ověřujeme na materiálu získaném při terénním výzkumu v dalších dvaceti...
|
host ::
RSS.