Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19,369 záznamů.  začátekpředchozí19360 - 19369  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.55 vteřin. 

Řízení invalidního vozíku
Vožda, Ondřej ; Kopečný, Lukáš (oponent) ; Šolc, František (vedoucí práce)
Práce popisuje návrh algoritmu pro řízení invalidního vozíku. Vozík by měl být schopen automatického pohybu podél zdi či jiné plochy (např. boku karoserie auta). Jedná se o rozšíření původního konceptu, jehož cílem bylo umožnit uživateli dálkové teleprezenční řízení vozíku. Ke sledování vzdálenosti ode zdi jsou použity ultrazvukové senzory vzdálenosti SRF08. Dále je zde diskutováno zpracování obrazu pro detekci navigačních značek. Tyto značky by měly v konečné fázi umožnit co nejpřesnější zaparkování vozíku do zavazadlového prostoru automobilu.

Jednotný eurový platební prostor
Kůrečková, Jana ; Tuček, Miroslav (vedoucí práce)
Práce popisuje přeshraniční platební styk v oblati eurozóny. Zavedení projektu jednotného eurového platebního prostoru, popisuje vlastní pojem SEPA, cíle, subjekty a infrastrukturu. Obsahuje představu nového právního rámce Směrnice o platebních službách uvnitř evropské oblasti.

Technologie dojení dojicím automatem ve vztahu k welfare dojnic
KOUTEK, Martin
Téma této bakalářské práce bylo zaměřeno na vyhodnocení vlivu technologie dojení dojícím automatem na welfare dojnic. Byly sledovány etologické projevy dojnic po dojení a zjišťovány různé parametry související s dojením. Hlavními zjišťovanými parametry byl počet pokusů o nasazení strukových násadců, doba od nástupu dojnice do robota po úspěšné nasazení všech čtyř strukových násadců, celková doba dojení, doby mezi jednotlivými dojeními. Dále při etologickém pozorování byla hlavně sledována potřeba pití, příjmu potravy a ulehnutí do 30 minut po dojení. Nakonec v průběhu sledování byl posouzen zdravotní stav dojnic se zaměřením na onemocnění mléčné žlázy. Etologická pozorování proběhla dvě, trvala vždy 24 hodin a výsledky z nich získané byly porovnány jak dle pořadí laktace dojnic, tak mezi jednotlivými pozorováními. Část údajů byla získána při samotném pozorování, zbylá část byla získána z databáze dojícího automatu. Během obou pozorování byl zaznamenán průměrný počet pokusů o nasazení strukových násadců okolo 1,6 na jedno dojení. Doba od nástupu v boxu do nasazení násadců činila v průměru 2:18 minut. Celková doba dojení za 24 hodin činila 12:37 hodin při prvním a 11:48 hodin při druhém pozorování. Doba mezi dojeními činila u dojení 2x denně v průměru 11,5 hodiny a při dojení 3x denně okolo 8 hodin. Co se týče aktivity do 30 minut po dojení, měly dojnice podobné návyky, větší rozdíl byl zaznamenán pouze u potřeby pití jak z hlediska jednotlivých pozorování, tak z hlediska pořadí laktace dojnic. Potřeba příjmu krmiva byla zaznamenána průměrně u 84 %, potřeba pití u 37 % a ulehnutí u 7 % dojnic vůči počtu dojení. Počet onemocnění mléčné žlázy se pohyboval na velmi nízké úrovni, takže nebyl vyhodnocován. Při pozorování bylo zjištěno, že dojení automatem má kladný vliv na welfare dojnic. Dojnice měly stálý přístup k vodě a krmivu, ve stáji bylo kvalitní mikroklima a počet onemocnění mléčné žlázy byl zanedbatelný. Dojnice měly dost životního prostoru a byly klidné, protože veškeré činnosti během dne dělaly zcela dobrovolně.

Umělé neuronové sítě a jejich použití v oblasti pojistných rizik
Macek, Karel ; Jiroutek, Pavel (oponent) ; Mrázová, Iveta (vedoucí práce)
Předložená práce zkoumá použitelnost neuronových sítí v oblasti pojistných rizik. Popisuje strukturu a funkci vícevrstvých perceptronových sítí, Kohonenových map a sítí typu Fuzzy ART a Fuzzy ARTMAP. Definuje pojem pojistného rizika a uvádí do problematiky tarifování pomocí zobecněných lineárních modelů. Shrnuje metody neuronových sítí pro redukci dimenze vstupního prostoru, extrakci znalostí a vizualizaci. Seznamuje s daty popisujícími dopravní nehody a prezentuje výsledky několika analýz, které na nich byly provedeny. Práci se podařilo teoreticky i experimentálně prokázat, že vícevrstvé perceptronové sítě mají větší výpočetní sílu, než zobecněné lineární modely. Modifikace vícevrstvé perceptronové sítě úspěšně odhadla distribuční funkci celkové výše škody. Pomocí analýzy provedené Kohonenovou mapou a následné vizualizace byly odhaleny v datech dva výrazné shluky. Analýza pomocí sítě typu Fuzzy ART byla prezentována jako součást nového algoritmu pro redukci vysoké dimenze vstupního prostoru. Nový algoritmus vycházející ze sítě typu ARTMAP odhalil skupinu nehod, kde je škoda nadprůměrná. Tato skupina je vymezená interpretovatelnými pravidly. Přílohu práce tvoří CD se skripty pro Matlab a MySQL, které byly pro analýzy použity.

Vyhodnocení investic s využitím fuzzy logiky
Vaňková, Jana ; Šebestová, Monika (oponent) ; Dostál, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vyhodnocením investic do nehmotného majetku. Společnost VIKI, spol. s r.o. má zájem o nákup nového skladovacího prostoru a proto bude hlavním cílem vybrat nejvhodnější nabídku pomocí fuzzy logiky. Hodnocení je provedeno v programu Excel, konkrétně v prostředí Visual Basic a dále v programu MATLAB. Výstupem práce bude snadno ovladatelný formulář, který lze použít opakovaně pro případné další nabídky.

Gender v kyberprostoru: Kritická diskurzivní analýza českých diskuzí a komentářů
Žegklitz, Lukáš ; Krobová, Tereza (vedoucí práce) ; Reifová, Irena (oponent)
Tato magisterská práce pojednává o genderové dynamice v kyberprostoru. Anonymní povaha tohoto poměrně nového fenoménu způsobuje, že zde panují jiná pravidla než ve fyzickém sociálním prostoru a často zde dochází k nenávistným projevům. Konkrétněji se práce zaměřuje na projevy sexismu a misogynie v prostředí internetu. V teoretické části diskutuji základní teorie o povaze kyberprostoru a vztahů maskulinit. Cílem výzkumné části této práce je prostřednictvím sdíleného přístupu kritické diskurzivní analýzy prozkoumat reakce diskutérů pod články, které pojednávají o misogynních výrocích dvou předních fotbalistů vůči ženské rozhodčí Lucii Ratajové.

Problematika zavádění Continuous descent approach a jejich dopad na kapacitu vzdušného prostoru
Zouhar, Jakub ; Vosecký, Slavomír (oponent) ; Šplíchal, Miroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na postup přiblížení k letišti technikou continuous descent approach a vliv postupu na kapacitu vzdušného prostoru. První část práce je věnována teoretickému popisu postupu a zhodnocení současné situace zavádění continuous descent approach na evropských letištích. Dopad na kapacitu vzdušného prostoru je demonstrován podrobnou analýzou aplikace postupu v prostředí letiště Praha – Ruzyně. Cílem analýzy je definování kritických oblastí, které musí být před trvalým zavedením postupu vyřešeny. V dalších kapitolách jsou představena možná řešení konfliktních míst v nynějších provozních podmínkách a po zavedení konceptu 4D trajektorie. Poslední část je zaměřena na aplikaci continuous descent approach na letišti Praha – Ruzyně po vybudování paralelní vzletové a přistávací dráhy.

Strategies in aboveground space occupancy in herbs from disturbed habitats
BARTUŠKOVÁ, Alena
Disturbance je důležitým fenoménem ovlivňujícím život rostlin a formujícím strategie rostlin narušovaných míst. Pro specifické přírodní ekosystémy nebo růstové formy bylo představeno několik ekologických konceptů zabývajících se individuální odpovědí rostliny na poranění. Ve střední Evropě jsou častým příkladem narušovaných míst stanoviště ovlivňovaná člověkem. Proto bylo cílem této práce použít čtyři vybrané koncepty právě na tato místa. Práce se skládá ze čtyř původních studií provedených ve dvou modelových ekosystémech: opakovaně narušovaný ruderál a pravidelně kosená středoevropská louka. Obsazování nadzemního prostoru po narušení bylo studováno jako obnova biomasy nebo architektury. U bylin osidlujících narušovaná místa byly popsány regenerační strategie a byly konfrontovány s dříve navrženými koncepty, vytvořenými pro ekosystémy vystavené přírodnímu režimu narušování.

DŮM NA HRANĚ - Valašské Meziříčí, ulice Sokolská
Hůlová, Petra ; Bambuchová, Jarmila (oponent) ; Sochor, Jan (vedoucí práce)
Kompaktní zástavba v blízkosti centra, vytvoření veřejného prostoru a bydlení

Řízení pohledávek v zemědělství ČR po roce 2000
Šolc, Ladislav ; Plná, Jaruše (vedoucí práce) ; Synek, Miloslav (oponent) ; Nováček, Jan (oponent)
Po přechodu od centrálně plánované ekonomiky k ekonomice tržní nastal v Československu, později v České republice obrovský rozmach podnikatelských aktivit Zpočátku bylo na trhu mnoho nového prostoru pro expanzi všech podnikatelských subjektů. Později, spolu se zmenšujícím se volným prostorem na trhu, zesiloval konkurenční boj mezi firmami Začala se postupně čím dál více uplatňovat převaha nabídky nad poptávkou a zákazníci, odběratelé, začali této situace stále větší mírou využívat. Konkurence přinutila dodavatele,aby část období své odběratele úvěrovali obchodními úvěry. Pro dodavatele tato částka znamená pohledávku, pro zákazníka ? odběratele závazek, který by měl nejpozději v dohodnutém termínu splatit.