|
Zhodnocení úrovně vysokého školství v zemích Evropské unie
Šindelářová, Tereza ; Kuncová, Martina (vedoucí práce) ; Fábry, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním systémů terciárního vzdělávání v zemích Evropské unie s využitím metod vícekriteriálního hodnocení variant. Teorie vícekriteriálního rozhodování slouží k usnadnění a objektivizaci rozhodovacích procesů. Použití rozhodovacích metod sice významným způsobem snižuje vliv hodnotícího subjektu, stále ale v těchto úlohách přetrvávají subjektivní faktory, které nelze nikdy zcela vyloučit. Takovými faktory, které jsou závislé na uživateli postupu a ovlivňují výsledky hodnocení, jsou například: použitá metoda hodnocení variant; relevance použitých kritérií; množina kritérií, podle kterých se varianty budou vyhodnocovat a množina hodnocených variant.
|
|
Predikce zvukoizolačních vlastností dělicích stavebních konstrukcí a zabezpečení akustické pohody v interiéru budov
Berková, Petra ; Katunský,, Dušan (oponent) ; Tuza,, Karel (oponent) ; Vaňková,, Marie (oponent) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Předložená disertační práce pojednává o zvukoizolačních vlastnostech dělících stavebních konstrukcí v oblasti nízkofrekvenčního zvuku u kročejové neprůzvučnosti a zabezpečení akustické pohody v interiéru budov. V rámci predikce kročejové neprůzvučnosti je provedena simulace laboratorního měření kročejové neprůzvučnosti. Práce vychází z výskytu častých stížností obyvatel bytových domů na subjektivně nevyhovující kročejovou neprůzvučnost horizontálních dělících konstrukcí, jejichž nášlapná vrstva je tvořena laminem. Přestože tyto konstrukce vyhovují z hlediska kročejové neprůzvučnosti v souladu s požadavky stanovenými v ČSN 73 0532: 2010, obyvatelé si stěžují na subjektivní vnímání zvuků nižších kmitočtů. Výskyt hluku s výrazným charakterem zvuku v oblasti nízkých kmitočtů byl dokázán měřením a vyhodnocením spektrální analýzy hladiny akustického tlaku, způsobené pohybem osob po stropní konstrukci s podlahou. Na toto měření a jeho vyhodnocení prováděné v souladu s měřením a vyhodnocením hluku v mimopracovním prostředí nelze vztáhnout požadavek stanovený Nařízením vlády č. 272/2011 Sb.“ o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací“. Hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní prostor staveb se nevztahují na hluky z běžného užívání bytu. V rámci platné legislativy je tento problém v ČR v současné době neřešitelný. Proto jsou v této práci analyzovány způsoby hodnocení kročejové neprůzvučnosti a jsou vysloveny zjištěné závěry. S kročejovou neprůzvučností v nízkofrekvenční oblasti souvisí i navazující část předkládané disertační práce, kdy ve výpočetním programu ANSYS (verze 14.0) je simulováno laboratorní měření kročejové neprůzvučnosti reálné konstrukce. V práci jsou uvedeny výsledky simulace, a to hladiny akustického tlaku v přijímací místnosti do třetinooktávového pásma 630 Hz. Tyto výsledky jsou porovnány s naměřenými hodnotami v modelované laboratoři.
|
|
Návrh a výpočet membránové konstrukce zastřešení stadionu
Lang, Rostislav ; Kytýr,, Jií (oponent) ; Němec, Ivan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou návrhu a výpočtu membránové konstrukce zastřešení stadionu. Jedná se o komplexní inženýrský problém, který v sobě zahrnuje mnoho dílčích složek: hledání počátečního tvaru membrány, staticky i architektonicky vhodné uspořádání systému nosných lan, hospodárné řešení okrajových podmínek (uložení) konstrukce. Všechny složky návrhu se ovlivňují a nelze je řešit bez vzájemné koordinace. Vždy velice záleží na zkušenostech a citu inženýra, jenž takovouto konstrukci navrhuje. Úlohu již není možné řešit dle teorie I.řádu. Rovnováha sil na nedeformované konstrukci, jenž u mnoha projektovaných konstrukcí dává uspokojivé výsledky, by neodpovídala realitě. Je proto nutné uvažovat rovnováhu sil na deformované konstrukci dle teorie velkých deformací. Práce byla zadána s ohledem na záměr firem Ing. Software Dlubal s.r.o. a FEM consulting s.r.o., které spolupracují na vývoji software RFEM, doplnit tento programový systém o modul MEMBRÁNA pro hledání výchozích tvarů membránových konstrukcí. Tato práce má být příspěvkem k vytvoření tohoto modulu.
|
|
Obzory a ruiny. Viditelné a neviditelné v raně moderní vizuální kultuře
Hájek, Václav ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tato disertační práce se zabývá jedním specifickým obrazovým motivem z počátku 19. století, který zajímavým způsobem reprezentuje a problematizuje otázku raně moderní vizuální kultury. Vizuální kultura zahrnuje jak soubor reprezentací (artefaktů, masových obrazů, vizuálních znaků apod.), tak metody vizuální percepce a potažmo recepce. Oblasti vnímání a reprezentací jsou pevně provázány: nelze si představit určitý typ obrazu bez určitého typu vizuální komunikace. Vztah mezi obrazem a vnímáním má řadu historických, kulturních, sociálních variant. Cílem následujícího textu je sledovat, jak se konkrétní historická varianta vizuální kultury sebereflexivním způsobem odráží a konstruuje v samotných vizuálních artefaktech (v rámci relevantního teoretického kontextu). Budu se zabývat určitými projevy romantického malířství a budu tvrdit, že v této produkci se dobový vizuální "režim" odráží stejně jako v textech a navíc, že se romantická malba určitým způsobem spolupodílí na konstrukci moderního vizuálního režimu, především pak na jeho elitní a ikonoklastické složce.
|
| |
|
Pozůstalostní inventáře raně novověké šlechty v opavském a krnovském knížectví jako pramen k dějinám každodennosti (1650-1740)
Mašitová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fukala, Radek (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Raný novověk představuje v evropských dějinách zhruba třísetleté období od 15. do 18. století. Pochopitelně jakákoli periodizace dějinného vývoje je vždy určitou dodatečnou myšlenkovou konstrukcí, která vychází z potřeby nějakým způsobem vymezit předmět zájmu daného vědcehistorika. Skutečnosti se však může jen přibližovat. Počátek ani konec historické epochy nelze vymezit jedním rokem, navíc se v různých regionech ony "zlomové" roky mohou i podstatně lišit. (Západo )evropská historiografie tradičně označuje za počátek raného novověku několik významných letopočtů rok 1453 (dobytí Konstantinopole Turky), rok 1492 (dobytí Granady a ukončení španělské reconquisty na Pyrenejském poloostrově a objevení Nového světa janovským mořeplavcem Kryštofem Kolumbem) či rok 1517 (Martin Luther přibil svých 95 tezí na dveře wittenberského kostela). Konec raného novověku se udává datem počátku Velké francouzské revoluce, tj. rokem 1789. České raněnovověké dějiny jsou obvykle ohraničovány roky 1526 a 1740, respektive 1780. V roce 1526 zemřel v tragické bitvě u Moháče mladý král Ludvík Jagellonský a na český trůn nastoupil Ferdinand I. Habsburský (manžel Ludvíkovy sestry Anny). V roce 1740 zemřel poslední mužský člen habsburské dynastie Karel VI. a českou a uherskou královskou korunu získala jeho dcera Marie Terezie (manžel...
|
|
Garantované investiční fondy
Mach, Jonáš ; Witzany, Jiří (vedoucí práce) ; Stádník, Bohumil (oponent)
Tato práce je zaměřena na garantované investiční fondy, které během posledních několika let dosáhly velké oblíbenosti mezi investory v České republice. Důvodem pro tento vývoj je značná konzervativnost průměrného domácího investora, pro kterého je garance navrácení původní investice velice lákavá. Tento druh fondů má však zpravidla dosti složitou konstrukci, a proto nelze zhodnotit výhodnost či nevýhodnost investice pouze za pomoci intuice. Analýza zde obsažená se snaží odpovědět na otázku, zda se do garantovaných fondů vyplatí investovat. Protože mají tyto fondy charakteristiky opce, je značná část práce věnována teorii opcí a metodám jejich oceňování, včetně slavné Black-Scholesovy formule. Kvůli složité konstrukci fondů je pak vlastní analýza provedena pomocí Monte Carlo simulace.
|
|
Obzory a ruiny. Viditelné a neviditelné v raně moderní vizuální kultuře
Hájek, Václav ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Tato disertační práce se zabývá jedním specifickým obrazovým motivem z počátku 19. století, který zajímavým způsobem reprezentuje a problematizuje otázku raně moderní vizuální kultury. Vizuální kultura zahrnuje jak soubor reprezentací (artefaktů, masových obrazů, vizuálních znaků apod.), tak metody vizuální percepce a potažmo recepce. Oblasti vnímání a reprezentací jsou pevně provázány: nelze si představit určitý typ obrazu bez určitého typu vizuální komunikace. Vztah mezi obrazem a vnímáním má řadu historických, kulturních, sociálních variant. Cílem následujícího textu je sledovat, jak se konkrétní historická varianta vizuální kultury sebereflexivním způsobem odráží a konstruuje v samotných vizuálních artefaktech (v rámci relevantního teoretického kontextu). Budu se zabývat určitými projevy romantického malířství a budu tvrdit, že v této produkci se dobový vizuální "režim" odráží stejně jako v textech a navíc, že se romantická malba určitým způsobem spolupodílí na konstrukci moderního vizuálního režimu, především pak na jeho elitní a ikonoklastické složce.
|
|
Pozůstalostní inventáře raně novověké šlechty v opavském a krnovském knížectví jako pramen k dějinám každodennosti (1650-1740)
Mašitová, Petra ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fukala, Radek (oponent) ; Maur, Eduard (oponent)
Raný novověk představuje v evropských dějinách zhruba třísetleté období od 15. do 18. století. Pochopitelně jakákoli periodizace dějinného vývoje je vždy určitou dodatečnou myšlenkovou konstrukcí, která vychází z potřeby nějakým způsobem vymezit předmět zájmu daného vědcehistorika. Skutečnosti se však může jen přibližovat. Počátek ani konec historické epochy nelze vymezit jedním rokem, navíc se v různých regionech ony "zlomové" roky mohou i podstatně lišit. (Západo )evropská historiografie tradičně označuje za počátek raného novověku několik významných letopočtů rok 1453 (dobytí Konstantinopole Turky), rok 1492 (dobytí Granady a ukončení španělské reconquisty na Pyrenejském poloostrově a objevení Nového světa janovským mořeplavcem Kryštofem Kolumbem) či rok 1517 (Martin Luther přibil svých 95 tezí na dveře wittenberského kostela). Konec raného novověku se udává datem počátku Velké francouzské revoluce, tj. rokem 1789. České raněnovověké dějiny jsou obvykle ohraničovány roky 1526 a 1740, respektive 1780. V roce 1526 zemřel v tragické bitvě u Moháče mladý král Ludvík Jagellonský a na český trůn nastoupil Ferdinand I. Habsburský (manžel Ludvíkovy sestry Anny). V roce 1740 zemřel poslední mužský člen habsburské dynastie Karel VI. a českou a uherskou královskou korunu získala jeho dcera Marie Terezie (manžel...
|
|
Povídková tvorba Boženy Benešové
Čeřovská, Markéta ; Hrabáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Základní údaje: Markéta Čeřovská Povídky Boženy Benešové, Příbram, 71 stran Obsah: Centrem naší práce je povídková tvorba Boženy Benešové (1873- 1936). Tato autorka je v dnešní době již téměř neznámá a je neprávem opomíjená. Nikdy nezískala velkou čtenářskou pozornost, jelikož její díla jsou náročná a nelze je číst povrchně. Navázala na realismus a naturalismus, ale její texty jsou velmi moderní. Je autorkou psychologických próz, ve kterých se zabývá velkými etickými otázkami lidství a soustřeďuje se na existenciální problémy lidí. Její povídky nejvýrazněji reprezentují novoklasicismus v české literatuře. Tehdejší kritika považovala její dílo za příliš intelektuální a pro čtenáře nadměrně problematické. Naší prací se snažíme ukázat specifika povídek Benešové, jejich originálnost a přínos české próze počátku 20. století. Zabýváme se tématem, konstrukcí postav a výstavbou fikčního světa a zaměřujeme se především na naraci a vypravěčské postupy (vnitřní monolog, osobní vypravěč). Klíčová slova: novoklasicistní povídka, zkratka, dialog, okamžiky pravdy, vnitřní monolog, psychologická próza, existenciální krize, Benešová, narace, konstrukce postav, fikční světy
|
host ::
