|
|
Zastoupení vápníku ve vybraných mléčných výrobcích
ŠINDELÁŘOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá nejvýznamnějšími minerálními látkami, které jsou zastoupeny v mléce, a úlohou vápníku v lidském těle. Dále je zde charakterizován obsah vápníku a jeho dostupnost ve vybraných mléčných produktech a dalších potravinách. Další část se věnuje problematice laktózové intolerance - definice, projevy, diagnostika a léčba. Poslední část se věnuje analytickým metodám sloužícím ke stanovení obsahu vápníku v mléce.
|
|
| |
|
|
Vztahy mezi slunečním svitem, globálním zářením, oblačností a délkou dne, hlavně v Hradci Králové
Schovánková, Jana ; Sládek, Ivan (vedoucí práce) ; Šindelářová, Tereza (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou globálního slunečního záření, slunečního svitu a oblačnosti. Hodnotí tyto prvky obecně, zabývá se jejich měřením a jejich vzájemnými vztahy. Nejdůležitější část práce řeší možnosti zhodnocení nepřímého odvození klimatických charakteristik globálního záření z údajů o slunečním svitu, oblačnosti a času. Práce vychází z odborné literatury, zejména z prací Karla Vaníčka a jeho spolupracovníků ze Solární a ozonové observatoře ČHMÚ v Hradci Králové, kteří se v nich zabývali zejména problematikou využití sluneční energie. V experimentální části práce jsou zpracovávány denní hodnoty uvedených veličin za desetileté období (1999 - 2008) ze Solární a ozonové observatoře ČHMÚ v Hradci Králové s využitím metod matematické statistiky. Druhá část práce se zaměřuje na zimní období, kdy je v nejvyšších polohách Krkonoš více slunečního svitu než v nížinách. Porovnávají se zde denní sumy délky slunečního svitu za období 1971 - 2009 z horské stanice Labská bouda a z nížinné stanice Praha - Libuš s využitím metody součtových řad. Klíčová slova globální sluneční záření, délka slunečního svitu, oblačnost, Solární a ozonová observatoř ČHMÚ v Hradci Králové, využití sluneční energie, Labská bouda v Krkonoších, Praha - Libuš, metoda součtových řad
|
|
|
Acoustic-gravity waves at ionospheric heights generated by meteorological activity in the troposphere
Šindelářová, Tereza
Akusticko-gravitační vlny troposférického původu pozorované v ionosféře Tereza Šindelářová Práce se zabývá pozorováním jevů v ionosféře, jejichž zdrojem jsou konvekční bouře v troposféře, zejména pozorováním akusticko-gravitačních vln s periodami 1-30 min. Konvekční bouře jsou zdrojem širokého spektra vln. Část vln se šíří do horní atmosféry, kde přispívají ke změnám struktury, dynamiky a složení atmosféry. Výsledky pozorování v České republice byly srovnány s pozorováními, jež se prováděla zejména v 60. a 70. letech 20. stol. v Severní Americe v oblasti Centrálních rovin. Konvekční bouře se ve Střední Evropě a v oblasti Centrálních rovin vyvíjejí v odlišných podmínkách, a proto mohou ovlivňovat horní atmosféru různým způsobem. Dalším cílem bylo hledání možnosti, jak odlišit akusticko-gravitační vlny vyvolané meteorologickou aktivitou v troposféře od vln emitovaných jinými zdroji. Vlny v ionosféře jsou často vyvolány fluktuacemi geomagnetického pole. K odlišení akusticko-gravitačních vln a vln geomagnetického původu zde byla použitá metoda založená na současné analýze ionosférických měření a měření fluktuací geomagnetického pole na observatoři Budkov. Ionosférický infrazvuk vyvolaný konvekčními bouřemi byl v České republice pozorován zřídka. Infrazvukové vlny s periodami 2-5 min se objevily jen ve dvou...
|
|
|
Současná podoba vysílání a redakce předpovědi počasí v České televizi
Šindelářová, Tereza ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
Práce analyzuje současnou podobu televizní předpovědi počasí, a to na příkladu vysílání České televize. Soustředí se na druhy pořadů specializující se na předpověď počasí, metodiku práce televizního meteorologa, technologické zajištění předpovědi, zároveň mapuje historický vývoj televizní předpovědi ve světě i v českém prostředí. Prostřednictvím analýzy vysílání vybraného dne na zpravodajském kanálu ČT24 práce charakterizuje vysílací schéma televizní předpovědi a popisuje konkrétní podob počasí. Na základě rozhovorů České televize přibližuje personální zajištění televizní předpovědi a dalšími odbornými institucemi.
|
|
|
Vliv reliéfu Hrubého Jeseníku na vzdušné proudění
Razím, Matyáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Šindelářová, Tereza (oponent)
Práce se zabývá významným fenoménem horského prostředí, tzv. anemo-orografickými systémy, které jsou výsledkem interakce převažujících větrů a mohutných vodících údolí, vrcholových zarovnaných povrchů a závětrných svahů. Jejich přítomnost se dotýká vícero fyzickogeografických sfér, především díky výrazné prostorové diferenciaci výšky sněhové pokrývky, která je výsledkem jejich působení. Práce svoji pozornost zaměřuje na nejvýše položené oblasti pohoří Hrubý Jeseník, které vystupují nad alpínskou hranici lesa. Zde byly anemo-orografické systémy již dříve rámcově vymezeny, nikdy ale nedošlo k podrobnému popisu jejich výskytu a působení, což je hlavním cílem této práce. Bylo provedeno podrobné a prostorově celistvé zmapování a změření tzv. vlajkových forem stromů, které svým deformovaným asymetrickým růstem velmi dobře vypovídají o převažujícím či průměrném směru proudění vzduchu i o jeho rychlosti. Jako sekundární a srovnávací zdroj dat byla využita měření z meteorologických stanic na Pradědu a Šeráku a také moderní a podrobný model větru. Taktéž byla provedena verifikační měření výšky sněhové pokrývky ve vytipovaných lokalitách s předpokládaným silným působením větru. Získaná data rámcově potvrzují již existující koncept čtyř anemo-orografických systémů v Hrubém Jeseníku - Divoké Desné, Hučivé...
|
|
|
Vliv zahraniční televizní tvorby na produkci českých kriminálních seriálů
Šindelářová, Tereza ; Štoll, Martin (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Práce analyzuje vlivy zahraniční televizní tvorby na podobu českých krimiseriálů. Soustředí se na současnou produkci krimi seriálů ve světě a na nejdominantnější trendy z různých zemí, které formují tvorbu českých autorů. Snaží se nalézt průsečíky, které spojují kriminální žánr obecně, i specifické prvky, které se objevují výhradně v české tvorbě specializující se na kriminální žánr. Na základě rozhovorů s českými režiséry a scénáristy krimiseriálů a analýzou tří vybraných českých kriminálních seriálů, Kriminálka Anděl, Policie Modrava a Labyrint, a jejich komparací s další českou i světovou seriálovou tvorbou v rámci kriminálního žánru jsou vyvozovány skrze užité prvky či metody, které autoři seriálů zapojují, vlivy, které se projevují v této produkci v českém prostředí.
|
|
| |
|
|
Vztahy mezi slunečním svitem, globálním zářením, oblačností a délkou dne, hlavně v Hradci Králové
Schovánková, Jana ; Šindelářová, Tereza (oponent) ; Sládek, Ivan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou globálního slunečního záření, slunečního svitu a oblačnosti. Hodnotí tyto prvky obecně, zabývá se jejich měřením a jejich vzájemnými vztahy. Nejdůležitější část práce řeší možnosti zhodnocení nepřímého odvození klimatických charakteristik globálního záření z údajů o slunečním svitu, oblačnosti a času. Práce vychází z odborné literatury, zejména z prací Karla Vaníčka a jeho spolupracovníků ze Solární a ozonové observatoře ČHMÚ v Hradci Králové, kteří se v nich zabývali zejména problematikou využití sluneční energie. V experimentální části práce jsou zpracovávány denní hodnoty uvedených veličin za desetileté období (1999 - 2008) ze Solární a ozonové observatoře ČHMÚ v Hradci Králové s využitím metod matematické statistiky. Druhá část práce se zaměřuje na zimní období, kdy je v nejvyšších polohách Krkonoš více slunečního svitu než v nížinách. Porovnávají se zde denní sumy délky slunečního svitu za období 1971 - 2009 z horské stanice Labská bouda a z nížinné stanice Praha - Libuš s využitím metody součtových řad. Klíčová slova globální sluneční záření, délka slunečního svitu, oblačnost, Solární a ozonová observatoř ČHMÚ v Hradci Králové, využití sluneční energie, Labská bouda v Krkonoších, Praha - Libuš, metoda součtových řad
|
|
|
Acoustic-gravity waves at ionospheric heights generated by meteorological activity in the troposphere
Šindelářová, Tereza
Akusticko-gravitační vlny troposférického původu pozorované v ionosféře Tereza Šindelářová Práce se zabývá pozorováním jevů v ionosféře, jejichž zdrojem jsou konvekční bouře v troposféře, zejména pozorováním akusticko-gravitačních vln s periodami 1-30 min. Konvekční bouře jsou zdrojem širokého spektra vln. Část vln se šíří do horní atmosféry, kde přispívají ke změnám struktury, dynamiky a složení atmosféry. Výsledky pozorování v České republice byly srovnány s pozorováními, jež se prováděla zejména v 60. a 70. letech 20. stol. v Severní Americe v oblasti Centrálních rovin. Konvekční bouře se ve Střední Evropě a v oblasti Centrálních rovin vyvíjejí v odlišných podmínkách, a proto mohou ovlivňovat horní atmosféru různým způsobem. Dalším cílem bylo hledání možnosti, jak odlišit akusticko-gravitační vlny vyvolané meteorologickou aktivitou v troposféře od vln emitovaných jinými zdroji. Vlny v ionosféře jsou často vyvolány fluktuacemi geomagnetického pole. K odlišení akusticko-gravitačních vln a vln geomagnetického původu zde byla použitá metoda založená na současné analýze ionosférických měření a měření fluktuací geomagnetického pole na observatoři Budkov. Ionosférický infrazvuk vyvolaný konvekčními bouřemi byl v České republice pozorován zřídka. Infrazvukové vlny s periodami 2-5 min se objevily jen ve dvou...
|
host ::
RSS.