|
Voltametrické stanovení flutamidu na sítotiskových uhlíkových elektrodách
Škvarla, Juraj ; Fischer, Jan (oponent) ; Vyskočil, Vlastimil (vedoucí práce)
Práce se zabývala elektrochemickým chováním flutamidu na tištěných uhlíkových elektrodách (SPCE) s cílem optimalizace podmínek pro praktické použití v in situ analýzách. Jako první byla spektrometricky ověřená stálost zásobního roztoku, která se potvrdila. Bylo prostudováno voltametrické chování flutamidu pomocí DC voltametrie (DCV) a diferenční pulsní voltametrie (DPV) na SPCE v závislosti na pH prostředí, době míchání a koncentraci flutamidu v analyzovaném roztoku. V celém rozmezí pH poskytoval flutamid jeden dobře vyvinutý voltametrický pík. Bylo prokázáno, že doba míchání roztoku má při všech pH zásadní vliv na výsledek měření. Čím déle se roztokem míchalo před samotným měřením, tím vyšší byl pík flutamidu. Proto byla v dalších měřeních přesně dodržována stanovená doba míchání mezi každým měřením. Optimálním prostředím pro voltametrické stanovení flutamidu byl zvolen Brittonův-Robinsonův pufr o pH 7,0 - methanol (9:1) pro DCV i DPV na SPCE. Koncentrační závislosti měly pro obě metody lineární charakter pro koncentrace 1·10-6 - 1·10-4 mol·dm-3 a byly vyhodnotitelné, i když ne zcela spolehlivě až do koncentrací 1·10-7 mol·dm-3 ; dosažená mez stanovitelnosti byla 6·10-7 mol·dm-3 pro DCV na SPCE a 8·10-7 mol·dm-3 pro DPV na SPCE. Proběhlo stanovení samotného flutamidu v tabletě léčiva...
|
|
Obtížně léčitelné astma u dospělých z pohledu sestry
LAHODOVÁ, Danka
Shrnutí Kvalita života, omezení v běžných denních činnostech, je u nemocných s obtížně léčitelným astmatem provázeno každodenními obtížemi, omezením fyzických aktivit nebo častými hospitalizacemi. Proto je potřeba věnovat zvláštní péči a individuální přístup zdravotnického personálu k nemocným s obtížně léčitelným astmatem. Cíl 1: Zjistit omezení v běžných denních činnostech u pacientů s obtížně léčitelným astmatem. Respondenti uvedli, že jsou omezení ve všech běžných denních činnostech včetně sportovních aktivit. Cíl 2: Zjistit podíl sestry na péči o pacienty s obtížně léčitelným astmatem. Cíl byl splněn, sestra se podílí na péči o pacienty s obtížně léčitelným astmatem již od vstupu pacienta do ambulance. Navazuje s pacientem první kontakt, asistuje lékaři, odebírá materiál na vyšetření, provádí některá vyšetření nebo při nich asistuje, podílí se na ošetřovatelské péči. Cíl 3: Zjistit úlohu sestry při poskytování biologické léčby u pacientů s obtížně léčitelným astmatem. Základem je navázání vztahu sestra ? pacient, edukace nemocného sestrou, také reedukace a ošetřovatelská péče. K těmto cílům jsme si položili tři výzkumné otázky. První otázka zněla, v jakých oblastech běžných denních činností je omezen pacient s obtížně léčitelným astmatem. Jak jsme šetřením zjistili v průběhu rozhovorů, dotazovaní udávali, že nejtěžší bylo pro ně období, kdy museli své zaměstnání opustit z důvodu nemoci. Dále jak z rozhovorů vyplynulo, respondenti uvedli, že domácí práce zvládají svým tempem a vždy záleží na jejich aktuálním zdravotním stavu. Snaží se také udržovat svou kondici aspoň rekreačním sportem. Otázka 2. Jakým způsobem zapojuje sestra do péče o pacienta s obtížně léčitelným astmatem jeho rodinné příslušníky, jsme se z rozhovorů dozvěděli, že se rodina do péče zapojuje až při takových dechových potížích a dušnosti, kdy je nemocný není schopen sám zvládnout. Rodina se podílí na zabezpečení potřeb jistoty a bezpečí pacienta. Sestra rodině pacienta poskytuje informace jak záchvatům dušnosti předcházet, jak se zachovat při astmatickém záchvatu, kde můžou informace vyhledat. Pacienti s obtížně léčitelným astmatem a jejich rodiny musí být vybaveni vhodnými informacemi. Z našeho výzkumu ale vyplynulo, že rodina se návštěv v ambulanci pro léčbu obtížně léčitelného astmatu objevuje zřídka, jen v případě zhoršení stavu. Jak dotazovaní uvedli, navštěvují ambulanci sami bez doprovodu. Otázka 3. Jaká je úloha sestry při podávání biologické léčby pacientovi s obtížně léčitelným astmatem jsme se dozvěděli ze šetření, že její činnost začíná edukací pacienta, aby dodržoval léčebný režim, posoudí individuální potřeby pacienta. Učí ho změně chování v souvislosti s nemocí, učí nemocného odpovědnosti za své zdraví, rozvíjí schopnost vypořádat se s omezeními, které sebou nemoc přináší. Dále je zde role nositelky ošetřovatelské péče, aplikuje biologickou léčbu. Důležité je získat důvěru a spolupráci.
|
|
Problematika prenatální psychologie
ČEPČÁNYOVÁ, Magdalena
Tématem bakalářské práce je problematika prenatální psychologie. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části se nejprve zaměřuji na prenatální vývoj dítěte, který popisuji po jednotlivých týdnech. Dále se zabývám obecnými poznatky z oboru prenatální psychologie a jeho východisky. Přibližuji historický vývoj tohoto oboru a důležité osobnosti, které se na vzniku oboru prenatální psychologie podílely. Další kapitola se zaměřuje na průběh těhotenství a vliv jaký může na prenatální dítě mít. V této kapitole podrobně probírám úrovně komunikace mezi matkou a dítětem a jejich vzájemné interakce. V poslední kapitole se zaměřuji na úlohu porodní asistentky v prenatální psychologii. Zde se zabývám především poradenskou a edukační rolí porodní asistentky. Nakonec se zabývám primární prevencí a vhodnými metodami primární prevence v prenatální psychologii. Praktická část práce se zaměřuje na komunikaci mezi matkou a prenatálním dítětem a změnu v komunikaci s dítětem v těhotenství a po porodu. Pro výzkum byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak se liší komunikace s prenatálním dítětem a s dítětem po porodu z pohledu matky. Druhým cílem bylo zjistit, zda je pro ženy jednodušší komunikace před narozením nebo po porodu. Na základě cílů byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. K dosažení cílů bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Použila jsem metodu hloubkových rozhovorů. Výzkumný vzorek tvořilo pět žen, se kterými byl prováděn jeden rozhovor v těhotenství a jeden rozhovor po porodu. Výzkum probíhal v Nemocnici České Budějovice a.s., a to na oddělení rizikového těhotenství a oddělení šestinedělí. Získané údaje byly z rozhovorů zpracovány kvalitativní analýzou. Během výzkumného šetření bylo zjištěno, jak matky komunikují s prenatálním dítětem a jaké vidí největší rozdíly v komunikaci s dítětem před narozením a po porodu. Zjistila jsem, že ženy s prenatálním dítětem komunikují nejčastěji prostřednictvím dotyků a slovy, tedy mluvením k dítěti. Ženy dále uváděly, že pro ně bylo jednodušší komunikovat s dítětem po porodu než v těhotenství. Bylo pro ně jednodušší rozpoznat pocity a potřeby dítěte, které pro ně byly v těhotenství často jen věcí dohadů. Zjišťovala jsem od žen, jakými způsoby komunikují s prenatálním dítětem a zda dítě na jejich komunikaci odpovídá. Ženy nejčastěji uváděly, že s dítětem komunikují prostřednictvím hlazení "bříška" a mluvením k dítěti. Všechny ženy uváděly, že dítě na komunikaci a podněty vysílané k němu reaguje. Pouze jedna z žen si reakcemi nebyla jistá a jedna uváděla, že záleží na intenzitě podnětu. Jako reakci na komunikaci ženy uváděly zvýšení počtu a intenzity pohybů plodu, nebo naopak zklidnění dítěte. V souvislosti s pohyby dítěte mne zajímalo, jakým způsobem ženy pohyby dítěte vnímají, co při nich cítí. Pohyby plodu popisovaly ženy jako něco úžasného. Pociťovaly při nich radost a klid, který jim přinášelo vědomí, že je s dítětem vše v pořádku. Správná a láskyplná komunikace mezi matkou a dítětem a jejich vzájemný vztah je důležitý pro správný vývoj dítěte, a to nejen v prenatálním období, ale i v dalším životě. Je důležité, aby si ženy a jejich okolí uvědomovaly, že tak, jak se chováme k dítěti v děloze, bude se ono chovat později ke světu. Profesor Fedor-Freybergh dále tvrdí, že optimalizováním prenatálního života člověka můžeme dosáhnout zdraví a přispět k civilizovanému, přátelskému a mírumilovnému soužití. Téma prenatální psychologie se stává v poslední době stále aktuálnějším a začíná se k němu obracet pozornost veřejnosti, a to jak odborné, tak laické. V závěru byla tato práce doporučena pro využití při seminářích či přednáškách pro odbornou i laickou veřejnost. Další možností je publikace v odborném časopise. Práce může dále sloužit studentkám porodní asistence nebo přímo porodním asistentkám, které by chtěly získat nové vědomosti z tohoto oboru.
|
|
Stabilita bank za krize
Kohlíčková, Jana ; Radová, Jarmila (vedoucí práce) ; Špániková, Kateřina (oponent)
Předmětem diplomové práce "Stabilita bank za krize" je analýza dopadu finanční krize na bankovní sektor a na jednotlivé banky s ukázkou chování bank v krizových situacích. Samotná práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá definováním vzniku nestability a vysvětlením fungování finančních krizí. Druhá kapitola popisuje problematiku pojištění vkladů a možnost vyplacení náhrad při pádu banky. Třetí kapitola ukazuje vliv a úlohu centrální banky jako tvůrce bankovního prostředí a jako hlavní dohledové autority. Čtvrtá kapitola je zaměřena na stabilitu bank z různých pohledů, aby hlavní chod banky nebyl v průběhu a po skončení finanční krize významně narušen.
|
|
Skupinová práce dětí na základní škole z genderového hlediska
Bezděková, Petra ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Valdrová, Jana (oponent)
Cílem práce je zjistit, jestli existují rozdíly v činnostech, které vykonávají žáci a žákyně prvního stupně ve skupině dětí stejného pohlaví oproti smíšené skupině, ve které skupině a proč se jim subjektivně lépe pracuje, podle čeho si vybírají spolužáky/spolužačky do pracovních skupin a jestli svoje názory mění podle zadání úkolu. Teoretická část práce se věnuje genderové i pedagogické oblasti. Zabývá se genderovou socializací, genderovými stereotypy a předsudky, charakteristikou žáka/žákyně školního věku, důležitostí vrstevníků a vrstevnic v tomto období i genderovou socializací ve škole. Tato část práce se také zamýšlí nad výhodami a nevýhodami koedukace a segregace a zaměřuje se také na skupinové vyučování, které porovnává s frontálním. Praktická část práce popisuje výsledky kvalitativního výzkumu provedeného ve čtvrté třídě základní školy. V rámci tohoto výzkumu byly děti během výuky třikrát rozděleny do pracovních skupin a měly za úkol řešit zadanou práci pokaždé ve třech různých předmětech - matematice, českém jazyce a nauce o světě. Děti nejprve pracovaly ve stálých skupinách tak, jak jsou zvyklé pracovat vždy; podruhé byly rozděleny na dívčí a chlapecké skupiny a potřetí si mohly samy vybrat obsazení skupin podle svých preferencí. Následně jsem s dětmi vedla polostrukturované rozhovory.
|
|
Vliv přísad na vlastnosti metakaolinového geopolymeru
Halasová, Kristýna ; Vyšvařil, Martin (oponent) ; Rovnaník, Pavel (vedoucí práce)
Geopolymery jsou amorfní až semikrystalické aluminosilikátové polymery, které vznikají z anorganických polykondenzačních reakcí pevného aluminosilikátového prekurzoru s alkalickým roztokem hydroxidu nebo křemičitanu. Takto vzniklé materiály vykazují větší trvanlivost, odolnost agresivnímu prostředí, odolnost vysokým teplotám a mnoho dalších pozitivních vlastností, díky kterým se jim v posledních letech věnuje velká pozornost nejen v oblasti stavebnictví. Tato práce se zabývá vlivem přísad běžně používaných do betonů a malt (plastifikační, superplastifikační, provzdušňující, napěňovací, odpěňovací, protismršťující, stabilizační) na chování metakaolinového geopolymeru v čerstvém i ztvrdlém stavu. Popisuje jejich vliv na reologické vlastnosti čerstvé směsi, pevnost v tlaku a tahu za ohybu po 28 dnech a objemovou hmotnost v čerstvém i ztvrdlém stavu.
|
|
Náboženství a vlastnická práva
Minárik, Pavol ; Chalupníček, Pavel (vedoucí práce) ; Lipka, David (oponent) ; Berggren, Niclas (oponent)
Náboženství a postkomunistické transformace jsou dvě z mnoha otázek, které získaly pozornost ekonomů a sociálních vědců v posledních desetiletích. Tato práce shromažďuje tři články, které se zabývají různými aspekty náboženství a transformace. První z nich se pokouší posoudit úlohu náboženství v transformace a jeho vliv na úspěchu země v tomto procesu. Dále také nastiňuje možnosti výzkumu v této oblasti. Druhý článek se snaží odhalit roli náboženství při tvorbě ekonomických a sociálních postojů lidí v postkomunistických zemích. Oba články docházejí k závěru, že na náboženství záleží; západní křesťanství se zdá být více v souladu s tržním hospodářstvím než ortodoxní křesťanství a islám, i když tato dvě náboženství nejsou nutně překážkou úspěšné transformace. Třetí článek se zabývá náboženskou participací v postkomunistických zemích. Ukazuje, že náboženské chování není zcela nezávislé na ekonomických podmínkách a že náboženská probuzení v postkomunistické éře lze interpretovat z ekonomického hlediska.
|
|
Environmentální problematika na stránkách časopisů pro děti a mládež
MARKOVÁ, Kristýna
Diplomová práce se zabývá environmentální problematikou na stránkách časopisů pro děti a mládež. V teoretické části se zaměřuji na průřezové téma Environmentální výchova, které vychází z Rámcového vzdělávacího programu a napomáhá mladým lidem ve školním prostředí utvářet společensky žádoucí chování a hodnoty nezbytné pro naši budoucnost. Praktická část se zabývá analýzou obsahu stanovených titulů, která ozřejmí výskyt stanovené problematiky. Důležitou součástí je začlenění časopisů do výuky environmentální výchovy. Nedílnou částí je vypracování výukových jednotek a jejich realizace na druhém stupni základní školy.
|
|
Univerzální nástroj pro dekompresi spustitelných souborů
Milkovič, Marek ; Hynek, Jiří (oponent) ; Matula, Peter (vedoucí práce)
Komprese spustitelných souborů je proces komprese dat a kódu za účelem zmenšení velikosti nebo ochrany těchto souborů. Chování komprimovaného spustitelného souboru je těžké analyzovat, proto musí být takovýto soubor nejprve dekomprimován. Tato práce pojednává o návrhu a implementaci univerzálního nástroje pro dekompresi spustitelných souborů, neboli generického unpackeru, který je součást dekompilačního procesu v rekonfigurovatelném zpětném překladači společnosti AVG. Cílem této práce je vytvořit generický unpacker, který by byl jednoduše rozšířitelný, platformě a architekturálně nezávislý a jeho výstup by byl dekompilovatelný. V rámci práce jsou navrhnuté a implementované heuristické analýzy pro dosažení dekompilovatelnosti výstupů. Výsledky jsou porovnatelné s unpackery používanými v praxi.
|
|
Genderové aspekty v sociální práci
KUBEŠOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce ,,Genderové aspekty v sociální práci" se věnuje otázce výskytu genderových stereotypů a předsudků u sociálních pracovnic a sociálního pracovníka v Českých Budějovicích. Cílem této práce je zjistit možné genderové stereotypy a předsudky sociálních pracovnic a pracovníka v jejich vnímání a praktickém přístupu vůči klientkám a klientům. A jaké okolnosti vedou k jejich vytváření a jakým způsobem se s nimi snaží daní jedinci vypořádat. Teoretická část této práce je rozdělena do čtyř dílčích kapitol. Kapitoly jsou zaměřeny na představení pojmu gender, genderové problematiky na obecné úrovni i v souvislosti s oblastí sociální práce, a především na genderové stereotypy a jejich výskyt v sociální práci. Popisuji zde základní pojmy gender, genderová identita, genderová role, genderový kontrakt a genderová socializace. Zabývám se rozdíly mezi pohlavími, rozdělením mužských a ženských rolí a vytvořenými genderovými stereotypy. Dále se okrajově zabývám tématikou gender studies a diskriminací v souvislosti s tenderem. V teoretické části se zaměřuji především na genderové stereotypy a předsudky v sociální práci, přičemž zde zaměřuji pozornost i na osobnost sociálních pracovníků a pracovnic. Praktická část pak popisuje vlastní kvalitativní výzkum, který zjišťuje názory vybraných sociálních pracovnic a pracovníka na vybrané otázky týkající se genderových stereotypů a předsudků. S ohledem na cíl a kvalitativní strategii práce byly stanoveny tyto dvě výzkumné otázky: 1) Jsou si zkoumané sociální pracovnice a pracovníci vědomi možných genderových stereotypů a předsudků v sociální práci?, 2) Jsou v chování, názorech a postojích zkoumaných sociálních pracovníků a pracovnic přítomny genderové předsudky a stereotypy, případně jak se projevují v sociální práci s klientkami a klienty? Za účelem zjištění požadovaných skutečností bylo vedeno 6 strukturovaných rozhovorů s 5 sociálními pracovnicemi a 1 sociálním pracovníkem, kteří byli záměrně vybráni účelovým výběrem. Všichni zmiňovaní sociální pracovníci působí ve vybraných organizacích v Českých Budějovicích. Vlastní realizace výzkumu probíhala v Českých Budějovicích v měsíci duben roku 2014. Vyhodnocení získaných dat bylo provedeno metodou vytváření trsů. Data byla roztříděna do tří okruhů, dle strukturovaného rozhovoru. V první části rozhovoru se zabývám základními informacemi o zkoumaných sociálních pracovnících v souvislosti s výkonem sociální práce, dále se zabývám průběhem jejich vlastní genderové socializace, a ptám se na představu ideálního rozložení rolí v rodině. V další oblasti jsem se zaměřila na vědomí sociálních pracovníků genderu v sociální práci. Zajímalo mě, zda-li se u zkoumaných sociálních pracovníků projevuje stereotypní chování a utváření postojů vůči klientům. Dále jsem se zaměřila na možnost preference klientů na základě příslušnosti k danému pohlaví. V poslední části výzkumu jsem se krátce zaměřila na reflexi sociálních pracovníků a na nástroje, které k reflektování stereotypů a předsudků používají. Výsledky z rozhovorů pak byly kvalitativním způsobem analyzovány a následně přehledně zpracovány do tabulek. Výsledky ukázaly, že mezi sociálními pracovníky a pracovnicemi se genderové stereotypy a předsudky vyskytují a ovlivňují jejich primární přístup ke klientům a klientkám. Jejich výskyt je ovlivněn především přenášením vzorů role muže a ženy z vlastních rodin. Přesto jsou si jich sociální pracovníci a pracovnice vědomi a snaží se je při své práci eliminovat a zpětně reflektovat. Tím tak dochází ke zlepšování individuálního přístupu pracovníků a pracovnic ke klientům mužského či ženského pohlaví. Předkládaná bakalářská práce může do budoucna představovat zdroj informací pro sociální pracovníky a pracovnice, ale může posloužit i široké veřejnosti, kterou tato oblast zajímá.
|
host ::
