|
| |
|
|
Prověrka funkčnosti jednotlivých USES v oblasti Sokolovské pánve a návaznost na okolní krajinu
MORÁVKOVÁ, Veronika
Krajina je dynamický systém, který se neustále vyvíjí. Člověk může být faktorem, který tento vývoj urychlí, zpomalí, nebo úplně zastaví. Podkrušnohorská výsypka je ukázkou narušení, kdy došlo k zastavení vývoje krajiny v důsledku těžební činnosti. Krajina má však stále svoji historickou hodnotu i po narušení. Cílem každé aktivity, která negativně pozmění krajinu, by měla být následná náprava. V případě Podkrušnohorské výsypky navrhnout takové rekultivace a najít krajinné prvky, které by zvyšovaly ekologickou stabilitu krajiny a napomohly probuzení krajiny do historické podoby.
|
|
|
HODNOCENÍ VLIVU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ {--} PŘÍPADOVÁ STUDIE VLIV TĚŽBY PÍSKU NA BIODIVERZITU VYBRANÝCH ORGANISMŮ A ÚČINNOST REVITALIZAČNÍCH OPATŘENÍ
DUDA, Slávek
V Jihočeském kraji byl proveden výzkum vlivu těžby štěrkopísku na biodiverzitu vybraných skupin organismů (vyšší rostliny, brouci, obojživelníci a ptáci). V modelovém území (pískovna Roudná II jižně od Planá nad Lužnicí) byly zkoumány následující biotopy: bezlesí (po těžbě), les (rekultivovaná místa a původní les) a vodní biotopy (deprese po těžbě). Byla sledována druhová diverzita společenstev, zastoupení chráněných a vzácných druhů a druhů citlivých k činnosti člověka. Chráněné druhy byly zjištěny zejména mezi obojživelníky a ptáky. Na základě zjištěných výsledků o stavu biodiverzity byly navrženy vhodné rekultivační zásahy podporující biologickou rozmanitost.
|
|
|
Potenciál destinace Sokolovsko pro cestovní ruch
Kněžická, Lenka ; Valentová, Jana (vedoucí práce) ; Vidlák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou turistické využitelnosti destinace Sokolovsko. Popisuje lokalizační a realizační faktory existence cestovního ruchu s uvedením konkrétních příkladů, zmiňuje současnou turistickou nabídku, představuje nové projekty či se snaží zhodnotit posun a úspěch projektů starších. Nastiňuje teorii destinačního marketingu a managementu a zmiňuje subjekty a organizace, které v tomto oboru působí. Na závěr popisuje výsledky tří provedených dotazníkových šetření, která probíhala mezi domácím obyvatelstvem, návštěvníky a prodejci pobytových balíčků a zkoumala jejich názor na destinaci a její potenciál pro cestovní ruch.
|
|
|
Revitalizace oblasti postižené těžbou na příkladu Podkrušnohoří
Svobodová, Eva ; Postránecký, Josef (vedoucí práce) ; Šrýtr, Josef (oponent)
Diplomová práce se skládá z několika částí. V první části jsou uvedeny základní charakteristiky Ústeckého kraje se zdůrazněním jeho slabých a silných stránek. Pro některé ukazatele je využito mezikrajského a celorepublikového srovnání. Druhá část je věnována těžební činnosti jakožto nedílné součásti Ústeckého kraje. Jsou zde popsány hlavní mezníky historie dolování v regionu, současné působení těžebních společností v tomto kraji a stručný popis hlavních těžebních lokalit. Ve třetí části je vysvětlen pojem rekultivace, existence různých forem rekultivací, jejich financování či základní dokumenty k nim a následný význam revitalizace v území. Poslední úsek je věnován aplikaci revitalizace v Ústeckém kraji. Cílem práce je zjištění celkové ekonomické náročnosti obnovy území dotčeného těžební činností v jeho maximální možné variantě -- dotěžení veškerých zásob hnědého uhlí vyskytujících se na území Ústeckého kraje.
|
|
|
Ekonomické aspekty rekultivace hnědouhelného lomu na Mostecku
Štemberová, Daniela ; Dvořák, Antonín (vedoucí práce) ; Hadrabová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rekultivací hnědouhelných lomů z různých hledisek. Zaměřuje se na jednotlivé varianty rekultivace lomů. Vyhodnocuje jejich ekonomické přínosy a náklady, začlenění způsobu rekultivace do potřeb území a budoucí využití této varianty rekultivace. Definuje způsob jak optimalizovat využití devastovaných území. Práce se specializuje na rekultivace na Mostecku konkrétně na hnědouhelný lom Ležáky -- Most. Posuzuje, zda je hydrologická varianta rekultivace tohoto lomu ta nejvhodnější. Objasňuje ostatní možnosti rekultivace, které byly uvažovány. Vymezuje důvody, které vedly k výběru hydrologické varianty rekultivace. Zhodnocuje komplexnost hydrologického řešení rekultivace lomu Ležáky -- Most, jeho vliv na životní prostředí, sociální sféru a pozdější celospolečenské využití. Hlavním cílem práce je analyzovat celkovou efektivnost lomu Ležáky -- Most, zda byla těžba rentabilní, vezmeme-li v úvahu její veškeré náklady a výnosy.
|
|
|
Podnikatelský záměr "MiniMost"
Umlaufová, Zdeňka ; Netková, Jarmila (vedoucí práce) ; Bořecký, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá sestavením podnikatelského záměru pro nově zamýšlenou turistickou atraktivitu v Mostě -- park miniatur starého města Mostu, "MiniMost". Jejím cílem je posoudit ekonomickou samostatnost této atraktivity, resp. její závislost na finanční podpoře města Most. Za tímto účelem je provedena analýza poptávky formou dotazníkového šetření v partnerském parku miniatur Klein-Erzgebirge v Sasku a odborné exkurze se studenty VŠE Praha po Mostecku. Pomocí analýzy konkurence je pak zhodnoceno budoucí postavení parku MiniMost na trhu cestovního ruchu.
|
|
|
Rekultivace vytěžených povrchových dolů -- projekt jezera Medard
Kratochvíl, Petr ; Antoš, Ondřej (vedoucí práce) ; Ryvolová, Ivana (oponent)
Tato bakalářská práce se pokouší nalézt odpověď na otázku, zda jsou územní ekologické limity vhodným nástrojem ochrany životního prostředí. Odpověď na tuto otázku je hledána pomocí rozboru platné legislativy a pomocí porovnání argumentů odpůrců a zastánců územních ekologických limitů. Jednou z nejdůležitějších částí sporu o budoucnost územních limitů je účinnost rekultivací lomů po jejich vytěžení. Účinnost rekultivací je ilustrována na rekultivačním projektu Medard na Sokolovsku. Na tomto projektu je ukázána finanční a administrativní náročnost projektů a jeho přínos pro obyvatele a region.
|
|
|
Rekultivace výsypek a jejich efektivnost
Krajníková, Martina ; Hadrabová, Alena (vedoucí práce) ; Dvořák, Antonín (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje ekologickým škodám a rekultivacím před a po roku 1990. Sleduje legislativní vývoj a finanční zajištění týkající se této oblasti, dotační politiku a srovnání se zahraničními přístupy. Zároveň se zaměřuje na rozdílné názory ohledně přístupů k zahlazování škod způsobených člověkem na životním prostředí. Praktická část popisuje provedení rekultivace jedné z největších výsypek ve střední Evropě -- Radovesické výsypky.
|
|
|
Způsoby a možnosti rekultivace území poškozených antropogenní činností
Polášek, Petr ; Dvořák, Antonín (vedoucí práce) ; Hadrabová, Alena (oponent)
Práce s názvem způsoby a možnosti rekultivace území poškozených antropogenní činností podavá přehled o způsobech rekultivací prováděných na územích poškozených těžbou nerostných surovin a zejména pak rekultivací skládek odpadu. Mimo samotného popisu způsobů a typů rekultivačních činností práce shrnuje technologické postupy a nutné podmínky, při jejichž splnění mohou být použity jednotlivé typy rekultivací. V praktické části je představena skládka odpadu v Radimi, její historie, současný stav a plán rekultivace po uzavření její první etapy. V neposlední řadě pak práce informuje o ekonomických stránkách různých druhů rekultivací -- obsahuje orientační vyčíslení nákladů rekultivačních činností v závislosti na jejím typu a způsobu provedení. Dále také prezentuje řadu ekonomických výhod plynoucích pro obec z důvodu výskytu skládky na jejím katastrálním území spolu s ukázkou nadstandardních investic, které díky této skutečnosti mohou být uskutečněny.
|
host ::
RSS.