|
|
Komentovaný překlad: La peur du loup (G. Carbone, Gallimard, Paris 1993, str. 13-52)
Nenutil, Libor ; Belisová, Šárka (vedoucí práce) ; Šotolová, Jovanka (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Komentovaný překlad: La peur du loup se skládá z části teoretické a části praktické. Část praktická obsahuje překlad vybraných kapitol z knihy La peur du loup autorky Geneviève Carbone. Jedná se o francouzskou populárně-naučnou publikaci, jejímž úkolem je zprostředkovat co nejširšímu okruhu čtenářů informace o vlcích. Teoretická část se zaměřuje na překladatelskou analýzu výchozího textu a na vybraných příkladech komentuje vybrané problémy vzniklé v průběhu procesu překladu a zároveň podává vysvětlení jednotlivých postupů a použitých řešení. Klíčová slova Vlk, strach, komentovaný překlad, textová analýza, překladatelské problémy, beletrizace
|
|
|
Vlci a vlčí kříženci
Zahradníková, Jitka ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Práce je zaměřena na mezidruhové křížení vlků s dalšími psovitými šelmami rodu Canis, zvláště pak se psy. Psovité šelmy se spolu mohou rozmnožovat a produkovat dále plodné potomstvo. Pokud tomu nebrání místní podmínky a etologické bariéry, mohou se kříženci na daném území velmi rozšířit a významně ohrozit původní vlčí populaci, zvláště pokud dojde k introgresi cizích genů do vlčí populace. Vlk rudohnědý je zvláště ohrožen pářením s kojoty a vlček etiopský je ohrožen pářením s domestikovanými psy.
Proces křížení probíhal již v raných dobách domestikace, což není nečekané, protože tehdejší psi a vlci se od sebe příliš morfologicky nelišili. V nedávné historii se o záměrné křížení těchto druhů zasloužili lidé. Dělali to buď, za účelem vylepšení tehdejších psích plemen, nebo pokusně v zoologické zahradě, za účelem získání dat o křížencích. Už tehdy byli jedinci F1 (první filiální generace) popisováni jako nezvladatelní a nevhodní pro chov v běžných domácích podmínkách.
Dnes se záměrnému křížení vlků a psů věnuje jen malé množství odborníků. V současných podmínkách České republiky je známo velmi málo případů úspěšného páření vlka a psa v zajetí. Z toho odborníci usuzují, že ani v naší volné přírodě, kde se nepotulují smečky zdivočelých psů, není velká pravděpodobnost výskytu kříženců. Některé etologické bariéry, jako průběh říje u vlků a psů, také snižují pravděpodobnost výskytu vlčích kříženců v přírodě.
Nejvíce dat o průběhu záměrného křížení vlka a psa v zajetí, v podmínkách tehdejšího Československa, je známo z počátků vzniku plemene československý vlčák. Toto plemeno vzniklo jako výsledek původně zamýšleného pokusu za účelem získání dat o křížení vlků a psů. Celkem však proběhla pouze čtyři spojení vlka a psa. Pokaždé byla popsána značná neuniformita F1 (první filiální generace).
Ze spojení vlka s německým ovčákem vznikla i další plemena psů, z nichž pouze československý vlčák a Saarloosův vlčák jsou plemena uznaná FCI. Obě mají maximálně do 25% podílu vlčí krve. Zajímavé je vzájemné morfologické porovnání těchto plemen, i porovnání morfologie s jejich předkem, vlkem eurasijským.
|
|
|
Testování povahových vlastností Saarloosových a československých vlčáků
Peterová, Dalia ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá studiem kognitivními vlastnostmi psů, se zaměřením hlavně na 2 mezinárodní plemena FCI vzniklá křížením vlkošedých německých ovčáků a vlků. Popisuje jejich povahu a schopnosti spolupráce a komunikace s člověkem.
V diplomové práci jsou zopakovány serie prováděných behaviorálních pokusů ze studie Ádáma Miklósiho et al.: A Simple Reason for a Big Difference: Wolves Do Not Look Back at Humans, but Dogs Do, kterou prováděli na psech a vlcích v roce 2003. Nás zajímalo jak se budou ve stejné modelové situaci chovat plemena vzniklá křížením vlků a psů, proto jsme testovali československé vlčáky a Saarloosovy vlčáky.
První studie ukazuje, zda jsou subjekty schopné lokalizovat místo skryté potravy naznačené známým lidským gestem experimentátora. Druhá studie zjišťuje chování subjetu, zda subjekt, který nedokáže řešit jednoduchý úkol sám, pohlíží na člověka. Pes se naučí řešit jednoduchý úkol: otevření předmětu, aby se dostal k vnadidlu. A následně je vystaven stejně vypadajícímu úkolu, u kterého je však samostatné vyřešení psem znemožněno. Zde testujeme zda se pes, který nedokáže úkol sám vyřešit, obrací pro pomoc na člověka.
Tyto experimenty prokazují, že plemena československý vlčák a Saarloosův vlčák spolupracují s člověkem s podobnou ochotou a neexistuje statistický rozdíl mezi plemeny ani mezi pohlavími těchto zvířat.
|
|
|
Mezidruhové křížení v rámci rodu Canis
Smejkalová, Kristýna ; Fiala Šebková, Naděžda (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Bakalářská práce je rešeršního charakteru o mezidruhovém křížení v rámci rodu Canis. Problematika se týká zejména druhů: vlk obecný, kojot, šakaly a to zejména šakala obecného.
Široce pojaté jsou v práci dvě části. Konkrétně se jedná o část, která seznamuje s jednotlivými druhy, u nichž se bastardizace vyskytuje. Jsou zde představeny všechny výše zmíněné druhy. U každého druhu je popsán vzhled, rozšíření, strava, etologie. Zahrnuto je u každého druhu ohrožení a ochrana dle CITES a IUCN.
Druhou široce pojatou částí je samotné mezidruhové křížení. V této části jsou rozebírány konkrétní případy mezidruhového křížení, které se týkají zejména páření se psy. Výjimku zde tvoří vlci a kojoti, kteří se spolu mohou pářit a zplodit štěňata nazývané 'coywolf'. Svůj název nesou také bastardi ze spojení vlk x pes a tím je 'wolfdog'. Nedochází však k bastardizaci mezidruhové, ale také k té, kdy se páří mezi sebou různé poddruhy, což je problematika zejména vlků. Můžeme se s nimi setkat například na Apeninském poloostrově.
Mezidruhové křížení je nejrozsáhlejší na kontinentě Ameriky a to zejména v její severní části. Zde se střetávají kojoti a vlci. Nejvíce probádaný střet je však mezi vlky a psy, jejichž potomci jsou plodní a přinášejí tak do populace čistokrevných zvířat své nečisté geny. Následkem toho dochází k znečištění genofondu celé populace. Avšak ke spojení vlk x pes dochází i v Evropě. Dokázané je například v Estonsku, Lotyšsku a na Kavkaze. Zde dochází ke střetu s toulavými psy, anebo se psy pasteveckými, kteří střeží volně se pasoucí stáda hospodářských zvířat.
Bastardizace vlk x pes stála také u zrodu dvou plemen, jimiž jsou československý vlčák a saarloosův vlčák. U obou těchto plemen stály na počátku vlčice.
Mezidruhové křížení u šakalů není dosud příliš prostudováno. Nejčastěji dochází k páření s toulavými nebo zdivočelými psy. V Bulharsku jsou však záznamy o spojení šakala a vlka.
|
|
|
Reintrodukce velkých šelem v Evropě
Říhová, Žofie ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Čapková, Zuzana (oponent)
Cílem bakalářské práce na téma Reintrodukce velkých šelem v Evropě je popis stávající situace v České republice a ostatních zemí Evropy, kde se velké šelmy, jako je rys ostrovid (Lynx lynx), medvěd hnědý (Ursus arctos) a vlk obecný (Canis lupus) vyskytují a porovnání jejich současného výskytu s rozšířením jejich populace v minulosti.
Dále se práce zaměří na vliv lidské činnosti na oblasti migrace velkých savců, popis životního prostředí velkých šelem a příčiny snižování počtu jedinců, možnosti ochrany jejich populací a možnosti jejich navrácení zpět do volné přírody. V bakalářské práci bude rovněž zmíněna dosavadní úspěšnost reintrodukce a cíle reintrodukčních programů těchto šelem jak v České republice, tak v okolních zemí Evropy.
Součástí bakalářské práce bude rovněž vysvětlení problematiky týkající se fragmentace krajiny a ochrany konektivity krajiny, jelikož ochrana krajiny v souvislosti s její prostupností je jedním z důležitých faktorů celkové ochrany a udržení populací velký šelem. Jedna z kapitol bude věnována také lokalizaci nejdůležitějších migračních koridorů v České republice a jejich návaznosti na sousední státy. Důležitou součástí práce bude rovněž popis způsobů biomonitoringu určených druhů velkých šelem, a to zejména podle jejich pobytových znaků, jako jsou stopy, trus, specifické značení teritoria a pozůstatky kořisti.
Dále se bude práce věnovat vzniku habitatových modelů velkých šelem a popíše jednotlivé kroky tvorby modelů. V přílohách budou k dispozici výsledky modelů vytvářených pro území České republiky a blízkého okolí. Habitatové modely mohou tedy sloužit k vymezení lokalit vhodných pro trvalý či přechodný pobyt zkoumaných druhů, což může následně zjednodušit výběr přijatelných území pro jejich reintrodukci.
|
|
|
Znalosti dětí v mateřské škole o stavbě těla živočichů.
HAMPEJSOVÁ, Barbora
Tato práce se zabývá divoce žijícími zvířaty v oblasti Lužických hor, Českolipska, Dubska a Českosaského Švýcarska, okrajově v Podkrušnohorském zooparku v Chomutově jako modelovou skupinou v environmentální výchově v mateřské škole. Cílem práce je zjistit úroveň seznamování dětí předškolního věku s vybranými ohroženými druhy, porovnat, jak děti tyto živočichy vnímají, zjistit, jakým způsobem jsou dětem předávány informace o tomto tématu. Tímto výzkumem se zmapuje škála dostupných výukových a pomocných materiálů. Na základě toho je vytvořena kvalitní a obsáhlá výuková metoda, která dětem tuto oblast přírody přiblíží. Cílem je také z pohledu jak současného, tak i historického a legendárního odbourat rozšířené omyly a předsudky lidí vůči divokým ohroženým živočichům a snažit se je osvětlit.
|
|
|
Vliv vlka obecného (Canis lupus L.) na populace kopytníků v lesních ekosystémech
Žižka, Martin
Vlci v krajině plní roli vrcholového predátora, jehož funkci v krajině nemůže člověk nikdy zcela úplně nahradit. Jako jedna z mála šelem loví ve smečkách, tudíž jejich vliv není plně nahraditelný jiným vrcholovým predátorem. Mají zásadní vliv na populace kopytníků a to nejen na jejich početní regulaci, ale převážně na zdravotní stav populací zvěře. Působením této šelmy v přírodě vznikají trofické kaskády, kdy je často opomíjen i vliv na okolní krajinu, jiné druhy živočichů, stromy a bylinné patro. V bakalářské práci byl popsán vliv vlka na kopytníky, krajinu a jeho rozlišné vlivy na zvěř ve vybraných státech.
|
|
|
Zhodnocení problematiky vlivu velkých šelem na chov hospodářských zvířat
Smékalová, Markéta
Abstrakt Tato rešerše zhodnocuje vliv velkých šelem -- medvěda hnědého, vlka obecného a rysa ostrovida na chov hospodářských zvířat. V některých zemích Evropy šelmy rekolonizují území, kde byly vyhubeny, nebo odkud byly vytlačeny. V posledním desetiletí tak konfliktů mezi šelmami a hospodářskými zvířaty přibývá. Nicméně jsou zde rozdíly mezi jednotlivými oblastmi i mezi jednotlivými šelmami. V některých oblastech jsou útoky šelem spíše sporadické. V zemích, kde jsou populace šelem větší (například v Norsku), případně v zemích s nízkým výskytem přirozené kořisti, jsou škody na domácích zvířatech značné. Preventivních opatření existuje mnoho. Jako nejúčinnější se jeví zavírání zvířat na noc a maximální dohled psů i lidí nad nimi. Kompenzační programy jsou ve většině zemí, ale samy o sobě neřeší jádro problému.
|
|
|
Výzkum ekologie a rozšíření‚ návrh managementu populací a záchranných programů zvláště chráněných druhů živočichů: Program péče pro velké šelmy: rysa ostrovida (Lynx lynx), medvěda hnědého (Ursus arctos) a vlka obecného (Canis lupus) v České republice
Hnutí DUHA, Brno ; Správa CHKO Beskydy, Rožnov pod Radhoštěm ; Správa NP Šumava, Kašperské Hory ; Ústav biologie obratlovců AV ČR, Brno ; Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha ; Marhoul, Pavel ; Nová, Petra ; Volf, Ondřej ; Kotecký, Vojtěch ; Bláha, Jaromír ; Bartošová, Dana ; Bufka, Luděk ; Koubek, Petr ; Červený, Jaroslav
Rys, medvěd a vlk patří k původním druhům naší savčí fauny a v historických dobách se vyskytovali na území celé ČR. Všechny tři druhy velkých šelem mohou způsobovat škody na hospodářském zvířectvu a na zvěři, čímž se dostávají do konfliktu s hospodářskými zájmy člověka. Tento problém částečně řeší od roku 2000 zákon č. 115/2000 Sb, o náhradách škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, není to však řešení dostatečné. Negativní postoj veřejnosti k velkým šelmám a s tím související vysoká míra ilegálního lovu jsou i nadále hlavními příčinami ohrožení existence těchto druhů na našem území. Stěžejním opatřením navrženého programu péče pro velké šelmy v ČR je proto rozsáhlá výchovná a osvětová kampaň, která by měla probíhat současně na třech rozdílných úrovních a jejímž cílem je právě změna veřejného mínění a snížení tlaku ilegálního lovu. Související opatření by měla řešit zefektivnění systému řešení škod způsobených velkými šelmami, zlepšení spolupráce ochrany přírody s Policií ČR při řešení případů ilegálního lovu a rozvoj přeshraniční spolupráce na monitoringu a ochraně velkých šelem se sousedními státy. Nezbytnou součástí programu je rovněž pravidelný monitoring stavu populací a výzkum některých aspektů jejich biologie a role v ekosystému. Program je navrhován na období deseti let.
|
|
| |
host ::
RSS.