|
|
Prevence závislostí u žáků se sluchovým postižením
Kubalová, Jana ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Šumníková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá prevencí závislostí u žáků se sluchovým postižením. Pojednává o specifikách primární, sekundární a terciární prevence a zaměřuje se na stav informovanosti a preventivních opatření na jednotlivých školách pro sluchově postižené v Praze. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část, která je zpracována především na základě studia odborné literatury, obsahuje obecné pojednání o sluchovém postižení, popis různých druhů závislostí s jejich důsledky a přehled možných druhů prevencí. Praktická část je věnována výzkumu, který se prostřednictvím rozhovorů a dotazníku zaměřuje na zjištění, porovnání a kvantitativní vyhodnocení informovanosti žáků o různých závislostech a jejich prevenci na školách pro sluchově postižené v Praze. V závěrečné části práce jsou uvedena doporučení použitelná v praxi. KLÍČOVÁ SLOVA sluchové postižení, závislost, primární prevence, sekundární prevence, terciární prevence
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů po akutním infarktu myokardu a aspekty ovlivňující jejich rekonvalescenci
Zídková, Veronika ; Kurfürstová, Martina (vedoucí práce) ; Novotná, Marie (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Veronika Zídková Vedoucí práce: Bc. Martina Kurfürstová, DiS. Oponent práce: Název bakalářské práce: Fyzioterapie u pacientů po akutním infarktu myokardu a aspekty ovlivňující jejich rekonvalescenci Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá fyzioterapií a použitím zásad sekundární prevence v hospitalizační fázi rehabilitace u pacientů po akutním infarktu myokardu. Cílem bakalářské práce je popsat fyzioterapii během hospitalizace a jakým způsobem může fyzioterapeut ovlivnit změnu životního stylu pacienta. Typ práce je teoreticko - praktický. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o anatomii srdce a akutním infarktu myokardu. Stěžejní kapitoly jsou věnovány fyzioterapii v průběhu hospitalizace a aspektům sekundární prevence, které se zabývají rizikovými faktory ischemické choroby srdeční. V praktické části je pomocí dvou kazuistik popsán průběh fyzioterapie a preventivní intervence, zaměřené zejména na zanechání kouření, změnu stravování, zvýšení pohybové aktivity a screening deprese a dalších psychosociálních rizikových faktorů u dvou pacientů po akutním infarktu myokardu během jejich hospitalizace ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Klíčová slova: akutní infarkt myokardu, kardiovaskulární rehabilitace, sekundární prevence, nutriční intervence, fyzická...
|
|
|
Dodržování zásad sekundární prevence u nemocných po infarktu myokardu v karlovarském regionu.
Zettlová, Michaela ; Kulhavá, Miluše (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
v českém jazyce: Bakalářská práce se zabývá postojem pacientů po infarktu myokardu v rámci dodržování sekundární prevence. Typ práce je teoreticko - empirický. Teoretická část se zabývá rizikovými faktory vzniku infarktu myokardu, definicí infarktu myokardu, patogenezí a etiologií vzniku stejně tak, jako i ošetřovatelskou péčí o pacienta po infarktu myokardu a významem edukace pacienta. Empirická část je realizována kvantitativním výzkumem prostřednictvím dotazníků. Skupina dotazovaných je tvořena muži i ženami nad 18 let, všichni po prodělaném infarktu myokardu v horizontu 2 let. Cílem bakalářské práce je zjistit jak jsou dodržovány zásady sekundární prevence, kolik pacientů a jak je dodržují, případně proč nedodržují a v jakých oblastech jim dělá největší problémy sekundární prevenci dodržovat. Význam práce spočívá v upozornění na důležitost dodržování sekundární prevence po infarktu myokardu v zájmu zdraví pacientů a případné návrhy na zvýšení úsilí edukace pacientů. Zjistila jsem, že zhruba polovina respondentů sekundární prevenci dodržuje a druhá polovina nikoli. Proto si myslím, že je velmi důležité mít na kardiologických ambulancích vyškolenou edukační sestru, která bude edukovat pacienty, aby se ve svém onemocnění lépe vyznali. Klíčová slova: pacient, infarkt myokardu, sekundární prevence,...
|
|
|
Informovanost studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích o možnostech prevence melanomu kůže
MACOUNOVÁ, Petra
Melanom kůže je velmi agresivní nádorové onemocnění, jemuž však lze efektivně přecházet, ale i přes to incidence melanomu neustále roste. Proto, abychom mu mohli předcházet, je třeba znát možnosti a metody prevence, podle kterých je třeba se následně řídit. Cílem této práce je zjistit informovanost studentů Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích o možnostech prevence melanomu kůže a zároveň zjistit rozdíly v informovanosti mezi studenty Zdravotně sociální a Pedagogické fakulty JU. K naplnění cílů a potvrzení či vyvrácení s nimi souvisejících hypotéz jsem vytvořila nestandardizovaný elektronický dotazník, pomocí nějž jsem zjišťovala informovanost studentů. Jednotlivé otázky i nabízené odpovědi vycházejí z teoretické části této práce, ve které je mimo jiné zmíněna řada aktuálních zahraničních výzkumů a jejich výsledků. Kvantitativní výzkum byl následně vyhodnocen statistickými metodami, konkrétně byl použit jednovýběrový a dvouvýběrový t-test. Výstupem výzkumu je závěr, že studenti vykazují základní znalosti v oblasti prevence melanomu kůže. Celkový společný průměr činí 21,7 z maximálního počtu 30 bodů, což znamená 72,3% úspěšnost respondentů. Zároveň se potvrdilo, že existuje statisticky významný rozdíl mezi porovnávanými výběrovými soubory. Studenti Zdravotně sociální fakulty prokázali větší informovanost než studenti Pedagogické fakulty. Jejich úspěšnost byla 74 %, kdežto úspěšnost studentů PF byla pouze 70,6 %. Na základě zjištěných údajů je možné konstatovat, že informovanost studentů v této problematice je dostatečná, avšak další edukace a vzdělávání je jistě žádoucí a to zejména u studentů ZSF, jimž by probírané téma mělo být bližší, než studentům PF.
|
|
| |
|
| |
|
|
Sekundární prevence u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním
HOTAŘOVÁ, Zdeňka
I přes veškeré úspěchy a pokroky současné vědy a praxe jsou kardiovaskulární onemocnění nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích, v České republice nevyjímaje. Dále jsou kardiovaskulární onemocnění v České republice jednou z nejčastějších příčin morbidity dospělých jedinců, mimo to se také onemocnění srdce a cév nachází na třetím místě příčin invalidity. Jelikož jsou kardiovaskulární onemocnění velice širokým a obsáhlým tématem, není v možnostech této bakalářské práce zahrnout všechna onemocnění srdce a cév. Proto jsme se v této práci zaměřili pouze na některá onemocnění. Z dlouhé řady kardiovaskulárních onemocnění jsme vybrali aterosklerózu, hypertenzi, ischemickou chorobu srdeční a arytmii. Dále jsme se věnovali vyšetřovacím metodám v kardiologii a angiologii, prevenci rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, rolím sester a vztahu sestra-pacient. Pro tuto bakalářskou práci jsme stanovili 3 cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, jakým způsobem probíhá sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění. Cíl druhý spočíval ve zmapování, jak se sestry podílí na sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Cílem třetím, posledním, bylo zjistit, jak pacienti s kardiovaskulárním onemocněním dodržují preventivní opatření. K získání potřebných dat ke zpracování empirické části této bakalářské práce bylo využito kvalitativního výzkumu s využitím polostrukturovaného rozhovoru s dotazovanými respondenty. Výzkumný soubor byl složen ze dvou částí. První část tvořilo 8 všeobecných sester pracujících u praktických lékařů pro dospělé či na interních ambulancích v rámci Jihočeského kraje. Druhou část tvořilo též osm respondentů, pacientů, kteří se léčí pro kardiovaskulární onemocnění. Pacienti pocházeli z Vysočiny a Jihočeského kraje. Analýzou získaných dat z kvalitativního výzkumu vzniklo 6 kategorií výsledků rozhovorů se všeobecnými sestrami. Kategorie Důležitost sekundární prevence, Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, Role sestry v sekundární prevenci, Edukace jako sekundární prevence, Dodržování preventivních opatření a Hodnocení preventivní péče. Též na straně pacientů vzniklo 6 kategorií. Kategorie Změna životního stylu, Preventivní opatření, Přístup sestry k prevenci kardiovaskulárních onemocnění, Motivace, Návštěva dalších specialistů, Hodnocení sestry. Našim cílem bylo zaměřit se na kardiovaskulární onemocnění, na sekundární prevenci, prostudovat ji, pohovořit na toto téma s vybranými respondenty, analyzovat získané informace a vytvořit informační brožurky pro pacienty s kardiovaskulárním onemocněním.
|
|
|
Účast pacientů po prodělaném infarktu myokardu na aktivní péči o své zdraví v rámci sekundární prevence
ŽAHOURKOVÁ, Marie
Prevence kardiovaskulárních onemocnění, mezi které patří i infarkt myokardu je v posledních letech velmi diskutovaným tématem. V současné době se kardiovaskulární choroby řadí mezi celosvětově nejrozšířenější onemocnění. Tato diplomová práce se zabývá účastí pacientů po prodělaném infarktu myokardu na aktivní péči o své zdraví v rámci sekundární prevence. Neboť nedodržováním zásad sekundární prevence dochází ke zvýšení morbidity na kardiovaskulární onemocnění a následně pak k nárůstu nákladů za další léčbu. Časná a cílená prevence je velmi důležitá, jak ke snížení nákladů za léčbu, tak k navrácení zdraví a udržení dobré kvality života. Diplomová práce je složena ze dvou částí, teoretické a empirické. Teoretická část práce se zabývá popisem kardiovaskulárních onemocnění, především akutního infarktu myokardu, jejich prevencí a edukací včetně edukačního procesu v sekundární prevenci. Empirická část byla realizována metodou kvalitativního výzkumného šetření. Informace byly shromažďovány technikou polostandardizovaného rozhovoru. Rozhovor byl sestaven z uzavřených i otevřených otázek, ve kterých měli respondenti možnost se individuálně vyjádřit. Výzkumný soubor tvořili pacienti a sestry tří vybraných kardiocenter České republiky - Fakultní nemocnice v Motole, Nemocnice České Budějovice, a.s. a Fakultní nemocnice Plzeň. V první fázi výzkumného šetření jsme zjišťovali informovanost pacientů o sekundární prevenci. Dále míru vlastní aktivity v péči o své zdraví a vliv uskutečněných změn na jejich životní spokojenost. Výzkumný soubor tvořilo 12 respondentů, pacientů, kteří již v dřívější době prodělali infarkt myokardu a nyní byli opětovně hospitalizováni z důvodu příznaků srdečních komplikací. Pacienti byli pro výzkumné šetření vybráni náhodně a po čtyřech z jednotlivých kardiocenter. Ve druhé fázi výzkumného šetření jsme zjišťovali možnosti a míru edukace ze strany sester u pacientů po prodělaném infarktu myokardu v rámci sekundární prevence a druhy ošetřovatelské dokumentace vedené kardiologickými sestrami. Tuto část výzkumného souboru tvořilo devět sester, pracujících ve vybraných kardiocentrech. Pro jeden rozhovor byly osloveny vždy tři sestry z jednoho pracoviště s delší dobou praxe v oboru kardiologie. K výzkumnému šetření bylo stanoveno šest cílů a osm výzkumných otázek. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti jsou relativně dobře edukováni o zásadách sekundární prevence u kardiovaskulárních onemocnění, ne však dostatečně ze strany sester. Znalost prevence infarktu myokardu a opatření sekundární prevence je u pacientů na poměrně dobré úrovni. Vlastní míra změn v přístupu k sekundární prevenci je však ze strany pacientů stále nedostatečná a neodpovídá úrovni zlepšení možností moderní medicíny a to bez ohledu na jejich věk a délku léčby. Výzkum dále prokázal pozitivní vliv dodržování zásad sekundární prevence na kvalitu života pacientů.
|
|
|
Spolupráce sestry a pacienta s kardiovaskulárním onemocněním v sekundární prevenci.
BOHÁČOVÁ, Martina
Teoretická část práce se zabývá objasněním základní problematiky onemocnění,vyšetřovacími metodami v kardiologii, prevencí kardiovaskulárních onemocnění, rizikovými faktory a rolí sestry. Praktická část obsahuje zpracovaná a vyhodnocená data, získaná během výzkumného šetření.Předmětem práce bylo zmapovat spolupráci mezi sestrou a pacientem s kardiovaskulárním onemocněním v rámci poskytované sekundární prevence. Pro naplnění výzkumné části bakalářské práce jsme stanovili čtyři hlavní cíle: 1. Zmapovat úlohu sestry v sekundární prevenci u pacienta s kardiovaskulárním onemocněním. 2. Zmapovat spolupráci ve vztahu sestra-pacient v rámci sekundární prevence kardiovaskulárních onemocnění. 3. Zjistit očekávání pacientů od sester v oblasti sekundární prevence na lůžkovém oddělení. 4. Zjistit očekávání pacientů od sester v oblasti sekundární prevence v ambulantní péči. V návaznosti na tyto cíle jsme si položili následující výzkumné otázky: 1. Jsou pacienti srozumění s komplikacemi, které mohou nastat při nedodržování preventivních opatření? 2. Jaký je postoj pacientů k získávání informací v oblasti preventivních opatření? 3. Jaká je úloha sestry v sekundární prevenci u pacienta s kardiovaskulárním onemocněním? 4. Jak spolupracují sestry a pacienti v rámci sekundární prevence v kardiologii? 5. Jaká očekávání mají pacienti v oblasti sekundární prevence na lůžkovém oddělení od sester? 6. Jaká očekávání mají pacienti v oblasti sekundární prevence v ambulantní péči od sester? Na dané výzkumné otázky lze v praktické části nalézt relevantní odpovědi. Pro empirickou část této bakalářské práce bylo využito kvalitativní šetření. Sběr dat byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů prováděných v nemocnici Tábor a.s., a Českých Budějovicích, a.s. na standardní a ambulantní jednotce kardiologie. Rozhovory se sestrami a pacienty byly uspořádány do několika částí. První část obsahuje identifikační údaje, druhá se týká úlohy sestry v sekundární prevenci u pacienta s kardiovaskulárním onemocněním, dále vzájemné spolupráce mezi sestrou a pacientem a poslední část je označena jako očekávání v rámci poskytované sekundární prevence. Celkem se zúčastnilo 6 sester a 6 pacientů. Získaná data byla pro větší přehlednost zpracována do myšlenkových map. Při interpretaci získaných dat byla použita i přímá citace respondentů bez lingvistické úpravy. Z výsledků rozhovorů zkoumaných skupin vyplývá, že spolupráce a vzájemná komunikace mezi sestrou a pacientem je oblastí, v které je co zlepšovat. Z výzkumu celkově vyplývá, že vzájemná a dobrá spolupráce se významně podílí na léčbě nemocného. Pacientům je poskytováno dostatečné množství informací. Nejčastějším zprostředkovatelem informací bývá lékař. Informace jsou nejčastěji sdělovány ústní formou nebo prostřednictvím brožur a letáčků. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacienti jsou dobře orientováni v dané problematice. Mají přehled o režimových opatření, lécích a komplikacích, které mohou nastat při nedodržování doporučených rad. U pacientů s kardiovaskulárním onemocněním je nevyhnutelná změna životního stylu,která jak vyplývá z výzkumného šetření, činí pacientům největší problém. Řada pacientů nedodržuje důležité zásady a ohrožuje tak své zdraví i život. V praxi může tato práce sloužit ke zvýšení informovanosti v oblasti zdravotního rizika u kardiologicky nemocných v rámci sekundární prevence. Zároveň by výsledky mohly posloužit studentům oboru ošetřovatelství jako doplněk k výuce. Výsledkem práce bylo vypracování nejdůležitějších zásad, které by měl pacient dodržovat.
|
|
| |
host ::
RSS.